|
19.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 19.září : Zapomeňte na nudné podzimní barvy. Tyhle nečekané kombinace ovládnou podzim 2026: Kvůli novým trendům nemusíte měnit celý šatník. 19.září: Dědictví, o které nestojíte: křečové žíly: Podle současné genetiky je jejich vznik složitější. |
|
|
Ahojky,
zajímá mě váš názor. Na vejšce jsem poznala kamarádky, se kterými jsme chodily skoro denně na kafčo, řešily jsme možné i nemožné a prakticky jsme se o sobě věděly všechno. Pak se stalo, že jsem se po škole nějak odcizily, já jsem nejdřív z nich odpromovala a nastoupila jsem do práce. Přestaly jsme se vídat, tedy lépe řečeno - ony se vídaly dále, jen já jsem se od nich odsunula nebo byla odsunuta. V době, kdy jsem je nevíce potřebovala, jsme si vyměnily pouze pár telefonátů a možná jednu sklenku vína. Později mi bylo řečeno, že si myslely, že o ně ně nemám zájem, protože jsem je nekontaktovala. Myslím, že mi neodpustily, že jsem se na ně "vykašlala", což znamená, že jsme nebyly v tak intenzivním kontaktu jako dříve. Jsem zklamaná a naštvaná, nevím, jak se s nimi mám bavit, abych se neustále neponižovala a sypala si popel na hlavu. Chtěla bych, abychom se mohly normálně bavit, vždyť jsme přece dospělé a ne puberťandy, ale cítím, že už mezi ně nepatřím. Je chyba na mé straně? Jak byste se zachovali vy na mém místě? Moc mi na nich záleží, ale nevím, jak to dusno rozseknout 
Děkuji,
Maryt
Není tady
Maryt, přesně tohle jsem vyřešila já včera. Kamarádce, s kterou jsme se takhle "odcizily" jsem zavolala a šla si s ní popovídat u pivka. Bylo to úplně v pohodě. Pokud ty kamarádky za to stály, tak to půjde, neboj. Pokud ne, tak to zkus a aspoň' budeš vědět, že nestojí za to se s tím trápit.
Prostě zvedni telefon a vyřeš to hned, není na co čekat. Mně to vyšlo 100% a jsem za to moc ráda. A ona taky. Kamarádů je málo a těch opravdu dobrejch bysme se měli držet.
Tak at' ti to taky vyjde, jako mně. 
Není tady
Maryt, pripada mi to ako nejaka jesitnost z oboch stran. nepochopila som presne preco ste sa odcudzili, ale nie je nic jednoduchsie ako si to vsetko vykonzultovat. a myslim, ze najlepsi sposob je s kazdou kamaratkou osamote - aby si nemala pocit, ze ich je na teba "privela". budes pocut nazor kazdej jednej a nie "spolocny" nazor. tak ako si to napisala tu, tak to povedz aj im, nesyp si ziaden popol na hlavu, normalne povedz dovody, ktore ta viedli k "odcudzeniu". mozno nakoniec pridete vsetky na to, ze ste sa len zle pochopili....
Není tady
My už jsme to právě řešily zhruba před měsícem, zdálo se to být v pohodě, ale já mám od té doby pocit viny za něco, co ani nevím, že jsem udělala a pořád mi přijde, že to skřípe. Já mám jediná přítele, ony ne - ani jedna. Když se snažím poradit, odpálkují mě, že já už kluka mám, to se mi to radí... Ani mě nechtěly vzít s sebou na diskotéku, prý by se všichni chlapy lepili jen na mě. Když se ohradím, říkají, že všechno strašně řeším a že se mi nemůže nic říct. Nevím, jak se v tom mám vyznat.. 
Není tady
no, tak po tomto co som si precitala mi to skor pripada tak, ze ti zavidia... mas priatela a povedia ti, ze by sa na teba lepili vsetci chlapi. jednoznacne - si pre nich mozno nejakou konkurenciou. neviem ake velke kamaratky ste boli, ale osobne by som ziadnej super kamoske nepovedala, ze ju neberiem na diskoteku, lebo sa budu po nej lepit chlapi. to je totalna blbost...
