No a čo, elementgirl, prečo ťa neteší, že aspoň niekto je šťastný? veď určite aj ty si bola zamilovaná, a ešte nepochybne aj budeš... Prečo nezávidíš aj čojaviem - úspešným študentom, modelkám, veselým, bodrým tatíkom? Prečo sa všetci upínate presne na to, čo v tejto chvíli nemáte? Je toľko vecí, ktoré máte alebo môžete mať...

Barborko je pravda že každému pomáhá ěco jiného,mě moc bavilo si na tu lavičku sednout a pozorovat šrumec okolo...
jinak jsem se třeba přihásila na břišní tance...když se zapojíš do něšeho podobného-čehokoliv tak se tam nejlépe seznámíš s někým, kámoškou...a ještě budete mít společné téma:--))

Barborko, teď to bude zní blbě, ale chce to čas. Někomu stačí měsíc, někomu pár dní, někomu to sakra trvá, než se vybabrá z nejhoršího. Vezmi si z toho to, co Ti může prospět. Pouč se propříště. Obětovalas všechno vztahu s ním. nemáš kamarádky, zřejmě ani koníčky, přestěhovala ses. Vezmi to tak, že tohle Tě posílí. vezmi to tak, že teď má k Tobě přístup nový vztah. Až se za čas znovu zamiluješ, řekneš si: Já byla ale hloupá! Vždyť tohle bych neměla, kdyby se se mnou nerozešel! Někdy se stane, že musí přijít to horší, aby pak bylo líp. Buď ráda, že jste se rozešli teď a ne třeba za půl roku. Už to máš za sebou, teď koukej dopředu!  Začni tím, že si každý den najdeš, uděláš nějakou radost. Malou. Třeba, že se dáš do řeči s někým cestou do práce, v obchodě, atd. zajdi si zacvičit, jeď na kole, projdi se. koukej kolem sebe, všímej si maličkostí, na které jsi dřív neměla čas... Všechny jsme tím spoň jednou prošly, všechny jsme to přežily. To jen dokud to je čerstvé, je to k nežití. Každým dnem to bude lepší. Udělej si generální úklid doma i v sobě. Věnuj se čemukoli hezkému, užitečnému. Ber to z té lepší stránky. Já vím, radí se to. Mluví se to. Pozvedávej, povzbuzuj sama sebe. Kup si něco hezkého, co Ti sluší. Všímej si, jak se na Tebe lidi, muži, dívají. Utrápená, ubrečená...přece po světě chodit věčně nebudeš! Začni každý den tím, že se na sebe usměješ do zrcadla. Jsi přece hezká a chytrá holka! Přečti si nějakou užitečnou knížku. A choď po světě s očima otevřenýma! Čeká Tě ještě spousta hezkých zážitků! Stará vůbec být nemůžeš. Nehloupni. Schválně, kolik, Pětadvacet? To bys za ty řeči zasloužila. Jsi mladá, máš všechno před sebou. Když budeš chtít. Víš, co je na světě fajn lidí a kluků? Mraky, houfy, zástupy. když budeš doma fňukat, mineš je. Tak vyraž do ulic. Je léto, někam jeď. A vůbec - nejlepším lékem je práce! Přijeď za mnou na chalupu, je tam práce jako na kostele!
  A za týden, dva nám sem napiš, co jsi udělala, prožila  pozitivního, hezkého, povzbuzujícího. Víš, co říkala Coco Chanel? " Oklepat se... a jít dál!" Tak jdi a koukej na cestu!

Ahoj, tak se taky hlásím do klubu !
Včera jsme se s přítelem po 4 letech rozešli... Byla v tom ženská, ale co mě na tom zaráží nejvíc, že jí zná jen 10 dní a nespal s ní... Nechápu, jak někdo dokáže zahodit 4 letej vztah kvůli takovýmu poblouznění... No, třeba jim to vyjde... Jsem teď taky na dně, díky, že tu jste!!!

Hrůza, co? Já tohle prostě nepochopim... Neměla jsem ani sílu brečet... Nějak jsem to vycítila, ten poslední týden, ale ještě před 14ti dny byl na školení a odtud mi psal, že se mu stýská a miluje mě a pak ji asi někde potkal... Minulý rok byl ještě půl roku v Anglii, všechno jsme to zvládli a teď najednou taková pecka!!!

Já si myslím, že bych ho zpět asi nevzala, strašně mi ublížil, nikdy jsem si nemyslela, že by tohohle byl schopnej... Včera jsem si sbalila pár věcí, nechala mu tam klíče a odešla... Budu si tam ale potřebovat ještě pro něco dojít, ale tomu chci nechat čas... Myslíš, že tak 3 týdny a pak mu napsat, že si potřebuju pro něco dojít???
Omlouvám se Barborce, že jí zasahuju do diskuze, ale nechtěla jsem zakládat novou, když je to o tom samém...

misa1234 napsal(a):

8 let, to je opravdu dlouha doba, to uz jste si toho spolu zazili. Jak jste oba stari? Meli jste v posedni dobe neschody?

