Oznámení

5.října : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

5.října : Bleskový koláč jako od babičky. Jednoduchý recept, který se nedá pokazit!

10.července : Potřebujete pomoc, nebo pomoci někomu v nouzi chcete? Dejte o sobě vědět na Pomahejtesi.cz!

#1151 14. 10. 2020 11:17

cibule
♥♥♥----
Registrovaný: 16. 6. 2020
Příspěvky: 231

Re: Odchod manžela po 21 letech

hell-en napsal(a):

Máte nějaký recept, jak přežít večery - o samotě, s myšlenkami na manžela, s představami, že je právě teď tráví s jinou ženou,  pravděpodobně šťastnej a spokojenej.. ? Večery jsou strašně smutný sad

Já jsem kupodivu měla večery nejvíc v klidu. U mě byla nejhorší brzká rána. Od tří hodin ráno jsem je řešila skoro pořád. A pak dopoledne. Potom už jsem byla většinou tak vyčerpaná, že to nemělo takovou váhu, že jsem se dokázala soustředit na jiná témata.

Ale vypozorovala jsem, že čím víc jsem si zakazovala myslet na něj, tím to bylo horší a myšlenky byly jako komáři kolem mojí hlavy.
Postupně podle momentální nálady jsem se naučila reagovat na to peklo. Někdy jsem to musela jít vychodit ven (když bylo hodně ouvej), jindy jsem se vybrečela do únavy a jindy mi zase pomohly povídání Petra Casanovy.

Já Petra využívám i teď. Respektive jeho pozitivní povídání, co mě motivují k tomu hledat na všem něco pozitivního.
Protože problémy většinou nechodí nikdy samy, tak se mi teď přidaly ještě problémy v práci i doma. Mám pocit jako když jsem v nějaké bouři. Je hodně zataženo, ochladilo se a silně prší. Do toho ještě čelím silnému větru, který občas tak silně zafouká, že se člověku pokouší strhnout i kapuci zaraženou hluboko do čela nebo mu podrazit nohy. Mysl v tu chvíli nefuguje moc pozitivně, ale pokouší se z toho uniknout. Hledá útočiště, klidné a suché místo a odpočinek. Jenže ouha. V okolí nic takového není. Ještě chvíli musí to vše vydržet, než dojde do první vesnice. A to teď dělám já. Držím. Jdu tou buřinou, nadávám v duchu, že se na to můžu vykašlat, že jsem si vybrala takový život (nebo cestu?) a závidím všem okolo, co jsou v suchu a teple. Ale vydržím to. Protože vím, že po každé bouřce vysvitne sluníčko a pak ty první pocity po ní jsou k nezaplacení. Najednou začnou zase zpívat ptáci, vzduch se tak pěkně rozvoní a oteplí se. Takže mi držte palce, ať mi bouřka v mém životě brzo odejde a začne mi svítit sluníčko. A hlavně ať nejsou po té buřině moc velké škody. Nejlépe žádné.

Není tady

 

#1152 14. 10. 2020 16:36

rina
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 26. 3. 2019
Příspěvky: 2942

Re: Odchod manžela po 21 letech

Mám.
Milovat ho tolik, že mu to přát jako nejlepšímu příteli.


Čím hůře, tím lépe.

Není tady

 

#1153 18. 10. 2020 8:08

cibule
♥♥♥----
Registrovaný: 16. 6. 2020
Příspěvky: 231

Re: Odchod manžela po 21 letech

Jak se daří Hell-en? Jak to zvládá v těch nejnáročnějších dnech? A co miminko? Nepsala jsi, že tě čeká návštěva u lékaře? Doufám, že je vše v pořádku...
U mne už se situace naštěstí zklidňuje. Včera na výletě jsem byla svědkem zajímavého přírodního úkazu. Na ploché střeše nějakého vodárenského objektu vyrostl statný strom. Nemohla jsem pochopit, z čeho bere živiny.

Není tady

 

#1154 18. 10. 2020 13:31

vrabčák
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 17. 5. 2014
Příspěvky: 10301

Re: Odchod manžela po 21 letech

Taky jsem si na ni teď při přihlašování vzpomněla. Napsala jsem jí před časem soukromou zprávu, ale nereagovala...


Je zcela zbytečné se ptát, jaký má život smysl.
Má takový smysl, jaký mu dáme.
                                                           Seneca

Není tady

 

#1155 18. 10. 2020 14:32

rina
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 26. 3. 2019
Příspěvky: 2942

Re: Odchod manžela po 21 letech

cibule napsal(a):

... Na ploché střeše nějakého vodárenského objektu vyrostl statný strom. Nemohla jsem pochopit, z čeho bere živiny.

U nás vedle domu na betonu (!) taky prosperuje smrček. Už má tak půl metru. Taky nevím, kde bere živiny, a pokaždé, když jdu kolem něj, mám chuť jej přesadit do zahrady, je obrovská...
Prosperuje. Je to zázrak přírody!
va


Čím hůře, tím lépe.

