14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Kukačko, já jsem rozvedená dva roky,BM si nael milenku...nebudu se tady rozepisovat a snad to nebude vytené z konceptu ale k tomu stýskání...téměř kadou noc se mi o BM zdá..e mě objímá,hladí, e se milujeme, povídáme si a je nám straně fajn, teda vlastně já mám v tom snu posit absolutního klidu a pohody...nahlas tvrdím e bych ho zpoět nechtěla ale podvědomí si myslí zřejmě něco jiného...:-(((
Není tady
Alběta napsal(a):
Pandoro,
- iju s ním, protoe
1) bojím se změny, samoty, radikálního řeení, rozbití rodiny dětem, atd.
2) v dobách klidu je mi s ním dobře, mám ho ráda, rozumím si s ním
3) protoe doufám, e najdu odpověď, řeení, situace se vyvine atd.
- také mě to napadlo, ale citové závislosti se snaím vyhýbat.
Pochop, e nevím, hledám odpověď a postupně se přikláním k tomu, e se ve rozsekne a rozejdeme se v míru.
1. proc?
2. jak casto? musis si tyhle chvile zaslouzit nebo prichazeji tak, jak jde zivot?
3. situace se nevyvine a odpoved najdes jen kdyz sama sobe budes klast otazky, velmi bolestne otazky a pravdive si na ne odpovidat.... nebudes hrat sama se sebou hru na schovavanou, ale pujdes do toho poctive.
A pokud chces udrzet manzelstvi, totez musi udelat i on. Neni mozny rovnopravny pratnersky vztah dvou nerovnopravnych bytosti....
Není tady
Alběta: Má to sloitý, ani sem nejde napsat, co vechno se u vás děje, co se tobě dělo kdysi v dětství, čím procházel tvůj mu.....mně psycholoka pomohla (ale byla to fuka teda. Osm měsíců psychoterapie, dvakrát do měsíce po třech hodinách ve skupině.). Ujasnila jsem si různý věci a dola k závěru, e manela u nechci. e se jetě pokusím mu to vysvětlit a postrčit ho tak, aby sám sebe troku změnil a změnil se z toho dozorce na normálního manela...jene to nelo. Taky se mi neodcházelo lehko, protoe, jak píe, uívala jsem si jinak pěkného manelského ivota (i kdy po čase z toho taky selo)......A v manelství není nikdy vítěz, to má pravdu. Buď jsou vítězi oba, nebo jsou oba poraení. Co z toho on má, e má enskou, která se cítí nesvobodně? To si připadá jako chlapák? ... Nepřipadá si nijak, protoe mu to vůbec nedochází.
Jo a to s tím, e byste mohli dobře vycházet i po případném rozvodu, tak to zapomeň. Můj BM nevynechá jedinou příleitost, aby se mi mohl "předvést". Jeho ivot mi je úplně fuk a on, kdykoli mě vidí, tak mi říká, jak se má dobře, teď se znovu oenil. Předhání sám sebe a sděluje mi, jak pracuje, co dělá nového, chce mě uvést v úas tím, e má teď zrovna poradu a dělá projekt....Prostě snaí se, aby mě přesvědčil, e ty stránky jeho osobnosti, kvůli kterým jsem se rozvedla, neexistují. e jsem si je vymyslela....taky začal chodit na rodičáky. Za celých 6 let kolní docházky tam byl celem čtyřikrát, z toho dvakrát v posledním roce.....u mám pocit, e tam chodí, aby mně viděl.....Kdy chci, aby mi přispěl na nákup oblečení nebo na synovy krouky, musím mu volat a on se vzpouzí (máme střídavou péči a výivné se nám tak poírá)....Vzpouzí se a já mu musím volat znovu...navrhovala jsem společné konto s přístupem obou a e budeme oba posílat po 1000 Kč měsíčně a nakupovat za to ty hadry a případně něco na koníčky...nesouhlasil a měl tisíc výmluv....myslím si, e to je proto, e on se se mnou prostě chce handrkovat...on nechce mít pokoj, on mě chce slyet nebo co...nechápu to...je to závislák, ale myslím, e kdy má novou enu, mohl by mi dát pokoj...a nedá....
