Oznámení

19. dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

19. dubna : Obyčejný citrón a jeho netradiční využití beze zbytku. V kuchyni i v domácnosti je skvělý pomocník!

19. dubna : Rodičovství podle zvěrokruhu: Štíři jsou přísní, Panny umí ustoupit.

#1 29. 6. 2006 18:42

beruska321
♥♥-----
Místo: středočeský kraj
Registrovaný: 24. 4. 2006
Příspěvky: 45

co s tou mojí holčičkou je?

mojí dceři jsou 3 roky. V červnu začala chodit do školky. Ve školce problémy vůbec nedělá, chodí tam bez breku, učitelky ji chválí. Jediný problém se školkou je ten, že tam vůbec nejí. První co řekne když pro ni přijdu, jestli mám něco k jídlu. Jinak v čem je problém je ten, že je strašně ubrečená, na všechno řekne ne, neposlouchá, vzdoruje, nespí a jak říkám tak stále dokola jenom řve a myslí si, že svého dosáhne brekem, kopáním a vztekáním. To se jí ale nedaří. V noci nespí, vstávám k ní tak 7x za noc. Když k ní vstane manžel tak řve, že chce maminku. Chodí spát po večrníčku a je potom schopná prudit až do 21,30 hod. Ráno po 6 hod ji samzřejmě vzbudit nemůžu. Než začala chodit do školky tak poslouchala, byla moc hodná. Teď je to opak. Co s ní mám dělat? Už si s ní nevím vůbec rady.

Není tady

 

#2 29. 6. 2006 19:15

Jejky
♥♥-----
Registrovaný: 23. 3. 2006
Příspěvky: 81

Re: co s tou mojí holčičkou je?

já bych ji nechala a si řve jak chce občas bych po ní koukla jak na to reaguje, ale tak aby to neviděla. A v noci? Když tam půjde manžel a ona bude chtít maminku, tak maminka prostě nemůže už spí nebo je někde jinde,... A vstávat k ní 7krát za noc, no to by mi mohla... dumbom

Upravil(a) Jejky (29. 6. 2006 19:16)

Není tady

 

#3 29. 6. 2006 19:21

Eva36
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 11. 1. 2006
Příspěvky: 4794

Re: co s tou mojí holčičkou je?

Jednak se snaží pro ni dostupnými způsoby prosadit svoje "Já" (normální v tomhle věku) a jednak reaguje nejspíš na školku. Zkusila bych zatím knihu od dr. Matějčka Po dobrém,nebo po zlém? Mluvit s ní, věnovat se jí, vysvětlovat. Udělat nějaké dohody (např. že v noci chodí tatínek, protože....něco vymyslete) a neustupovat řevu, kopání atd...(Ale mně se to mluví, já mám klidné dítě, navíc dnes už velké, 12 let, a s ním se vždycky dalo dohodnout, vysvětlit...). Každopádně přeju pevný nervy a neřešila bych nic násilím. Třeba je to, že se budí a vyžaduje mámu, jen takové volání o pomoc, je třeba ztracená a tu školku snáší hůř, než to vypadá...kdo ví, co se těm dětem honí hlavou....postupovala bych citlivě, ale snažila bych se s sebou nenechat až tak mávat....co takhle Chůva v akci?

Upravil(a) Eva36 (29. 6. 2006 19:24)

Není tady

 

#4 29. 6. 2006 21:10

elementgirl
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 27. 1. 2006
Příspěvky: 1817

Re: co s tou mojí holčičkou je?

beruska321 napsal(a):

mojí dceři jsou 3 roky. V červnu začala chodit do školky. Ve školce problémy vůbec nedělá, chodí tam bez breku, učitelky ji chválí. Jediný problém se školkou je ten, že tam vůbec nejí. První co řekne když pro ni přijdu, jestli mám něco k jídlu. Jinak v čem je problém je ten, že je strašně ubrečená, na všechno řekne ne, neposlouchá, vzdoruje, nespí a jak říkám tak stále dokola jenom řve a myslí si, že svého dosáhne brekem, kopáním a vztekáním. To se jí ale nedaří. V noci nespí, vstávám k ní tak 7x za noc. Když k ní vstane manžel tak řve, že chce maminku. Chodí spát po večrníčku a je potom schopná prudit až do 21,30 hod. Ráno po 6 hod ji samzřejmě vzbudit nemůžu. Než začala chodit do školky tak poslouchala, byla moc hodná. Teď je to opak. Co s ní mám dělat? Už si s ní nevím vůbec rady.