Není tady

 

#1156 18. 10. 2020 17:55

vrabčák
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 17. 5. 2014
Příspěvky: 10301

Re: Odchod manžela po 21 letech

Určitě má šikovné kořeny, které si berou živiny z půdy pod betonem. Podobně jako bříza na skále. smile


Je zcela zbytečné se ptát, jaký má život smysl.
Má takový smysl, jaký mu dáme.
                                                           Seneca

Není tady

 

#1157 18. 10. 2020 21:08

Selima
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: už Bratislava
Registrovaný: 27. 4. 2006
Příspěvky: 38942

Re: Odchod manžela po 21 letech

Víťazstvo života... alebo víťazstvo ducha nad hmotou wink


V 21. storočí je utrpenie povolené, ale už nie povinné.
Brita

Není tady

 

#1158 18. 10. 2020 21:18

rina
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 26. 3. 2019
Příspěvky: 2942

Re: Odchod manžela po 21 letech

stolt


Čím hůře, tím lépe.

Není tady

 

#1159 18. 10. 2020 21:46

Judyna
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 13. 5. 2006
Příspěvky: 16594

Re: Odchod manžela po 21 letech

Prostě příroda je mocná a silná a pokud by lidstvo zmizelo, vše by si poměrně rychle vzala zpět...


Jakmile si uvědomíš svoji pravou hodnotu, bude se okolo tebe točit celý svět.
Rozhodnutí osvobozuje.

Není tady

 

#1160 18. 10. 2020 23:03

hell-en
♥------
Registrovaný: 6. 10. 2020
Příspěvky: 16

Re: Odchod manžela po 21 letech

Ahojte,
chvíli jsem se neozvala. Nějak se v tom plácám. Někdy mám vztek, cítím úzkost, vinu, žárlivost, závislost na manželovi (ani nevím, jak ho mám teď nazývat, rozvod bude až někdy příští rok), závidím mu a je mi strašně smutno. Pak jsou chvíle, kdy si uvědomím, jaké to poslední dobou bylo a říkám si, jestli vlastně bylo za co bojovat, jestli bych tak chtěla žít celý život. Pročítám si různé články, děkuji za typ na Petra Casanovu. A tak se to točí pořád dokola.
Někde jsem četla, že pro odmilování je nutný rozum a zdravý úsudek. Aby byly vytlačeny city. Že si mám sepsat výhody a nevýhody potencionálního setrvání ve vztahu (což není můj případ, já jsem nebyla ta, kdo se rozhodl). Ale i tak jsem to hodila na papír. A dost mi to pomohlo. Zatím, psala jsem to předevčírem. Čtu si ten papír pokaždé, co na mě "leze" smutek.
Já nevím, jak jste to měly vy, zatím jsem nenašla odvahu pročíst celou tuto diskuzi. Ale snažím se přejít na mód "už to není moje věc" a tím myslím jeho tělo, jeho city, starost o jeho štěstí a blaho. Ale je to těžké. Je těžké přestat bojovat a smířit se s výsledkem. I tím, že jsme cca 1x týdně v kontaktu. Jsou to cca 3 roky, co jsme se nastěhovali do domku, který jsme si sami postavili, a jak to tak bývá, tak je tu ještě spousta práce. Tak manžel jezdí pracovat, chce, abych tu zůstala s malou bydlet a dodělat to tu byla moje (i banky) podmínka. Takže u mě není možné to známé "sejde z očí, sejde z mysli". A já ani nechci, ne tak kvůli sobě - to je mi jasné, že o to to bude pro mě všechno těžší, ale kvůli maličké, aby neskončil kontakt s nastávajícím otcem a snad pak i tátou. Asi by se těžko navazoval. A to nejdůležitější, čeho bych chtěla dosáhnout je, aby byl tátou naší dceři a mým (snad někdy možná) zase přítelem. Snad se mi podaří zbavit se těch libidózních myšlenek (jak to nazvala moje psycholožka) a vidět časem manžela jako tátu dcery, udržovatele domu a nic víc.
Bohužel se mi teď při jeho poslední návštěvě stala taková věc. Tady to napsat snad můžu. Manžel si vytahoval z batohu notebook a já tam zahlídla něco zvláštního. Neměla jsem, ale nedalo mi to a šla se k batohu podívat, když on už tam nebyl. No málem mi to vypálilo zrak. V batohu sexuální pomůcky, které nepatřily nám.. Dostalo mě to na celý den na kolena, dokonce jsem i zvracela z myšlenek, jak je používá s tou druhou...Nešlo to z hlavy vytěsnit. Uklidnilo mě až to realistické sepsání výhod a nevýhod našeho vztahu.
Trochu jsem se zmátořila a začala to tu konečně uklízet. Nemůžu toho kvůli rizikovému těhotenství dělat moc, ale i tak už se tu cítím líp. Odstranila jsem všechny společné fotky a svatební rekvizity. Začala jsem malé plést deku a taky plánovat pokojíček. Vyšetření zatím jsou v pořádku a maličká pěkně roste a pěkně kope. Na další speciální vyšetření mě veze manžel zítra. Nemůžu říct, že by o mě neměl zájem, ale má ho takový striktně přátelský, s odstupem. Je prostě mnohem dál, než jsem já. Snad budu silná dosáhnout téhož a bude to nějak fungovat. Snad budu moct někdy někomu ještě věřit, snad mě to nezlomí, nezahořknu na muže a na život, snad to zvládnu. Můj motor je maličká, chci aby měla pěkný život a snad jednou v kompletní rodině..

