Tak jsem si vaše body upravila k obrazu svému


*Mám zač si jej vážit.
**Vždy když šlo do tuhého stál při mně a při synovi , klidně i proti svojí rodině a podporoval mně přesto že se mnou třeba i nesouhlasil, alespoň na veřejnosti a doma mi pak řekne proč  se mu můj postoj nezdá a že s ním třeba nesouhlasí a jestli bych to nechtěla přehodnotit.
2. Miluje mně,je tolerantní, respektuje moje hranice.
4. Je skvělý otec
3. Je to citlivý člověk, má velké srdce.
9. Dost se spolu nasmějeme.
1. Je to sympaťák, působí důvěryhodně.
6. Přijímá moje názory jako prostě moje názory.
7. Bere samozřejmě moje kamarádky a aktivity a funguje to i opačně.
8. Když jde do tuhého, vypne se k mimořádnému výkonu - je to člověk do nepohody.
* Když mu ležím na rameni, vím že jsem "doma" ať je to kdekoliv.
10. Umí přijmout, když nemám chuť na sex.
11.Je strašně pracovitý, kolem domu umí vše a po příchodu z práce si pokud přijde dřív , dá kávu a jde pracovat až do večera, nevadí, když z něho při práci leje nebo je venku zima, vydrží hodně, je to tvrdý chlap.

Milé slečny a dámy!!
Toho nejlepšího chapa na světě mám já!!!!
(A taky moje máma, ale tatínci jsou zvláštní kategorie!)
Platí všechny výše uvedené body a možná i nějaký navíc.
Samozřejmě, má i nějaké mouchy, ale já je mám taky a taky mi je toleruje!
Já toho svého chlapa nejen miluji, ale velmi si ho vážím, za to jak se zachoval ve chvílích,kdy spousta chlapů raději uteče!!!!!
Žaneta
P.S.( Máme doma taky vážně nemocnou dcerku a nebýt manželovy podpory tak to asi nezvládnu!)Většinu žen, kterých potkávám při dcerčiných pobytech v nemocnici, zůstaly s dětmi samy, manželé utekli, nebo sice s nimi žijí, ale děti je nezajímají!!!!

Upravil(a) ŽANETKAB (31. 7. 2006 18:05)

Ahojky,

nechtěla jsem sestavovat nějaké obecně platné "desatero", co má správný partner mít, ale to doufám všichni pochopili .

Je super, že ti vaši chlapi jsou taky v podstatě skvělí a ty neumyté talíře jsou vedle jejich kladů banalita. Díky za chlapy

Další obdivuhodný muž v mém okolí je jeden učitel/kolega. Je neuvěřitelně vytrvalý, dokáže prosazovat svou vizi i v prostředí, kde tomu není každý nakloněn. Jde si za svým a je mu jedno, kolik lidí si klepe na čelo. A je to gentleman klasického střihu.

K mému partnerovi dodávám: Dneska se mě přišel ve 13:00 něžně zeptat, zda jsem v pořádku, že ještě spím, a že za chvíli začne vařit oběd. Na moje kila se dívá optikou "jedno hezčí než druhé!". Miluje mě. A já ho taky miluju.

Judito, je to od Tebe krásná myšlenka.   

Judito,
tvůj nápad nemá chybu!
U nás 1 -10 souhlasí, s tím ,že4...dítko již máme 12 let, ale "kamarádí" se s neteřemi  malinkými...
ovšem  11  -nějaká práce okolo domu brr a fuj...ale i to trochu přeháním, neboť vlastně "musí" nějak obstarat cca 30 ha polí při své práci (že si na to někoho i sežene, tím lépe)
Tomu se říká koukat na své protějšky v potitivním smyslu
No a mouchy ve smyslu: pohozené ponožky, neuklizené hrnky od kafe, prázdné krabičky od cigaret všude...to je přece ale malicherst, že?...Jo a neumyté umyvadlo po sobě....a někde jsem si slyšela o pastě na zuby vymačkávající se z druhé strany, nebo-li se shora....
...no, ale ten můj: nezamyká...ač jsme na vsi, on odejde z baráku a nezamkne!!! A někdy ani nevypne TV!!!

