Takže moje heslo: Kupředu...budujme raději nové vztahy než abychom se babraly ve starých. K řešení problému je třeba dvou a pokud ten druhý neřeší společně a upřímně s Váma, je to na nic

BÁRO začínám se přiklánět k tvému názoru. Pořád čekám a čekám, i když navenek tvrdím, že už ho nechci, tak jakýkoliv náznak naděje, že milenka by ho mohla pustit mě strhává zase zpět a když se ukáže, že se nic nemění, jsem zase v depresi.

Holky, tak vám musím napsat, že babrat se v minulosti je asi fakt blbost. Já sice nežiji jen ve slepém očekávání, že se opravdu BM vrátí, jak stále tvrdí (ovšem zároveň stále s tím, že to chce čas) - ale vidím, že situace se nikam dál neposouvá. Navíc mě vyrazil dech můj 17ti letý syn - nesmírně uzavřený a nekomunikativní člověk. Je to už třetí rok, co od nás BM odešel a teprve teď mi dokázal říct, že lidé kteří ho na světě nejvíc zklamali jsme my - máma a táta........že v nás už nikdy nebude mít důvěru. Tátu, že nemá vlastně ani rád. Bylo bolavé ho slyšet, a i když nás oba hodil do jednoho pytle, tak věřte, že jsem ho chápala. A pak jsem si představila, jak by na něho muselo působot zjištění toho, že se BM chce vrátit a přitom stále žije se svojí přítelkyní........to by u něho táta klesnul ještě níž. Jo jo, díky slovům syna se mi hodně věcí promítlo hlavou. Hrdá na sebe nejsem.

Nemá.

Alixa napsal(a):

Ahojky.
Přečetla jsem si celou diskusí a mám pocit, že všichni  BM jsou stejní. Ten můj  BM  tady krásně zapadá.

Tak povídej. Taky dochází a neumí přestřihnout pupeční šňuru?
Ta naše zjevně stále sílí, místo aby slábla. Ani se mu od nás nechce na pivo, když ho kámoš tahá.
No to mě mozek nebere.

Michaela.43 napsal(a):

Fanny,
a co jsi utla? vždyť se pořád vídáte? ale s tím počítej, máte spol. děti, tak se prostě vídat budete....je fajn, že jsi to překonala, že ti to nevadí....otázka: vadilo by ti opět s ním spát?Jestli jsi za vodou, tak proč ne a neužít si ho - bývala jednoho...nebo máš někde někoho? a jak  tvůj býv se na to tváří ( popř. by se na to tvářil?....on vás furt má za rodinu.....a tu jeho neřeš, ona tě taky neřešila, nakonec tě neřešily oba dva, když rozbíjeli rodinu, tak klidně buď teď ty  ten sobec....

Ahoj Michaelo,
utla jsem to, co mi ubližovalo. Sex s chlapem, který se chová tak nefér, že podvádí manželku s milenkou a když se z manželky stala BM a z milenky přítelkyně, tak zas podváděl přítelkyni s BM. Nemám na to povahu tohle zkousnout, musela jsem z toho vlaku vyskočit. Cítila jsem se příšerně. Jako laciná holka, ponížená a slaboška. Tím že jsem tohle (z mého pohledu zneužívání toho, že jsem ho chtěla zpátky) utla, se mi ohromně ulevilo. Získala jsem zpět svou hrdost a víru v sebe samou. 
Spát s ním by mi silně vadilo. Ne pro ten akt samotný (sex jsme meli až do poslední chvíle dobrý), ale proto, že bych zas a znovu prožívala to ponížení, že mne použil a odložil a za chvíli zas hups do její postele. Řešit soustavně mykózy .... NE, NE, NE ....... S tím pocitem už se nechci nikdy probouzet.
Kdybych věděla, že je sám, tak by to bylo asi jinak ....... to musím přiznat. Ale já momentálně žádné KDYBY nezkoumám.
BM nás opravdu stále má za rodinu, za jedinou rodinu. Myslím, že když může být s námi, je šťastný a děti jsou také šťastné, když jsme všichni pohromadě.
Jak by se tvářil kdybych někoho měla? To v současné době fakt nevím. Hodně se toho v jeho chování za posledních 6 týdnů změnilo. Neznám příčinu té změny, ani po ní nepátrám. Nebavíme se absolutně o ničem osobním, naše rozhovory jsou striktně v přátelském duchu, ikdyž pomalu se okruh témat rozšiřuje. Nechci nic vědět o jeho sexuálním životě, ani o té ženštině, co mu ulevuje (ulevovala). Neřeším je. Fakt. Konečně.   

Když vás všechny tady čtu, tak myslím, že ona mě určitě taky řešila. Když ne s ním (to nepředpokládám), tak určitě sama v sobě. Musela ji taky určitě trápit ta pochybnost, co se děje přes týden tady. Asi by koukala.

Michaela.43 napsal(a):

Tak hlavně, když ty jsi ok, že se nehádáte ( a to nejen kvůli dětem)...Je fajn, že jsi již nad věcí, že to ta druhá řešila a řeší je velmi možné, zvláštěmyslí-li to vážně, ale jak je vidět po vašem rozvodu  nedělá nátlak...

Míšo, já o tom moc naštěstí nevím, ale asi to myslela vážně, když se nahned rozešla a odstěhovala i s dětskem od přítele, ale to je její problém. Možná si teď po tom roce a půl už tak trochu rve vlasy.
Já jsem ráda, že jsme teď zadobře kvůli dětem a taky kvůli sobě samé. Hrozně mě ty věčné hádanice vysávaly.

