max72 napsal(a):

Já v podstatě žádnou představu nemám. Jen pro upřesnění XL - je velikost kalhot a sukní a nahoře mám XXL. Mám teď asi tak 5 prsa. Bolí mě záda, v tom horku, co teď bylo se šíleně potím, no hrůza. Mám za sebou další noc, kdy jsem skoro nespala a už se skoro ploužím. Nemůžu už spát ani po prášku na spaní, nevím, co dělat. Jsem hrozně unavená a tak se apoň nacpu, abych vydržela a tak to jde den za dnem.
Napíšu Vám jednu historku z minulého týdne. Stála jsem ve froně u poklady v hypermarketu, přede mnou paní platila kartou, takže to chvíli trvalo a za mnou starší chlapík. Pořád se cpal s košíkem blíž, najel mi dvakrát na nohu, když už do mě vrazil tím košíkem po třetí, tak jsem se  otočila a slušně mu řekla, že mně to vadí, to jeho žduchání. A jeho odpověď: Taková tlustá kráva může být ráda, že do ní aspoň košíkem vrazím. Vyhrkly mně slzy, rychle jsem zaplatila a utekla. Podotýkám, že ten chlap měl asi 50, vzhled nic moc, pupek, částečnou pleš. Kde se to v těch chlapech bere?
Nebo jsem tuhle pročítala seznamovací inzeráty, většinou všichni píší štíhlou, ale v jednom bylo v textu zvýrazněno JEN štíhlou. Kde pak na někoho narazit, když už začínám mít strach ze svého okolí?

Nic si z toho nedělej....sám ten chlapík byl asi hodně zamindrákovanej s prominutím debil.Ty se aspoň nebojíš ozvat,to já mám zase problém.Podívej,moje míry jsou teď v 37 letech 159/65 kilo.Mívala jsem i o 15 kg méně.Ale zjistila jsem ,že většinou je to opravdu a hlavně v tobě.Vybírám si oblečení které mi sedne,mám větší prsa?...tak je ukazuju,ráda se maluju,používám výraznější barvy na vlasy,ale hlavně na každýho se usmívám i kolikrát na cizí lidi a oni to většinou opětují.Je pravda,že když někam přijdu je mě takzvaně "plno",mám ráda lidi a na nich se to odrazí.Akorát trochu bojuju s mým seběvědomím,ale to asi každý

to s těmi "rádobychlapáckými" kecy, to znám... Na mě zase pořvávají cosi o fakt pořádnejch melounech a nalitech ceckách.... Prostě primitivové...

Jsem obézní, měla jsem (a mám) dceru a myslela jsem si, že nemůžu v životě nikoho potkat. Zkusila jsem seznamku přes internet a mám doma toho nejbáječnějšího chlapa. Samozřejmě má mouchy, ale umíme spolu žít, máme se rádi, nevadí mu má kila navíc ani celulitida, beďary, že občas chrápu, brečím......... stará se o nás a je nám všem třem báječně. Těžko říci, jak dlouho to vydrží, jsme spolu teprve tři roky. Dva společně žijeme, a rok máme po svatbě. Hledej, nevzdávej.

Tak to byl pěknej idiot! Z toho si nic nedělej. Myslím, že se určitě najdou chlapy, který hledají pořádnej kus ženský! 100%!

max72 napsal(a):

Já v podstatě žádnou představu nemám. Jen pro upřesnění XL - je velikost kalhot a sukní a nahoře mám XXL. Mám teď asi tak 5 prsa. Bolí mě záda, v tom horku, co teď bylo se šíleně potím, no hrůza. Mám za sebou další noc, kdy jsem skoro nespala a už se skoro ploužím. Nemůžu už spát ani po prášku na spaní, nevím, co dělat. Jsem hrozně unavená a tak se apoň nacpu, abych vydržela a tak to jde den za dnem.
Napíšu Vám jednu historku z minulého týdne. Stála jsem ve froně u poklady v hypermarketu, přede mnou paní platila kartou, takže to chvíli trvalo a za mnou starší chlapík. Pořád se cpal s košíkem blíž, najel mi dvakrát na nohu, když už do mě vrazil tím košíkem po třetí, tak jsem se  otočila a slušně mu řekla, že mně to vadí, to jeho žduchání. A jeho odpověď: Taková tlustá kráva může být ráda, že do ní aspoň košíkem vrazím. Vyhrkly mně slzy, rychle jsem zaplatila a utekla. Podotýkám, že ten chlap měl asi 50, vzhled nic moc, pupek, částečnou pleš. Kde se to v těch chlapech bere?
Nebo jsem tuhle pročítala seznamovací inzeráty, většinou všichni píší štíhlou, ale v jednom bylo v textu zvýrazněno JEN štíhlou. Kde pak na někoho narazit, když už začínám mít strach ze svého okolí?