Není tady

 

#1161 19. 10. 2020 6:49

cibule
♥♥♥----
Registrovaný: 16. 6. 2020
Příspěvky: 231

Re: Odchod manžela po 21 letech

hell-en napsal(a):

Ahojte,
chvíli jsem se neozvala. Nějak se v tom plácám. Někdy mám vztek, cítím úzkost, vinu, žárlivost, závislost na manželovi (ani nevím, jak ho mám teď nazývat, rozvod bude až někdy příští rok), závidím mu a je mi strašně smutno. Pak jsou chvíle, kdy si uvědomím, jaké to poslední dobou bylo a říkám si, jestli vlastně bylo za co bojovat, jestli bych tak chtěla žít celý život. Pročítám si různé články, děkuji za typ na Petra Casanovu. A tak se to točí pořád dokola.
Někde jsem četla, že pro odmilování je nutný rozum a zdravý úsudek. Aby byly vytlačeny city. Že si mám sepsat výhody a nevýhody potencionálního setrvání ve vztahu (což není můj případ, já jsem nebyla ta, kdo se rozhodl). Ale i tak jsem to hodila na papír. A dost mi to pomohlo. Zatím, psala jsem to předevčírem. Čtu si ten papír pokaždé, co na mě "leze" smutek.

Ty pocity teď jsou bohužel hodně silné, ale postupně budou slábnout. Opravdu. Je dobře, že sis to napsala. Alespoň co já můžu říct za sebe. Napsala jsem si všechno špatné, co mi vadilo a s čím bylo těžší se smířit a když jsem to nedávno nečekaně objevila, tak jsem se nestačila divit. A taky mám ještě teď všude po bytě nalepené motivační lístečky. Kudy jdu, tudy na mě jukají.

hell-en napsal(a):

Já nevím, jak jste to měly vy, zatím jsem nenašla odvahu pročíst celou tuto diskuzi. Ale snažím se přejít na mód "už to není moje věc" a tím myslím jeho tělo, jeho city, starost o jeho štěstí a blaho. Ale je to těžké. Je těžké přestat bojovat a smířit se s výsledkem. I tím, že jsme cca 1x týdně v kontaktu. Jsou to cca 3 roky, co jsme se nastěhovali do domku, který jsme si sami postavili, a jak to tak bývá, tak je tu ještě spousta práce. Tak manžel jezdí pracovat, chce, abych tu zůstala s malou bydlet a dodělat to tu byla moje (i banky) podmínka. Takže u mě není možné to známé "sejde z očí, sejde z mysli".

Ano, to chápu, ale časem si to zařídíš podle svého, postupně, a budeš ve svém. A to je dobrý začátek. I když ze začátku to vypadá spíš jako nevýhoda.

hell-en napsal(a):

Trochu jsem se zmátořila a začala to tu konečně uklízet. Nemůžu toho kvůli rizikovému těhotenství dělat moc, ale i tak už se tu cítím líp. Odstranila jsem všechny společné fotky a svatební rekvizity. Začala jsem malé plést deku a taky plánovat pokojíček. Vyšetření zatím jsou v pořádku a maličká pěkně roste a pěkně kope. Na další speciální vyšetření mě veze manžel zítra. Nemůžu říct, že by o mě neměl zájem, ale má ho takový striktně přátelský, s odstupem. Je prostě mnohem dál, než jsem já. Snad budu silná dosáhnout téhož a bude to nějak fungovat. Snad budu moct někdy někomu ještě věřit, snad mě to nezlomí, nezahořknu na muže a na život, snad to zvládnu. Můj motor je maličká, chci aby měla pěkný život a snad jednou v kompletní rodině..

Dobře děláš. A budeš silná. Tomu věř. Už teď jsi mnohem silnější, než jsi byla před touhle zkušeností. A postupně na sebe začneš být i pyšná. Jak jsi to zvládla a tuhle jeho zradu ustála.