Není tady
Sunny, díky. Ještě k té ješitnosti. Z mé strany je to velká lítost, znaly jsme se opravdu hodně dobře a dlouho.. Ješitná myslím nejsem, když už tak možná naštvaná.. Mám se na to vykašlat a neřešit jejich občasné jedůvky, anebo to rozseknout? 
Není tady
Maryt napsal(a):
já mám od té doby pocit viny za něco, co ani nevím, že jsem udělala a pořád mi přijde, že to skřípe. Já mám jediná přítele, ony ne - ani jedna. Když se snažím poradit, odpálkují mě, že já už kluka mám, to se mi to radí... Ani mě nechtěly vzít s sebou na diskotéku, prý by se všichni chlapy lepili jen na mě.
Maryt, trošku mi to změnilo pohled na věc. Prosímtě, přečti si to po sobě ještě jednou a řekni:
Opravdu o takový kamarádky stojíš? Já bych o ně teda tolik nestála. Proč bys měla za něco, cos možná ani neudělala měla mít pocit viny? To mi teda řekni.
Já myslím, že přátele máme od toho, aby nám pomohli, aby jsme si s nima mohli povídat o problému, chodit s nima ven a rozumět si. Ne proto, aby nás měl kdo schazovat!!!!!
Není tady
choysia napsal(a):
Maryt, přesně tohle jsem vyřešila já včera. Kamarádce, s kterou jsme se takhle "odcizily" jsem zavolala a šla si s ní popovídat u pivka. Bylo to úplně v pohodě. Pokud ty kamarádky za to stály, tak to půjde, neboj. Pokud ne, tak to zkus a aspoň' budeš vědět, že nestojí za to se s tím trápit.
Prostě zvedni telefon a vyřeš to hned, není na co čekat. Mně to vyšlo 100% a jsem za to moc ráda. A ona taky. Kamarádů je málo a těch opravdu dobrejch bysme se měli držet.
Tak at' ti to taky vyjde, jako mně.
tak to ti uprimne zavidim 
ja jsem nechala svou nejlepsi kamaradku pred 6ti lety. Ublizila mi a moje hrdost mi nedovolila ji ani pozdravit, natoz si s ni neco vyrikat. Casem horkost vyprchala a ja byla nedavno schopna rict aspon to "ahoj" kdyz jsem ji potkala na ulici. zaroven jsem ale zjistila, ze uz si s ni nemam absolutne o cem povidat, takze ji vlastne ke svemu zivotu nepotrebuju.... i takhle to nekdy konci 
Není tady
choysia: já mám právě v hlavě zmatek. Na jednu stranu si říkám, že si s nimi asi nemám co říct, na druhou je mi to hrozně líto. Ale takovej je asi život. Člověk lidi nachází i ztrácí 
Není tady
Maryt napsal(a):
choysia: já mám právě v hlavě zmatek. Na jednu stranu si říkám, že si s nimi asi nemám co říct, na druhou je mi to hrozně líto. Ale takovej je asi život. Člověk lidi nachází i ztrácí
Já tě chápu Maryt, rozumím tomu, že o tom přemejšlíš, to je jasný. Ale opravdu ti stojí ty holky za to, aby ses kvůli nim trápila? Ony tě přece nepostrádaly, nepotřebovaly tě, když jsi byla sama. A bylo ti třeba smutno. Mohla jsi jim zavolat a říct jim to? Nemohla, vid? A to je zase ono.
Od toho jsou přátelé, aby u nás byli, když je nám smutno. Jsou to nejdůležitější lidi v životě, tak zvaž, jestli tyhle tvoje "kamarádky" zaslouží, aby sis je cenila natolik, že se kvůli nim budeš trápit? Já myslím, že za to stojí fakt málokdo. A ony se podle toho rozhodně nechovaj.
Je lepší mít jednu dokonalou kamarádku, než tři "známý", který o tebe nestojej..........................
