“ Není to žádná ostuda dělat chyby, bylo by však mnohem znepokojivější ,kdyby nebylo žádné k nápravě. “  ( Čínské přísloví )

Zdravím všechny. 

Jeden lepší než druhý
Za mě osobně je nenávist naprosté mrhání životem a věnování času někomu/něčemu, kdo/co za to vůbec nestojí. Snad ani nerozumím tomu, proč někoho/něco nenávidět. K čemu je to dobré?
Pythagoras mě nadchnul! Už mi chybí jen jeden a pak to bude la bomba! Jestli se mu teda dá věřit Ale to mi asi ještě chvíli potrvá

Záleží jak to má kdo v sobě nastavené a čím si v životě (ne)prošel. Vztek/zloba/strach/bezmoc/bolest.. to jsou všechno "chvilkové" pocity, které člověk musí prožít a zažít, aby se mohl posunout dál v případě traumatického zážitku. Nenávist je dle mého uměle živená na základě křivdy/ublížení, které nám kdosi kdysi způsobil. Co se stalo nedá se odestát a negativní zážitky už tak člověka ovlivní po zbytek jeho života. Proč moment, který mohl trvat chvilku (v porovnání s délkou života) živit takovou dobu? Přijde mi to, jak kdybych ráno vyšla ze sprchy, celá čistá a voňavá s otevřenou budoucností a pak si pro jistotu hupsla ještě do kupky hnoje z minulosti, abych náááhodou někde někomu něco nezapomněla. Preferuju vyčistit, uklidit, zavřít dveře a vykročit dál. Sice zjizvená a ponaučená, ale čistá. To je moje pojetí nenávisti, někdo jiný si pod tím může zase představit něco úplně jiného a možná i žádoucího, kdo ví

Palomita napsal(a):

Jeden lepší než druhý
Za mě osobně je nenávist naprosté mrhání životem a věnování času někomu/něčemu, kdo/co za to vůbec nestojí. Snad ani nerozumím tomu, proč někoho/něco nenávidět. K čemu je to dobré?
Pythagoras mě nadchnul! Už mi chybí jen jeden a pak to bude la bomba! Jestli se mu teda dá věřit Ale to mi asi ještě chvíli potrvá

Palomito, jedna ženská mě před lety hodně poškodila (v prac. oblasti). Nemůžu teď říct, že bych ji nenáviděla, tak silný negativní "nevztah" to zas není, ale odpustit jí se mi nepodařilo......

V případě Pythagorových věcí se pokouším představit si, kterou z nich jsi ještě neovládla.

Díky moc.

Myslela jsem na ty 4 věci z jeho citátu. Určitě neprozradíš, ale vrtá mi to hlavou.

vrabčák napsal(a):

Díky moc.

Myslela jsem na ty 4 věci z jeho citátu. Určitě neprozradíš, ale vrtá mi to hlavou.

No co by to tak mohlo být Klidně dej tip, snesu všechno

Serigalo, díky.
Podle mého názoru si ona moje odpuštění prostě nezaslouží, ale vím, že tímhle přesvědčením škodím sama sobě.
Tak ať se ti to podaří.

Vrabčáku taky děkuju.

vrabčák napsal(a):

Palomito, myslím si, že z velké části ovládáš svůj žaludek a prchlivost (za pomoci příslušných odborných výrazů ), se spánkem  že je to na dobré cestě (vstávání za ranního kuropění si kompenzuješ ukládáním se se slepicemi), ale vládu nad sexem že zcela necháváš na matce Přírodě.

Parádní rozbor! No, za sebe to vidím na tu prchlivost.. i když je poslední dobou velký posun k lepšímu, stále jsou tam momenty (situace), které úplně nezvládám a neovládám A máš naprostou pravdu, se žaludkem se srovnal i spánek. Přizpůsobení se rytmu žaludku má nečekaně pozitivní vliv i na další aspekty mého života. Sice spím/bdím jindy, než většina lidí, ale ti se za mě nevyspí a ani se nepostarají o můj život či zdraví, takže co na tom záleží Teď je otázka, zda je tento styl "ovládání se" dočasný a nebo trvalý. Jsem na začátku, takže s pár zaškobrtnutími určitě ještě počítám

Palomito, to mě těší!
A potvrdila jsi nepřímo, že láska opravdu prochází žaludkem, jak se už hooooooooooooodně dloooooooooooouho říkává.
Nezbývá mi, než ti popřát převážně trvalou pohodu, klid, vyrovnanost a totéž i tvým nejbližším, blízkým i méně blízkým a i trochu vzdálenějším, kteří s tebou přicházejí do styku.  

