21. října : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 21. října : Straidelné čokoládové muffiny pro odváné děti. Zabaví i zasytí! 21. října : Jak vyuít skořápky z vlaských ořechů? Odvar z nich dodá chybějící jód a pomůe i s kalem |
|
|
Ráda bych znala názor na situaci, která moná mnohým z vás bude připadat úsměvná, ale já u jsem opravdu na pokraji sil... Ale abych začala od začátku : Jsem 2 měxíce vdaná a bydlím s manelem v malém domku. Kromě nás tu bydlí jetě 2 psi, co je vedlejí, a manelův bratr, co je "jádro pudla". Je mi 22, manelovi 27 a naemu "spolubydlícímu" 23. K dokreslení situace jetě dodávám, e jsem v 6. měsíci těhotenství.
Zezačátku jsem se snaila se svým vagrem vycházet. Nejen e denně vařím, oběma peru a ehlím..., ale vůbec jsem měla pocit a snaila se aby ná vztah byl opravdu rodinný, abychom se vichni cítili dobře a v pravém smyslu "doma". Na tomto místě podotýkám, e kdo by čekal pikantnosti mileneckého trojúhelníku, je vedle jako ona příslovečná jedle. Stala se věc opačná - v pravém slova smyslu nemůu svého předrahého vagříčka ani cítit.
Jsou to vechno maličkosti, kvůli kterým tento stav nastal, ale jistě znáte pořekadlo o tom, jak stokráte nic osla umořilo... Ale abyste si udělali představu (a pobavili se, protoe zatím se nad mým vyprávěním bavil kadý, komu jsem si postěovala:|), uvedu příklad. Jsem v kuchyni (co je moje království v pravém slova smyslu) a vařím nedělní oběd. A tu přijde vagr, který má pokoj v horním patře, postaví se tak aby mi jak se říká "koukal pod ruce" a pronáí poznámky typu :"tohle se přece do játrových knedlíčků nedává", "proč dělá ten nálev na salát v jiné míse"...atd., občas ve okoření narákou na maminku a to u vidím rudě. Kdy mu do práce vyehlím koili, je to patně, protoe si chce vzít tričko, kdy peču pizzu, rozčiluje se, e jsou v ní fazole, keteré přece nejí...
Pokud skutečně vylítnu, tak se tomu směje jako podařenému vtipu, kdy mu řeknu aby zklapnul, odsekne, e nemůe nic říct - v kadém případě se situace opakuje při nejblií příleitosti.
Teď se vichni ptáte copak na to manel... Ten se k celé situaci staví tím způsobem, e buďto svému bratříčkovi domnluví, co mi tento neopomene vmést, anebo mi řekne, e si ho nemám vímat, co se pro mě, přiznávám, stává metou nedosaitelnou. Ve je navíc komplikováno tím, e nemám přímo pocit, e by můj vagr proti mě něco měl, jen je, s odputěním, nevyzrálý zabedněnec, který se při tom vem tváří, kdoví jak mě nemá rád.
A proto se ptám, jak ít (a přeít) v takové domácnosti? Nikdy jsem nebyla přítelem vleklých sporů či přikrmované nenávisti, ale teď u opravdu nevím jak dál. U se nemůu ani tvářit jako e je vlastně vechno legrace k popukání, protoe u z hlasu nebo smíchu manelova bratra se mi dělá mdlo... Mám pocit, e pokud se svěřím manelovi, stavím ho vlastně mezi nás, a to nechci, ale sama si rady nevím... nemáte někdo podobné zkuenosti proosím?
Není tady
Nahlíím, e pan vagr je dospělý, svéprávný a kromě výe uvedeného schopný mrmlat do veho. Kdopak se o něj staral, kdy jsi tam nebydlela? Má jistě své práce dost a bude jí mít víc, a se mrňous narodí. vagr nemá v Tvé kuchyni co dělat. Stanov mu hranice, jaké se dávají dětem při výchově. On vychovaný není. Třeba tímhle způsobem projevuje vděk nad tím, co vechno pro něj dělá...? V případě, e ses tam přivdala a jsi v jeho kuchyni de facto Ty, postarejte se s muem, abys měla soukromí. Tohle by dobrotu nedělalo. Ani a si bratr domů někoho přivede. kdybys byla v baráku s cizími nájemníky, taky byste si přece do kuchyně nelezli... No a ehlit mu a prát...? Jetě to. Co Ti pomáhá on...?