Není tady

 

#1162 19. 10. 2020 11:22

Judyna
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 13. 5. 2006
Příspěvky: 16594

Re: Odchod manžela po 21 letech

Hell, to vypsání pozitiv a negativ mně svého času také moc pomohlo. A ty myšlenky na manžela Tě myslím dost přejdou, až se malá narodí, protože starost o ni zabere všechen čas a vyplní Ti mysl. V tomhle ti ten malý prcek ohromě pomůže.
Je strašně důležité, žes nezahořkla a že chceš, aby malé zůstal tatínek. I pro mě to bylo důležité a povedlo se to, i dkyž vztah s BM sem měla velice špatný ( já odešla, když bylo synovi necelý rok a on mi dělal hodně zle). Mů syn byl odmala zvyklý na danou situaci - že žije se mnou, ale s tatínkem je v pravidelném kontaktu a byl celé dětství naprosto v pohodě. Naštěstí jsme ani já ani BM nic neřešili přes syna. Víš, myslím si, že děti, od kterých odejde rodič později, to nesou daleko hůř než dítě, které je už od mala zvyklé na to, jak sjem to měla já a jak to budeš mít ty. Neutrpí ztrátu.
A v tvém konkrétním případě buď ráda, že se manžel stará o  ten baráček, snad bude mít zájem i o malou. Je to opravdu důležíté a udělej pro to všechno. Já se musela hodně zapřít, mít dobrou vůli  a fakt se to vyplatilo.


Jakmile si uvědomíš svoji pravou hodnotu, bude se okolo tebe točit celý svět.
Rozhodnutí osvobozuje.

Není tady

 

#1163 20. 10. 2020 19:37

hell-en
♥------
Registrovaný: 6. 10. 2020
Příspěvky: 16

Re: Odchod manžela po 21 letech

Judyna napsal(a):

Hell, to vypsání pozitiv a negativ mně svého času také moc pomohlo. A ty myšlenky na manžela Tě myslím dost přejdou, až se malá narodí, protože starost o ni zabere všechen čas a vyplní Ti mysl. V tomhle ti ten malý prcek ohromě pomůže.
Je strašně důležité, žes nezahořkla a že chceš, aby malé zůstal tatínek. I pro mě to bylo důležité a povedlo se to, i dkyž vztah s BM sem měla velice špatný ( já odešla, když bylo synovi necelý rok a on mi dělal hodně zle). Mů syn byl odmala zvyklý na danou situaci - že žije se mnou, ale s tatínkem je v pravidelném kontaktu a byl celé dětství naprosto v pohodě. Naštěstí jsme ani já ani BM nic neřešili přes syna. Víš, myslím si, že děti, od kterých odejde rodič později, to nesou daleko hůř než dítě, které je už od mala zvyklé na to, jak sjem to měla já a jak to budeš mít ty. Neutrpí ztrátu.
A v tvém konkrétním případě buď ráda, že se manžel stará o  ten baráček, snad bude mít zájem i o malou. Je to opravdu důležíté a udělej pro to všechno. Já se musela hodně zapřít, mít dobrou vůli  a fakt se to vyplatilo.

Judynko, moc děkuji za tvoje slova. Přesně to jsem potřebovala. Důkaz, že to jde. Že je možné i po rozvodu mít "rodinný" život a že dítě může být šťastné i bez tatínka, který by byl denně doma. Víš, já v okolí nikoho takového nemám - alespoň, co vím. S manželem máme vcelku dobrý vztah, on se stará a já se snažím mu to pořád nepředhazovat a nebo mu vše opakovaně vyčítat. Je to s velkým sebezapřením, pt mi moc ublížil, ale kdybychom spálili mosty a byli na sebe zlí, tak nám asi ani jednomu nebude líp. Spíš je to mezi námi smutné, to je asi pocit, který cítíme oba - já i manžel. Ale on už je dál, já pořád brečím...
Včera jsem byla na speciálním vyšetření, na které mě manžel vezl přes půl republiky, a původně si mě chtěli v nemocnici nechat, že se jim něco nelíbilo na placentě. Nakonec jiná paní doktorka specialistka řekla, že je to dobré a pustili mě domů. Ale když jsem manželovi psala, že mě tam možná nechají (což byl pro mě neočekávaný šok), tak mi na to napsal jen "oj"... V tu chvíli mi opět došlo, že by mě v tom zase nechal plácat, že by mě zase emočně nepodpořil - jako po smrti naší první dcery. Prostě další důkaz, že bych s ním nadále stejně nebyla šťastná celý život.. Je mi to moc líto, protože ho stále miluju. Ale jeden člověk vztah nedělá, že? Snad někdy budu mít kompletní rodinu - mé životní přání.