Není tady
Adra - moje vlastní pocity mě ničí úplně nejvíc. Děti máme velké a s otcem se vídají kadý den. Kdy dcera začne vyprávět, mě se udělá úplně fyzicky patně. Vím, e je to jejich otec a vdycky jím zůstane, ale já patně snáím historky, jak se má a co dělá. Momentálně potřebuji získat odstup.
Není tady
Hledat svou druhou pulku je ztratou energie, slepou ulickou. Vsichni jsme celestvi. Jen nekteri mame pristup ke vsem svym castem a zakoutim duse, jini ne. Dokud sami nesplyneme a nesouznime sami se sebou, tezko muzeme hledat to, co nam chybi u partnera, kdyz se k tomu nejsme schopni dostat ani ve vlastni mysli, dusi..
Neco jineho je pocit sounalezeni, souzneni.... Ale ani v tom sebelepsim orchestru nikdy dobre nezni rozladeny nastroj, jeho skripavy zvuk se nijak neschova a nezachrani to ani ten nejlepsi dirigent. Neexistuje harmonie s neharmonickym nastrojem, s neharmonickym clovekem.
Není tady
já s BM vycházím dobře, dohodnem se na vem.-) akorát to manesltví nám nevylo:-(((
ale to u je tak dávno, mně osobně připadá on dost evyzrály - 29 let, mně 31. stavěli jsme barák a bydleli tam rok...no to je koda mluvit
Eva36 ho nechápu tvýho Bm, ale o to se nebudu ani snait.
kukačko, to znám bohuel ne z manelství,ale ze vztahu který jsem měla po rozvodu a kdy jsem pak o něm slyela o "příteli" cokoliv, podlamovali se mi nohy, celá jsem se klepala a bylo mi íleně slabo...holt to jsou následky.
pro dnesek končím mějte se fain v rámci momostí:-)))
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Alběta napsal(a):
Pandoro,
- iju s ním, protoe
1) bojím se změny, samoty, radikálního řeení, rozbití rodiny dětem, atd.
2) v dobách klidu je mi s ním dobře, mám ho ráda, rozumím si s ním
3) protoe doufám, e najdu odpověď, řeení, situace se vyvine atd.
- také mě to napadlo, ale citové závislosti se snaím vyhýbat.
Pochop, e nevím, hledám odpověď a postupně se přikláním k tomu, e se ve rozsekne a rozejdeme se v míru.1. proc?
2. jak casto? musis si tyhle chvile zaslouzit nebo prichazeji tak, jak jde zivot?
3. situace se nevyvine a odpoved najdes jen kdyz sama sobe budes klast otazky, velmi bolestne otazky a pravdive si na ne odpovidat.... nebudes hrat sama se sebou hru na schovavanou, ale pujdes do toho poctive.
A pokud chces udrzet manzelstvi, totez musi udelat i on. Neni mozny rovnopravny pratnersky vztah dvou nerovnopravnych bytosti....
1. Velmi to zestručním:
- oplýváme průměrnými příjmy, dva jsou víc ne jeden, v současnosti máme rozestavěnou budovu, je činí okolí naeho obřího domu poněkud ćhaotickým. Z toho vyplývají mírné finanční trable.
- na synovi s LDM se vechny změny projevují negativně a ačkoliv úředně zletilý, stále jetě mírně rozháraný, u dcery se loňské problémy projevily značnou pubertální rozháraností
- zvyk a harmonie: provoz domácnosti, sex, názorová podobnost, porozumění atd
2. Ten vývoj jsem popisovala v úvodu. Léty jsem velmi ustupovala, po hurikánu v podobě provalené nevěry byl klid, po uklidnění situace se mu zdálo, e je namístě vrátit předchozí stav a teď se to zhoruje proto, e jsem se začla vehementně vzpírat a nedám se. Klid nenastane proto, e sekám dobrotu, ale je po bouřce.