Není tady
Ony říkají, že mě mají moc rády a myslí to se mnou vždy dobře.. Zavolat jsem jim mohla, když mi bylo smutno, ale nepamatuji si, že by mi zavolaly ony. Řekly, že jejich číslo znám...
Přijde vám, že mají pravdu, že to vše moc řeším? 
Není tady
Maryt nedá mi to, abych Ti nenapsala mojí životní zkušenost:
Měla jsem kamarádku od 5.třídy ZŠ - dělaly jsme spolu všechno - ve škole, doma, furt jsme se navštěvovaly, prostě to všechno co k tomu patří. Vychodily jsme potom spolu i gympl a potom jak už to tak bývá - každá šla jinam, občas jsme se vídaly, pokecaly, jak jde život a vše bylo ok. Ale nikdy by mě nenapadlo, že až si najde partnera, který jí bude připadat ten pravý, tak na mě úplně zapomene a ve finále nejen, že mě nepozve na svatbu, ale dokonce mi ani nepošle oznámení...
Nějak jsem to překousla, nějaký čas byla naštvaná, ale když ji teď potkám (už i s kočárkem 
) tak jí prostě stroze pozdravím nebo pronesu pár zdvořilostních frází....
Z toho plyne, že nestojí za to užírat se nějakým smutkem nebo nenávistí, protože to už holt takhle bývá. Někdo má štěstí, někdo ne a já si radši a lépe pokecám s kamarádama než s kamarádkama 
Není tady
Maryt napsal(a):
Ony říkají, že mě mají moc rády a myslí to se mnou vždy dobře.. Zavolat jsem jim mohla, když mi bylo smutno, ale nepamatuji si, že by mi zavolaly ony. Řekly, že jejich číslo znám...
Přijde vám, že mají pravdu, že to vše moc řeším?
Maryt
Já nechápu, když tě mají tak rády, proč teda nezavolaly? Když o tebe stojej? Když tě maj tak rády, tak jsi jim musela chybět, ne? A proč tě sebou neberou na diskotéku?
Maryt, zamysli se TY. Řešíš, neřešíš, to je jedno, jde o to, jestli za to stojej.
Ano? Jsou tak úžasný?
Není tady
Maryt - resis. Moc a zbytecne. ja bych se ne totiz vykaslala uz davno
Není tady
Asi to nějak tuším, že o mě nestojí, ale nechce se mi to přiznat
To janica: Omluvila se ti tvá kamarádka někdy? Necítila jsi to jako křivdu?
To chyosia: Zásah do černého. Asi jim nechybím. O té diskotéce jsem to zaslechla, jak se o tom bavily, ani mi to neřekly. S tím lepením chlapů to byl taky mazec - jakože ve vtipu řekly mému příteli, který byl přítomen, aby si na mě dal pozor Zase - vtip, jakých je na mě směřováno mnoho - já sama si ze sebe občas na obranu střílím taky, ale kde je hranice, kdy mohu říct "tak už dost"?
Všechno to pramení z mého malého sebevědomí a pocitů viny, které mě provázení snad celý život. Peru se s tím statečně ale pomalu. Jako bych se vždycky zalekla, když na mě někdo vystartuje, nebo použije ironii. Při jakékoli hádce beru vždy chybu nejdřív na sebe. Byly doby, kdy jsem holky zvala a platila za ně jako poděkování, že mě vydržely celý večer poslouchat a radit mi. To už nedělám, ale je pravda, že mi to moje současná kamarádka musela říct - obtěžuje mě, že mi furt děkuješ nebo se omlouváš.. Bum, to byla pecka. Myslela jsem do té doby, že když neprojevím dostatečně vděčnost, nebudou mě mít rády. Fuj, toto období před cca 7 lety je naštěstí za mnou, ale něco z toho zůstalo.. 
Není tady
Tak na to období zapomen'. Nedělej ze sebe blbce (promin'), to přece nemáš za potřebí.