Není tady

 

#1164 20. 10. 2020 19:55

Judyna
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 13. 5. 2006
Příspěvky: 16594

Re: Odchod manžela po 21 letech

Já vím, že Ti ublížil a že je to moc těžké. Ale on jako partner už je ze Tvého života pryč. Ale jako otec budoucího dítěte by měl fungovat. Pro malou to bude moc důležité. Když to zvládneš a budeš na něj po čase koukat jen jako na otce a podaří se vám takto spolupracovat, tak to bude pro malou to nejlepší. A ty osobně si život zařídíš prostě podle svého.
Neboj, to dáš. Máš dobrou vůli, uvědomuješ si to, takže  na tom budeš pracovat. Z jeho strany to vypadá ZATÍM dobře v tomto směru.
(A nemysli si, BM může mít výčitky, jen to na sobě nedává znát).

Upravil(a) Judyna (20. 10. 2020 19:57)


Jakmile si uvědomíš svoji pravou hodnotu, bude se okolo tebe točit celý svět.
Rozhodnutí osvobozuje.

Není tady

 

#1165 20. 10. 2020 21:09

eremuruss
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 6. 3. 2007
Příspěvky: 12048

Re: Odchod manžela po 21 letech

LENNNA napsal(a):

hell-en napsal(a):

Ahoj cibulko, děkuju. Je mi moc líto, co se ti stalo. Já jsem taky cíťa, zranilo mě to úplně do nejniternějšího místa mého těla. Momentálně si připadám porouchaná, zničená, zadupaná, neženská, zrazená,... asi ty pocity znáš, bohužel sad Jediné, co mě drží je moje malá holčička v bříšku. Zítra jdu do poradny, tak ji zase uvidím na ultrazvuku, už se těším smile bez ní nevím, co bych dělala, jestli bych se znovu dokázala postavit na nohy. Věř, že po smrti dcery jsem se vyválela v blátě, byla jsem na dně a na znovu postavení se na nohy jsem využila všechny síly. Časem jsem jich pár zase sebrala, ale nemám jich moc. Bohužel. A bohužel rodina, ač mi pomáhá, tak mi těch sil dodává poskrovnu, potřebovala bych je právě od manžela hmm jenže ten je teď v náručí jiné. Nemůžu jí přijít na jméno (a je pravda, že nevím, jak se jmenuje, jen vím, že je o rok starší než já, bezdětná). Co je to za ženu, která vleze do postele s ženatým mužem, který čeká dítě se svou manželkou a ještě po 14 dnech od jeho odchodu...? Musím se sebrat a nějak se mobilizovat. Doma je všude nepořádek, který nesnáším. Nemám náladu si ani uvařit, ani jíst mi moc nejde, ale snažím se kvůli malé. Věčně ležím v posteli, snažím se myslet na něco jiného, ale nejde mi to. Mám teď rizikové těhotenství, takže ani toho moc nemůžu - mám dokonce  zakázanou i těhotenskou jógu. Pořád ho miluju. Jak se odmilovat? Jak zařídit, aby mi bylo jedno, co dělá a s kým je.. ?

hell-en, také zdravím a teda uffff, život se s tebou nemazlil sad Teď hlavně mysli na svou holčičku, není nic důležitějšího a stresem jí škodíš. Musíš se zklidnit co to jen jde, dobře jíst a snažit se být alespoň trochu v pohodě hjarta
Zaujalo mě to tučné a jen dám zase jiný pohled: cizí ženu, která s tebou nemá nic společného, nezná tě, nemá k tobě žádný vztah, je to úplně cizí člověk - tak tu obviňuješ a nemůžeš jí přijít na jméno. A nejbližšího člověka, který ti tohle udělal (obzvlášť v těhotenství, což je prasárna nejvyššího kalibru!), který tě měl chránit, kterému jsi věřila, který tě na rozdíl od té ženy zradil atd... - tak toho miluješ dál a chceš ho zpět.

Hell,ted te docitam a je strasne smutne co se te stalo.Prosim,drz se kvuli male,ta vnima tve pocity i kdyz je jeste v brise,A zadny chlap,opravdu zadny nestoji za ten stres.Soustred se jen na svou holcicku.....Lennna to pise velmi vystizne,neobvinuj tu zenu,ale obvinuj sveho muze jak prasacky se k tobe zachoval,co vsechno jste si prozili,nez jste dosli k vytouzenemu diteti a on zbabele utekl.Neboj,bozi mlyny spolehlive funguji.U meho byvaleho muze,ktery opustil dve male deti fungujou fakt festovne.Nekdy je me ho fakt lito,ale vzpomenu si na to spatne co nam udelal a spolehlive funguje zahnat tu litost.Moc prosim drz se,kvuli te vytouzene holcicce.


Za jednu minutu člověk pozná, zda se mu někdo líbí, za hodinu pozná, zda by jej dokázal mít rád či milovat, za jeden den zjistí, jestli by s tou osobou dokázal strávit celý život...ale poté trvá celý život než na tu osobu zapomene.

