Svas, !

Jo, nivu, i samotnou, taky miluju. A bez chleba nejde žít - u mě platí na 100 %. Ale k nivě mi chutná pivo, a proto ji nemívám hned k snídani. Moje snídaně probíhá trochu stereotypně ve slané a sladké fázi - chleba s dírkami zamáznutými máslem (nebo v těchto dnech zrovna Ramou) s rajčetem, jako druhý chod chleba s medem nebo marmeládou a k oběma chodům hořké Caro (nebo něco podobného) ve velkém hrnku. Opouštím nepapouščí téma.

Vaše mniška mníška je geniální a umí nádherně pobavit.  

No jo, když papoušci neumí trávit laktózu, takže má modrásková s nivou smůlu. Ona se vůbec vždycky sápe po tom, co nesmí. Láká ji tvaroh, máslo atd., ale že by třeba ochutnala malinu nebo jahodu, tak to vůbec. Úplně nejradši má brokolici a jablko.
A máme ji jako mazlíčka, proto je taky náležitě rozmazlená.

Svas,          

Je prostě nejlepší

Nejlepší může být jen jeden a měla jsem na mysli papouškovou. Ta si evidentně myslí totéž .

No ano, naše modrajda krásně a ráda čte. Nejradši má, když luštím křížovku nebo osmisměrku, to "papá" vyluštěná písmenka, vzteká se, když to nejde. Pak se pokusí alespoň zničit propisku, když to taky nejde, vyrve mi ji z ruky a odletí si ji schovat do klece, zřejmě na horší časy. Co tedy před ní musím schovávat, to jsou knížky z knihovny. Jak neomylně pozná, že mám tu knížku půjčenou, to nechápu. Ty knížky, které mi patří, tak ty nechává na pokoji, ale ty z knihovny se snaží rozložit na prvočinitele. Hlídám ji jak ostříž, protože se to pak v té knihovně špatně vysvětluje a ještě hůř platí

Svas napsal(a):

Modrajda si právě zpívá Skákal pes, ale něco tak falešnýho jste ještě neslyšeli. Ona je tedy sama se sebou velmi spokojená, protože se skoro za každým skřekem náležitě pochválí (dobrý, je to dobrý . Vajíčko ještě nesnesla, je jí dva a půl roku. Byli jsme u veterinářky, aby jí ostříhala drápky. Hned zdrhla z přepravky a usadila se na nejvyšší skříni v ordinaci. Na doktorku šly mrákoty, prý jak ji dostaneme zpátky, já byla v klidu. Naše veterinářka má totiž zdravotního bratra a modrajda prostě miluje chlapy. Hned mu přistála na pleši, podklouzly jí nohy a už jsme ji měli. Drápky má ostříhané, ale jestli je to holka nebo kluk, pořád nevíme. Prý je na vajíčko mladá (kdyby to byla holka, mníšci se dožívají čtyřiceti let). Mně je to tedy jedno, ale všímám si, že fakt má ráda mužský, ženský nesnáší (nejvíc mě, to se nezlepšilo), na milost bere jen ty, co mají náušnice. Snaží se jim urvat ucho nejlépe vcelku, když to nejde, tak jen vyrvat tu náušnici.
Naučila se krásně mluvit, má velikou slovní zásobu. Dává si věci do souvislostí, večer na otázku: a co půjdeme dělat, odpovídá: spinkat. Spí s námi v ložnici, kde máme televizi. Občas nás péruje, abychom ji vypnuli, ač jsou teprve zprávy, řve na nás: spi, spi, už, šup šup. Naše děti se hádají, kdo ji jednou zdědí, ale nikdo ji nechce

Vy nepotrebujete ani psa...

Modrajda si právě uklízí klec a zpívá si u toho a já jí asi brzy ublížím. Kolem hlavy mi proletěl kus brokolice sledovaný mrkví, dneska jsem luxovala.
O víkendu jsme dělali každotýdenní úklid klece toho našeho čuněte, tzn. klec do vany, vydrbat kartáčem zaschlé bobečky na mřížích, vydrbat  podlahu, krmítka (ty se tedy myjí denně), to vše za bedlivého dozoru slečny Modré, jestli to děláme správně. Dneska je středa a naše práce není  vidět. Dočetla jsem se, že mníšky jde naučit, aby chodili na záchod do klece a ne po celém bytě, ale nenapsal tam autor, jak se to dělá. Když sedí nahoře na kleci a povede se, že se do ní trefí, chválíme, odměňujeme, je jí to absolutně fuk. Co se ale naučila nového je to, že dává na povel pac jako pes. Jo na blbiny, to jí užije, ale trefovat se do klece, to ne

Tak si čím dál tím víc myslím, že je Modrajda kluk. Jsme spolu na léto na chatě a ona  se začíná chovat jako náš bývalý korelák. Jeleni jsou v říji, v čem tak je papoušek? Toká, huláká a pořád mě láká, ať si k ní ke kleci sednu, seskočí na zem a já jí marně vysvětluju, že s ní na dno klece opravdu zakládat rodinu nejdu
Jinak je to spokojený stále žárlivý a majetnický pták, všechno v okolí několika kilometrů je prostě její. Z okna vidí na ptačí krmítko a přes sklo se z něj snaží všechny sýkorky vyhnat. Sýkorky se nejdřív bály, teď už na ni pečou, kdo se jí ale bojí, je hrdlička. Alespoň někdo dojídá zrníčkové zbytky po slečně mlsné.

Svas, co je pozitivní, už tě vzala na milost. Díky moc za další vtipný papouščí příspěvek!    

Svas, tak to mě tedy silně rozesmutnilo , ale pořád doufám, že se Modřenka polepší a aspoň tě přestane při vaření okusovat.