mimimia: Sestra by rozchodem nesebrala otce dítěti. To se jen tak říká. Pokud je to dobrý otec, bude se o malého starat dál. Sestra musí sama dojít k poznání, že s tím mužem být nechce, že není pro ni dobrý partner a pro dítě ani dobrý vzor. Sama píšeš, že syn už chytá jeho chování (není divu - děti jsou opičky), za nedlouho se k matce bude chovat neurvale jako jeho otec. Ona by mu měla ukázat svým chováním k otci, že takhle se v rodině nechováme.....Sestra se musí rozhodnout sama, co chce. Ty jí můžeš být maximální podporou, ať už je její rozhodnutí jakékoli. Myslím, že nejvíc jí pomůže, když projevíš, že ona se může rozhodnout, jak chce, a ty stojíš vždy, za každé situace, při ní. Asi bych navrhla sestře poradnu pro rodinné vztahy, ale píšeš slovensky a jestli žije sestra na Slovensku, je situace složitější. Nic není tajné, vždy se vše všichni dozvědí, lékařské tajemství se nedodržuje a Slovenky se nerozvádějí. Už tak z principu.....mám tam tetu, žije přes 20 let s alkoholikem, mockrát jsme jí navrhovali rozvod, její rodinný život je příšerný, ale rozvést se nedokáže....veřejné mínění pracuje.... Můžeš zkusit ještě stránky pro týrané osoby www.donalinka.cz Mají zkušenosti a mohli by poradit i tobě, jak můžeš sestře pomoci.

mimimia:To,co popisuješ,jsem zažila před pár lety,když jsem žila na Slovensku-ten samý problém s manželem měla moje sestra,avšak,bylo to o to horší,že v tom byla angažovaná celá rodina a naši rodiče to velice těžce nesli,manžel mé sestry se choval agresívně i k nim,což jsem nemohla unést,snažila jsem se jí pomoci,ale....Pamatuji,když ke mně přišla zbitá a v šoku,měla dvě malé holky,ty jí manžel nedal,vydíral jí,dokonce jí znásilnil,podala na něj trestní oznámení-rozeběhl se kolotoč výslechů,její manžel byl ve vyš,vazbě,pak ho pustili a byl stíhan na svobodě.Sestra se odstěhovala k rodičům i s holkama a dva roky byl klid.A jak to dopadlo?Začal za ní opět chodit,brečel,prosil,varovala jsem jí,ale zbytečně,vrátila se zpátky k němu a žijí spolu dál.Byla jsem v šoku,když jsem se dozvěděla,že viníkem jsem já-prý jsem jí chtěla zničit manželství,jako bych dostala pořádnou facku!Teď žiju v Čechách,moc nepátrám po tom,jak sestra žije,myslím,že je mi to fuk,vím jen,že musela přistoupit na jeho podmínky a nevěřím,že on se změnil,ona spíš hodně věcí zatajuje.Naši rodiče si myslí,že je to mezi nima v pořádku,ale já nevěřím,když jsem sestru viděla před třemi lety,nevypadala spokojeně a spíš brečela,doma nic nechápali,ale já věděla svý,až na to,že jsem se už nevyptávala,neradila....Její manžel je bezcharakterní člověk,manipulátor-čtyři roky jsem s ním nepromluvila,včera mi zrovna volal,protože příští týden jedu k rodičům,prý se na mně těší.....Proto bych ti radila,nech,ať první krok udělá tvoje sestra,je dospělá,ať se nevymlouvá na dítě,to není důvod!Spíš ať uchrání své dítě před životem v takovém nezdravém a deptajícím ovzduší,ať nenecháva řešení své situace na vás,musí si udělat jasno ona sama,má dvě volby-zůstat,nebo odejít....Já měla také muže tyrana,byla jsem s ním 19let,jsem rozvedená,mám hodného přítele,našla jsem opět své ztracené sebevědomí,mám skvělou práci,super děti....Přejí tvé sestře hodně síly a štěstí