Není tady
pokud se mu nelíbí vyehlená koile, řekni a si ji vyehlí sám, pokud mu nechutná pizza, tak a se jde najíst jinam, pokud má výhrady k nedělnímu obědu, a se klidně předvede a uvaří něco sám.
Je to těký, chce to pevný nervy, ale jak on na tebe, tak ty na něj. Hlavu si z něho nedělej. Navíc nechápu, jestli je to tvoje povinnost mu prát a ehlit a vařit. A pokud se mu něco nelíbí, tak a si to udělá sám.
To je můj názor. Pokud mě někdo do něčeho kecá, tak ho usadím s tím, e klidně si to můe udělat sám nebo se můe předvést, kdy to dělám patně. Kdy řídím auto a někdo mi do toho kecá, tak s klidným srdcem zastavím a řeknu a si vystoupí a dojde pěky. Takový by to chtělo přístup i v tvém případě.
Není tady
wocinka napsal(a):
Ráda bych znala názor na situaci, která moná mnohým z vás bude připadat úsměvná, ale já u jsem opravdu na pokraji sil... Ale abych začala od začátku : Jsem 2 měxíce vdaná a bydlím s manelem v malém domku. Kromě nás tu bydlí jetě 2 psi, co je vedlejí, a manelův bratr, co je "jádro pudla". Je mi 22, manelovi 27 a naemu "spolubydlícímu" 23. K dokreslení situace jetě dodávám, e jsem v 6. měsíci těhotenství.
Zezačátku jsem se snaila se svým vagrem vycházet. Nejen e denně vařím, oběma peru a ehlím..., ale vůbec jsem měla pocit a snaila se aby ná vztah byl opravdu rodinný, abychom se vichni cítili dobře a v pravém smyslu "doma". Na tomto místě podotýkám, e kdo by čekal pikantnosti mileneckého trojúhelníku, je vedle jako ona příslovečná jedle. Stala se věc opačná - v pravém slova smyslu nemůu svého předrahého vagříčka ani cítit.
Jsou to vechno maličkosti, kvůli kterým tento stav nastal, ale jistě znáte pořekadlo o tom, jak stokráte nic osla umořilo... Ale abyste si udělali představu (a pobavili se, protoe zatím se nad mým vyprávěním bavil kadý, komu jsem si postěovala:|), uvedu příklad. Jsem v kuchyni (co je moje království v pravém slova smyslu) a vařím nedělní oběd. A tu přijde vagr, který má pokoj v horním patře, postaví se tak aby mi jak se říká "koukal pod ruce" a pronáí poznámky typu :"tohle se přece do játrových knedlíčků nedává", "proč dělá ten nálev na salát v jiné míse"...atd., občas ve okoření narákou na maminku a to u vidím rudě. Kdy mu do práce vyehlím koili, je to patně, protoe si chce vzít tričko, kdy peču pizzu, rozčiluje se, e jsou v ní fazole, keteré přece nejí...
Pokud skutečně vylítnu, tak se tomu směje jako podařenému vtipu, kdy mu řeknu aby zklapnul, odsekne, e nemůe nic říct - v kadém případě se situace opakuje při nejblií příleitosti.
Teď se vichni ptáte copak na to manel... Ten se k celé situaci staví tím způsobem, e buďto svému bratříčkovi domnluví, co mi tento neopomene vmést, anebo mi řekne, e si ho nemám vímat, co se pro mě, přiznávám, stává metou nedosaitelnou. Ve je navíc komplikováno tím, e nemám přímo pocit, e by můj vagr proti mě něco měl, jen je, s odputěním, nevyzrálý zabedněnec, který se při tom vem tváří, kdoví jak mě nemá rád.
