Tak koupi bytu ti můžu jen doporučit. Tahle záležitost mě zabavila na rok, což je dostatečně dlouhá doba na to, srovnat se s rozchodem a o zábavu budu mít postaráno ještě dalších 11 let než byt splatím




tak to je přesný! Já teď tak zoufale sháním informace, kde a jak si půjčit na bydlení, že nemám ani čas uvažovat o rozchodu. Teď mám v hlavě jen bydlení a jsem pro změnu zase zoufalá z toho . Nevím, jak to udělat. Jaké mám možnosti, jestli vůbec nějaké možnosti mám... sama tomu moc nerozumím. Já bych si chtěla půjčit víc - na koupi bytu + něco navíc na koupi nějakých věcí (lednička, pračka, postel... však to znáte). A nevím jak to udělat. Ach jo

Barborka napsal(a):

Ahoj všichni,
tak dlouhej osamělej víkend je za mnou, já se teď snad budu těšit do práce . Ach jo, už ať je tohle všechno za mnou. Jsem smutná z tý osamělosti a navíc zoufalá přemýšlením, jak si půjčit na byt...

Ahoj Barborko, tak za mnou je taky... Snažila jsem se, abych nebyla ani na moment sama a docela se zadařilo...
Ta osamělost je strašná, máš ale výhodu, že chodíš do práce a nějak se zabavíš, já jsem v úterý udělala poslední zkoušku, takže mám až do října volno... Musím si sehnat nějakou brigádu, abych neseděla doma a neužírala se...

Upravil(a) Slvinka (3. 7. 2006 8:32)

Tak jsme se včera sešli, ráda jsem ho viděla, ale dopadlo to jinak než jsem čekala... měl slzy v očích a chce se ke mě vrátit. Že mě miluje, že hned druhý den poznal, že udělal chybu a že se trápí a život beze mě nemá žádný smysl a tak dále Ach jo, život je pes. Já dokázal hrát, že jsem nad věcí, ale doma jsem brečela jak želva .
Ted ať chci či nechci, tak ve mě zápasí city s rozumem

Barborko,
chlapi jsou prostě někdy taková ztřeštěná hovádka a některé věci jim docházejí až později. Pokud si dobře pamatuju, k ničemu mezi nimi nedošlo, jen se nechal trochu pobláznit. Přemýšlej, ale myslím, že ještě jednu šanci by zasloužil.

Barborko,útěcha na tohleto opravdu není,protože zrovna ta Tvoje bolest je ta největší na celém světě.Jediné co Ti mohu napsat je,že já byla v totální pr...,rozešel se semnou manžel po 5letech,no rozešel,vyhodil mě na ulic a já skončila s naším(podotýkám jeho vlastním) 3a půl letým synem na ulici.Dva roky jsem bydlela v domově pro matku s dětmi v tísni,kde jsem poznala plno jných žen s daleko pohnutějším osudem.Mě naštěstí nemlátil,neplival po mě a neohrožoval mě na životě,jen si našel jinou a já se synem mu zavazela v domku jeho matky.Policie to smetla,však o nic nešlo jen vyhodil ženu s dítětem na ulic a já???????Půl roku si vyčítala jak jsem dělala chyby,že jsem mohla být lepší a chovat se líp.Najednou se to obrátilo a já viděla,že já nedělala špatně věci,to on byl nevyzrálý blbeček co mu šlo víc o to aby si kupoval boty za 3000kč než je dát na plíny.Nyní už bydlím ve svém bytě,mám 5 let přítele a spolu máme dcerku.Jsme šťastní a nic nám nechybí.Mého syna bere jako vlastního a jeho biologický otec nemá vůbec zájem,naštěstí.
Bolelo to,hrozně to bolelo,ale dnes si říkám,mělo to přijít dříve.
Takže buď ráda,že v tom rozchodu nemáš zapletené děti a nemusíš se s výčitkama plahočit po ubytovně a přemýšlet kde budete bydlet další léta.
Hodně sil!!!

Upravil(a) Syky (4. 7. 2006 13:19)

Monika1 napsal(a):

Barborko, potvurkapodivna má pravdu. Trochu o tom přemýšlej, přeci se mezi nimi nic nestalo. Ale pokud ho nemáš ráda, tak se k němu nevracej. Vím, jak se teď cítíš a je mi tě líto. Já jsem si koupila byt tak, že jsem si vyřídila v bance hypotéku. Je pravda, že ten byt budu splácet 20-25 let, ale je můj. Držím ti moc moc palečky, aby ti již bylo dobře.

Právě že ho ráda mám a to je ten největší problém! Nejradši bych se k němu rozeběhla, jak ho mám ráda... Kdybych neměla, je vše jednodušší. Ale takhle? Mele se to ve mě a já nevím co dělat. PODLE ČEHO SE ROZHODNOUT? Ráda bych mu odpustila, ale nevím, jestli mám... jestli se odchod dá odpustit, jak mám vědět, že až mu zase jednou něco přeletí přes nos, tak že zase neuteče? Já vím, jistotu nemám nikdy v ničem a nikom, ale... nechci prostě udělat chybu.

Barborka napsal(a):

Syky,
tak proti tvému příběhu můj problém ani problémem snad není. Máš můj obdiv, žes to zvládla! A přeju ti hodně štěstí.

Barčo děkuji,já přeji Tobě,budeš ho teď potřebovat,já ho již mám v podobě dvou zdravých dětí,nic víc pro mě štěstí není.Měj se krásně!

Jinak u nás to vypadá asi takhle: V neděli mi volal, ale shodli jsme se na tom, že na tom ani jeden nejsme psychicky nejlépe, takže se nesejdeme...
Myslím, že stále není 100% rozhodnutý a mě nezbývá nic jiného, než vyčkat...
Navrhla jsem mu, že až se vrátím z Moravy (kolem 22.7.), tak se můžeme sejít a vše probrat, on ale řekl, že to je pozdě a že se ozve dřív, tak jsem zvědavá, kdy...
Snažím se nebýt moc sama, ale někdy to prostě nejde, a tak pak řvu a řvu a řvu...

Dobrý den,

vřele Vám všem doporučuji paní psycholožku .........z Prahy.

Velice mi pomohla v těžkých chvílích.

Kontakt na ní je .......

Přeji hezký večer Mickael

Příspěvek upraven moderátorem, nepovolená reklama.

Upravil(a) Ronja (22. 2. 2010 10:04)

Dost naivní pokus o reklamu

Ale docela by mne zajímalo, jak to s holkama dopadlo. Lépe řečeno, jak se jim daří..?