3. Trýznivé otázky snesu, jen neznám téma.
Udrení maelství...no, já si myslím, e o ně stojí, jen to neumí řeit. Poté, co pochopil, e to chci opravdu utnout, přiznal (s pláčem), e on ne. Přechozí výroky rok zpátky byly opačné a taky značně drsné.
Není tady
adra: Já ho taky nechápu, ale nesnaím se. Někdy si jen tak řeknu, e si to snad vymejlím...ale je fakt, e jistou dobu po mém odchodu se taky pořád nabízel, e mně a mým rodičům pomůe s čímkoli...nechtěli jsme (nikdo) ádnou pomoc, stačíme si sami....a on pořád, e pomůe...a taky, e mám nový boty a e jsem byla na koncertě a jak se mi to líbilo....a furt něco. Pak jsem napsala na babinet, e jsem asi cvok, e si myslím, e bývalý mně pořád míruje....a e se ho neprosím přitom o nic, o ádnou pomoc....a ejhle, najednou ty jeho nabídky pomoci a vímání, co mám novýho, přestalo...prostě, jako by to četl...tak jednou povídám Co ti říká babinet? A on na to, e Nic....Jene to Nic řekl tak hrozně rychle, e se mi zdá, e lhal...znám ho 16 let...vím, jak umí lhát...kdyby to řekl o půl sekundy později, troku zaváhal...budu si myslet, e babinet nezná, ale takhle...A přitom mně je volnej, volám mu jen, kdy chci polovinu peněz za ty klukovy věci.....nezajímá mně, co nosí, co dělá, jak se má.....je prostě divnej a já ho moc neřeím. (Jen kdy mě nakrkne s těma penězma, neivoříme ani jeden, tak nevím, proč se vzpěčuje dávat polovinu na věci...ale on vdycky řekne, e to je zbytečný. A to kupuju levně - třeba kalhoty nedávno stály 259 Kč...on mi řekl, e je kluk nepotřebuje, e u jedny má a bylo vymalováno...kdy jsem nedávno zase něco takhle kupovala, u jsem si ani neříkala...)
Není tady
Evi, ten kostlivec ve skříni tam je - vím o něm, jen nevím, jak ho pohřbít. Mě ta psycholoka opravdu pomohla, jen mám pocit, e na rozdíl ode mě, neměl potřebu řeit své problémy. Zároveň si uvědomuju, e sama takový typ partnera přitahuju, moje máti má dodnes snahu se ke mně chovat podobným majetnickým způsobem. Ale to u je na dnení sluníčko příli drsné psycho.
Není tady
Alběta: Jako manel e neměl potřebu řeit své problémy, jo? .... No tak to mu zůstanou nevyřeené. Ale jeho problémy tě nemusejí zajímat, odpovědný je za ně on sám. Ty ije nějaký ivot a za ten jsi odpovědná ty. Ty se můe rozhodnout, jestli takový ivot chce, nebo jestli si zařídí jiný....Ta maminka to troku vysvětluje.....ty prostě kopíruje chování naučené matkou...nejspí, kdy ses vzepřela, tak tě nějak potrestala, co? Nemluvením, ječením, nezájmem, odmítáním....tohohle veho se pak bojíme podvědomě u partnera. e nás odmítne, nebude s námi mluvit....Moná to je příčina, proč s ním zůstává....