Dakujem dievcata za Vase rady. Vo vacsine mi radite, aby som sa drzala stranou. To by som aj rada, ale trha mi srdce, ked vidim ako ju ponizuje. Viem, ze nakoniec budem na vine ja, ale riskla som to, lebo mi to za to stoji, aby od neho odisla. Aj ked z jej vcerajsich reci, vidim, ze sa k nemu vrati. Ona dokonca povedala, ze aj napriek tomu ho ma rada. Tak to uz ozaj nechapem. On vie byt velmi mily, ked mu nesibe. Povedala, ze vydrzi byt aj mesiac normalny. Normalny znamena, ze ju nezbije. Je tazko s nou o tom hovorit, lebo ked sme sa rozpravali o manzelskej nevere a ja som povedala, ze by som ju neakceptovala, tak ona sa horlivo pridala, ze ani ona nie, ale ked som povedala, ze ona sa necha byt a ponizovat od svojho manzela, tak povedala, ze nevera je horsia. Tak ja to uz nechapem. Popritom je to inteligentna zena. Uz aj ten maly vcera povedal, ze aby sme vimenili oca, lebo je zly. Vy mi vsetky radite, ze mam nechat rozhodnut ju, ale jej rozhodnutie bude to, ze sa k nemu vrati. Ja som aj krsna mama tomu malemu a ked je on doma tak ho radsej ani z prevencie nenavstevujem, lebo vzdy by som do neho vyskocila, ze preco sa k nej tak sprava. A potom skoncim ako pi.... a tak dalej. Uz som sa s nim dva roky nerozpravala, ked ju naposledy zbil. Od vtedy sa mi radsej ani nepriznala, ze ju bije, vzdy ked som sa jej na to spytala, tak zahovorila. Najhorsie, ze ja na nej vidim, ze by schcela odist, ale asi sa boji toho rozhodnutie. A je pravda, sme na Slovensku, byvame na dedine a ludia budu na nu ukazovat rukou. Ale som jej povedala, ze aj teraz na nu ukazuju, ze je sprosta ze s nim zije, potom uz len budu hovorit, ze konecne dostala rozum. Ponukla som jej vsetku moznu pomoc. Byvam este u rodicov (predtym sme mali spolocnu izbu), slubila som jej, ze akonahle sa rozhodne odist, tak jej uvolnim izbu a pojdem byvat k mojmu priatelovi, s ktorym som sice planovala byvat az narok, ked sa chceme vziat, ale spravila by som to pre nu, len nech od neho odite. Povedala mi, ze mala kolegynu a sefovu priatelku (sudkyna) a obe ich muzi bili a vtedy im povedala, ze ona by sa nikdy nenechala byt a kolegyna jej povedala, ze to nechape. A teraz povedala sestra mne, ze to nechapem ja. Je pravda, ze to nechapem, ale ved nemozu byt tie zeny take slabe. A Radka, to s tymi financiami u mojej sestry nie je pravda, apon teraz nie, lebo jej konci materska a od septembra nastupuje do prace a ma nas aj mi jej pomozeme. Aj ked pred dvomi rokmi mi povedala, ze mozno od neho odite, ked bude moct ist do roboty, teraz ma tu sancu a uvidim ako sa rozhodne. Ak ho nas otec dovtedy neprizabije.
Dakujem este raz za rady a ze som sa mala aspon kde vyrozpravat.
Drzim palce, aby ste nemuseli nieco take zazivat.

Evka dakujem za podporu. Uvazovala som aj ja o tom psychologovi, ale asi by som tam objednala termin pre nu. Mozno by sa dala aj nahovorit, aby tam isla. To s mojim ocom si pochopola nespravne. On ma ma rad, a dostavali sme iba vychovne ked sme boli male. On vobec nie je agresivny, ale velmi sa trapi, ked vidi ako jeho dcera trpi. My praveze, nemame odkial byt zvyknute na nasilie v rodine. Samozrejme, ze aj nasi sa obcas povadili, ale oco mamu v zivote nudrel, to by mu mama dala. Dakujem za podporu.

