Oznámení

21. října : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

21. října : Strašidelné čokoládové muffiny pro odvážné děti. Zabaví i zasytí!

21. října : Jak využít skořápky z vlašských ořechů? Odvar z nich dodá chybějící jód a pomůže i s kašlem

#1 26. 6. 2006 18:08

wocinka
♥♥♥----
Registrovaný: 31. 5. 2006
Příspěvky: 152

Kdepak tchyně...

Ráda bych znala názor na situaci, která možná mnohým z vás bude připadat úsměvná, ale já už jsem opravdu na pokraji sil... Ale abych začala od začátku : Jsem 2 měxœíce vdaná a bydlím s manželem v malém domku. Kromě nás tu bydlí ještě 2 psi, což je vedlejší, a manželův bratr, což je "jádro pudla". Je mi 22, manželovi 27 a našemu "spolubydlícímu" 23. K dokreslení situace ještě dodávám, že jsem v 6. měsíci těhotenství.
Zezačátku jsem se snažila se svým švagrem vycházet. Nejen že denně vařím, oběma peru a žehlím..., ale vůbec jsem měla pocit a snažila se aby nᚠvztah byl opravdu rodinný, abychom se všichni cítili dobře a v pravém smyslu "doma". Na tomto místě podotýkám, že kdo by čekal pikantnosti mileneckého trojúhelníku, je vedle jako ona příslovečná jedle. Stala se věc opačná - v pravém slova smyslu nemůžu svého předrahého švagříčka ani cítit.
Jsou to všechno maličkosti, kvůli kterým tento stav nastal, ale jistě znáte pořekadlo o tom, jak stokráte nic osla umořilo... Ale abyste si udělali představu (a pobavili se, protože zatím se nad mým vyprávěním bavil každý, komu jsem si postěžovala:|), uvedu příklad. Jsem v kuchyni (což je moje království v pravém slova smyslu) a vařím nedělní oběd. A tu přijde švagr, který má pokoj v horním patře, postaví se tak aby mi jak se říká "koukal pod ruce" a pronáší poznámky typu :"tohle se přece do játrových knedlíčků nedává", "proč dělᚠten nálev na salát v jiné míse"...atd., občas vše okoření narážkou na maminku a to už vidím rudě. Když mu do práce vyžehlím košili, je to špatně, protože si chce vzít tričko, když peču pizzu, rozčiluje se, že jsou v ní fazole, keteré přece nejí...
Pokud skutečně vylítnu, tak se tomu směje jako podařenému vtipu, když mu řeknu aby zklapnul, odsekne, že nemůže nic říct - v každém případě se situace opakuje při nejbližší příležitosti.
Teď se všichni ptáte copak na to manžel... Ten se k celé situaci staví tím způsobem, že buďto svému bratříčkovi domnluví, což mi tento neopomene vmést, anebo mi řekne, že si ho nemám všímat, což se pro mě, přiznávám, stává metou nedosažitelnou. Vše je navíc komplikováno tím, že nemám přímo pocit, že by můj švagr proti mě něco měl, jen je, s odpuštěním, nevyzrálý zabedněnec, který se při tom všem tváří, kdoví jak mě nemá rád.
A proto se ptám, jak žít (a přežít) v takové domácnosti? Nikdy jsem nebyla přítelem vleklých sporů či přikrmované nenávisti, ale teď už opravdu nevím jak dál. Už se nemůžu ani tvářit jako že je vlastně všechno legrace k popukání, protože už z hlasu nebo smíchu manželova bratra se mi dělá mdlo... Mám pocit, že pokud se svěřím manželovi, stavím ho vlastně mezi nás, a to nechci, ale sama si rady nevím... nemáte někdo podobné zkušenosti proosím?

Není tady

 

#2 26. 6. 2006 18:21

kalupinka
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 28. 4. 2006
Příspěvky: 1367

Re: Kdepak tchyně...

Nahlížím, že pan švagr je dospělý, svéprávný a kromě výše uvedeného schopný mrmlat do všeho. Kdopak se o něj staral, když jsi tam nebydlela? Mᚠjistě své práce dost a budeš jí mít víc, až se mrňous narodí. Švagr nemá v Tvé kuchyni co dělat. Stanov mu hranice, jaké se dávají dětem při výchově. On vychovaný není. Třeba tímhle způsobem projevuje vděk nad tím, co všechno pro něj děláš...? V případě, že ses tam přivdala a jsi v jeho kuchyni de facto Ty, postarejte se s mužem, abys měla soukromí. Tohle by dobrotu nedělalo. Ani až si bratr domů někoho přivede. kdybys byla v baráku s cizími nájemníky, taky byste si přece do kuchyně nelezli... No a žehlit mu a prát...? Ještě to. Co Ti pomáhá on...?