Není tady
Kuki, Beti, ja sa s vami nehádam, ani netvrdím, e je zlé ma niekoho rád alebo by smutný po rozchode. Ja hovorím, e rozchod je vlastne malá smr - a mne obidve staré mamy chýbajú dodnes, a to je jedna mŕtva 10 a druhá 20 rokov. Ja som po rozchode poldruha roka nemohla na chlapov poriadne ani pozrie, tvrdila som, e sú vetci svine... A momentálny vzah je prvý, do ktorého som schopná vloi naozaj niečo zo seba - po siedmich rokoch od rozchodu. Ale to povaujem na normálne. Aj to, e s BM som mala erotický sen(a ten som nemala za trvania vzahu nikdy a za celý ivot cca. 3) aj tyri roky po rozchode. No a čo? Devä rokov ivota tie niečo znamená, a ja ich určite nechcem vymaza. A mám kopec dobrých spomienok a pri niektorých témach sa mi terají priatež a smeje, e kožko spomínam BM - ale proste motoristické záitky mám preváne s ním, aj trampovacie, aj z chaty - ale aj z nočných lokálov, od hracích automatov a z chirurgie, kde nás u poznali po mene, lebo mal obdobie, keď tam chodil ako na klavír- po krčmových bitkách. A z polície a súdov, kde sa zdĺhavo rieil jeden jeho prú...vih. Vtedy v tom bol síce nevinne, ale ja hovorím, e "kdo čím zachází, tím také schází". Ja dodnes, keď počujem niektoré trampské pesničky, berie ma to a počujem jeho hlas, ale keď zasa tancujem orientálne tance, hovorím si - a viem, e mám pravdu - toto by som s ním nikdy nemohla zai. A ani sem, kde pracujem, by som sa s ním nikdy nedostala, atď. Aj keď on sa u tie trochu poučil a zmenil(stretli sme sa nedávno na svadbe jeho dcéry), obidvaja vieme, e spä cesta zarúbaná. A je to tak OK. Toho z minulosti stále milujem, aj s jeho chybami, a snaím sa mu odpusti veci, ktoré mi urobil(to u mono bol niekto iný), ale ten je mŕtvy, zomrel v r. 1997, a s tým dneným mám máločo spoločné... A bolí to, ale u menej, len tak trpko-sladko, nostalgicky, dá sa s tým celkom dobre i. ivot s ním ma mnoho naučil a kus posunul, ale rozchod mono ete viac...
Není tady
Alběta napsal(a):
Evi, ten kostlivec ve skříni tam je - vím o něm, jen nevím, jak ho pohřbít. Mě ta psycholoka opravdu pomohla, jen mám pocit, e na rozdíl ode mě, neměl potřebu řeit své problémy. Zároveň si uvědomuju, e sama takový typ partnera přitahuju, moje máti má dodnes snahu se ke mně chovat podobným majetnickým způsobem. Ale to u je na dnení sluníčko příli drsné psycho.
A nezda se ti, ze tohle je prave to tema??
Co je to v tobe spatne nastavene, ze prave tohle pritahujes? Proc se ti to deje? Kde se stala chyba??
Proc kdyz jde o tebe a tvoji predstavu ziti, couvnes a schovavas se za financni problemy, za syna, za dceru.... co by kdyby??? Kdyz jsem se rozhodla, ze se rozvedu, byl rok 99 a muj plat byl neco kolem 7ti tisic. Kdyz jsem se rozvadela, byl rok 2002 a vydelavala jsem desetkrat i vicekrat vetsi castku a postavila se na vlastni nohy. To neni o tom, ze NEMUZU, to je o tom, ze NECHCI....takze jestlize chci, tak taky muzu.
Nemussis se hned rozvadet, musis to ale narovnat, jinak se v tom budes smazit nejen do smrti, ale i po ni
Není tady
Pandoro, já se neschovávám se za jiné důvody - napsala jsem, e jedním z důvodů je vzájemné porozumění. Píe, e mám prosadit to, co opravdu chci. Jediným důvodem, proč se chci s muem rozejít je jeho touha mě ovládat. Já prostě CHCI prosadit své a ít s ním dál. Jen prostě hledám cestu, jak to prosadit. Pokud to nepůjde, rozejdeme se.
Není tady
Alběta: Obávám se, e to nepůjde...leda by on začal pracovat na sobě.....teda spí vy oba na vás obou.....
Není tady
Eva36 napsal(a):
Alběta: Obávám se, e to nepůjde...leda by on začal pracovat na sobě.....teda spí vy oba na vás obou.....
Evi, jsem si toho vědoma - teď je to u na hraně a díky za příspěvky - tvoje zkuenosti se mým straně podobají. Psala jsi o skupinové terapii. My jsme chodili do placené poradny - 600,/hod. Jak to bylo v tvém případě? Ne někam zajdu, chci zjistit, jaké jsou monosti.