Evka no tak som sa aj musela zamysliet nad Tvojimi slovami. A uvedomila som si ze je pravda, ze som taka ze rada staram o druhych a chela by som aby vsetko fungovalo ako ma a to podla mna, lebo (v  dobrej voli) si mylim, ze to je to spravne a ono to je spravne mozno iba pre mna a nie pre druhych. Ale to si riesim s mojim priatelom, ten ma na to vzdy upozorni a ja sa to snazim tak ako Ty obmedzovat. Vacsinou sa snazim najst nejaky ten kompromis. Viem, ze mozno by som sa nemala stariet ani do sestry, ale ja strasne neznasam nespravodlivot a toto je nespravodlive, ked ona musi tak trpiet a popri tom je prikladna manzelka, ved robi vsetko. Akurat mi volala a povedala, aby som sa ponahlala domov z roboty, lebo kupila marhule, aby sme ich mohli zavarit. je velmi starostliva a mila a nechcem, aby s nej bola iba kopa mesa bez duse. a to by z nej takymto sposobom mohlo aj byt. Ona bola v detstve skor taky flegmatik, vsetko v pohode, ja som bola taka starostliva a citliva. Dokonca som jej aj zakazovala fajcit, ked ju to v puberte pochytilo, ale to len tak v ramci normy. Mame este dvoch surodencov a ona je najstarsia, ale boli sme po roku, tak nas nemusela vychovat, ale je pravda, ze zodpovednost bola na nej a aj najlepsie sa z nas ucila. To jej ostalo preco je taka starostliva. Ale aj tak to nie je dovod, aby nechala so sebou zametat. No pokusim sa ju nechat rozhodnut samu. ale aj tak som jej vravela co by sa mohlo stat, ked sa k nemu vrati. Ako moze ublizit malemu, alebo jej, moze ju udriet, tak ze skonci v nemocnici, a ona mi povedala, ze ju kope vacsinou do nou. Velmi zle sa mi to pise, uz len pri pomysleni na to. Po tom ako som napisala tuto vetu a zas som si uvedomila co musi prezivat, opat nelutujem, ze som zasiahla a vynadala som mu. Ked som tu citala ako mi radite drzat sa bokom, tak som uz aj bola rozhodnuta byt iba oporou, ale vzdy ked si pomyslim ako ju bije a ona sa krci iba niekde v kute, tak sa to proste neda. To nedopustim, co by som ho mala sama udat na policii.
Ja uz ozaj neviem co robit. Uvidim ako zareaguje oco, ked sa s nim stretne. Oco jej povedal, aby ostala u, ze ma kde byvat a nech sa neopovazi k nemu vratit. Len mama je skor taka, ze ved sa brali v kostole, tak teraz uz nema na vyber. Tak mozno aj preto je sestra na pochybnostiach, lebo z maminej strany nema taku podporu ako z mojej a ocovej. No mozno ju nejako navnadi, ked bude taka starostliva ako teraz. Mame sa bude pacit, ked jej bude mat kto pomoct. sestra je skor taka, ze urobi co jej kaze, ja som skor vzburenec, ale aj tak urobim co chce, ale aspon sa vzburim.

mimimia: Hm...sestra se podřizuje mamince....asi to dělala celý život...a teď se podřizuje násilnickému muži.....no, každopádně rozhodnutí je na ní....A na výběr má, určitě má. Kostel - nekostel. (To jsou ta dogmata. A maminka je pro ni autorita, takže to její, že nemá na výběr, má určitě velkou váhu.) Je fajn, že tě má jako oporu. ... Tobě ani tatínkovi se nedivím, taky nesnáším nespravedlnost...