Není tady

 

#1166 20. 10. 2020 21:35

hell-en
♥------
Registrovaný: 6. 10. 2020
Příspěvky: 16

Re: Odchod manžela po 21 letech

Judyna napsal(a):

Já vím, že Ti ublížil a že je to moc těžké. Ale on jako partner už je ze Tvého života pryč. Ale jako otec budoucího dítěte by měl fungovat. Pro malou to bude moc důležité. Když to zvládneš a budeš na něj po čase koukat jen jako na otce a podaří se vám takto spolupracovat, tak to bude pro malou to nejlepší. A ty osobně si život zařídíš prostě podle svého.
Neboj, to dáš. Máš dobrou vůli, uvědomuješ si to, takže  na tom budeš pracovat. Z jeho strany to vypadá ZATÍM dobře v tomto směru.
(A nemysli si, BM může mít výčitky, jen to na sobě nedává znát).

Já nějak nedokážu strávit, že jako partner je z mého života pryč grater ač vím, že s tím nic nemůžu dělat... Snad se mi podaří na něj někdy koukat jen jako na tátu mých dětí, ať už zesnulé první dcery, tak i druhé dcery, až se narodí.
Myslím, že se hodně ukáže, až se malá narodí. Do té doby je pro něj taková vzdálená, nereálná, nebo jak to napsat, ale asi chápeš. Snažím se o tom s ním mluvit, ač mu to nechci nadhazovat pořád, aby nebyl naštvaný. Ale teď je pro mě nejdůležitější, aby "tátovství" přijal a malou měl rád a měl s ní pěkný vztah.

Není tady

 

#1167 21. 10. 2020 5:37

eremuruss
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 6. 3. 2007
Příspěvky: 12048

Re: Odchod manžela po 21 letech

hell-en napsal(a):

Judyna napsal(a):

Já vím, že Ti ublížil a že je to moc těžké. Ale on jako partner už je ze Tvého života pryč. Ale jako otec budoucího dítěte by měl fungovat. Pro malou to bude moc důležité. Když to zvládneš a budeš na něj po čase koukat jen jako na otce a podaří se vám takto spolupracovat, tak to bude pro malou to nejlepší. A ty osobně si život zařídíš prostě podle svého.
Neboj, to dáš. Máš dobrou vůli, uvědomuješ si to, takže  na tom budeš pracovat. Z jeho strany to vypadá ZATÍM dobře v tomto směru.
(A nemysli si, BM může mít výčitky, jen to na sobě nedává znát).

Já nějak nedokážu strávit, že jako partner je z mého života pryč grater ač vím, že s tím nic nemůžu dělat... Snad se mi podaří na něj někdy koukat jen jako na tátu mých dětí, ať už zesnulé první dcery, tak i druhé dcery, až se narodí.
Myslím, že se hodně ukáže, až se malá narodí. Do té doby je pro něj taková vzdálená, nereálná, nebo jak to napsat, ale asi chápeš. Snažím se o tom s ním mluvit, ač mu to nechci nadhazovat pořád, aby nebyl naštvaný. Ale teď je pro mě nejdůležitější, aby "tátovství" přijal a malou měl rád a měl s ní pěkný vztah.

hell,hlavne se neupinej k tomu,ze ,ze tvuj manzel bude fungovat jako otec.Doporucuju precist si knuhu od Petra Casanova -ctyri prany stesti.Tam jsem nalezla spoustu odpovedi na otazky co jsem potrebovala vedet ve svem zivote.


Za jednu minutu člověk pozná, zda se mu někdo líbí, za hodinu pozná, zda by jej dokázal mít rád či milovat, za jeden den zjistí, jestli by s tou osobou dokázal strávit celý život...ale poté trvá celý život než na tu osobu zapomene.

Není tady

 

#1168 21. 10. 2020 9:58

Selima
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: už Bratislava
Registrovaný: 27. 4. 2006
Příspěvky: 38942

Re: Odchod manžela po 21 letech

hell-en napsal(a):

Judyna napsal(a):

Já vím, že Ti ublížil a že je to moc těžké. Ale on jako partner už je ze Tvého života pryč. Ale jako otec budoucího dítěte by měl fungovat. Pro malou to bude moc důležité. Když to zvládneš a budeš na něj po čase koukat jen jako na otce a podaří se vám takto spolupracovat, tak to bude pro malou to nejlepší. A ty osobně si život zařídíš prostě podle svého.
Neboj, to dáš. Máš dobrou vůli, uvědomuješ si to, takže  na tom budeš pracovat. Z jeho strany to vypadá ZATÍM dobře v tomto směru.
(A nemysli si, BM může mít výčitky, jen to na sobě nedává znát).

Já nějak nedokážu strávit, že jako partner je z mého života pryč grater ač vím, že s tím nic nemůžu dělat... Snad se mi podaří na něj někdy koukat jen jako na tátu mých dětí, ať už zesnulé první dcery, tak i druhé dcery, až se narodí.
Myslím, že se hodně ukáže, až se malá narodí. Do té doby je pro něj taková vzdálená, nereálná, nebo jak to napsat, ale asi chápeš. Snažím se o tom s ním mluvit, ač mu to nechci nadhazovat pořád, aby nebyl naštvaný. Ale teď je pro mě nejdůležitější, aby "tátovství" přijal a malou měl rád a měl s ní pěkný vztah.