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Alběta napsal(a):
Evi, ten kostlivec ve skříni tam je - vím o něm, jen nevím, jak ho pohřbít. Mě ta psycholoka opravdu pomohla, jen mám pocit, e na rozdíl ode mě, neměl potřebu řeit své problémy. Zároveň si uvědomuju, e sama takový typ partnera přitahuju, moje máti má dodnes snahu se ke mně chovat podobným majetnickým způsobem. Ale to u je na dnení sluníčko příli drsné psycho.
A nezda se ti, ze tohle je prave to tema??
Co je to v tobe spatne nastavene, ze prave tohle pritahujes? Proc se ti to deje? Kde se stala chyba??
Proc kdyz jde o tebe a tvoji predstavu ziti, couvnes a schovavas se za financni problemy, za syna, za dceru.... co by kdyby??? Kdyz jsem se rozhodla, ze se rozvedu, byl rok 99 a muj plat byl neco kolem 7ti tisic. Kdyz jsem se rozvadela, byl rok 2002 a vydelavala jsem desetkrat i vicekrat vetsi castku a postavila se na vlastni nohy. To neni o tom, ze NEMUZU, to je o tom, ze NECHCI....takze jestlize chci, tak taky muzu.
Nemussis se hned rozvadet, musis to ale narovnat, jinak se v tom budes smazit nejen do smrti, ale i po ni
Pan - to není a tak pravda. Já u o tom odejití uvauju dost dlouho a skutečně mi vychází spí to NEMŮU, protoe pár let před důchodem není otázka financí a střechy nad hlavou zástupný problém, ale tvrdá realita. A to převracím jak chci, pořád mi vychází, e buď budu bydlet a chodit se nahatá pást, nebo se najím, ale pod nejblií mostní konstrukcí. Take to fakt nezávisí jen na tom chtění.
Není tady
Je mi lito, ale nepresvedcily jste mne. Zavisi to jen a jen na nas. Vsechno to proc to vlastne nejde, to jsou jen nase berlicky. Nase hratky samych se sebou. Je sice pravdou, ze par let pred duchodem je to problem, ale ten problem je to jen proto, ze svoje hry salive hrajeme tak dlouho... Tak dlouho se pred problemem unika, az on naprosto zkameni. Stane se z nej balvan a z nas duchodkyne, ktere uz maji silu jen tak na to, aby si samy pred sebou zduvodnily, ze ten balvan uz fakt nemaji silu odvalit.
Mimochodem ja se rozvedla po 27 letech manzelstvi, muj muz dlouha leta vydelaval podstatne vic, nez ja a "odvaleni" meho vlastniho balvanu se podepsalo na mem zdravi, protoze jsem zmenila praci a tezce "zafinisovala" v honbe za penezi. Ale vubec toho nelituju. Nic totiz neni zadarmo a mne se ted konecne uz zase volne dycha a zdravotne jsem na tom podstatne lepe, nez jeste pred dvema lety.
Neexistuje zadna jina prekazka nez my samy, nas vlastni strach.
A jeste poznamka: sama jsem se presvedcila, ze po celo dobu meho rozhodovani bylo kolem mne vzdy dost lidi, kteri cekali jen na to, az se konecne rozhodnu. A pak mi pomohli. Nebyl to zadny jiny muz, ale moje deti, otec a mi pratele. Nemyslete si proboha porad, ze vsechno musite vytrhnout samy a nikdo vam nepomuze. Neni to pravda.
Upravil(a) Pandorraa (28. 6. 2006 10:58)
Není tady
Pan, ta otázka přece nezní - odejít nebo ne. Nebo snad ano?
Není tady
Alběta napsal(a):
Pan, ta otázka přece nezní - odejít nebo ne. Nebo snad ano?
Ta otazka je tvoje, takze zni presne tak, jak ty si ji polozis. Ja sama za sebe mohu rici, ze s takovymhle muzem bych nevydrzela, tedy presneji: on by nevydrzel se mnou. Jsem prilis svobodomyslny tvor a kdyby se mi muz podival trebas jen do mobilu, vystehuju ho ted. Dnes uz naprosto bez milosti.
