Nemáš právo rozhodnout za svého syna,který z toho ještě nemá rozum.I občasný táta je táta a dokonce spousta otců jezdí po montážích a doma jsou jen na víkend,někdy ani to ne.S tebou si nemusí rozumět,ale kvůli tomu nemůže přestat být tátou.Pokud by o něj nejevil žádný zájem,je to něco jiného.

Určitě můžeš najít časem lepšího tátu,ale pokud by ten pravý občas chtěl syna vidět,nebraň mu.Mojí kolegyně syn pravého tátu nezná,protože ten o něj zájem nemá a i když má jiného skvělého tátu,se kterým si rozumí,tak nedávno se jí svěřil,že ho to trochu mrzí,protože si někdy připadá,že neví,kým je.

Nebraň víkendovému a hledej řádnou náhradu. A i s náhradou počítejte, že přijede ten druhý. Ona je to někdy výhoda mít dva táty. Dcera si v současné době přeje ještě jednu mámu, aby nás bylo doma víc. Táta je "náhradní" a je báječný.

Taky bych mu nebránila, třeba sám časem ochladne. Pokud ale ne, může být synovi skvělým kamarádem a bude mít alespoň muže nablízku. Jednou by ti to mohl vyčíst, že kvůli tobě přišel o otce.

Děkuji všem za názor a radu )
Ve skutečnosti otci nebráním, ale i on si myslí (i když pořád píše, jak nás má rád...), že když spolu nebudeme, nemá smysl sem  jezdit (bydlí 150km daleko). Jen mi vyčítá, že jsem ho připravila o syna, přitom důvodem, proč jsme se rozešli je z 95% ON. I když původně sliboval, že se k nám přistěhuje (dohodli jsme se tak), rozmyslel si to a 2 roky jen hledal výmluvy. Navíc začal i s různými výhrůžkami... a to už bylo i na mě moc... Postupně jen díky jeho chování ochladala moje láska k němu a teď už ani nevím, jestli ho ještě chci - snad jen kvůli malému - ale to by se jeho chování muselo hódně změnit. Navíc on ze všeho obvyňuje mě, na to už mu nemám co říct (
Ani výživné platit nechce. To, že bych ještě od něj nějaké peníze chtěla, označuje jako vydírání... Myslím, že se s ním asi nepůjde dohodnout.
Ale k malému se vždycky choval hezky, když tu byl.

Eva36 napsal(a):

solomonie: Výživné platit nechce???!!! Se mi snad zdá zlý sen....Jak to, že si tolik mužů myslí, že když už nechtějí být s matkou dítěte, že jejich povinnost k dítěti taky končí?.... Být tebou tak podám návrh na to, aby syn byl svěřen do mé péče (nemáš-li to už určeno), navrhla bych úpravu styku otce s dítětem (snažila bych se spravedlivě) a taky bych tam navrhla výživné, které bych požadovala patrně i zpětně (jde to). Podívej se na www.juristic.cz Jsou tam různé vzory podání žalob na soud....já bych se s ním nemazala tedy. Nejsem hladová, ale myslela bych na to, co by se stalo, až by mě došly peníze (dlouhodobá nemoc, invalidita apod.)...jak bych pak uživila své dítě?....když výživné je stanoveno a ty máš svých peněz dost, může je ukládat na horší časy...když žádné výživné nedostáváš, nemyslíš na zadní kolečka....já bych do toho šla. Ať se to panáčkovi líbí, nebo ne. (Je fakt, že předem bych asi zkusila se s ním dohodnout. Stvořila bych návrh dohody, dala mu ho zkonzultovat, dala mu prostor se vyjádřit. Ovšem do jistého data, ne aby se vyjadřoval deset let....a když by se dohodnout nechtěl, tak bych použila ten soud. Tady trochu pozor - i kdybyste se dohodli, tak tu vaši dohodu by měl soud schválit a vynést rozsudek. Jinak je každá dohoda o dítěti sepsaná mezi vámi cárem papíru.)

No my máme dohodu (s ověřeným podpisem), potřebovali jsme ji kvůli sociálce - tam stojí, že mi otec platí 500Kč měsíčně. Ve skutečnosti tedy takhle neplatit, ještě jsme měli nějaké společné věci... - ještě jsme se občas stýkali, když o víkendu přijel...
A to musím zažádat o svěření do péče, i když jsem vedená jako matka samoživitelka? V rodném listě sice otec je, ale nikdy jsme spolu nežili a nejsme ani manželé...?

lady ZP napsal(a):

solomonie napsal(a):

Děkuji za rady )
No on táta vždycky tvrdil, že o nás má zájem, ale více mu záleželo na jiných věcech - na rodinném majetku... takže mu ani syn nestál za to, aby se k nám přestěhoval - pouze dva roky sliboval a my čekali a čekali... až už těch výmluv bylo moc. Tak nevím, je-li to otcovská láska...
To, že se mu takový skvělý klučina líbí, se ani nedivím )
P.S. Je něco jiného, pokud táta musí jezdit za prací, pak přijede a skutečným tátou, ne, že přijede jen na víkend na návštěvu a přetvařovat se před synkem, jaký je skvělý otec...
Já osobně jsem si myslela, že by to spíš malému pletlo hlavu a že by bylo lepší, aby na takovéhotátu zapomněl a časem bysme si třeba našli lepšího, který by o nás opravdu zájem měl...