Myslím, že sa To podarí nájsť naňho menej emotívny a viac objektívny pohľad, ale fakt to chce čas... Ani zlomenina ruky sa nevylieči za noc - tak prečo očakávať niečo také pri zlomenom srdci...? wink Ale čas je veľký liečiteľ.


V 21. storočí je utrpenie povolené, ale už nie povinné.
Brita

Není tady

 

#1169 21. 10. 2020 10:46

hell-en
♥------
Registrovaný: 6. 10. 2020
Příspěvky: 16

Re: Odchod manžela po 21 letech

hell,hlavne se neupinej k tomu,ze ,ze tvuj manzel bude fungovat jako otec.Doporucuju precist si knuhu od Petra Casanova -ctyri prany stesti.Tam jsem nalezla spoustu odpovedi na otazky co jsem potrebovala vedet ve svem zivote.

Jenže mně už nic jiného nezůstalo, než malá v břiše a vidina alespoň trochu normálně fungující rodiny.. pro co jiného mám žít, fungovat? To je jediné, co mě drží nad vodou, proč dýchám, proč se snažím dál v dobrém vycházet s manželem, proč se držím, abych nezahořkla, abych nespálila mosty, abych si nemusela říkat, že můj dosavadní život byl k ničemu, špatný a zbytečný... Abych neměla pocit, že jsem totální troska, že vlastně už nejsem žena, když mě muž vyměnil a trvalo mu to pouze 2 týdny, nebo že jsem tak špatná a zbytečná.

Není tady

 

#1170 21. 10. 2020 10:56

hell-en
♥------
Registrovaný: 6. 10. 2020
Příspěvky: 16

Re: Odchod manžela po 21 letech

Hell,ted te docitam a je strasne smutne co se te stalo.Prosim,drz se kvuli male,ta vnima tve pocity i kdyz je jeste v brise,A zadny chlap,opravdu zadny nestoji za ten stres.Soustred se jen na svou holcicku.....Lennna to pise velmi vystizne,neobvinuj tu zenu,ale obvinuj sveho muze jak prasacky se k tobe zachoval,co vsechno jste si prozili,nez jste dosli k vytouzenemu diteti a on zbabele utekl.Neboj,bozi mlyny spolehlive funguji.U meho byvaleho muze,ktery opustil dve male deti fungujou fakt festovne.Nekdy je me ho fakt lito,ale vzpomenu si na to spatne co nam udelal a spolehlive funguje zahnat tu litost.Moc prosim drz se,kvuli te vytouzene holcicce.

Věř, že se snažím. Je to to jediné, co mě momentálně drží nad vodou. Já jen doufám, že se tentokrát narodí v pořádku, protože jestli mi nezůstane ani maličká, tak už fakt nevím... Manžel nerad mluví o svých pocitech, takže já vlastně ani nevím, jak to vnímá. Pomáhá mi, to zase nemůžu říct. Ale jestli má nějaké výčitky, to netuším. A jestli je bude mít v budoucnu, to nikdo neví a nejsem si jistá, jestli by mi je přiznal. Boží mlýny snad melou a já tím pádem asi byla v minulém životě masový vrah, když během posledních dvou let ztrácím druhého milovaného člověka. Je mi moc smutno.

Není tady

 

#1171 21. 10. 2020 11:45

Blossom opět s vámi
♥♥-----
Registrovaný: 25. 9. 2020
Příspěvky: 40

Re: Odchod manžela po 21 letech

Hell-en, upínáš se k tomu, že manžel nezmizí z Tvého života díky péči o dceru. To je pravda, vždy totiž bude mít závazky k dceři a věřme (podle dosavadního vývoje), že jim dostojí. Ale neupínej se na představu spokojené rodiny - tedy s ním . Spokojenou rodinu můžeš vytvořit, ale s někým jiným.  Až se na to budeš cítit, mrkni na Seznamku štěstí. Začni se jen tak rozhlížet, a nebo si s někým můžeš začít psát. Třeba jen proto, abyste si vzájemně svěřili svá trápení. Jde mi o to, abys odklonila svoje upnutí na manžela a třeba si jen přišla na to, že pro jedno kvítí slunce nesvítí.