Rozhodne neustupuj a nejaky rvani a vztekani ignoruj!Jestli to nepodchytis ted tak to je v haji...Muj malej to taky zkousel,ale nedala jsem se a on casem zjistil ze vztekani je mu na nic:)


Je mnoho lidí, kteří naši duši, naše cítění nechápou... a nás samotné to poté moc ubíjí... Zavidím Vám, jestli nevíte o čem píši... Proto mé životní motto je: "Kdo nezažije, nepochopí!"

Není tady

 

#5 29. 6. 2006 21:27

beruska321
♥♥-----
Místo: středočeský kraj
Registrovaný: 24. 4. 2006
Příspěvky: 45

Re: co s tou mojí holčičkou je?

no já se snažím neustupovat. Dneska řvala , upozorňuju řvala, to se nedá srovnat s brekem, asi hodinu a půl než usnula. Do toho se schválně počůrala do postele. Takže nakonec jsem tam stejně musela jít a převlíknout jí to. Takže dosáhla svýho, chtěla vidět maminku godlike

Není tady

 

#6 29. 6. 2006 21:42

elementgirl
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 27. 1. 2006
Příspěvky: 1817

Re: co s tou mojí holčičkou je?

beruska321 napsal(a):

no já se snažím neustupovat. Dneska řvala , upozorňuju řvala, to se nedá srovnat s brekem, asi hodinu a půl než usnula. Do toho se schválně počůrala do postele. Takže nakonec jsem tam stejně musela jít a převlíknout jí to. Takže dosáhla svýho, chtěla vidět maminku godlike

No ja nevim ale v tomto pripade bych ji dala nahned plenku a rekla ji ze kdyz si bude schvalne pocuravat postylku tak jako maly miminko bude dostavat plenu...pekne to na tebe zkousi:)))a rvani si casem ani nevsimnes:)Ja se ho opravdu naucila ignorovat a casem zjistil ze je mu to k nicemu tak nerve:)lol


Je mnoho lidí, kteří naši duši, naše cítění nechápou... a nás samotné to poté moc ubíjí... Zavidím Vám, jestli nevíte o čem píši... Proto mé životní motto je: "Kdo nezažije, nepochopí!"

Není tady

 

#7 29. 6. 2006 21:45

Simona Janoušková
♥♥♥♥---
Registrovaný: 14. 1. 2006
Příspěvky: 398

Re: co s tou mojí holčičkou je?

Beruško, a co kdybys jí dávala spát o hodinu později? Asi není moc unavená, když vydrží tak dlouho řvát.

Není tady

 

#8 29. 6. 2006 21:51

elementgirl
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 27. 1. 2006
Příspěvky: 1817

Re: co s tou mojí holčičkou je?

Simona Janoušková napsal(a):

Beruško, a co kdybys jí dávala spát o hodinu později? Asi není moc unavená, když vydrží tak dlouho řvát.

Ja jsem mohla s malym byt cely den venku a stejne se vecer vydrzel vztekt taky klidne hodinu...sad


Je mnoho lidí, kteří naši duši, naše cítění nechápou... a nás samotné to poté moc ubíjí... Zavidím Vám, jestli nevíte o čem píši... Proto mé životní motto je: "Kdo nezažije, nepochopí!"

Není tady

 

#9 30. 6. 2006 9:14

Frigo
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 12610

Re: co s tou mojí holčičkou je?

no, mohla by být i přetažená .. Ve školce je spousta aktivit.  Já bych jí stále ujišovala, že jí mám moc ráda
a to, že chodí do školky je proto, aby si mohla hrát se stejně starými kamarády a ne proto, že se jí chce maminka zbavit.