Začni u sebe. Kašli na takový kamarádky, najdi si jiný, který budeš zajímat ty, ne tvoje placení jako dík. Proč bys to měla dělat? Zkus se trošku oklepat z toho, co bylo a prober si, co bylo špatně. Toho se vyvaruj. Uvidíš, ono to půjde....
Není tady
Maryt: Záviděj ti, potvory. Proto ty poznámky "ty už kluka máš", proto ta poznámka směrem k tvému přítli "dej si na ní pozor"...žárlí...husy hloupé. ......Ty potřebuješ naučit se mít se ráda. Sama sebe mít ráda. Za to, že jsi. Že jsi taková, jaká jsi. Mít ráda i svoje chyby, smířit se s nimi. Mít své sebevědomí. Vědět, že přátele si nemusím kupovat a že samotu do doby, než najdu skutečné přítelkyně, klidně vydržím. Být sama se sebou není až tak špatné, i když někdy je to "příliš hlučná samota". Najdi si kořeny tvého malého sebevědomí a pocitů viny....vymotej se z toho. Mám podobnou kamarádku, má šílenou matku, matku-despotu. Rozvedla se a žila "jen" pro mou kamarádku a celý život jí to vyčítá...šílený...opravdu...kámoška se postupně odstěhovala, osamostatnila se, začala se prosazovat a snad už se trochu umí i mít ráda a maminka jí už takovou hlavu nedělá. Ale jakou paseku jí v tý její hlavě udělala, když jsem ji poznala (asi před sedmi lety)! To byla tedy síla. .... Jestli jseš čtivá, tak si zkus třeba přečíst knížku Asertivně do života, autor Věra Capponi a Tomáš...Novák, myslím....je tam pár testíků, kde si vyzkoušíš sebe sama, pár dogmat, kterým podléháme....člověk má o čem přemýšlet a může změnit svůj přístup k životu a k okolí. Naučí se mít se rád. (Někdo s knihou, někdo s psychologem, někdo se to nenaučí nikdy a hraje celý život podřadnou roli, kterou mu přiřadili rodiče nebo učitelé v dětství. A nevědí, že mají na víc, že jsou hodnotní, že mají svoji cenou.) Držím palce, ahojky.
Není tady
Maryt: neomluvila se nikdy, chová se jako by se nic nestalo, možná jí to ani nedochází, možná že je tak blbá, že jí to nedochází....já už to neřeším, jen jsem si na to vzpomněla, když jsi založila toto fórum.
Prostě je nejlepší se tím nezabývat a vyrazit mezi někoho, s kým Ti je dobře a vykašlat se na takový slepice
Není tady
Marty, po tom co si napisala ti mozem povedat len jedno - toto nie su kamaratky.... kamarat je clovek, ktory mi zavola sam od seba, aj ked je stastny, aj ked je smutny a nepovie mi - ved mas moje cislo. to mi pripada tak, akoby oni absolutne nemali zaujem sa s tebou stretavat, ale ked zavolas, no tak ta teda "strpia", lebo si myslia, ze zase poplatis a tak podobne. a co sa tyka narazok pred tvojim priatelom - take kamaratky nech idu s prepacenim do riti, lebo by ti este mohli rozbit vztah, keby si mala co len trosku paranoidneho partnera. bude ti lepsie bez nich, priatelstvo je nieco co netreba riesit takto, samozrejme ze su tam aj cierne chvilky, ale priatelia sa dokazu normalne rozumne porozpravat a veci si vysvetlit, nie sa na nieco "hrat" a tomu druhemu dat nieco "zozrat"....
