backy007 napsal(a):

A-jaj, chcete po mne, aby som rozmýšľal
mirka..,
no neviem, ako veľmi je to "povolené", keďže to k danému zasunutiu dráždi a osobne mi to nepríde ako prejav lásky
Eva36 a xXx,
tak keď nechcete počuť, že sa s ním stotožňujem, tak vám teda poviem: nestotožňujem sa s ním
Presnejšie povedané, na jednej strane si "tiež" myslím, že nie je odveci počkať, nie priamo preto, že by to bolo ZLÉ, lebo čo je vlastne zlé? Osobne sa skôr pýtam, prečo áno. Takže - prečo áno? Pretože je to odovzdanie tomu druhému? Kto tomu verí? Ja teda nie. Pravda, som panic, takže nemám osobné skúsenosti, ale zatiaľ som nikoho nepočul hovoriť o sexe mimo manželstva ako o odovzdávaní sa. Vy snáď hej? Ak to tak beriete, je to trochu iné, ale mne skôr príde, že je to ospravedlňovanie vlastného egoizmu a pudovosti...

No tak to mi teda jako  odpověď nepřijde...čemu nevěříš? Že sex obecně je o odevzdávání se? Já myslím, že jo, že to tak je, ať už v manželství nebo v jiném partnerském vztahu. Je to o tom, že se odevzdávám já tomu muži a ten muž mně, oba to děláme dobrovolně, je to vyvrcholení vztahu (podle mě). A je jedno, jestli mám na to vyvrcholení požehnání úřadů nebo jestli si k němu požehnám já sama. Mimochodem - co jsi slyšel o sexu mimo manželství?...nejsem zastáncem provozování sexu (tj. líbání, mazlení, dotýkání se a nakonec i to "zasunutí") s každým, s kým si padnu do oka, ale proč se zříkat sexu, když mám i jinak uspokojivý partnerský vztah? Jen proto, že jsme neměli svatbu?

Upravil(a) Eva36 (30. 8. 2006 10:46)

Eva36,
vyvrcholením vzťahu je u teba sex? Nie je toto postavené na hlavu? A ďalej: to odovzdávanie sa - o tom tiež možno pochybovať, nakoľko je to pravé a nakoľko nútené...

janica,
z tvojho príspevku mi prišlo pár vecí:
* ak niečo prízemné robia iní, môžem to robiť aj ja - snáď tomu neveríš?
* schizofrénia - na jednej strane hovoríš o ušetrení "problémov", na druhej strane nevieš prečo to urobiť. Toto nechápem ja.
* sex za účelom plodenia detí podľa katolíckej Cirkvi - myslím, že si to špecifikovala presne, aj keď neviem, čo by "mali robiť" s manželmi, ktorí deti mať nechcú. Nie je manželstvo práve o tom?

Bláža.. napsal(a):

x.caro napsal(a):

Zde je příspěvek do diskuze, který jsem též umístila v sekci sexualita.
Je to můj názor na sexualitu, který nikomu nevnucuji, jen nabízím k zamyšlení, či diskuzi.
Tedy myslím si, že ani nevíme, oč ve své podstatě jde. Přistupuji k této problematice z pohledu, který mi je vlastní.
Dar tvořit a dávat život je obrovský, ničím nepřekonatelný, kterého jsme si my ženy bohužel pomalu přestaly vážit. Protože jsme se nechaly zatlačit někam, kde se naše ženství vytrácí. Zapomínáme na to být ženami, zapomínáme se jako ženy chovat, protože na to, při vší práci, kterou jsme si na sebe uvalily, nemáme čas. Ale nejen to, nechaly jsem si vzít vědomí naší božskosti, protože Bůh je údajně mužského rodu a je někde mimo nás. Já však tvrdím, že je v každém z nás, každý jsme jeho součástí.


