Vím, ale jsou to chlapi... A soukromí, tj. platí se.

Proč přenosu?
To jsou blechy psí, ty na člověka nelezou :-)

Na pojišťovnu ne... určitě se dá sehnat dobrý psycholog na pojišťovnu... když víš, který to je :-) Ale všichni na pojišťovnu nejsou dobří. Stejně tak všichni soukromí nejsou dobří, ale tam zase, když není dobrý, tak člověk nepřijde a nezaplatí. Proto ty dva, které znám, jsou dost dobří a taky dost drazí (jeden 500,- a jeden 600,- na hodinu).

Chceš šetřit na svém duševním zdraví?

Často. Bože můj.

lavský napsal(a):

Mashanka:

máš pravdu, asi je lepší, když si člověk vybere nějakého sám.
Jinak psycholog na pokladnu má tu výhodu, že musí být alespoň středně dobrý, jinak by totiž s ním žádná pojišťovna neuzavřela smlouvu. A co se týče soukromých psychologů, také si myslím, že je to jen taková kasička ...

A Ty bys do té kasičky dával penízky, pokud by ten psycholog nebyl dobrý, tj. nic by Ti to nepřinášelo? Těžko.

Psycholog na pokladnu... nevím, jaká mají kritéria, ale tam člověk chodí, protože to neplatí, a tak na tu kvalitu asi tak moc náročný nebude - když to neplatí.

Kdežto soukromý psycholog, pokud není dobrý, tak si prostě nevydělá. Nikdo k němu už podruhé nepřijde.

Takže ano, i psycholog na pokladu může být dobrý - ale psycholog soukromý MUSÍ být dobrý, jinak by umřel hlady... :-)

Ale jinak nevím, na pokladnu jsem ještě k nikomu nechodila, když jsem měla potřebu psychologa, věděla jsem, že potřebuju někoho, komu budu důvěřovat, a šla jsem ke známému (vystudovanému psychologovi). Soukromému, placenému, dobrému...

mashanka napsal(a):

Fakt je ten, že jakýkoli lékař nebo psycholog bez smlouvy s pojišťovnou je podezřelý - bála bych se, aby to nebyl nějaký Písařík

Není podezřelý, jen nemá odpracováno několik let (tuším, že 3 roky) ve zdravotnictví a nesložil jakousi potřebnou zkoušku, aby se stal klinickým psychologem, což ho opravňuje mít smlouvu se ZP.

Záleží co chceš řešit, jak se k tomu řešení sám stavíš.
Zkusit to musíš, abys věděl, jestli to mělo smysl, nebo ne. Takhle se jen můžem dohadovat. A nic nevymyslíme.
Prostě se objednej.

Damila napsal(a):

mashanka napsal(a):

Fakt je ten, že jakýkoli lékař nebo psycholog bez smlouvy s pojišťovnou je podezřelý - bála bych se, aby to nebyl nějaký Písařík

Není podezřelý, jen nemá odpracováno několik let (tuším, že 3 roky) ve zdravotnictví a nesložil jakousi potřebnou zkoušku, aby se stal klinickým psychologem, což ho opravňuje mít smlouvu se ZP.

no právě

s tím souhlasím, pokud by tam chybělo to slovo naprosto - mohou souviset a nemusí - pokud je tak schopný, není důvod zkoušku nesložit.

Jinak, schopným terapeutem může být i sousedovic babička, která se umí vcítit a má školu života, o tom žádná, ale kdybych si chtěla nechat postavit např. dům od někoho, o kom nic nevím, také bych se zajímala, co už postavil a jestli to nespadlo - tohle je PRO MĚ stejné - ono není jen tak, svěřovat někomu svoje intimnosti, když o něm nic nevím.
Někomu to možná nevadí, mně jo

To ovšem mluvíme o skutečném psychologovi - ten Písařík bez zkoušek je na stejné úrovni jako babička - pro mě. Žádné nástroje nemá, jen plnou knihovničku,  a řešení cizích,  nestandardní situací má vyčtené, pokud je sám nezažil, stejně tak, jak si je může vyčíst ta babička, kdyby chtěla.
I skutečný psycholog ti problém sám nevyřeší - může ti otevřít oči, ukázat cesty............. řešení je v tvojí hlavě

Mashanka:

Bohužel, i Písařík může mít nakonec  smlouvu s pojišťovnou...když udělal 5 let VŠ, tak ty zkoušky by taky zvládl. Potíž je v tom, že školy produkují Písaříky, ale praxe a živ. zkušenost  dělá skutečné psychology.

Samozřejmě máš pravdu v tom, že i psycholog je jen pomocník. Každý nakonec musí jít sám...ale tohle mi přijde fakt kouzelný. Že nám to nebere tu svobodu. Jen to chce po nás víc iniciativy, a to je nepohodlné.

Upravil(a) Damila (11. 7. 2009 20:18)

moneta napsal(a):

taky nevím, jak poznám dobrého psychologa, souhlasím s tím, že pro soukromého psych.je to jen business, byla jsem jednou a jen se mi to potvrdilo.
Teď chodím k psychologovi už 4 měsíce, hradí to pojišťovna, přístup psycholožky je zcela jiný, bere to jako lékař a i přesto mám pochyby, že mé návštěvy jsou k ničemu...
Vím, že problémy musím řešit sama,ale i tak mi nepřipadá, že se někam posouvám?? Tak si kladu otázku, je to ve mě, nebo v psychologovi?

To je přece jedno, jestli je to v tobě nebo psychologovi - pokud máš pocit, že se někam posouváš, a je to posun k tomu, že se cítíš líp, začínáš si rozumět.... smysl to má

Upravil(a) mashanka (11. 7. 2009 20:29)