A proto se ptám, jak ít (a přeít) v takové domácnosti? Nikdy jsem nebyla přítelem vleklých sporů či přikrmované nenávisti, ale teď u opravdu nevím jak dál. U se nemůu ani tvářit jako e je vlastně vechno legrace k popukání, protoe u z hlasu nebo smíchu manelova bratra se mi dělá mdlo... Mám pocit, e pokud se svěřím manelovi, stavím ho vlastně mezi nás, a to nechci, ale sama si rady nevím... nemáte někdo podobné zkuenosti proosím?
Tak to v ádným případě není k smíchu. úplně tě chápu, proívám něco podobného s mým tchánem. Nakopnout je ho málo. Furt má nějaké připomínky, já si pak připadám jak neschopné pětileté děcko a on se tváří vítězně.
Kolik je vagrovi a proč bydlí s vámi a ne s rodiči?
Není tady
Tvůj vára je pěknej prudič a ohromně ho to baví a upokojuje.
Já být na Tvém místě, vagrovi nevařím, neperu, neehlím........atd. A se stará. Jsi snad jeho sluka? Nebo paní na výpomoc? Nejsi, jsi jeho vagrová. Tak se podle toho bude chovat a bude vděčně přijímat Tvou péči, nebo bude firma já a já. Sám si vaří, sám si pere..........
Můj vára jednou zkusil to samé. Kdy jsem na chalupě vařila buřt gulá, začal mi radit, e enskou nikdy nenapadne, aby tam přidala třeba čerstvou bazalku.......e prostě enský nemají na vaření buňky. A bylo to naposledy, co něco takového zkusil, od té doby máme jasno! Máme se skutečně ( opravdově) rádi, ale do vaření u mi nekecá!
Není tady
Jj, holky, moc díky za podporu, ale... zas na straně druhý jsem si na sebe tenhle bič upletla sama... pořád jsem si říkala, e vařit (nebo ehlit, prát...doplňte si samy) pro dva nebo pro tři je jedno, a te´d ka to mám. No ale myslím, e problém je v tom, e nemá ádnou enskou, ač je mu ji 23 let, která by ho srovnala... a já tohle přece dělat nebudu, nejsem ani jeho matka ani jeho vychovatelka abych ho vodila za ručičku, e... No ale nějak to změnit musím, protoe u je to fakt nad mý síly, připadám si jako v nějaký Dynastii, jen zatím nevím v jaký roli.
No pokud jsem u nich nebydlela, tak si vozili prádlo k mamince, take si asi umíte představit, co by bylo, kdybych začala prát atd. jen jednomu... obávám se, e to u by bylo na dvou frontách a na to fakt nemám.
Kalupinko, jo soukromí, o tom se mji ani nesní..
oskárka: Závidím údernost, ale jak se znám, tak se bude jetě chvíli ve mě vechno hromadit a pak "pan vagr" poletí i s koilema, fazole nefazole.
Paila : No s tchánem tě lituju, já se modlím, aby si Péa někoho nael a zavládl klid, ale moc slavně to nevidím, ty asi taky ne, viď? Jinak je mu 23 a proč nebydlí s maminkou... dobrá otázka, zkusím co nejdříve nadhodit.
Není tady
Eri : Nj, ale tys mohla odjet a bylo, si představ, e my tady bydlíme prakticky na jedný hromadě. Si představ, e bych se s ním nebavila a on se mnou, nedej boe jetě hůř... co manel? :-/
Není tady
Wocinko, ty jsi si vzala za mue oba dva ? Nějak nechápu, proč by ses o něj měla starat ... vařit, prát, uklízet. Smysl mi nějak uniká, ale moná, e jsem patně četla..
Koukej si udělat pořádek, dokud je čas !