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Souhlasím do puntíku, pod tohle bych se s chutí podepsala.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



Sexualita je dar, který nám dává možnost setkávat se s „Bohy“. V dávnověku byly školeny kněžky, které žily v chrámech a muži se tam s „Bohy“ setkávali tak, že s těmito ženami souložili. Žena, otevřená a moudrá je schopna zbavit muže jeho negativní energie a přetransformovat ji ve svém Čarodějném kotlíku – jak se kouzelně říká pochvě a děloze, v cit, lásku. Jenže kdosi se začal tohoto našeho obrovského daru bát, s Bohem se mohlo setkávat jen v kostele a slovo boží začal kázat chlap. Láska, nádherné iracionálno bylo zapovězeno, sexuální pud byl postaven jen na úroveň plození dětí a kněžky byly z chrámu vyhnány. Jejich pozůstatky jsou dnes prostitutky /a tak trochu i profidominy/. Ve středověku proběhlo další šílené zvěrstvo, každá žena, která byla přirozená a sexuálně probuzená, byla upálena na hranici jako čarodějnice. Nu, svezli se s tím i ti majetní, ale to už je o něčem jiném, prvotní byl ten strach z ženství.
Takže podle mne je mužská sexualita vlastně nevědomou, či podvědomou touhou po božství a ženská sexualita je schopnost toto setkání umožňovat, transformovat a tvořit nový život.
Dagmar alias Čarodějka

Byla bych ráda, Dagmar, jestli bys mi přiblížila dávnověkou společnost, ve které chrámové kněžky tímto způsobem ovlivňovaly muže a jestli taková společnost byla bez válek.

Myslím si, že dar tvorby mají obě pohlaví, ale každý jiné podobě.  Já vidím středověk spíše jako transformaci
hodnot do majetku, který vlastnilo fyzicky silnější pohlaví a o ten podle mne spíše šlo. Šlo podle mne spíše o to, aby muž mohl svůj majetek předat jen svému vlastnímu potomku.
Jinak ve středověku láska byla, ale v jiném rozměru a dá se říci, že byla již předem předepsaná tradicí. Vědělo, se, že musí milovat Boha, vrchnost, vždytˇvětšina lidí byla něčí majetek, ctít a milovat rodiče, vytratila se tvorba, v tom s Tebou souhlasím, ale i ve středověku lidé umírali pro ideály. A možná, že byli schopni větších obětí, než lidé v naší době.
Já vidím parterskou lásku jako rovnost. Možnost pro ženy i muže uplatnit se rovnocenně. A v tom vidím velký dluh naší společnosti.

Ale jak, toho docílit, nevím.

Milá Blážo,
má odpověď by byla hodně dlouhá, proto ti posílám odkaz na pár článků, z kterých vycházím. Pokud tě můj příspěvek zaujal, tady se dozvíš mnohem více. Snad tě to nevyděsí http://www.carodejka.net/index1.php?act … ieze1&

backy007 napsal(a):

janica,
z tvojho príspevku mi prišlo pár vecí:
* ak niečo prízemné robia iní, môžem to robiť aj ja - snáď tomu neveríš?
* schizofrénia - na jednej strane hovoríš o ušetrení "problémov", na druhej strane nevieš prečo to urobiť. Toto nechápem ja.
* sex za účelom plodenia detí podľa katolíckej Cirkvi - myslím, že si to špecifikovala presne, aj keď neviem, čo by "mali robiť" s manželmi, ktorí deti mať nechcú. Nie je manželstvo práve o tom?

backy,
- nemyslela jsem to vůbec tak, že když to dělají ostatní, můžu to dělat také. A už vůbec nevím, kde jsi přišel na slovo přízemní. Přízemních věcí je nespočet a dělají je všichni bez výjimky! Takto bych to neviděla. Myslela jsem to tak, že pro mě je sex spíše než egoismus či pudovost naopak něco, čím můžu druhého obdarovat, nedělám to prostě v prvé řadě kvůli sobě - asi jsem divná, ale je to tak.
- špatně jsi pochopil to, co já jsem asi dost nepochopitelně napsala. Ano, mohlo mi to ušetřit mnoho problémů, ale otázka není proč to dělat, ale proč ty problémy nastaly a proč čekat až na svatbu, aby se projevily až po ní? To je prostě nelogické. Teď ve své podstatě mohu vstoupit do manželství aniž bych tyto problémy musela řešit, jsem mnohem vyrovnanější.
Už je to jasné? Fakt jsem to předtím napsala divně.

Jenomže já, Caro, mám na mysli ještě podstatně starší dobu, jíž pohanské rituály zrcadlí už tenkrát jako odezvu. Protože už tehdy nepochopili a udělali z toho něco úplně jiného, než byl zdroj. To, co obdivuješ na poznání pohanů, je jen odlesk něčeho mnohem, mnohem vyššího, pro co dnes už nemáme jména. Protože dnes už nechápeme ani samotná mysteria, která nota bene sama o sobě poukazovala někam docela jinam.