Není tady

 

#1172 21. 10. 2020 11:51

Judyna
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 13. 5. 2006
Příspěvky: 16594

Re: Odchod manžela po 21 letech

To víš, že se narodí v pořádku. Bude to dobré. neboj. A jestli bude Tvůj manžel fungovat jako táta? Ty pro to svojí dobrou vůlí uděláš vše, co můžeš. Ale to, co udělá on, steně neovvlivníš. Ale už podle toho, jak se te´d stará, to vypadá opravdu nadějně. Asi má přece  jen trochu smysl pro zodpovědnost. Jiní chlapi třeba pálí mosty úplně. Mně třeba dělal BM neskutečné naschvály a cíleně mi ubližoval, i vydíral. Přesto to vše nakonec dopadlo dobře.
A od toho partnerství tě opravdu hodně odtrhne malá - nebudeš mít kam dřív skočit. Určitě tě budou pořád přicházet smutné chvilky, ale malá ti to opravdu vynahradí. Já to tak měla. Častokrát jsem plakala na postýlkolu, když syn spal a bylo mi hrozně smutno. Ale přes den to bylo o moc lepší a pak časem se ten smutek vytratil úplně. Ale opravdu to chce čas.
Na boží mlýny se vykašli. Soustřeď se na sebe a malou.
Máš někoho - nejlépe maminku - kdo by s Tebou byl v šestinedělí?


Jakmile si uvědomíš svoji pravou hodnotu, bude se okolo tebe točit celý svět.
Rozhodnutí osvobozuje.

Není tady

 

#1173 21. 10. 2020 11:55

Judyna
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 13. 5. 2006
Příspěvky: 16594

Re: Odchod manžela po 21 letech

Blooss, já bych to nedělala. Ona je teď hrozně zranitelná a může se upnout na nějakého úchyla. Já bych se dala prvně trošku do kupy. Máš pravdu, že by jí to mohlo pozvednout sebevědomí,  ale přesto si myslím, že na tohle je čas. Ale Ty vlastně píšeš - až se na to Hell bude cítit...


Jakmile si uvědomíš svoji pravou hodnotu, bude se okolo tebe točit celý svět.
Rozhodnutí osvobozuje.

Není tady

 

#1174 21. 10. 2020 19:04

eremuruss
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 6. 3. 2007
Příspěvky: 12048

Re: Odchod manžela po 21 letech

hell-en napsal(a):

hell,hlavne se neupinej k tomu,ze ,ze tvuj manzel bude fungovat jako otec.Doporucuju precist si knuhu od Petra Casanova -ctyri prany stesti.Tam jsem nalezla spoustu odpovedi na otazky co jsem potrebovala vedet ve svem zivote.

Jenže mně už nic jiného nezůstalo, než malá v břiše a vidina alespoň trochu normálně fungující rodiny.. pro co jiného mám žít, fungovat? To je jediné, co mě drží nad vodou, proč dýchám, proč se snažím dál v dobrém vycházet s manželem, proč se držím, abych nezahořkla, abych nespálila mosty, abych si nemusela říkat, že můj dosavadní život byl k ničemu, špatný a zbytečný... Abych neměla pocit, že jsem totální troska, že vlastně už nejsem žena, když mě muž vyměnil a trvalo mu to pouze 2 týdny, nebo že jsem tak špatná a zbytečná.

Presne takto se obvinuji zeny,ze nestoji za nic,kdyz je chlap opustil,take jsem to tak mela,uplne srazene sebevedomi,manzel ze me udelal uplnou nulu.Hodne odpovedi me na toto vsechno dal Petr Casanova,skoda jen,ze jsem nemela sanci si ho poslechnout pred 25 lety.


Za jednu minutu člověk pozná, zda se mu někdo líbí, za hodinu pozná, zda by jej dokázal mít rád či milovat, za jeden den zjistí, jestli by s tou osobou dokázal strávit celý život...ale poté trvá celý život než na tu osobu zapomene.

Není tady

 

#1175 22. 10. 2020 6:26

cibule
♥♥♥----
Registrovaný: 16. 6. 2020
Příspěvky: 231

Re: Odchod manžela po 21 letech

Judyna napsal(a):

Blooss, já bych to nedělala. Ona je teď hrozně zranitelná a může se upnout na nějakého úchyla. Já bych se dala prvně trošku do kupy. Máš pravdu, že by jí to mohlo pozvednout sebevědomí,  ale přesto si myslím, že na tohle je čas. Ale Ty vlastně píšeš - až se na to Hell bude cítit...

Ano, souhlasím. V tom bych byla také raději ještě nějakou dobu opatrná.... Ono to člověka láká zaplnit to prázdné místo někým dalším, aspoň co můžu říct za sebe, ale myslím, že je to hodně nebezpečné. A bohužel se v tu dobu nedá nic urychlit. Kolikrát jsem si přála, abych už měla za sebou aspoň půl roku a říkala si, že to nedám, nevydržím a pomohlo mi v tom zvládnout to, když jsem se přestala soustředit na čas. Byla to rada jedné z Vás a zabralo to. Najednou je to už několik měsíců a uteklo to hodně rychle.

Není tady

 
NÁŠ TIP:

    Zápatí

    Powered by PunBB 1.2.24c
    © Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
    Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
    Ochrana osobních údajů