Osobne si myslim, ze tvuj muz ma tezky problem a pokud ho nebude chtit resit, nic s tim neudelas. Musite to resit OBA, nejen ty. Ty si tak muzes maximalne za cenu velkych kecu a naschvalu z jeho strany vybojovat nejakou tu chvilku pro sebe. A stejne te desetkrat zkontroluje telefonem a milionkrat ti to vycte.
Proste pracuj sama na sobe a pokud se ti to bude darit, uvidis, ze casem prijde i reseni a uz nic te neoblomi.
Pokud i on nezapracuje sam na sobe, bude tim resenim nejspis rozchod.
Není tady
Alběta napsal(a):
Eva36 napsal(a):
Alběta: Obávám se, e to nepůjde...leda by on začal pracovat na sobě.....teda spí vy oba na vás obou.....
Evi, jsem si toho vědoma - teď je to u na hraně a díky za příspěvky - tvoje zkuenosti se mým straně podobají. Psala jsi o skupinové terapii. My jsme chodili do placené poradny - 600,/hod. Jak to bylo v tvém případě? Ne někam zajdu, chci zjistit, jaké jsou monosti.
No, já la do poradny sama a původně s jiným problémem (chtěla jsem se změnit, abych lépe snáela manelovi lenost a nezodpovědnost...bláhová, nakonec jsem dospěla k názoru, e tohle vůbec dělat nemusím a e mi bude líp, kdy se rozvedu. A taky to tak je.)....take la jsem do poradny dvakrát sama, psycholoka mi nabídla skupinovou terapii, kam jsem začala docházet. Zároveň mi nabídla, abychom přili s manelem spolu. Manel byl v podstatě proti, i kdy tam el se mnou (říkal, e to je stejně na h..o a e přeci ádnej problém není, jene byl, ale on to asi tak necítil - přilo mu normální, e táhnu celou domácnost jako organizačně, tak finančně sama a e zatímco on lajdá bůhvíkde, tak já sedím věčně doma....vymlouval se na práci, jako podnikatel nikdy nevěděl, kde bude, kdy skončí...to se pak těko něco rodinného plánuje. Ani nejede na výlet, ani nevymaluje, ani nemá nikoho, kdo by ti pohlídal dítě, kdy chce jít třeba ke kadeřníkovi...jsi prostě svobodná matka. Chápala bych, kdyby to kompenzoval penězi, kdy tvrdil, e tak tvrdě pracuje, ale on nedával ani ty peníze....a já husa to táhla takovou dobu...)....Take manel se v poradně jen hodinu pochichtával a byl naprosto "nad věcí" a nic ho netrápilo a jeho verze byla, e si vymýlím, e věci tak nejsou a e to je normální....mně to přilo děsný. Na tu skupinovou terapii jsem chodila dvakrát do měsíce, jedno sezení bylo tak na 2-3 hodiny. Celkem jsem s těma lidma strávila osm měsíců a vyslechla si spoustu příběhů a poučení, lidi mi dávali otázky, který mně samotnou by nenapadly....a zase naopak já jim. Za "dohledu" dvou psycholoek, které nás troku směrovaly, jsme si mnozí svoje potíe vyřeili (převáně partnerského rázu)...cesta byla v mém případě sloitá a bolavá, vedla přes neastné dětství, nelásku otce atd....ale vyplatilo se. Nakonec jsem byla ráda, kdy jsem dospěla k rozhodnutí, e se rozvedu a budu konečně astná....a jsem. Nikdo mě nenutil, nepřemlouval, musela jsem k tomu dozrát sama, i kdy někteří ze skupiny mi u před několika měsíci říkali, proč s ním (s manelem) jetě jsem....Pokud partner nespolupracuje, je to na houby...
Není tady
Eva36 napsal(a):
Alběta napsal(a):
Eva36 napsal(a):
Alběta: Obávám se, e to nepůjde...leda by on začal pracovat na sobě.....teda spí vy oba na vás obou.....
