jo a aby "kovářova kobyla nechodila bosa":
Minulý týden jsme měli k obědu rizoto a Domča co jsou ty vedra jí až večer, a tak jen vybíral hrášek. Ten byl samozřejmě od toho rizota mastnej a vykluzoval mu z prstíčků. Domča pořád povídal: "kloužou, kloužou" (jako ty kuličky) a najednou: "kloužou svině"
Manžel na něj výchovně: "No Dominiku!" a já myslela že mi rizoto proleze nosem

Anebo ještě piště srandovní přeřeky, to taky pobaví

no válím se tu na zemi - zvláštní, že s tím hovnem ve vaně jsem to už zažila se svou maldší ségrou. Mamka s taťkou se pak smáli a já s nimi a přitom mi to vůbec nepřišlo směšné, protože ta ségra měla pravdu, ale abych nevypadala jako blb, tak jsem hrála dospěláka - pak jsem vyslechla vysvětlení ségře a byla jsem sama překvapena

moje sestra coby robě první týden školkou povinné přišla za tátou, který vykonával, v domění, že je skryt všetečným očkám svých dcerunek, za stromem malou potřebu a povídá mu: tatinku, ukaž ktelou pldylkou ty čuláš... tatínek nevěda co říci jenom cosi zamumlal, a než se zmohl na kalé slovo, tak sestra moudře dořekla: a já to vim, takovym ocáškem, že jo?

Tak jo, pokračování:
Jelikož jsem v zaměstnání a po těhotný toho u nás nikdo moc nechce, tak Vám dám do placu historku na pokračování. Ona ani zas tak moc směšná nebyla, když jsme si ji live prožívali, nicméně dnes už se jí jen smějem.
Ve věku úžasně mluvivém jsem sama s holčičkama jela na chalupu k dědovi na Moravu. Kousíček před Holešovem mě zastavili dopraváci. Dobrý den, silniční kontrola, doklady..... Já krapet nervozní lovila v kabelce všecky ty lejstra, když se ze zadu z dětskej sedaček začalo ozejvat: maminka jela hodně rychle!..... a v Praze jela na červenou..... Policajt na to: vy jste ale šikovný a chytrý holčičky, co eště mi povíte o mamince?? A ze zadu: všecky předjížděla!...... A jak jela v Praze na červenou tak řikala kujva!...... To já už nevydržela a do zadu povidám: tak a už zavřít klapačky!!!! Obě dvě!!!.... a odpověď pro policajta: a to nám řiká pořád..... Pustil mě a hooodně moc se smál.
Teď si dám kávičku a bohatou těhu snídani a napíšu Vám pokračování této story.

Aspoň něco po ránu mě nakopne , to je bombáááá

Jsou jednovaječný a asi tak do 10ti let byly naprosto k nerozeznání. Stejně se česaly i oblíkaly. Pak nastal jakýsi zlom a radikální změny, jedna je dlouhovlasá, druhá krátkovlasá, jedna blond melíry, druhá experimentuje s barvama. Jedna do sukní a druhá do džínů.  Ale od malička rozdílné osobnosti.