Jsme-li nespokojené s tím jak vypadáme, máme v podstatě dvě možnosti. Buď se stím naučit žít a mít se rády takové jaké jsme, nebo s tím něco udělat. Samozřejmě pokud to zdraví dovolí. Všude se píše o různých zdravých způsobech hubnutí. Jsi-li ze své váhy opravdu tak nešťastná snaž se s ní vyrovnat ve své hlavě, ale popravdě ono je to asi těžší než zatnout zuby a začít na sobě makat. Nemyslela bych momentálně na to, jak někoho najít, ale snažila bych udělat sama sebe šťastnou. Držím pěsti.

Max, je to opravdu jen v tvojí hlavě, já bych směle mohla poslat přihlášku do zmíněného klubu XL, no a co! CHudá sjem byla tak do sedumnácti, a už tenkrát jsem měla velké prsa Te´d mám 80kg, výšku ani ne 170 a nosím si co chci a cítím se v tom, světe div se - podle toho jak se vyspím, Někdy si obleču hadry a připadám si táák úžasná, a muž mě pošle se převléct .D , a zase naopak mi řekne, vem si tamto.... a já si říkám, to nemůže myslet vážně. A taky s vlastním pocitem spokojenosti sama se seboíu souvisí i náš sexuální život, když se cítím fajn, tak mám chuť se milovat, protože mám pocit že jsem přitažlivá, když se tak necítím, může kolem mně muž pobíhat 100x denně, mně to štve a nic nebude ať se snaží sebevíc..........
Musíš udělat z velikosti přednost, já když se v práci předkloním a chci po někom podpis, už se nabízeli i že by se mi podepsali na prsa, no proč je budu schovávat, Halina Pawlovská je můj vzor a její výstřihy a to jak je umí nosit...........to je pro mně cesta , protože chudnout jsem líná

Kazda z divek a zen vypadame jinak jedna je stihla druha silnejsi, ale myslim, ze na kazde z nas se neco najde.
A kazdymu se libi neco jineho a tak to ma byt, vsichni se nemuzeme libit kazdymu, no ne? To by taky vypadalo.  Drzim ti palecky

max72 napsal(a):

Ahojte,

možná mně poradíte nebo se se mnou podělíte o Vaše zkušenosti. Jsem 8 let rozvedená, je mi 34 let, během posledních 6-ti let dva neuspěšné vztahy, poslední zakončený na podzim potratem ( taky jsem tady o tom psala).
Beru antidepresiva, protože mám problémy celou tu dobu, ať to byl BM, pak práce, pak ti chlapi, pak zase nová práce a teď po tom potratu se potom nemůžu pořád posbírat.
Minulý týden mi doktorka musela zvednout dávku léků a chtěla vědět, co mě tíží. Když jsem jí to povykládala, tak mi řekla, že jsem jak v začarovaném kruhu, že si musím najít něco, co mě bude těšit a co mně pomůže. Ráda bych měla nový vztah, ale nevím, kde a jak se seznámit, když nejsem atraktivní kočka s holým pupíkem, což je asi trend dnešní doby. Když si koupím jakýkoliv ženský časopis, tak nejméně polovina jeho stránek se zabývá hubnutím, celulitidou apod. Jsem už z toho nešťastná. Přitom jsem pracovitá, obětavá schopná ženská, ale jsem silnější. Když si dávám inzerát, napíšu tam rovnou - silnější postava a většinou mi nepřijde žádná odpověď.
Budu ráda za každý názor a zkušenost.
Max

Tak tam prostě o postavě nepiš. Napiš, co je na Tobě pěkného a hlavně, co hledáš Ty. Aby to zase nebylo tak, že začneš chodit s prvním, komu Tvoje postava nevadí, jen proto, že si připadáš méněcenná a přitom Tě nijak zvlášť neokouzlil - to by byla hrubá chyba.
Pamatuj, že kila vadí jen tehdy, když je neumíš nosit.