Motto ženy :  :-)  :-)
Všichni si myslí, že největším snem každé ženy je mít dokonalého muže...
Zbláznili jste se..?!     Největším snem ženy je žrát a nepřibrat!  :-)

Není tady

 

#10 30. 6. 2006 10:47

1Marie
♥♥♥----
Registrovaný: 16. 3. 2006
Příspěvky: 198

Re: co s tou mojí holčičkou je?

Tak myslím, že je to na holčičku moc. Pro takhle malé dítě je školka velká změna, měj s ní trpělivost. Každé dítě reaguje jinak, někdo pláče při odchodu do školky a jakmile máma zmizí z dohledu, je v pohodě. Jiné dítě reaguje jako to Tvoje. Hodně se s ní mazli, hraj si s ní, spát jí dávej malinko později. To noční vstávání znám - dcera předvedla něco podobného po školce v přírodě v 5 letech a trvalo to pár měsíců, než se to usadilo. Nic jí nevyčítej, jsou jí tři roky a musí si to nejdřív srovnat v hlavičce. Když si chce něco prosadit řvaním, tak to bych taky nepovolila, musí vědět, že tím  nic nezmůže. Bohužel to ale bude zkoušet - v tomhle věku je to normální. Přeju hodně trpělivosti.

Není tady

 

#11 30. 6. 2006 10:59

alba
♥♥-----
Registrovaný: 10. 3. 2006
Příspěvky: 83

Re: co s tou mojí holčičkou je?

ahoj,já si myslím, že to chování souvisí s nástupem do školky.Je to pro ni přeci jen veliká změna, sice je tam ,jak říkáš,hodná, ale možná v sobě má nějaké napětí a to si vybíjí, když přijde domů.
Já mám s nástupem do školky podobnou zkušenost od své dcery.Taky změnila chování, ona se mnou přestala mluvit (zřejmě si myslela, že jsem zlá, když jí dávám z domova pryč).Trvalo to asi 3 týdny a pak se to všechno vrátilo k normálu, pochopila o co jde.
Chce to asi mít pro ni pochopení, hodně se s ní mazlit a povídat jí proč tam chodí, že maminka musí do práce a tak.Určitě to brzy přejde.Pevné nervy.

Není tady

 

#12 30. 6. 2006 12:11

tes1
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 3643

Re: co s tou mojí holčičkou je?

Tak takhle mě v noci budívala dcerka cca 1,5 roku v kuse. Zvykla si, že při každém jejím pohnutí se vzbudila a automaticky jsem musela být u ní a dát ji napít, popř. vyčůrat.(Má chyba - zbytečná velká starostlivost). Když jí byli skoro dva roky, vyústilo se to v takové drama, že se budila co 20 min. a chtěla maminku. Tak jsem jí cca  týden nechala vybrečet ( už jsem fyzicky na to neměla, abych k ní vstávala celý noce a také jsem začala chodit do práce). Z počátku když řvala že k ní nejdu, jsem jí vždy jen nakoukla do pokoje, zda je vše v pořádku, že se jí nic nestalo cca tak jednou za deset minut, za půl hodinky, za hodinku, dokázala řvát třeba 3 hodiny vkuse, ale nakonec jsem ji skoro po týdnu dokázala přesvědčit, že kolem ní v noci nebudu skákat jak si píská, ale že se má v noci spinkat. Kolikrát jsem se musela držet, abych k ní nevstala, byli to hrozné nervy, slyšet jak se dítě vztekem a brekem zajíká, ale nemůže si z Vás dělat otroka. Vlastní zkušenost je opravdu ta "nejlepší" škola výchovy...

