Tak tedy nevím ??? V Tv o něm byl nějaký pořad a tam se to probíralo - asi bulvár tedy ? Rozhodně nežiju romantický a naivní život lvice, já netvrdím, že se mi nelíbí co píše, protože to ani nevím. Určitě je to zkušený muž i psycholog... to nikomu nevyvracím....

Fe, můj příspěvek nebyl určen přímo Tobě ale všeobecně do éteru. Pouze jsem reagovala na příspěvky stylu co ten 9x rozvedený chlap může psát. Zrovna on.....
Takových fám všude pobíhá...... Poté, co jsem si prožila roli zhrzené milenky   jsem pročetla všechny Plzákovy knihy, některé opakověně, k tomu i knížky p. Šmolky o manželství a pak také mnoho příspěvků tady na tomto fóru mě pouze utvrdilo v tom, jak pravdivá jsou jeho slova, nic víc, nic míň.

lvice napsal(a):

Faf, to jsou ty prvotní emoce. Problém je v tom, že jakýmsi manželským slibem vmyšleným církví si lidé slibují horoucí věrnost v dobrém i zlém až do skonání světa. Amen.
Já osobně jsem byla velký citový závislák na partnerech a bojovala jsem s tím hodně dlouho. Dnes, když jsem dosáhla částečné rovnováhy, kdybych se ocitla v Adino roli, bych si s klidem prožila všechny emoce, porvala se s tím a pokračovala bych dál. Nakonec jsi si tak jistá sama sebou, že nepotkáš někdy někoho a neskončíš v jeho náruči? A že mu ho kouřila jiná? No bóže..... S kým zůstane a komu říká, že ji miluje? S milenkou? ..........

Toto bude aj o mojom egu, no..... Akosi by som nezniesla, ze potreboval nieco robit s nejakou inou, neviem. A este ta veta zo zaciatku Adinych prispevkov, ze ju zacal ucit, ako mu to ma inak robit oralne, no brrr... Nemohla by som nikdy uz asi prestat mysliet na to, ze takto sa dotykal inej a tvaril sa, ze okrem mna neexistuje ziadna, fakt neviem. Kazdopadne obdivujem vsetky, ktore su v takom pripade ako je Adin schopne fungovat v takom vztahu dalej a dalej aj verit. lebo skutocne je to ine, ako ked chlap odide za milenkou.

Na druhej strane, ani vo sne by som necakala, ze chlap, ktory predo mnou nemal inu babu, mi bude do smrti verny, to podla mna nejde. Uz u zeny je takato situacia v dnesnej dobe vynimocna a u chlapa, no tie jeho pudy + zvedavost... Nie je to jednoducho realne, cest vynimkam.

Faf - proč by mi nemohl přítel říct, že se mu líbí nebo že chce zkusit to čí ono ? (odseparuj z toho tu nevětu !!! To je hnus) ale on na to díky ní přišel. Asi, když měl od 15 jen jednu partnerku bohužel nevěděl, že to je příjemné i jinak. Já vím - já ho tím neomlouvám, to vůbec né..... jen mi ho je v podstatě líto. Dle mě u něj vážně šlo jen o sex a touhu po poznání něčeho - někoho jiného......

Je to složitější než to je :-(

Jo, jo ... jenže má zkušenost je bohužel taková, že ani ten "vyřáděný" partner není záruka věrnosti - spíš naopak :-(
Můj měl 28, když jsme spolu začali a za sebou toho měl dost, včetně delšího vztahu (cca 3 roky) - měla jsem za to, že už se uklidnil, ale.... chyba lávky :-(

Takže - záruka není asi nikdy... ale není dobré asi ani jedno - ať moc nebo málo a také záleží na té osobnosti toho chlapa samotného !... :-)

Jo, Fe, záruka je jediná, že NEMÁŠ JISTÉHO NIKDY NIC! Jedině smrt.