Pozor dámy, to by chtělo vidět i další souvislosti, aby nám tu Solomie za čas neplakala, že ji otec dítě odvezl na víkend nebo dovolenou a nehodlá kloučka vrátit. O jakém rodinném majetku to tu mluvíš. Řekla bych, že přítel bydlí někde u rodičů, nejspíš mu stěhování k Tobě neschválili a tak to dopadlo, jak to dopadnou muselo. Byla jsi u něj v jeho bydlišti? Jak to tam chodí? To by se mu líbilo, přijet si na víkend, neplatit, nestarat se - jenom si hrát na tátu - v tomhle věku jsou ty děti nejrozkošnější. Ženský mají pravdu, nebrat dítěti tátu, ale?!

Ne ne, nebydlí u rodičů, kdysi na něj jeho nevlastní táta přepsal takový zbořený statek a od té doby se tam dřel a k ničemu..., ale zase už mu bylo líto to opustit,  aby nezklamal tátu, když už mu to dal... (myslím, že "dědeček" právě našemu vztahu taky moc nepomohl, ono se mu hodilo, že měl kam o víkendu jezdit, že mu syn udržuje majetek... sice se usmíval, on to vůbec s lidma umí a na synovi se podepsal).
Já už právě bývalému partnerovi vůbec nerozumím, zdá se mi, že by potřeboval psychiatra. Jednou nám píše div ne výhružné SMSky a pak zase jak se mu po nás stýská...
Fakt už nevím...

Eva36 napsal(a):

solomonie: Bývalý partner to asi nemá v hlavě v pořádku...to s tím svěřením do péče ti bohužel neumím zodpovědět (zkus napsat na Právní), já nejsem žádný expert.

No přijde mi, že ještě není zralý být tátou...
A to mu bude už 29:dumbom:

solomonie napsal(a):

Já už právě bývalému partnerovi vůbec nerozumím, zdá se mi, že by potřeboval psychiatra. Jednou nám píše div ne výhružné SMSky a pak zase jak se mu po nás stýská...
Fakt už nevím...

Srdicko , to je naprosto normalni vec. Znam hodne lidi, spise z muzske populace, kteri takto vyjadruji svuj odpor k expartnerovi, ktery jim ztrpcoval zivot - pusobi to na ni zmatene a to je ucel. Reknete mi, kdo nepotrebuje psychiatra ? Ja osobne mam 2 !

Liba Vas Dark Angel

Upravil(a) DarkAngel (14. 9. 2006 18:43)

Pokud jezdí každý víkend nebránila bych mu.
Já jsem se s přítele rozešla ještě v těhu a dnes jsou malému skoro tři roky  a jestli ho viděl 6x tak je to hodně. Nebýt jeho matky, malého babičky, tak by si ani nevzpomněl, že má někde syna. Proto jsem radši když se nezajímá jak se malý má. Dnes už mám rok a půl přítele a pro malého je to táta. Táta který si s ním hraje chodí kopat a věnuje se mu. Ne táta, který si jednou za půl roku vzpomene že má někde dítě.
Takže bych mu opravdu nebránila, malý si zvykne na to, že táta pracuje daleko a může za ním jezdit jen o víkendu. Držím palečky ať to zládneš

ahojky! Tak já nevím, docela tě chápu, znám podobnou situaci. Rozvedla jsem se, když malé byl sotva rok a docela brzy jsem si našla přítele, kterému malá sama spontálně začala říkat táto. Má tedy dva táty, protože její biologický otec si jí bere ob víkend k sobě, ale vím, že se o ní nestará, že jí vždycky hodí na krk babičce a akorát jí přiveze. Dělá mi to všechno naschvál... Někdy si říkám, že by bylo lepší, kdyby nás nechal napokoji, ale je to její táta a jednou by mi to mohla všechno vyčítat:butter:

Solomonie,já se ze svým expřítelem rozešla když byli synovi půl roku,takže vlastně v té době otce neznal.Něco po půl roce kdy jsme byli sami jsem si našla přítele,do té doby se otec dítěte sám neozval ani mi nedal žádné peníze,řekl mi at dám návrh k soudu že mi dříve nedá ani kačku..Usoudila jsem že nemá o dítě vůbec žádný zájem,syn postupně sám od sebe začal říkat mému příteli táta a do dnešního dne neví že není jeho biologický otec.Samozřejmně že mu to jednou chci říct,ale zatím mu jsou 4roky.Jeho otec se ho zřekl a v podstatě ho nikdy neviděl jen aby nemusel platit..Z jedné stránky jsem ráda za to jek to je,protože vím jakou paseku dokáže jeden s rodičů nadělat v dětské dušičce..