Upravil(a) Frigo (26. 6. 2006 18:50)
Není tady
Frigo : No někdy mám pocit, e jsem si je skutečně vzala oba dva, ale (a to natěstí!) jen jeden z nich se mnou sdílí lonici... ono je to těký nějak určit hranice, kdy jak říkám ijeme vichni tak nějak nahromádce - ráno spolu snídaji v "naem" obýváku, jezději spolu do práce, večeřeji spolu (někdy spolu se mnou), dokonce má tady dole i svoje hadry, púouívá stejnou koupelnu... jsme takoví divná komunita, ale jedinej komu to vadí jsem očividně já
Není tady
Chápu, je to jeho bratr.. A právě proto bys měla hned od začátku chtít nějaká pravidla, nebo se můe stát, e vám za chvíli poleze i do lonice.
Uvař sobě a manelovi a pak vykliď kuchyň, a se můe brácha postarat o sebe.
Moná by bylo nejlepí honem rychle mu najít babu, aby vypadl. Rozjeď akci "prodaný enich"
Vůbec se nedivím, e ti to vadí. Nemít ádné soukromí, tak se asi picnu. Nemohla bych bydlet ani s rodičema.
Není tady
Mijja, no jo, nevařit by bylo fajn, ale jsem asi divná, mě se to normálně příčí nechat svýho chlapa hladovět :-))) Navíc studuju V , take času mraky, jsem ráda, e mám doma co dělat...
Frigo: No to je nápad, oenit ho...ale kde najít babu pro někoho, kdo dnem nocí sedí u Pc a kdy od něj odleze, tak... :-/
Není tady
Ahoj wocinko, tohle je maličko jiný, ale třeba to pomůe. Co se týče vaření, do toho mi kecal můj bývalý tchán, byla jsem u něj 2 měsíce o prázdninách. Stál mi vyloeně za zadkem a pořád mi radil. Asi týden jsem to přeívala, ale těce.
Pak mi dola trpělivost a tak jsem to obrátila. Chodila jsem se ho ptát na zahradu, do sklepa, kdy něco dělal, vude, kde byl mě měl za pr...í (pardon) a já se ho pořád chodila ptát,jak se vaří to, co se přidává o tohohle, jestli mi můe najít itíčko, kde najdu sirky. Jednou jsem za ním la i do hospody na mariá, jak dlouho se vaří brambory. Chlapi v hospodě se málem umlátili smíchy, ale jemu to konečně dolo.
Do kuchyně pak chodil jen jíst a to jsem ho jetě musečla 3 x volat. Nevím, proč měl k tý místnosti takovej odpor.
Není tady
Ne e bych měla podobný záitky - takhle daleko jsem to dojít nenechala,ale...
Můj přítel má starího bratra, který sice bydlí sám, ale na víkendy a volna jezdí domů. Je sám, vekeré pokusy někoho mu najít u ztroskotaly, kdy se o tom bavíme, vypadá to, e asi ani nikoho nepotřebuje, prostě si vystačí. No a od začátku kdykoli jsme kamkoli jeli - k nám na chatu, na dovolenou atd... jezdil on s námi - take taky pěkná "trojka"
Po jedné "zvlátě vydařené dovolené", kdy u jsem myslela, e se z té jeho neustále přítomnosti snad zblázním ( a to podotýkám: není to typ, který by furt do veho mluvil) jsem přítelovi řekla: scéna:
já: U toho mám váně dost! Chci být s tebou a ne s vámi dvěma, kdo to má vydret?
přítel: To nemyslí váně! Snad jednou do roka tu dovolenou s ním přeije ne? - smích
já: Take mi chce říct, e spolu konečně jednou za rok jedeme na dovolenou a já to mám přeívat? To si dělá legraci!!!
No abych to zbytečně nedramatizovala
Prostě od té doby jsme více jen spolu, samozřejmě e tak z poloviny, ale i to je úspěch a kdy někam jedeme, přítel se vdy nesměle tie ptá, zda by mohl jeho bratr jet také s námi
Tak jsem ti neporadila....
Není tady
Wocinko, jak si tak čtu tvoje povídání je to vechno o stanovení hranic a důslednosti. Obojí bude potřebovat, a se tinarodí prcek. Kdy nechce vyvolávat konflikty, zkus k tomu vemu přistupovat asertivně. Dělám to blbě? Do dělej to. Nechce koili? NIc jiného není. Nechutná ti jídlo? Beze slova mu vzít talíř a odejít. Maximálně bych se jednou zeptala, chce to udělat sám? POkud by měl zase remcy, bez řeči mu to strčit do ruky a opustit prostor. Je dospělý a svéprávný, snad mu to dojde.