Vlastně se jedná o poznání několikrát zastřené celými érami těch, co z původní nauky vyňali vždy jen podružný detail. A jemu se pak klaněli. Tedy deformovaný odraz pokřiveného odrazu zrcadleného do vesmíru přes odrážející rozhoupanou hladinu posvátného jezera přinášených Obětí. Teprve až se zahledíš tam, začneš rozeznávat zdrojové učení. Teprve až vyeliminuješ ony vlny a srovnáš je do tiché hladiny. A každý další odraz budeš chápat jako negaci prvého. S elementárním nedostatkem našeho jáství, které si všechno upraví po svém, aby to vyhovovalo jemu!

Tak co?., když k tomu přistoupíš takhle.., už rozeznáváš základní kontury?.. Jsi natolik zralá, abys to uviděla?..

Všechno je úplně jinak, než nás naučili!.. Než nás vůbec kdy v tom nejbláznivějším snu, či vizi napadlo!..

Velikou pravdu Crabate máš a krásně naznačit směr umíš. Všechny ty knihy, filozofie, učení, náboženství... Je to jen omáčka, točící se kolem jediného víru. Každý si jí okoření dle své chuti a nacpe se div nepraskne. Pak ho nějaký čas bolí břicho a nejí nic. A tak to jde život co život, furt dokola... Je jediná cesta, jak z kola ven - najít střed víru a nechat se vtáhnout...Čistá mysl je ten střed!

Odkryjme tedy mystérium, Crabe. A kde jinde začít, než pěkně na počátku. Vše kolem nás i v nás je energie, to nám potvrdí každý fyzik. Tato síla vytvořila a neustále vytváří vše živé i neživé. Což jí třeba nazvat Bohyní - matkou vesmíru? Kde je matka, musí být i otec. Tím je duch věčnosti - Bůh. Z jejich spojení se zrodil vesmír, život... A člověk k jejich obrazu - muž a žena! Už chápete???

Jsi Duše čistá, průzračná, Pedro. Ale je to jen jedna úroveň, jedna rovina onoho Tajemství. Mysterium nelze rozkrýt slovy, nýbrž se jedná o proces, který probíhá v každém z nás v kontinuitě času. Na jednotlivý krok navazuje druhý, následný, který je zdánlivě opakem toho prvého. Až teprve sousledností kroků vzniká Cesta a žádný z nich přitom nelze vynechat. Přičemž vždy každý krok je překonáním sebe sama.

Do této úrovně spadají mysteria. Proto jsou každopádně nesdělitelná. Dal jsi jim jen obraz.., nádherný a smělý, ale rozkrýt podstatu musí sami. Nechť je však tato vize provází, aby prostoupila neurony až na vnitřní plátno mysli jako motivující inspirace.

Mystéria a tajemství, Crabe, nejsou nic jiného, než závoje tkané na tkalcovském stavu naší nevědomosti. Na vřetenech se točí černá a bílá nitka našeho myšlení. A stav většinou ovládá pan Ego. Ego samo je produktem tohoto mechanizmu - není zde od počátku. To jen zbytky látek zamuchlané dohromady, ožily svým vlastním životem... Oddělit ego od svého Já a odkrýt tak všechna mystéria - toť výzva!

Pedro napsal(a):

Mystéria a tajemství, Crabe, nejsou nic jiného, než závoje tkané na tkalcovském stavu naší nevědomosti. Na vřetenech se točí černá a bílá nitka našeho myšlení. A stav většinou ovládá pan Ego. Ego samo je produktem tohoto mechanizmu - není zde od počátku. To jen zbytky látek zamuchlané dohromady, ožily svým vlastním životem... Oddělit ego od svého Já a odkrýt tak všechna mystéria - toť výzva!

Od té doby, co se zúčastňuji duchovního dění na duchovní, jsem došla k názoru, že se nechci nikam posouvat,
z mého pohledu by mi to připadalo jako touha po něčem vyšším, osobním a to nechci.

Ale co se mi stalo, že od té doby jsem začala relaxovat prací s hlínou a kamením  a jsem schopna vytvořit,
co bych před tím nedokázala. Je to radost. A připadá mi to hodně. Já ty materiály totiž chápu.

Je jasné, že vzhlížíme naprosto stejné obrazy, Crabe. Jen z odlišných perspektiv Těch úhlů pohledu může být bezpočet... Stejně jako obrazů na plátnech obzoru. Důležité však je, že ať se díváme dalekohledem svého srdce jakýmkoliv směrem a naše pohledy letí přes jakékoliv scenérie a pronikají jakýmikoliv obzory, tak pokud je ten dalekohled dobře seřízený - vždy má tendenci náš pohled zavést až k prvopočátkům a pak i za ně. A kdo chce odkrýt tajemství a pochopit mystérium, musí dříve, či později odložit clony svého ega a sáhnout po dalekohledu svého srdce - ducha - duše.