Není tady
Maryt, podle toho co píšeš, řekla bych, že jste byly tři. Dokud byla škola, byly stejné zájmy, po tom co jsi odešla, zůstaly ony dvě se stejnými zájmy a ty jsi šla z kola ven. Teď už jsou kamarádky jen ony dvě a tak to bude, s tím se smiř. Taky jsme byly tři – dělaly jsme v jednom podniku, ale s tou jednou jsme si bližší a navíc nás život rozvál tak nějak dál od sebe, ale občas se vídáme, posedíme pokecáme, jen jedna za mnou jezdívá do Prahy. Tady v Praze mám jednu kamarádku z práce, se kterou chodíme do kina nebo za kulturou, další se kterou jsem se seznámila na tanečku a s tou řešíme veledůležité hovadiny a další se kterou jsem se seznámila na večírku ANNONCE protože jsme hledaly partnera pro život a s tou jezdím občas na dovolenou a venčit psa. Takže tak to v životě chodí, jedni odcházejí a další nám do života vplují ani nevíme jak. Bylo by dobré mít takovou jednu kamarádku, která by obsáhla všechny ty tři, ale jsou to tak rozdílné osobnosti, že bych ty kvality v jednom člověku těžko hledala.
Netrap se tím, obvykle nejvíc stojíme o ty, kteří nás nechtějí.
Není tady
Ja neviem posúdiť, či je niekto "vinný", ani ktorá strana má pravdu, ale ak nežiješ niekde na lazoch alebo v budhistickom kláštore, radím: Nájdi si novú kamošku. Volať by podľa mňa mala raz jedna, raz druhá. Nie je dobre, keď stále volá jedna a tá istá. Celkovo by vzťah - každý - mal byť podľa mňa vyrovnaný. Neboj sa mať vyrovnaný vzťah s kamoškou, keď ho už máš s priateľom. A keď chceš riešiť, rieš, keď nechceš, nerieš... Ale do toho ti nemá kto čo hovoriť.
Není tady
Pomáháte mi otevřít oči, je pravda, že takhle na rovinu jsem o tom s nikým dosud "nemluvila". Strašně ráda bych si jednou dupla a řekla "už dost". Myslím, že ta chvíle možná brzo přijde.
Evo, doufala jsem, že se také zapojíš, máš úplnou pravdu. Kořeny mého malého, potažmo žádného sebevědomí jsou někde hluboko a já je musím rozmotat, jinak se budu obviňovat až do konce života. Je to jako bludný kruh, když už si myslím, že to mám vyřešené, bum a další jobovka. Mimochodem, ty jsi psycholožka? Zníš tak
Já až se holky přestanu trápit kvůli věcem, co za to nestojí, mně se bude žít 
jako bych měla pocit, že si musím VŠECHNO zasloužit, tedy i přízeň kamarádek. Jak se jim mám teď najednou postavit, když jsem v roli nesebevědomého omlouváčka, který se neumí prosadit?
Určitě se podívám na tu knihu o asertivitě, možná to zní hloupě, ale já se to musím naučit, jako malé se děcko učí chodit
Není tady
Maryt napsal(a):
Pomáháte mi otevřít oči, je pravda, že takhle na rovinu jsem o tom s nikým dosud "nemluvila". Strašně ráda bych si jednou dupla a řekla "už dost". Myslím, že ta chvíle možná brzo přijde.
Já až se holky přestanu trápit kvůli věcem, co za to nestojí, mně se bude žít
možná to zní hloupě, ale já se to musím naučit, jako malé se děcko učí chodit
Maryt, myslím, že ti dost pomůže, když si přečteš to, co sama píšeš. Jen se podívej. Proč by to mělo znít hloupě? Proč? Nikdo tě nenaučil, aby ses nenechala oblbovat? Za to nemůžeš.
Tak začni. Začni se to učit. Hned.
A dupni si. Taky hned. Je fajn, že o tom začínáš takhle přemýšlet. Ted' ještě udělat ten reálnej krok.
Není tady
Nemůžu se zbavit pocitu, že takhle se kamarádky nechovají. Odmítnout tě vzít sebou pařit, protože by se na tebe lepili chlapi to je docela síla. Řekla bych, že dámy žárlí. Docela mi zarazila ta tvoje zmínka o tom, že se znáte z vejšky..takže už vám asi nebude 16 - 17 že ? Chování tvých kamarádek na mě totiž dělá dojem dokonalých puberťaček, které naprosto neřeší co vypustí z pusy. Od takových "přátel" radši dál.
Není tady
Není nám sladkých sedmnáct, ale 26, 27, 29
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