Není tady
Holky moc moc díky za rady, pokusím se jich dret, ale lehký to asi nebude, navíc jsem teď plačtivějí ne mimino, někdy mě to natve a někdy bych nejradi utekla k mamince jako malá :-/ Zase jsme měli mení konflikt, take pro dneek u nic psát nebudu, protoe by to nebylo nic jinýho ne "fňuk fňuk", radi si vlezu do vany a pak to zkusím zaspat, teď nejsem ve stavu něco řeit,m protoe by to nedopadlo dobře... ale moc moc vám děkuju, vem...
Není tady
wocinka napsal(a):
Ráda bych znala názor na situaci, která moná mnohým z vás bude připadat úsměvná, ale já u jsem opravdu na pokraji sil... Ale abych začala od začátku : Jsem 2 měxíce vdaná a bydlím s manelem v malém domku. Kromě nás tu bydlí jetě 2 psi, co je vedlejí, a manelův bratr, co je "jádro pudla". Je mi 22, manelovi 27 a naemu "spolubydlícímu" 23. K dokreslení situace jetě dodávám, e jsem v 6. měsíci těhotenství.
Zezačátku jsem se snaila se svým vagrem vycházet. Nejen e denně vařím, oběma peru a ehlím..., ale vůbec jsem měla pocit a snaila se aby ná vztah byl opravdu rodinný, abychom se vichni cítili dobře a v pravém smyslu "doma". Na tomto místě podotýkám, e kdo by čekal pikantnosti mileneckého trojúhelníku, je vedle jako ona příslovečná jedle. Stala se věc opačná - v pravém slova smyslu nemůu svého předrahého vagříčka ani cítit.
Jsou to vechno maličkosti, kvůli kterým tento stav nastal, ale jistě znáte pořekadlo o tom, jak stokráte nic osla umořilo... Ale abyste si udělali představu (a pobavili se, protoe zatím se nad mým vyprávěním bavil kadý, komu jsem si postěovala:|), uvedu příklad. Jsem v kuchyni (co je moje království v pravém slova smyslu) a vařím nedělní oběd. A tu přijde vagr, který má pokoj v horním patře, postaví se tak aby mi jak se říká "koukal pod ruce" a pronáí poznámky typu :"tohle se přece do játrových knedlíčků nedává", "proč dělá ten nálev na salát v jiné míse"...atd., občas ve okoření narákou na maminku a to u vidím rudě. Kdy mu do práce vyehlím koili, je to patně, protoe si chce vzít tričko, kdy peču pizzu, rozčiluje se, e jsou v ní fazole, keteré přece nejí...
Pokud skutečně vylítnu, tak se tomu směje jako podařenému vtipu, kdy mu řeknu aby zklapnul, odsekne, e nemůe nic říct - v kadém případě se situace opakuje při nejblií příleitosti.
Teď se vichni ptáte copak na to manel... Ten se k celé situaci staví tím způsobem, e buďto svému bratříčkovi domnluví, co mi tento neopomene vmést, anebo mi řekne, e si ho nemám vímat, co se pro mě, přiznávám, stává metou nedosaitelnou. Ve je navíc komplikováno tím, e nemám přímo pocit, e by můj vagr proti mě něco měl, jen je, s odputěním, nevyzrálý zabedněnec, který se při tom vem tváří, kdoví jak mě nemá rád.
A proto se ptám, jak ít (a přeít) v takové domácnosti? Nikdy jsem nebyla přítelem vleklých sporů či přikrmované nenávisti, ale teď u opravdu nevím jak dál. U se nemůu ani tvářit jako e je vlastně vechno legrace k popukání, protoe u z hlasu nebo smíchu manelova bratra se mi dělá mdlo... Mám pocit, e pokud se svěřím manelovi, stavím ho vlastně mezi nás, a to nechci, ale sama si rady nevím... nemáte někdo podobné zkuenosti proosím?
