Daisy napsal(a):

Ahojky!Můj problém je sice úplná blbůstka, ale už mě to docela štve.Můj přítel (23 let) neustále zapomíná zamykat auto. Doma, před supermarketem...všude. Stává se to několikrát do měsíce. Dneska dokonce bylo auto odemčené celou noc a klíče v zapalování!!!!Když si jenom předstvím, že stačilo málo a mohli jsme být bez auta, jdu do mdlob Už mě vážně nebaví chodit av věčně ho kontrolovat jak tříleté dítě jestli zamknul auto! Nevíte jak ho to odnaučit?

Co já vím, tak existujou různý takový "pískátka", že třeba nemáš rozsvícený světla a podobně. Nedalo by se něco podobného pořídit i na klíčky? Zeptala bych se v nejbližším servisu.
A asi to bude jednodušší než učit starého psa nové dovednosti

Docela dobrej nápad Ale až by na to přišel, tak to by byl docela čurbec

Tak aspoň že v tom nejsem sama

Daisy napsal(a):

Docela dobrej nápad Ale až by na to přišel, tak to by byl docela čurbec

To možná ano, ale asi menší, než kdyby to auto někdo ukradl....

No tak klíče od zámků ani v autě nenechávám, to je fakt, ale jako muž vím co to je ptát se ženy, nevíš kam jsem si to dal? nebo lépe, nevíš kde to je?.. To znám a vím že to je někdy k zbláznění, ovšem v mém případě je to i tím, že nechám věc na viditelném místě ale žena mi na to hodí noviny nebo něco jiného a už je problém na světě... On možná skoro každej chlap v podvědomí doufá a věří své ženě že ona ví kam to uklidit aby se to vždy našlo a udrží v tom přehled... Na druhou stranu chápu že to je někdy k zbláznění když žena musí po muži stále něco uklízet bay to bylo na svém místě... Bohužel jsou i věci které naopak třebas mě vyvádí z míry, třebas to když řeknu že musíme jít nakoupit při pohledu do ledničky a když tedy pak po několika hodinách jdeme, tak je žena překvapená že já nemám sepsáno co máme koupit, protože ona se nedívala a nic nesepsala a pak prostě vzpomínáme v obchodě no a nakonec jak to tak dopadá? člověk koupí to co nechtěl a to co chybí zapomene... Takže někdy to není jen na chlapech...

Zase na druhou stranu má muž takto aspon kapku zdravého pohybu denně...   ...při hledání..

rogersova napsal(a):

haha, tak teď jsem se pobavila a uklidnila zároveň.
Já také se železnou pravidelností ráno hledám manželovo klíče, nebo peněženku, prozváním ho na mobil, aby se mu ozval a podobně.
Mívá dost často ranní rozvičku, dolů ze třetího patra k autu, tam zjistí,že něco nemá a tak kluše zase nahoru.

Někdy je to ale na mrtvici.Tak dlouho nechával koženou pracovní tašku přes noc v autě,až nám ho vykradli, mohla jsem mu říkat nahoru dolů, nenechávej jí tam..všechno marné.Chvíli si dával pozor a už jsme zase tam, kde jsme byli.
Už se s tím ale pomalu učím žít a jak vidím, nepomohla bych si,někteří chlapi jsou holt všichni stejní :-))

vidím ,že je to téměř všude stejné.Nám už je sice víc než 30 ale zapomínáse v mládí i ve stáří.Já už jsem zralá na  cvokárnu .je to čím dál tím horší.není snad věci kdy by se manžel nezeptal -kde to je ,kde mám mobil,peněženku...... perlička byla včera když se mně zeptal ,kde má auto .Vím sice jak to myslel ale blbě to vyznělo.Dělají to vážně jenom clapi?Já nevím ale já si nemůžu dovolit na něco zapomět,to by ta domácnost potom asi špatně dopadla.

Já jsem to samé, zamknu (auto,sklep, byt) ale vrátím se abych to zkontrolovala (někde jsem četla,že to dělá člověk který si nevěří!!!). Ale moje drahá polovička má do rána otevřené auto,případně i s mobilem a je naprosto v klidu a jak jsem zde už četla, jen mě osloví "NEVÍŠ KDE MÁM......".Začínám být na tuto otázku  alergická,ale jak čtu Vaše příspěvky,tak ve věku 46 let.už na to má zřejmě právo.