Áda 1: Uklidni se, děvče. Řekla bych, že vážně miluje tebe. No a ta slečna? Říkáš, že to je půl roku...od listopadu ví, že je neplodný...není tohle citelná rána pro chlapa? Nemůže mít děti, to je chlap? Nehoní se mu tohle hlavou, nekleslo mu náhodou sebevědomí a nepotřeboval si ho dodat někde jinde (s jinou)? Holka, neřeš to. Věř si, že jsi jednička. Proto mu máš věřit, že s ní být nechce, že chce tebe. Věř sobě. Tuhe epizodu přejdi jako letní bouřku, i tak může to léto být krásné. Ale nemůžeš pořád myslet na hromy a blesky.

Nejde o to, že jsi mu to ty nevyčítala atd, jde o to co cítí on uvnitř sebe ! Ty nejsi tou příčinou .... nevím, proč mu to ten doktor řekl, ale mě v 15 také doktor řekl, že to do 20 nebudu a ejhle straším tu už 25 let a jsem, zdá se, v kondici :-)

Ádo, takto neuvažuj - stalo se, co se mělo stát ! Teď musíte prostě zabojovat a přes tu vlnu se přenést - přeci se ten váš vztah jen tak nepotopí :-)

Chlapi neradi přiznávají, že je něco trápí. Tohle byl asi jeho (hloupý) způsob jak to řešit ?? Co já vím.

Upravil(a) Feuria (7. 8. 2006 14:00)

Áda1: Já taky netvrdím, žes mu něco vyčetla..i ty jsi sama přišla na to, že to mohl být ten doktor, co ho vlastně ponížil...(mimochodem nechápu, co to je za cynika...takhle se stavět k pacientovi)....To víš, že rána to je i pro tebe, jenže tvoje plodnost ohrožena není...a žena si stejně nakonec řekne, že nic a dítě adoptuje a hotovo. Má vystaráno a má komu tu mateřskou lásku dávat...jenže chlapi...asi to mají v té hlavě jinak. Můj přítel je třeba moc fajn, adopci chápe, ale sám říká, že on by radši byl bezdětný než adoptovat...pak se v nich vyznej.
Prostě já bych to nepitvala, vždyť říká, že mu jde o tebe, tebe má rád, s tebou chce být....život není jen o tom třít kůžičku o kůžičku, jak říkala režisérka Chytilová. A vztekat se, že něčí jiný klacík třel kůžičku, o které si myslím, že na ni mám nárok jen já...nebo případně že na ten klacík mám nárok jen já...o tom taky není život....chápu, že tě to bolí. Zkus třeba První pomoc pro podváděné od dr. Šmolky, nevím, nečetla jsem ji, ale toho chlapa mám celkem ráda a přijde mi, že má i dost zkušeností, tak snad ví, co napsal.....ten úlet toho tvého není o tom, že se nevybouřil...spíš tak nějak cítím, že si potřeboval dokázat, že JE chlap (i když neplodný)...nedělej ukvapené závěry. Třeba si sepiš, jaké kvality má a jaké od muže potřebuješ, abys byla spokojená. (Jestli tam napíšeš absolutní věrnost, tak to je, myslím, kravina. To neexistuje, je to církevní výmysl, jak tu už někdo napsal. Bylo by to sice krásné, ale je to utopie. Ujet může každý, ať už má důvod jakýkoli. Inteligentní nevěrník to ovšem nevěší partnerce na nos a jakmile zavětří, že by milenka mohla dělat problém, vycouve z toho. Totéž inteligentní nevěrnice.)...Podívej, jak předjímáš - možná to nebyla první milenka, jenom ty ostatní ho toliko nezaujaly.....co to je za blbost? Jak tohle víš? Nevíš, jen prostě předjímáš. A to je chyba a týráš se tím, svými pochybami. Vlastně pochybuješ o sobě - já mu nejsem dost dobrá....tedy nejen že měl tuhle milenku, ale možná měl i jiné, já mu nebyla snad nikdy dost dobrá....holka, holka, copak neznáš svou hodnotu?...