Já bych mutedy ani nevařila ani neprala, vzala sis jenom jednoho, tak ze sebe nedělej sluku, která musí snáet blbé fórky.
Není tady
choysia napsal(a):
Ahoj wocinko, tohle je maličko jiný, ale třeba to pomůe. Co se týče vaření, do toho mi kecal můj bývalý tchán, byla jsem u něj 2 měsíce o prázdninách. Stál mi vyloeně za zadkem a pořád mi radil. Asi týden jsem to přeívala, ale těce.
Pak mi dola trpělivost a tak jsem to obrátila. Chodila jsem se ho ptát na zahradu, do sklepa, kdy něco dělal, vude, kde byl mě měl za pr...í (pardon) a já se ho pořád chodila ptát,jak se vaří to, co se přidává o tohohle, jestli mi můe najít itíčko, kde najdu sirky. Jednou jsem za ním la i do hospody na mariá, jak dlouho se vaří brambory. Chlapi v hospodě se málem umlátili smíchy, ale jemu to konečně dolo.
Do kuchyně pak chodil jen jíst a to jsem ho jetě musečla 3 x volat. Nevím, proč měl k tý místnosti takovej odpor.
to je fakt pička
.. a pak, e neumí vyprávět vtipy
Není tady
choysia napsal(a):
Ahoj wocinko, tohle je maličko jiný, ale třeba to pomůe. Co se týče vaření, do toho mi kecal můj bývalý tchán, byla jsem u něj 2 měsíce o prázdninách. Stál mi vyloeně za zadkem a pořád mi radil. Asi týden jsem to přeívala, ale těce.
Pak mi dola trpělivost a tak jsem to obrátila. Chodila jsem se ho ptát na zahradu, do sklepa, kdy něco dělal, vude, kde byl mě měl za pr...í (pardon) a já se ho pořád chodila ptát,jak se vaří to, co se přidává o tohohle, jestli mi můe najít itíčko, kde najdu sirky. Jednou jsem za ním la i do hospody na mariá, jak dlouho se vaří brambory. Chlapi v hospodě se málem umlátili smíchy, ale jemu to konečně dolo.
Do kuchyně pak chodil jen jíst a to jsem ho jetě musečla 3 x volat. Nevím, proč měl k tý místnosti takovej odpor.
tak to se mi opravdu líbí
já mu tomu svému tchánovi dala vařečku do ruky, kdy je tak chytrý. Vyvalil oči a tak se teď zdá, e se trochu kuchyni vyhýbá, tedy pokud jsem v ní já, tak vyčkává a odejdu.
Není tady
Ten příběh choysii nemá prostě chybu
Úplně ivě si to představuji - jak za ním chodí a na vechno se ho ptá
Bezkonkurenční
Není tady
Choysia...píu jedna! A posílám veselou historku z natáčení navrch:
Tchýně nacpala děti před obědem čímsi jiným. Při obědě je pak kritizovala, e nejedí. Snacha jí řekla, bodej by jedly, kdy jste jim dala pečivo! A tchyně vrtala a ourala dál, e tahle by teda dcerka její kolegyně Alenka s dětmi vyběhla, kdyby ji takhle zlobily s jídlem. Neuznala, e to zavinila ona! Nicméně děti se v obědě jen tak povrtaly a teď přijde to hlavní: Tchyně jim dala zmrzlinu, slíbenou, kdy vechno snědí! "No, to nevím, jestli by jim Alenka dala, kdy je tak zásadová..." Rejpla si pro změnu snacha.
Přítomný tchán a táta dětí se oba rozesmály. Za hodinu jde za snachou mu a povídá:"Ty jsi babičce něco udělala? Ona tam brečí..." A snacha nato: "Ty jsi slyel, e bych jí něco oklivého řekla?" Někdo prostě pořád potřebuje za ty provázky tahat, no.
Není tady
wocinka napsal(a):
Eri : Nj, ale tys mohla odjet a bylo, si představ, e my tady bydlíme prakticky na jedný hromadě. Si představ, e bych se s ním nebavila a on se mnou, nedej boe jetě hůř... co manel? :-/
Wocinko, upřímně.