No to je děs. Teď volal, že přijede. Oznamuji do prostoru: "Papá volal, že přijede." Dítko skáče metr do vzduchu a řve HURÁ a pak ho odmítej pustit domů.

Míšo, díky za podporu. Musím říct, že jsem teď už konečně opravdu v pohodě. Trvalo mi to dlouho než jsem si všechno srovnala v hlavě, plácala se v tom, přesně jako některé holky tady. Chvílemi jsem se i nenáviděla za to, že se neustále klepu jak ratlík, že nemůžu spát, že se neumím sebrat, že si neumím poručit, že jsem slaboch.
Lidi kolem mne nechápali, co se se mnou děje, že by to do mne nikdy neřekli, že zrovna JÁ se takhle zklapnu. Taky bych to před tím do sebe neřekla. Vždycky ta navenek silná byla najednou na dně.
Ale je to asi takový zákonitý proces, kterým si člověk projde a pak je to postupně slabší a slabší, až nakonec stojí zas na svých nohou a najednou se zase směje a je v pohodě.
Míšo nevím přesně, co máš na mysli těmi esy v rukávu ..... Nevím jestli nějaká potřebuju, už nehraju. Hodila jsem do ringu ručník a je mi mnohem líp. Ale to připodobnění ke hře je přesné. Připadala jsem si tenkrát, že se mnou BM hraje nějakou špinavou hru.
V tom, že tatínek je pro děti většinou takové cukrátko za odměnu mě nijak nepřekvapuje, bylo to tak vždycky. Já je vychovávala, on si hrál. Já dávala pravidla, on je povoloval. Takže tu žádná nikdy moc nebyla, protože pravidla, která se porušují pozbývají smyslu. Teď je tu mnohem větší řád a děti to kupoduvu přijaly tak lehce a samozřejmě, že mě to až překvapilo.

Michaela.43:- nakonec ty už si ty vlasy nerveš, a jestli si je rve jiná, ro toho ti může nejen být prd, ale i tě to může kapánek těšit...
To si piš, že to potěší.

Jinak ještě perlička. Manžel má 2 roky přítelkyni, u které přebývá, jezdí s ní na dovolené, na výlety.... a přitom mi několikrát týdně připomene, že jsem já ta špatná, která podala žádost o rozvod. Chápete to? Já vůbec néé. Nejvíce ho prý štve, že o něj už nebojuju, že jsem to vzdala a že si "hledám chlapa"!  To je neodpustitelný prohřešek, který mu leží v žaludku. Po 3 letech jeho lží, nevěr, nezájmu o mě, se diví, že koukám po jiných. Směju se, když začne o tom mluvit. Začíná mu docházet, kam náš vztah po jeho nevěrách došel.

Fanny,
vím, jak to potěší....mně taky bylo hned líp, když jsem věděla, že milenka má jen problémy a furt musí něco řešit.... a manžel jí stve a dítě se neučí a v práci jsou všichni blbí ( za posl. 2 roky vystřídala 4 zaměstnání, a mám takovej dojem, že už zase  z té poslední odešla...i o tom to vypovídá)....takže já vlastně byla nakonec doma ta usměvavá a vše chápající manželka a vedle ho čekala věčně ukřivděná milenka....- ale proto zase měl tu tendenci ji neopouštět chudinku a ochraňovat ji....no, už je to za náma....

Petro,
tak to vypadá, že manžel chtěl mít 2 a možná brzo nebude mít žádnou....
Petro, chování tvého muže je "normální", protože vidí, jak mu jako rodina ujíždíme, milenku jistě chtěl mít jako milenku a povyražení , no a ty jsi mu udělal čáru přes rozpočet, že milenku nechceš akceptovat a bude ti tvrdit, že vlastně ty jsi ta co rozbíjí rodinu...a jsou pánové, kterým opak prostě nevysvětlíš....kdybych  já práskla do bot, tak by to bylo nímlich to samý, živě to před sebou vidím, ale ze sobeckého hlediska jsem vůbec nechtěla  nikomu uvolňovat své místo - neříkám, že je až tak teplé a milé, ale vím, co dělám ( a to po stránce citové, finanční a prostě celkově  jsem se rozhodla takto, nelituju toho, nakonec vztah skončil před cca 3/4 rokem, ale jeden nikdy neví)

Takže se držte, možná tu trochu píšu cynicky, ale život mě naučil a se vým cynismem jsem vpodstatě šťastná jak blecha, chichi... a jsem ráda, že je babinet

Maja71:   Co je u vás nového?

Májo, přesně vím, co cítíš.
Taky jsem myslela, že to, že za mnou pořád chodí, chce se milovat, znamená, že je mezi námi stále něco silného, když jsem z toho vystřízlivěla, byla jsem z toho nějaký čas taky moooooc špatná. Taky jsem mu věřila ty kecy, že k sobě patříme, že ten jeho vztah je neperspektivní a že budem zase spolu, až ase to všechno zklidní. 
To jsou blbý kecy, aby si udrželi zadní vrátka a mohli pak přihupkat, až je to případně přestane bavit. Nemusí  nic řešit, když maj v podstatě obojí a jsou spokojení. Utnout. Zavčasu. Než se člověk zblázní.
Pak teprve jim dojde, co si zpískali, jenže pak už je většinou pozdě.

Májo, poslala jsem Ti SZ