Palomita napsal(a):

Záleží jak to má kdo v sobě nastavené a čím si v životě (ne)prošel. Vztek/zloba/strach/bezmoc/bolest.. to jsou všechno "chvilkové" pocity, které člověk musí prožít a zažít, aby se mohl posunout dál v případě traumatického zážitku. Nenávist je dle mého uměle živená na základě křivdy/ublížení, které nám kdosi kdysi způsobil. Co se stalo nedá se odestát a negativní zážitky už tak člověka ovlivní po zbytek jeho života. Proč moment, který mohl trvat chvilku (v porovnání s délkou života) živit takovou dobu? Přijde mi to, jak kdybych ráno vyšla ze sprchy, celá čistá a voňavá s otevřenou budoucností a pak si pro jistotu hupsla ještě do kupky hnoje z minulosti, abych náááhodou někde někomu něco nezapomněla. Preferuju vyčistit, uklidit, zavřít dveře a vykročit dál. Sice zjizvená a ponaučená, ale čistá. To je moje pojetí nenávisti, někdo jiný si pod tím může zase představit něco úplně jiného a možná i žádoucího, kdo ví

No, predstav si, že ťa na prechode pre chodcov zrazí - dovtedy živú, pomerne zdravú, pracujúcu a v rodine silno fungujúcu - šofér v plnej rýchlosti, ktorý ani nezastaví, resp. zastaví o kus ďalej a ani nevystúpi z auta, zavolá synovi a ani sa nejde pozrieť, či ťa teda dorazil úplne, alebo či aspoň trochu žiješ... Potom neprejaví ľútosť, až neskôr, keď má zaplatiť poisťovni a aj Ty ho chceš žiadať o nejaké bolestné (napr. na lepší vozík, zaplatenie operácie, apod.), tak pošle oficiálny list.
Ty si nejaký čas v bezvedomí, potom máš hrozné bolesti, absolvuješ 4-5 operácií, z toho jednu re-operáciu, lebo sa Ti dostane do čerstvej rany nejaký "operačkový stafylokok". Po 4 rokoch máš pravú ruku slabo funkčnú a pravú nohu o 8 cm kratšiu a absolútne nefunkčnú - a kvôli problémom s rukou a ramenom nemôžeš ani používať barlu. Si odkázaná na vozík a z bytu sa dostaneš len veľmi zriedka, lebo syn (ktorý sa o Teba musí starať) má náročnú prácu a tiež vážne problémy s meniskom... To sa človek ťažko ubráni nenávisti, hoci ja to tete dosť vyhováram a snažím sa obracať jej myšlienky iným smerom... Ale nie vždy sa darí. Prosto jej ten človek obrátil život naruby,  a určite nie dobrým smerom.

vrabčák napsal(a):

Serigalo, díky.
Podle mého názoru si ona moje odpuštění prostě nezaslouží, ale vím, že tímhle přesvědčením škodím sama sobě.
Tak ať se ti to podaří.

Ono záleží aj na tom - podľa mňa - či urobila niečo, aby tú záležitosť odčinila, plus: čo je to "odpustenie"? Podľa mňa ne-odpustenie môže znamenať aj to, že sa jej v budúcnosti radšej vyhnem (čiže účinná a zdravá prevencia), alebo aj forma "trestu" a to, že varujem iných, aby sa im nestalo to isté.

Selima napsal(a):

Ono záleží aj na tom - podľa mňa - či urobila niečo, aby tú záležitosť odčinila, plus: čo je to "odpustenie"? Podľa mňa ne-odpustenie môže znamenať aj to, že sa jej v budúcnosti radšej vyhnem (čiže účinná a zdravá prevencia), alebo aj forma "trestu" a to, že varujem iných, aby sa im nestalo to isté.

Mně by zase spíš zajímalo, z jaké pozice mohu rozhodovat o tom, kdo je vinen a (ne)zaslouží si odpuštění? Nějak se necítím oprávněna, abych o druhých mohla takto smýšlet a rozhodovat. Tohle jsou (pro mě) docela závažné stavy, které mohou významně ovlivnit náš budoucí život. Když sami ostatní soudíme a prohlašujeme za viníky, jsme připraveni se i jedním takovým stát, bez ohledu na náš skutečný prohřešek?
Odpouštět bychom měli především sami sobě, protože každé situaci musíme nějak čelit. Možná jsme jí mohli předejít, možná jsme udělali chybné rozhodnutí, možná jsme ji (ne)mohli ovlivnit. Každopádně to hlavní co musíme zvládnout lépe je od teď dál.