Ádo,

doktor mu řekl, že má sníženou aktivitu spermií, ale že statisticky vzato je možné, že s jinou partnerkou by se to zadařilo. Já nevím proč, já nejsem jeho lékař.... Jeho manželka není ochotna tento kolotoč podstoupit, takže jim na podzim přiklepnou potomka a budou mít adoptovaného prcka.
Mankote Ádo, ty už si začínáš ze zoufalosti vymýšlet a honíš chiméry. Víš co? Zkus o tom aspoň jeden den nepřemýšlet, udělat STOP všem myšlenkám, seber kamarádky, udělej si mejdan, plač jim na rameni, jdi si zaplavat, ke kosmetičce, do fitka, prostě dělej cokoliv jen nebuď doma a nevymýšlej si ježíš a třeba tohle a třeba tamhleto. Vím, že tě to moc bolí, tak běž třeba do lesa, řvi, dupej tam, dostaň to ze sebe, ale hlavně si NIC NOVÉHO NEVYMÝŠLEJ !!!! Vymýšlíš si zbytečné katastrofické scénáře, vzchop se holka, ty na to máš.

Áda1: Je katolík, ale taky je člověk. Tedy tvor chybující. Já to nemyslela tak, že by si jinde musel dokazovat svou hodnotu vědomě. Ale to podvědomí mu to mohlo nabídnout......Dluží - nedluží. Nemůžeš přeci za trest, že ti byl nevěrný, změnit svůj názor na adopci....zdáš se mi, promiň, nevyzrálá....ale je fakt, že s nevěrou jsi asi nepočítala, je to věc nenormální a stejně nenormální je asi tvoje reakce....takže možná ne nevyzrálá, ale jen hodně zraněná a ponížená...ujasni si, jestli s ním chceš být. Jestli ano, už nic neřeš, nepátrej, nehrab se v minulosti, nepoukazuj na ni, vyvaruj se slov jako "jak jsi mi to mohl udělat" nebo "když ty jsi udělal tohle,, tak mi dlužíš umělý oplodnění"....nemůžeš ho vydírat tím, že udělal chybu....to je ponižující (a pro oba)...Soustřeď se na budoucnost, na váš vztah. S dítětem bych klidně počkala, než se situace úplně vyjasní, než vám oběma bude zase dobře.....No a jestli s ním být nechceš, tak to skonči a hledej někoho jiného. A tečka.

pokud si myslíš že jsem nevyzrálá beru, až se mě zeptáte za měsíc za rok jak na tom jsem budu už taky za vodou jako vy a budu tady v pohodě radit jako by se nic nestalo........
ano tou nevěrou mi ublížil a to hodně.......když mám jít domů za ním vůbec se mi tam nechce, mám zimnici, že se na něj budu muset dívat, ale zároveň si přeji, aby tento hnusný sen skončil....a bylo to za námi a žili jsme jako dřív
ano nevěra změnila můj názor na adopci............byla jsem ochotná adoptovat jenom kvůli němu, protože já sama se chci nejdříve pokusit o  dítě svoje vlastní, klidně zaplatím za umělý, ale bude to moje vajíčko, moje spermie, mojích 9 měsíců těhotenství, a když už to fakt nepůjde z jakéhokoliv důvodu ať finančních, nebo zdravotních, pak jsem chtěla adoptovat. On chtěl hned, že umělý je proti zákonům víry. Názor jsem změnila........nevěra je protizákonům jeho víry (já nevěřím, mě je to v podstatě jedno, vše jsem tolerovala).....a když dokázal to, dokáže v sobě kousnou umělý

Pan,

uf, ona nic neslyší. Momentálně není schopná. To je emocionální povodeň, tříská to s ní o kameny, loká andělíčky. Taky jsem měla kdysi dávno tenhle stav. Ono to časem přejde, teď je to otevřená rána.

Ádo,

přestaň už tady být Viktorkou u splavu, my Tě naprosto chápeme a mnohá jsme si tím prošla. Bolí to a teď máš dvě možnosti. Budeš se litovat, plakat a půjdeš dolů do hlubin beznaděje, lítosti a zoufalství, nebo se sakra sebereš, půjdeš do toho blbýho knihkupectví, koupíš si Šmolku, k tomu kýbl zmrzliny nebo Studentskou pečeť a k tomu flašku vína. A pak se druhý den probudíš a budeš sama se sebou něco dělat. Jasný?