Tedˇpohled z druhé strany - zapomínajícího. Jsem tvůrčí typ a nechtělo se mi myslet na "zbytečnosti", které mě nebavily, jako např. klíče, deštníky a jiné nezajímavé věci.
Až jsem v jednom zaměstnání potkala vedoucí, která mi řekla: Ty na to nemyslíš, já Ti pomůžu, my počkáme a Ty si to najdi. Nebo: vrat´se a najdi si to, pak si to doděláš, třeba doma. Fungovalo to. Po čase jsem zjistila, že než neustále něco hledat, je lepší organizovat a v organizaci jsem našla zalíbení a zahrnula jsem jí mezi zajímavé činnosti.
Prostě, zapomínajícím nepomáhat, jinak se to zhoršuje.

Bronislava napsal(a):

Bláža.. napsal(a):

Tedˇpohled z druhé strany - zapomínajícího. Jsem tvůrčí typ a nechtělo se mi myslet na "zbytečnosti", které mě nebavily, jako např. klíče, deštníky a jiné nezajímavé věci.
Až jsem v jednom zaměstnání potkala vedoucí, která mi řekla: Ty na to nemyslíš, já Ti pomůžu, my počkáme a Ty si to najdi. Nebo: vrat´se a najdi si to, pak si to doděláš, třeba doma. Fungovalo to. Po čase jsem zjistila, že než neustále něco hledat, je lepší organizovat a v organizaci jsem našla zalíbení a zahrnula jsem jí mezi zajímavé činnosti.
Prostě, zapomínajícím nepomáhat, jinak se to zhoršuje.

Tohle třeba ti může říct nadřízený a nebo tak něco ale jak chceš přinutit manžela ,aby se vrátil a našel to to vážně nevímhttp://diskuse.dama.cz/e/e442.gif

Že by třeba "Miláčku, dokud nenajdeš klíče (brýle, auto, naše dítě) nebude večeře." ?

Ahoj prosím o radu, zda má někdo podobný problém! Ženy co tady píšete je slabé kafé,kdyby se jednalo jen o ty klíče. Já musela hlídat i řidičák a všechny věci které nejsou má záležitost. Jsem 9.let vdaná a mám dvě děti 3 a 8 let. A jsem 8 let z dětmi doma,nemohla jsem pro manželův problém ani pracovat a svěřit mu nemocné děti,protože nikdy nebyl schopen jim pomoci a podat léky ATB,zkrátka seděl a pochrupoval,i když ho děti volali... salám... díky tomu že jsem nemohla pracovat žijeme jak ubožáci,ale to není to hlavní. Velký problém je v tom...nepamatuje si do pár minut, co udělá či řekne a potom napadá mě a děti a řve ,že nic neudělal či neřekl. Děti se obě počurávají,já jsem z nervy na dně...peklo denně. Třeba dnes ráno, kdy malý šel do školy,požádala jsem ho jestli zavře okno u dětí v pokojíčku,před našima oči šel a zavřel, po té jsem šla asi za 10.minut do pokoje, že si nejmenší bude hrát a zima,zapoměl zatopit. Jen jsem mu řekla proč nezatopil a výbuch....on tam prej nebyl a byl tam náš 8.letý syn na kterého začal řvát,to už já jsem vybuchla,že zavedu kameru a vše budu natáčet. Malý šel do školy vydeptaný a doted si tvrdí i když jsme ho viděli že to udělal malý. Tenhle problém je totálně ve všem. Vše je naprosto normolání a my jsme debilci. Když jsem si ho brala jsem netušila jaký teror bude,začal do mě žduchávat když šel naproti mě a tvrdil, že mi nebude vyhýbat a tak do mě vší silou vrazil,to je málo...dodnes nic neudělal nic si nepamatuje ani že denně lže o všem. Už jsme totálně z něj na dně,věčné dohadování,lži a špína. Nejde se ani spolehnout. Kdybych měla práci a děti podporu pomoci rodiny,což nemáme nikoho okamžitě odcházím a nenechám v tomhle marastu své děcka, které mají z něho problémy. Jen uráží sprostě i děti a pak tvrdí že to není pravda...Je to nemoc??????? Klíče,brejle,dešníky...je to na psychiku,ale to bych chtěla právě já řešit.......a to je nám 30.let

Upravil(a) zdenka.husarikova@seznam.cz (21. 1. 2013 11:33)

Může to být propukající Alzheimer nebo nějaké duševní onemocnění. Já vím, že většina lidí má Alzheimera spojeného se stářím,ale jsou případy,kdy se může objevit i v mladším věku. Duševní porucha se také může takto projevit. U obojího platí, že se stav může zhoršovat.