Upravil(a) tes1 (30. 6. 2006 12:18)


http://lilypie.com/pic/2009/11/04/XKso.jpghttp://lbyf.lilypie.com/CUegp1.png
http://lb5f.lilypie.com/TikiPic.php/Qa8frKc.jpghttp://lb5f.lilypie.com/Qa8fp1.png

Není tady

 

#13 30. 6. 2006 12:17

Simona Janoušková
♥♥♥♥---
Registrovaný: 14. 1. 2006
Příspěvky: 398

Re: co s tou mojí holčičkou je?

elementgirl napsal(a):

Simona Janoušková napsal(a):

Beruško, a co kdybys jí dávala spát o hodinu později? Asi není moc unavená, když vydrží tak dlouho řvát.

Ja jsem mohla s malym byt cely den venku a stejne se vecer vydrzel vztekt taky klidne hodinu...sad

e
Já když dám spát svýho rošáka ve 20, tak vydrží řvát dost dlouho a na to nemám nervi. Když ho dám spát po 21. hod. tak spí jak nemluvně hned, jenom malinko zaprotestuje a do 2 min. spí.

Není tady

 

#14 30. 6. 2006 14:59

koudyova
♥♥-----
Místo: Milovice
Registrovaný: 10. 2. 2006
Příspěvky: 96

Re: co s tou mojí holčičkou je?

zkusila bych drobné dárečky.Nám to tak fungovalo,papala ve školce dostane třeba zmrzku,nepapala nic.Poslechne co se po ní chce - pochvala a třeba lentilku.Fígl je v tom,že sladkost nedostane jen tak.Nějaký dětský odborník psal,že malé děti jsou jak pejsci,vše se musí naučit a nejlepší je za všechny úspěchy pochválit a odměnit.Na vztekání nereaguj.Hodně chválit,jak to dnes ve školce krásně zvládla,jaký namalovala krásný obrázek.Rádi slyší jak už jsou velcí.Držím pěstičky.

Není tady

 

#15 1. 7. 2006 8:36

beruska321
♥♥-----
Místo: středočeský kraj
Registrovaný: 24. 4. 2006
Příspěvky: 45

Re: co s tou mojí holčičkou je?

moc děkuji za rady. S těma bonbonama a čokoladkama jsem to zkoušela. Byla jsi hodná, papala dostaneš dobrůtku. Bohužel reakce mojí dcery je taková, když nic nedostane tak mi řekne, že jí to nevadí. Takže toto se minulo účinku. I ve školce při odchodu vždy něco dostane. Tedy jenom když byla hodná. Jak říkám když třeba jednou za 14 dnů nedostane tak řekne i učitelce, že jí to nevadí.Musím zkoušet a hlavně mít pevné nervy.

Není tady

 

#16 2. 7. 2006 21:23

PavlaH
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: MB
Registrovaný: 9. 4. 2006
Příspěvky: 5296

Re: co s tou mojí holčičkou je?

Odměna pro dítě nemusí být jen bonbon, ale něco co je jí vzácné. Výlet, film, omalovánky. Musíš najít něco, co má ráda a přitom to nemá každý den. Víš, napadlo mě taky, že to může být její obranná reakce. Řekne, že jí to nevadí, aby zakryla svoje zklamání. Ale to už musíš poznat sama.


Život je nejkrásnější odpověď na všechny otázky.

Není tady

 

#17 18. 7. 2006 18:55

Dr.Pöthe
♥♥-----
Registrovaný: 12. 2. 2006
Příspěvky: 55

Re: co s tou mojí holčičkou je?

Dobry den
zřejmě jde o emoční reakci na separaci. postupujte velmi citlivě a snažte se dceři poskytnout co největší citovou podporu, i když by to bylo jen na přechodnou dobu. každé dítě a každý vztah s rodičem je jiný, proto se nedá od dětí automaticky očekávat že se bodou adaptovat na odloučení stejně jako jiné děti, průměrné dítě neexistuje...nebojte se "rozmazlování", citlivě a empaticky odhadnete kdy můžete pouto postupně uvolnovat, na povel to ale nepůjde. Doporučuji vám požádat o pomoc erudovaného dětského psychoterapeuta či psychologa. zdravím. PP

Není tady

 
NÁŠ TIP:

Zápatí

Powered by PunBB 1.2.24c
© Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
Ochrana osobních údajů