Ano, žádná slova pro nikoho tajemství neodkryjí - není to v jejich moci. Kdyby to bylo možné, nebylo by otazníků na tomto světě, protože moudrých slov a písem máme dostatek... Poselství moudrosti je od věků zaznamenáváno do slov. Do našich myslí však může proniknout jen natolik - nakolik jim je otevřeme a to není na povel... Je zde totiž právě to nešťastné ego - naše slepá ctižádostivost a pýcha atd... Říká si našim jménem a zná tisíce podmanivých způsobů, jak nás udržet ve svém zajetí. Ego je vlastně, jako velká papírová krabice polepená mnoha barevnými samolepkami. Trůní si jako temná siuleta v naší mysli a nekompromisně zabírá její drahocenné místo. A když už tuto kýčovitou bednu ve své hlavě konečně jednou odhalíme a otevřeme - ejhle - nachází se v ní úplně stejná krychle, jen nepatrně menší... A v ní další a další a další... A tak se musíme dopracovat až k té nejmenší z nich... A až tu pak slavnostně otevřeme a žádná další nebude - bude čisto. A to je přesně ten stav kdy moudrost a poselství slov v nás ožijí hlasem našeho vlastního srdce - ducha - duše. Pak tajemství zmizí a mystéria se promění v prosté krásy našich dnů a nocí

Páni.., papírové krabičky krásně polepené, do sebe vnořené. Na oko podmanivé, avšak uvnitř prázdné. Jen s přínosem další porce naděje vznešeného, co se nakonec ukáže být pouze nově rozkrytou odvěkou mystifikací.

Jo, jo.., občas se ty perspektivy sejdou. Člověk se potěší pohledem vnímání toho druhého, jak rozevřenou scenerií horského štítu do kraje, a zase dál.., sestup do údolí k lidem, kde k němu znovu dolehnou jejich představy, jejich touhy, v hlubokém doteku rozpomění, souznění.., než se opět vydá na cestu vzhůru do dalšího horského sedla. Docela sám, s únavou na každém kroku, jak se mu vlastně nechce odcházet, ale uvnitř je impuls, který vábí, vyzývá i křičí: "No tak se useber, donuť se vstát a jdi! Jestli má vůbec existovat Naděje, musíš tak učinit hned!"

Tak pořád dál, jako by jednotlivé vrstvy otvíral.

Aby jednou Tajemství mohla zmizet a mysteria se proměnila v prosté krásy našich dnů a nocí.

janica napsal(a):

backy,
- nemyslela jsem to vůbec tak, že když to dělají ostatní, můžu to dělat také. A už vůbec nevím, kde jsi přišel na slovo přízemní. Přízemních věcí je nespočet a dělají je všichni bez výjimky! Takto bych to neviděla. Myslela jsem to tak, že pro mě je sex spíše než egoismus či pudovost naopak něco, čím můžu druhého obdarovat, nedělám to prostě v prvé řadě kvůli sobě - asi jsem divná, ale je to tak.
- špatně jsi pochopil to, co já jsem asi dost nepochopitelně napsala. Ano, mohlo mi to ušetřit mnoho problémů, ale otázka není proč to dělat, ale proč ty problémy nastaly a proč čekat až na svatbu, aby se projevily až po ní? To je prostě nelogické. Teď ve své podstatě mohu vstoupit do manželství aniž bych tyto problémy musela řešit, jsem mnohem vyrovnanější.
Už je to jasné? Fakt jsem to předtím napsala divně.

Jani-ca,
- to si jedna z mála, ktorá sex berie ako odovzdávanie sa a nie ako užitie si. Ale nemyslím si, že si preto divná, je to určite správnejšie, než keby si v manželstve bola a sex by bol pre teba pudovosť, ak chceš počuť môj názor.
- Aha, tak už čosi chápem, aj keď ešte stále je to trochu zamlžené Teraz mi zasa príde, že si sa s niekým vyspala preto, aby si si "ušetrila problémy". Aké problémy? Ak je sex pre teba obdarovávanie, aké tam môžu vzniknúť problémy, pokiaľ to ten druhý myslí rovnako?