Miso1234,
jj 8 let to je celkem dlouhá doba. Ale neshody jsme neměli, alespoň dle mého... ale teď zpětně uvažuju, že jsem to mohla vypozorovat už dřív, že se něco děje. Protože jsou to odhadem asi 2,3 měsíce, co začal chodit do posilovny, líp se oblíkat - asi mi to mělo něco naznačit. Jenže kromě tady toho bylo vše v pořádku, nehádali jsme se, neměli žádný problémy, my si i po 8 letech psali denně zamilovaný sms-ky... no asi se holt uměl dobře přetvařovat.
Je nám oběma 27 let. Já vím, vy řeknete, že jsem ještě mladá - ale já to tak nevidím. Přijdu si stará , jak a kde se v tomhle věku seznamovat? 30ti letých volných chlapů je míň než když nám bylo dvacet. Taky trvá než někoho potkáte a roky letí - zvlášť u ženský strašně rychle.

Barborka napsal(a):

misa1234 napsal(a):

8 let, to je opravdu dlouha doba, to uz jste si toho spolu zazili. Jak jste oba stari? Meli jste v posedni dobe neschody?

Miso1234,
jj 8 let to je celkem dlouhá doba. Ale neshody jsme neměli, alespoň dle mého... ale teď zpětně uvažuju, že jsem to mohla vypozorovat už dřív, že se něco děje. Protože jsou to odhadem asi 2,3 měsíce, co začal chodit do posilovny, líp se oblíkat - asi mi to mělo něco naznačit. Jenže kromě tady toho bylo vše v pořádku, nehádali jsme se, neměli žádný problémy, my si i po 8 letech psali denně zamilovaný sms-ky... no asi se holt uměl dobře přetvařovat.
Je nám oběma 27 let. Já vím, vy řeknete, že jsem ještě mladá - ale já to tak nevidím. Přijdu si stará , jak a kde se v tomhle věku seznamovat? 30ti letých volných chlapů je míň než když nám bylo dvacet. Taky trvá než někoho potkáte a roky letí - zvlášť u ženský strašně rychle.

Never tomu, ja mám 38 a hovorila som si, že v mojom veku už snáď ani nemám šancu, chlapi, ktorí sú stále slobodní a bez dlhodobejšieho vzťahu, tak sú buď čudáci alebo už na tom nechcú nič meniť, ženatých som skúsila a skonštatovala, že ďakujem, neprosím, a čo teda? Babo raď... Ale povzbudím ťa: manželstvá sa(z môjho sebeckého pohľadu hyeny "našťastie") rozpadávajú a ja som sa zoznámila so skvelým chlapom v rozvodovom konaní. Už bol duševne i fakticky vysporiadaný s rozchodom, ale ešte si nikoho nenašiel, pravdupovediac ani nehľadal, ale naši kamaráti boli takí odhodlaní nás dať dokopy, až sme sa teda(obaja dosť neochotne) zoznámili a zamilovali nakoniec ako puberťáci. Asi som mala šťastie, ale ako sa hovorí - šťastie praje pripraveným. A na roky sa vykašli, to je len číslo v občianke(môžeš tvrdiť, že ti ju niekto sfalšoval), ja sa teraz cítim lepšie ako pred 10 rokmi, keď som najprv robila gazdinú a sekretárku a aupairku a čojaviemčo a potom som zachraňovala nezachrániteľné... Strá si tak, na koľko sa cítiš, a pokiaľ na tebe roky nie je vidno(čo v 27 určite nevidno, to je vek, keď môžeš tvrdiť, že ti je 20 a rovnako pokojne, že ti je 35 - nikto nič nepozná), tak sa na to úplne vykašli. Ja tvrdím, že kto si chce niekoho nájsť, raz si ho určite nájde, len netreba príliš tlačiť na pílu, ale radšej si vychutnať pôžitky singlovského života...

Selima,
taky děkuju, hezky napsané a povzbudivé! Snad máš pravdu!

Jo a jsem ze Středních Čech, 50 kiláků od Prahy! TaK dáme někde na půli cesty spicha, ne? Myslím, že by se nás sešlo hodně ... Já fakt nevím, co mám dělat...
Myslím si, že nebyl 100% rozhodnutej, taky o tom sám nezačínal (chlap, no), ale já to prostě na něm poznám... Říkal, že mi to chtěl říct už tak před 3 dny, já jsem si s ním o tom všem v klidu popovídala a pak jsem si prostě zabalila, nechala mu tam klíče a tradá... Snažil se mě líbat, hladit, ale to pro mě bylo ještě horší!!!
Teď po tom telefonátu zase nevím, na čem jsem! Nejlepší byla otázka: "Jak Ti je?" Co jsem mu proboha měla říct?
A on, že prý mu je děsně, měla jsem chuť zařvat, PROBOHA, VŽDYŤ SI ZA TO MŮŽEŠ SÁM!!!!

Tak to není, dělal tohle často... Měl změny nálad a vždycky, když to na něj přišlo, tak se chtěl rozcházet... To já byla ta, která za vztah bojovala, do vyčerpání... Ale tak před týdnem, když jsem začala pociťovat ty změny, tak jsem si už řekla, už nikdy, no a nakonec se ukázalo, že v tom je někdo jiný!
Já vím, že jsem to možná teď vzdala moc brzy, ale já už na to prostě něměla sílu, snad mě chápeš...
Díky ale za názor, je to jeden z mnoho mých pocitů

Díky, budu se snažit!!!