Tak a teď pokračování story z auta. Asi za měsíc na to jsme s holkama jeli na dovču do Itálie. Samozřejmě jsem tu úžasnou historku o tom jak robátka práskaj policajtům svěřila manžovi. Při příjezdu k českým hranicím jsme holčičky dopředu upozornili, že budeme přejíždět přes hranice a po předchozí zkušenosti jsme jim přísně zakázali komunikovat s jakejmakoliv uniformama. Prostě jsme jim řekli, že až se přiblížíme k hranici zavřou zobáčky až do odvolání.  Hranice, celníci, policajti, kuk do auta, vzadu dvě děti, v pasech dvě děti, razítko, šťastnou cestu, nashledanou, my: UF.  Za hranicema: no vidite, jaký ste šikulky, když do ničeho nekrafete. Pokračování cesty. Rakousko - ok. Rakousko - Italská hranice. Už tenkrát oni byli v EU a jejich hranice se jen prostě projížděla, nicméně opět byly holčičky upozorněny, že je možné, že nás budou stavět policajti a ony budou co?držet pusinky. Ano mami.  Jak naschvál na italským území, 4proudová dálnice, italskej policajt s cigárem v ruce a bez čepice si nás vytáh a zastavil.  Pasy v ruce, úsměvy na rtech. My samozřejmě uměli italsky akorát koukat a objednat pivo a zmrzlinu. Policajt kouká do pasu, na manžu, do druhýho pasu, na mě, naznačuje mi, ať si sundám sluneční brejle, já s úsměvem sundavám, ok, dobrý, a policajt kouká na zadní sedačky a povidá něco jako: dua bella!...beltissima!!!...picolla!.... a kouká do pasu a povidá Terésa!.... a kouká na zadní sedačky na nějakou reakci. V zadu NIC. Ani nehla brvou. Policajt kouká do pasu a povidá: Verónika!... zas kouká do zadu na sedačky na nějakou reakci a ty dvě slepice NIC!!! Prostě ani nehly brvou. Ještě jednou to zopakoval, prostě vyvolával ty jejich jména a čekal nějakou reakci, které se evidentně nedočkal. My opocený jak pivo v horku, on začal něco italsky řvát na kolegy, seběhli se okolo našeho auta a začali mě a manžu tahat ven. Vůbec se jim s odstupem času nedivim, ono to vypadalo, jako že pašujeme děti. Vytáhli nás z auta a na to už hvězdičky začaly pištět Maminkoooo, tatínkůůůů, kam vás vedouuuuu.........Rukama nohama jsme měli co dělat vysvětlit, že jsou fakt naše, nakonec teda pochopili, hodina zdržení.... no a když už jsme slavně pokračovali v cestě, my dva ve předu poněkud nasr....., tak se ze zadu ozvalo vyčítavý: DYŤ JSTE NÁM ŘIKALI ŽE MÁME DRŽET PUSY!! TAK JSME JE DRŽELI!

to:Katkad opravdu se nenudíme, jak už jsem psala někde vejš, to je na knížku, všechny ty zážitky. A ať se máte čím bavit v tom horkým dopoledni, tak další:

V tý Itálii, kde jinde s malejma dětma, v Bibi, poměrně samostatný robátka se slušnou vyřídilkou, tak jsme je docela nechávaly trajdat po tý pláži, pro zmrzlinku, pro pitíčko, čurat a tak. A holčičky dostaly školení: kdyby jste se ztratily, tak najdete plavčíka (ti jsou u každé barevně odlišné pláže) a řeknete mu jméno tý pláže : azzura spiaggia,jasný?? Ano, azzura spiaggia.
Co čert nechtěl, dalo se to čekat, jedna holka nebyla. Tak jsme popadli tu druhou, šli za našim plavčíkem a povidáme mu: hledáme tuhle tu samou, ale druhou. Prostě dvojče. Jo, jasný, vysílačkama všem dalším plavčíkům předáno. Nevím proč, ale byli jsme poměrně klidní, ono se poměrně lehce hledá dvojče, kor když máte to druhý ke srovnání. Asi za půl,třičtvrtě hoďky nám vysmátou holčičku s nanukem v ruce přivádí opálený plavčík. My samozřejmě: kdepak jsi byla zlatíčko? Já jsem se byla jen tak projít a když už jsem věděla, že jsem ztracená, tak jsem našla plavčíka. No ty jsi ale šikulka!. A řekla jsi mu to, jak jsme tě to učili?? Jo, řekla jsem mu že se jmenuju Terezka Doleželová, že bydlím na Praze 9, v ulici Špitálská 218........

Asi tomu jak si myslíš že půjde v poodě spinkat...

Kamči člověče nekoukal

a tys mu nevysvětlila že se sklízí jen červený?

a prosim tě jaká je jeho oblíbená barva?

známe

tina napsal(a):

a víš, jak to vzniklo? to se ti zkroutí pusa na kur.a... ale z nějakého důvodu to nechceš říct, tak řekneš kurník nebo kurňa nebo tak něco... stejně jako ježkovy voči (brejle, fusekle) vznikly z potřeby nevyslovit jižišmarjá, ježíšikriste a tak... konec lingvistického okénka

ano,tak nějak holky vymyslely kujva.....