Evi, jsem si toho vědoma - teď je to u na hraně a díky za příspěvky - tvoje zkuenosti se mým straně podobají. Psala jsi o skupinové terapii. My jsme chodili do placené poradny - 600,/hod. Jak to bylo v tvém případě? Ne někam zajdu, chci zjistit, jaké jsou monosti.
No, já la do poradny sama a původně s jiným problémem (chtěla jsem se změnit, abych lépe snáela manelovi lenost a nezodpovědnost...bláhová, nakonec jsem dospěla k názoru, e tohle vůbec dělat nemusím a e mi bude líp, kdy se rozvedu. A taky to tak je.)....take la jsem do poradny dvakrát sama, psycholoka mi nabídla skupinovou terapii, kam jsem začala docházet. Zároveň mi nabídla, abychom přili s manelem spolu. Manel byl v podstatě proti, i kdy tam el se mnou (říkal, e to je stejně na h..o a e přeci ádnej problém není, jene byl, ale on to asi tak necítil - přilo mu normální, e táhnu celou domácnost jako organizačně, tak finančně sama a e zatímco on lajdá bůhvíkde, tak já sedím věčně doma....vymlouval se na práci, jako podnikatel nikdy nevěděl, kde bude, kdy skončí...to se pak těko něco rodinného plánuje. Ani nejede na výlet, ani nevymaluje, ani nemá nikoho, kdo by ti pohlídal dítě, kdy chce jít třeba ke kadeřníkovi...jsi prostě svobodná matka. Chápala bych, kdyby to kompenzoval penězi, kdy tvrdil, e tak tvrdě pracuje, ale on nedával ani ty peníze....a já husa to táhla takovou dobu...)....Take manel se v poradně jen hodinu pochichtával a byl naprosto "nad věcí" a nic ho netrápilo a jeho verze byla, e si vymýlím, e věci tak nejsou a e to je normální....mně to přilo děsný. Na tu skupinovou terapii jsem chodila dvakrát do měsíce, jedno sezení bylo tak na 2-3 hodiny. Celkem jsem s těma lidma strávila osm měsíců a vyslechla si spoustu příběhů a poučení, lidi mi dávali otázky, který mně samotnou by nenapadly....a zase naopak já jim. Za "dohledu" dvou psycholoek, které nás troku směrovaly, jsme si mnozí svoje potíe vyřeili (převáně partnerského rázu)...cesta byla v mém případě sloitá a bolavá, vedla přes neastné dětství, nelásku otce atd....ale vyplatilo se. Nakonec jsem byla ráda, kdy jsem dospěla k rozhodnutí, e se rozvedu a budu konečně astná....a jsem. Nikdo mě nenutil, nepřemlouval, musela jsem k tomu dozrát sama, i kdy někteří ze skupiny mi u před několika měsíci říkali, proč s ním (s manelem) jetě jsem....Pokud partner nespolupracuje, je to na houby...
...Evi,někde jsem četla,e jsi z HK kam jsi prosím chodila na tu terapii?...docela bych o tom uvaovala....dík Iv.
Není tady
Ivik: Posílám ti e-mail.
Není tady
Tak vida, řeení mé svobody v manelství se mahem vyřeilo samo. Můj drahý cho dnes usoudil, e nae společná cesta ivotem je u konce, sbalil se a odkráčel vstříct novým zítřkům....
Není tady
Alběta napsal(a):
Tak vida, řeení mé svobody v manelství se mahem vyřeilo samo. Můj drahý cho dnes usoudil, e nae společná cesta ivotem je u konce, sbalil se a odkráčel vstříct novým zítřkům....
Tak pěkné úterý. Jak je ti ?
Není tady
Já bych bez rovnoprávnosti a svobody nemohla v manelství vůbec ít, kdyby mne chtěl někdo omezovat, asi by se se zlou potázal, sama jsem někdy árlivá, ale nedávám to znát, vlastně mám pocit, e díky věkovému rozdílu jsem já ten rovnoprávnějí a svobodnějí.
Není tady