Vanda napsal(a):

Jájo, taky to důvěrně znám. A když už jsem debatu vyvolala, k ničemu nevedla. "Už zas budem "řešit"?", to bývala reakce. Debata obvykle skončila mýma slzama a jeho naštváním. Tak jsem začala psát. O tom, co cítím, o svém pohledu na konkrétní věc....odpovědi jsem se nedočkala, ve smyslu - v tomhle to vidím jinak, tohle mě mrzí, tohle mě nenapadlo, jen občas z reakcí jsem poznala, že to chápe jinak, než jsem to napsala a myslela, nejčastěji jako kritiku, někdy nepochopil vůbec. Možná je chyba ve vysílači, ale dopisy píšu pořád...uleví se mi, srovnám myšlenky, když to musím formulovat a tajně doufám, že jednou si některý můj dopis přečte pořádně a pochopí moje hnutí mysli, můj náhled. Teď zatím spíš nechce. Ale někdy fakt nechápe, že mám problém, kde on ho vůbec, ale vůbec nevidí...je to opravdu asi jiný, mužský způsob uvažování.

Vandi, Ty ještě stále píšeš? Neznám pořádně Tvůj příběh, takže nevím, jestli jste od sebe nebo ne. Taky jsem mu napsala pár mailů. Také v podstatě bez odezvy. V jednom jsem mu napsala, co chybí ve vztahu mně s tím, že pokud mi to bude schopen dát, počkám na něj, až si s milenkou odžije své. Tenkrát napsal, že mi momentálně nechce dát nic víc než dává. Bolelo to. Nakonec jsme dopadli, jak jsme dopadli - každý rozhovor byl na nic (naopak mě o to víc nesnášel). Ufff, aspoň, že tohle už je za mnou.

zuzi777a napsal(a):

Jestli by mě to trápilo- což tě evidentně trápí- dala bych tomuto  vztahu mantinel. Prostě bych mu jen řekla ( pokud možno v klidu a bez breku) , že nebudu čekat věčně- třeba 1 měsíc je dost dlouhá doba na ujasnění priorit. Já sama jsem dala na rozmýšlení čas do večera ( bylo 9 ráno).  Počítala jsem s variantou , že odejde, ale i když bych to také obrečela, rozhodně bych se nenechala vysávat déle.  I když sebevíc miluju, nejsem jen pohyblivá součást jeho domácnosti ( něco jako použitý inkubátor křížený s ledničkou,sporákem a pračkou). Mám svou cenu  a pokud o moji hodnotu nestojí a místo klidu se mnou hledá vzrůšo jinde , tak prosím...  šťastnou cestu milý pane......
Pokud zvolíš variantu čekání na JEHO změnu, to se fakt obrň svatou trpělivostí a nauč se nezahořknout. Každý další návrat vysmátého chlapa z náručí milenek bere kousek i z tebe. Ale v tomhle bych Ti já příklad dát nemohla a neuměla- já to neovládám. Život je moc krátký na to, abych se musela trápit kvůli  někomu druhému.

Zuzi, chtěla bych to mít v sobě takhle tenkrát srovnané, ale neměla jsem ani náhodou. Teď už jsem k tomu částečně dospěla, k té vnitřní hrdosti (ale zároveň jsem milenka zadaného, což se v Tvém pojetí zřejmě neslučuje ). Ale ještě si párkrát namelu hubu, než to tak bude doopravdy. Pokud to není z Tvé strany jen póza, ale skutečně znáš svou cenu, jsi nezávislá bytost, pak závidím a tleskám. Jen bych do toho přidala asi ještě trošku tolerance...

Já vám teda řeknu, mít manželku/přítelkyni a ještě k tomu milenku (nejen na sex). Brr, to musí být (osobní zkušenost nemám) jak ve dvojím ohni.

Upravil(a) Ugo Drago (11. 6. 2008 9:47)

Nabuko napsal(a):

Kukačka napsal(a):

říkám - nečekej tlustou čáru. Ona nebude. Páni rádi dělají, jako že NIC...nic se nestalo, nic se neděje, ty jsi paranoidní, všechno moc řešíš, pořád po něm něco chceš...a on chudák chce být jen v klidu, ty to nechápeš? Když budeš taky dělat jako by nic, tak bude nejspokojenější.
Oni nechápou, že se potřebujeme od něčeho odpíchnout a jít dál.
Já se toho nedočkala. Proto jsem tam, kde sem. A moc ti rozumím. Bolí to jako sviňa. Konec v nedohlednu...já nevydržela a ztropila jsem scénu, po který vypadl. Teď vím, že na to celou dobu čekal a hrál, protože to někdo vyřešil za něj. On, chudák, musel prchnout před zlou manželkou, která žrala xanax a probrečela noci. Že to trvalo víc jak 1,5 roku a umořilo by to i jiný statný jedince, to už je vedlejší.

Kuki, sakra ženská, zase jak kdybys to žila u nás ... Ale to jsme na tom asi všechny podobně, že? I když ty máš už tu drobnou satisfakci, že ten osel už s Blběnou není, ne?

ale je

Kuki, ty víš jak BM  s blběhou vychází?  Teď už přeci musí být na ty prášky on, to přeci není možný, aby tak dokonale zblbnul nebo si tak pozdě uvědomil, že dvacítky jsou to pravé. O kolik je ona mladší, o hodně viď

Nabuko-můžeš věřit nebo ne , ale nic v mých řádcích není póza. Já to tak cítím.
O té tlusté čáře jak píšete( Kukačka tuším), máte pravdu- musí  ji udělá ten podváděný partner sám.  Chlap , který je vpodstatě s domácím servisem spokojen se nějakých slziček své partnerky lehce střepe při úžasných zážitcích s milenkou. Hlavně když doma vše jde jak byl zvyklý...
Tlustá čára - to je ta moje "rychlá smrt"- bolí děsně ,ale kratší dobu, než čekání na zmoudření, procitnutí,odmilování se partnera.... Po dlouhodobém "trpění" záletů se dle mého stejně vztah  pochroumá.. Alespoň já bych po zjištění faktů a případném Plzákovském "zatloukání" vždy už partnera brala jako nedovivinuté děcko s potřebou lhát a utírat nudli...

Kuki, slova "nic nemuset" jsem taky slyšela, tedy četla. A  pak z toho vznikne psycho.  Takže on vlastně pokračuje ve výchově dítěte. Hezká perspektiva.

Nevrátili - ale obe baby už majú šťastný život niekde inde...

Moc jsem ani nepochopila co jste tady napsala, ale myslím si, že možná vázne komunikace

gemi napsal(a):

a všimla sis,  Karolinka, že tato diskuse   je  5 let   stará  ?

No a? Tak se děvečka potřebovala pochlubit, no... (Viz první část věty )