Nemysli si, že chlapi to dělají jinak. Který Ti napíše do inzerátu, že má hlavu jako koleno nebo pivní mozol. Kdepak, vždycky napíší o sobě jen to nejzákladnější, ale požadavků mají 89 :-)))

Upravil(a) mashanka (20. 8. 2006 18:42)

Max72, zle si si to postavila. Skús sa namiesto hodnotenia svojho výzoru spýtať sama seba: Čo môžem dať chlapovi? Svoje mindráky, problémy, zlú náladu, utiahnutosť, neochotu ísť medzi ľudí, nespokojnosť... a vyžadujem uisťovanie o láske, absolútnu oddanosť a to, že mi vynahradí celý svet? Alebo mu môžem ponúknuť radosť zo života, schopnosť radovať sa z toho, čo mi život doprial, humor, veselosť, optimizmus, silu na prekonanie problémov, oddanosť, prítulnosť a zároveň istú samostatnosť a nedostupnosť? Všimni si, že zatiaľ nepadlo ani slovo o výzore, stále je to v rovine psychiky - ktorá je rovnako dôležitá, ak nie dôležitejšia ako fyzično. Aspoň v určitom veku nepochybne. Uznám, že v 16 nezaujíma panica, ktorý chce o to svoje panictvo prísť, duchovná vyzretosť jeho "lovenej srnky", ale zasa v tridsiatke už nepôjde len o ten výzor, že?

Díky za názory. Teď jsem se vrátila po týdnu z dovolené, ale bohužel se mi potvrdilo to, že moje štíhlá kámoška se tam seznámila a já nic. No já jsem nejela sice lovit, ale i tak. Snažím se se svoji postavou naučit žít, protože můj zdravotní stav mi nedovoluje nějaké moc drastické hubnutí.

Max72, kým s aneprestaneš porovnávať s hentou a tamtou, so štíhlou kamoškou alebo anorektickou sesternicou, nikoho si nenájdeš. Kto už len túži robiť ti psychologické SOS a fungovať ako Linka záchrany? Mne osobne sa najlepšie osvedčilo zoznamovanie v rámci partie, spoločných aktivít, práce, atď., skrátka tma, kde muži mali možnosť odhaliť moje úžasné vnútorné quality - hoci občas zafungovalo aj náhodné zoznámenie, a dosť často internet. Ale skutočne spoľahlivo odhalíš povahu a celkovo druhého človeka v rámci spoločnej činnosti, a to môže byť obojstranne užitočné. Takže šup, šup, nájsť nejaké hobby alebo partiu, a ráč nám o tom poreferovať!!

Já jsem asi hloupá a nenapravitelná. Teď zrovna řeším další problémy s "bývalým" přítelem. Už jsem tady hodně o něm napsala. Ten člověk mě s přestávkama trápí už 2,5 roku (abych nekřivdila, tak prvních 6 měsíců bylo fajn). Byly to rozchody a zase vracení, vloni na podzim potrat atd. Jenže já asi ze zoufalství, abych nebyla sama, tak mu pořád pomáhám, naposled si půjčil peníze, pak jsem měla narozeniny, tak se přihnal s kytkou a dárkem, tak jsem si začínala naivně myslet, že to zas dáme dohromady. No naivita musí být řádně potrestána - dělal mi auto na technickou a nějaké drobné opravy - jednak mě natáhl na penězích, jednak mi najezdil s autem 500 km, nechal mi prázdné nádrže - benzín i plyn a při tom všem, když jsem si pro to auto jela a šla k němu na kafe, tak jsem zjistila, že má jinou ženskou a možná ne jednu. Mám důkaz a zase se trápím. I když, už dlouho vím, že je šílený lhář a že jeho jediným krédem je zatloukat, zatloukat, zatloukat. Zjistila jsem toho víc, ale nemá cenu se o tom rozepisovat, je to pořád dokola, ale jsem asi pitomá, bolí mě to.
Ach jo, nemůžu vůbec spávat a ještě toto k tomu. Musím zabrat a rychle si to srovna v hlavě, nebo se zblázním.