Myslím  si, že  dokud    týraná  sestra   bude  mít  tendenci  se k  manželovi  vrátit, 
tak  jí   udáním  manžela  hrubce   nepomůže.  V  téhle  situaci  by  mohl   on  svůj  vztek  navíc  obrátit  i  proti  ní,  až se  vrátí domů...
Tento  krok - tj. udání  by  měl  být  udělaný  ,  AŽ  PO  ROZHODNUTÍ   sestry,  že  se vracet  k němu  nebude.

mimimia: A i kdyby se omluvil, tak se tím nic nevyřeší...tyrani někoho zbijí, pak se omluví a pak ho zbijí znovu (a často brutálněji)....neříkám, že tu omluvu nemyslí upřímně (někteří snad i ano), ale oni se prostě neumějí kontrolovat.....ty zákazy práce, to je další příznak týrání....

Nezkoušeli jste tu donalinku? Docela by mě zajímalo, co by poradili.

Surovce bych ale v žádném případě neudávala...mohlo by to vystupňovat jeho agresi k sestře. Na tebe by si nedovolil, o to horší by to ale mohla mít sestra. Nedělej nic, s čím by sestra nesouhlasila. V případě týrání jsou týrané osoby právě tím nejslabším článkem, jsou i případy, že příbuzenstvo tyrana udá policii a týraná žena pak sama proti němu není schopna svědčit (bojí se ho, on jí vyhrožuje zabitím nebo zabitím dětí...)...(Já za sebe bych měla taky tisíc chutí ho udat, ale když zvážíš, že tím patrně ničemu nepomůžeš....nejdřív se musí sestra rozhodnout, co chce, pak jí lze pomoct.)

Vy umíte jen bulet nad tím, že vám někdo ubližuje. Sorry, ale tečou mi nervy, když jsem tě četla mimimio. Píšeš, že otec má sklony k násilí , že tvé sestře ubližuje. Vzápětí napíšeš, že tvá sestra mu nechce  vzít dítě, že ho má rád, ale násilné sklony má už i k němu. holky vzpamatujte se!!!!!!!!  Co tu řešíš? To jste tak fakt natvrdlé? Mě se tomu snad nechce ani věřit. Absolutně bych na toho zmetka nebrala ohled. Ať se dá léčit, psychopat a já bych dítě prostě odvedla a s ním bych už se vidět nechtěla. Myslíš si snad, že se změní? Věř, že určitě ne.
Omlouvám se za své řádky, ale fakt mě bere ďas, když vidím, jak někdo řeší tak jasnou věc.

Chomacek Ty si nejaka mudra. Asi si necitala co som pisala pre mna je to tiez jasne, nech od neho odite, len to by si mohla vysvetlit mojej sestre. My tu prave riesime, ze ako ju primat k tomu, aby od neho odysla, lebo ona to nechape. A ak nemas dobru radu, tak sa radsej zdrz takych arogantnych propomienok.

Omlouvám se,já nemám čas číst všechny příspěvky. Takže jsem přečetla jen tvůj první a na ten reagovala. Dobrou náladu mám, jen mě dost vytáčí, když si ženský dělaj samy zbytečné problémy a pak se trápí celý život. Nejraději bych všechny zmetky, co sáhnout na dítě (na ženu) nechala mučit zaživa. Tak promin, že jsem se nechala unést.
Držím palce, at to dobře dopadne a tvá sestra pobere rozum do hrsti nebo bude moc nešťastná.

No co na to říct, rada je jen jedna pryč od něj, ale na druhou stranu jestli se ona v tom taky trochu nevyžívá. Mám tetu na Slovensku a jednou za čas tam zajedu na pár dní. Jednou se stalo, že najednou rachot, jak to v paneláku bývá slyšet, tak jsem hned zbystřila, proboha co se to děje? Teta v klidu vstala, šla připravit lékárničku a vyprávěla, že to u sousedů nahoře tak chodí. Když ho chytne amok, ztluče ženu, ta pak přijde a teta ji ošetří rány. Netrvalo dlouho a byla tam - statná čtyřicátnice, monokl na oku, krvácející nos a rozbitý ret. Představily jsme se a když jsem ji říkala, že nechápu jak může s takovým hovadem být, tak mě uzemnila - ale to si nedovedete představit to usmiřování, to mi za to stojí - co na tohle říct?!