Zas říkám, kdybych byla na Tvém místě, jako e, díky Bohu nejsem, já bych nedokázala mlčet.
Je pravdou, e já jsem povaha, e mi hned hoří koudel u zadku...............ale zkouet na mě můj vagr něco takového, tak ho enu smykem, nebo u jsem rozvedená. Já to pochopila tak - z toho, co jsi psala, e vagřík je naprosto spokojený s vedením domácnosti. Má vechno co potřebuje bez námahy a jetě se mu doma naskytl báječný terč do kterého se můe strefovat, kdykoliv má blbou náladu, a kadý mu to toleruje, naopak, moná má pocit, e to i Tvého mue baví, pozorovat, jak to s Tebou klátí a jak je vlastně hrozně vtipnej, obvzlá kdy se mu Tě podaří vytočit do běla, to je za plusový body.
Herdek, co Tvůj mu? Krotí ho nebo nekrotí? Já jsem proti násilí, ale v tomhle případě bych se asi neudrela a prohnala vagra s pánví v ruce po zahradě. I kdy kdo ví, třeba by to pro něj bylo příjemný vzrůo, to takhle neposoudím.
Ná "bratr" je u celkem v pohodě, naopak, kolikrát bych ho i ráda viděla. Vdycky po jeho návtěvě umírám smíchy....on se toti straně rád poslouchá, take Ti začne něco kecat, je to na íleně dlouho, člověk si u toho vypere, vyehlí, dojde na záchod.........on pořád za Tebou a mluví, mluví, mluví...........někdy se povede, e na mě začne mluvit v obýváku, já jdu na cigáro do kuchyně, tam u hulí manel, já za minutku zdrhnu......tak vára v naprostém klidu dopoví historku manelovi, kterej je naprosto nadenej, protoe ani neví, o čem jeho bratříček mluví. A tomu to nevadí, je spokojenej, e ho někdo poslouchá!
Není tady
Děkuji za chválu, úplně se rdím
Není tady
choysia napsal(a):
Děkuji za chválu, úplně se rdím
![]()
Choysi kdy s těma bramborama a tám mariáem to váně nemá chybu
Není tady
Ahoj holky, teda musím se bez mučení přiznat, e humornou stránku mariáových brambor jsem ocenila a dneska a je to fajn začít den s úsměvem
Máte úplnou pravdu v tom, e pokud si tohle nechám líbit, tak je to můj problém. No a teď by mělo následovat nějaký revoluční předsevzetí, který zvrátí způsob naeho souití a mě otevře cestu k lepím zítřkům... no, s tím jetě počkám, tanec na tenkém ledě není zrovna mojí parketou...
Eri : No manel se tím nebaví, to určitě ne, jene řekni sama, copak po něm můu chtít, aby mezi náma lítal jako pingpongovej míček? Jak u jsem se snaila nastínit výe, kdy mu něco řekne, tak to předrahý vagříček opatří pičkou a nějakou "vhodnou poznámkou" mi to hodí na hlavu. Problém je spí v tom, e začínám pociovat nutkání ponoukat manela proti jeho bráchovi... a plna studu přiznávám, e občas se neovládnu a udělám to...
Není tady
Ahoj wocinko, to určitě nesmí, pot'uchovat manela proti jeho bráchovi. Je to dost sloitý, tohle neudělat, e? Ale to zvládne.
Zkus to nějakou vtipnou formou, prostě vymysli něco, čím se bude zároven' bavit. Proboha, snad je něco trkne. Vra třeba vagrovi do ruky kastrol, nebo mu dej zástěru, a to nebude čekat. Jak psala Paila, lupni mu do ruky vařečku a rychle pláchni z kuchyně. Chce to okovou terapii.
Hlavně se na něj úsmívej, a se ti z toho budou trhat koutky, ono ho to pak přestane bavit. Snad. Hlavně se nerozčiluj. A ne aby tě napadlo ho ignorovat.
Není tady