Aničko !! :-)))

Občas mě štve, ale stejně je to můj miláček. A já ho taky občas štvu, ale taky jsem pořád jeho miláček. A to je to nejdůležitější. Myslím, že láska a vzájemné pochopení je nejen o velkých činech, ale kolikrát vlastně o těch úplně malinkých. Zatím spolu nebydlíme, ale s přáteli jsme vyrazili na víkend na chatu, ačkoliv sám spát nešel a já jo, šel se mnou, přikryl mě, pohladil po vlasech, zhasnul. Líp by se mi usínalo, jen v případě že bych se k němu mohla tulit.
Jsme spolu poměrně krátce - jukněte se na můj metřík:-), ale chci jenom jeho a žádnýho jinýho:-)

Bety napsal(a):

Já píšu vždycky o mojem manželovi pozitivně, teda fakt že mně to skoro nikdo tady nevěříl ale on je skutečně hodný a starostlivý, všechno zařídí, pořád pracuje na zahradě, hlídá doma pejsky a mně s dcerou vždy pošle na dovolenou atd atd a taky nám vydělává penízky...mohla bych dlouho pokračovat ve výčtu dobrých vlastností. Neměnila bych. Jsem ráda že je nás ví co se pochlubí tím ža mají hodného manžela a nenadávají jenom kvůli každé blbosti.
Ještě dodávám že letos oslavíme 30. výročí našeho manželství.

rogersova: to je skvělé že je ti manžel oporou, jistě to nemáte lehké! Přeju aby vám to hezky vyšlo s tím domečkem! Nám to taky vyšlo - malý domeček (2+1) a velká zahrada ale přiznám se že mě zahrada moc nebaví, skoro všechno tam dělá manžel. Jo a kouří - to se mně nepodařilo ho odnaučit, a taky ho děsně baví fotbal a hraje fotbálek starých pánů, ale to mi nevadí, jsem ráda že sportuje. Akorát to kouření, to mě tedy silně štve!

Bety napsal(a):

rogersova: to je skvělé že je ti manžel oporou, jistě to nemáte lehké! Přeju aby vám to hezky vyšlo s tím domečkem! Nám to taky vyšlo - malý domeček (2+1) a velká zahrada ale přiznám se že mě zahrada moc nebaví, skoro všechno tam dělá manžel. Jo a kouří - to se mně nepodařilo ho odnaučit, a taky ho děsně baví fotbal a hraje fotbálek starých pánů, ale to mi nevadí, jsem ráda že sportuje. Akorát to kouření, to mě tedy silně štve!

Ahoj, děkuju za podporu.Teď už to jde, dceři je 10 let.Takže vím,co můžu v budoucnu v jejím vývoji čekat.Začátky byly těžší,ale neděláme z toho tragédii.
Domečkem chceme do budoucna vyřešit  i Terezky bydlení,aby mohla bydlet sama a přesto blízko nás.

Také mám postižené dítě, syn 16let, mentálně, sluchově a muž to trochu nemohl rozdýchat. Ne ve smyslu, že by koukal zmizet ale spíš nemohl rozdýchat přístup lékařů který byl dost fuj.  řekli "Dejte syna do ústavu a pořiďte si další, nemá žádnou perspektivu."Bohužel většina tatínků od postiženého dítěte zmizí. Vážím si toho mého protivy. Je šikovný, pracovitý, se synem pomáhá a dokázal nás zabezpečit. Máme domek s obchodem a já měla na malého vždycky času dost, nemusel čekat ve školce, nebo stacionáři.Máme trochu časově a finančně náročné koníčky do kterých se ho podařilo zapojit takže fajn.  Jinak je manžílek zcela normální, tedy bordelář, ale syn není po něm!!! hurá!!! Nesnese neustlanou postel a poházené svršky čímž vyvažuje laxní přístup tatínka a staršího syna.

Backy, to sice je sranda , ale zároveň spíš pravda...

terry2 napsal(a):

Také mám postižené dítě, syn 16let, mentálně, sluchově a muž to trochu nemohl rozdýchat. Ne ve smyslu, že by koukal zmizet ale spíš nemohl rozdýchat přístup lékařů který byl dost fuj.  řekli "Dejte syna do ústavu a pořiďte si další, nemá žádnou perspektivu."Bohužel většina tatínků od postiženého dítěte zmizí. Vážím si toho mého protivy. Je šikovný, pracovitý, se synem pomáhá a dokázal nás zabezpečit. Máme domek s obchodem a já měla na malého vždycky času dost, nemusel čekat ve školce, nebo stacionáři.Máme trochu časově a finančně náročné koníčky do kterých se ho podařilo zapojit takže fajn.  Jinak je manžílek zcela normální, tedy bordelář, ale syn není po něm!!! hurá!!! Nesnese neustlanou postel a poházené svršky čímž vyvažuje laxní přístup tatínka a staršího syna.

Máme s lékaři stejné zkušenosti.Moc nám nepomohli,naopak.vylíčili nám její budoucnost dost hrozně.Prý nebude ani chodit,bude nevzdělavatelná...nemáme se na ní vázat a pořídit si třetí dítě.Nedivím se,že to někteří rodiče vzdají.
Teď jsme rádi, že jsme Terezku nikam nedali a ani nás to nikdy nenapadlo.
Je to naše sluníčko a tatínek se v ní vidí.