Není tady

 

#3 26. 6. 2006 18:26

oskárka25
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Tišnov a okolí
Registrovaný: 21. 6. 2006
Příspěvky: 3039
Web

Re: Kdepak tchyně...

pokud se mu nelíbí vyžehlená košile, řekni a si ji vyžehlí sám, pokud mu nechutná pizza, tak a se jde najíst jinam, pokud má výhrady k nedělnímu obědu, a se klidně předvede a uvaří něco sám.
Je to těžký, chce to pevný nervy, ale jak on na tebe, tak ty na něj. Hlavu si z něho nedělej. Navíc nechápu, jestli je to tvoje povinnost mu prát a žehlit a vařit. A pokud se mu něco nelíbí, tak a si to udělá sám.
To je můj názor. Pokud mě někdo do něčeho kecá, tak ho usadím s tím, že klidně si to může udělat sám nebo se může předvést, když to dělám špatně. Když řídím auto a někdo mi do toho kecá, tak s klidným srdcem zastavím a řeknu a si vystoupí a dojde pěšky. Takový by to chtělo přístup i v tvém případě.


Jakub 16.2.2007
Lucinka 10.6.2010

Není tady

 

#4 26. 6. 2006 18:28

Paila
♥♥♥♥---
Registrovaný: 26. 4. 2006
Příspěvky: 412

Re: Kdepak tchyně...

wocinka napsal(a):

Ráda bych znala názor na situaci, která možná mnohým z vás bude připadat úsměvná, ale já už jsem opravdu na pokraji sil... Ale abych začala od začátku : Jsem 2 měxœíce vdaná a bydlím s manželem v malém domku. Kromě nás tu bydlí ještě 2 psi, což je vedlejší, a manželův bratr, což je "jádro pudla". Je mi 22, manželovi 27 a našemu "spolubydlícímu" 23. K dokreslení situace ještě dodávám, že jsem v 6. měsíci těhotenství.
Zezačátku jsem se snažila se svým švagrem vycházet. Nejen že denně vařím, oběma peru a žehlím..., ale vůbec jsem měla pocit a snažila se aby nᚠvztah byl opravdu rodinný, abychom se všichni cítili dobře a v pravém smyslu "doma". Na tomto místě podotýkám, že kdo by čekal pikantnosti mileneckého trojúhelníku, je vedle jako ona příslovečná jedle. Stala se věc opačná - v pravém slova smyslu nemůžu svého předrahého švagříčka ani cítit.
Jsou to všechno maličkosti, kvůli kterým tento stav nastal, ale jistě znáte pořekadlo o tom, jak stokráte nic osla umořilo... Ale abyste si udělali představu (a pobavili se, protože zatím se nad mým vyprávěním bavil každý, komu jsem si postěžovala:|), uvedu příklad. Jsem v kuchyni (což je moje království v pravém slova smyslu) a vařím nedělní oběd. A tu přijde švagr, který má pokoj v horním patře, postaví se tak aby mi jak se říká "koukal pod ruce" a pronáší poznámky typu :"tohle se přece do játrových knedlíčků nedává", "proč dělᚠten nálev na salát v jiné míse"...atd., občas vše okoření narážkou na maminku a to už vidím rudě. Když mu do práce vyžehlím košili, je to špatně, protože si chce vzít tričko, když peču pizzu, rozčiluje se, že jsou v ní fazole, keteré přece nejí...
Pokud skutečně vylítnu, tak se tomu směje jako podařenému vtipu, když mu řeknu aby zklapnul, odsekne, že nemůže nic říct - v každém případě se situace opakuje při nejbližší příležitosti.
Teď se všichni ptáte copak na to manžel... Ten se k celé situaci staví tím způsobem, že buďto svému bratříčkovi domnluví, což mi tento neopomene vmést, anebo mi řekne, že si ho nemám všímat, což se pro mě, přiznávám, stává metou nedosažitelnou. Vše je navíc komplikováno tím, že nemám přímo pocit, že by můj švagr proti mě něco měl, jen je, s odpuštěním, nevyzrálý zabedněnec, který se při tom všem tváří, kdoví jak mě nemá rád.
A proto se ptám, jak žít (a přežít) v takové domácnosti? Nikdy jsem nebyla přítelem vleklých sporů či přikrmované nenávisti, ale teď už opravdu nevím jak dál. Už se nemůžu ani tvářit jako že je vlastně všechno legrace k popukání, protože už z hlasu nebo smíchu manželova bratra se mi dělá mdlo... Mám pocit, že pokud se svěřím manželovi, stavím ho vlastně mezi nás, a to nechci, ale sama si rady nevím... nemáte někdo podobné zkušenosti proosím?

Tak to v žádným případě není k smíchu. úplně tě chápu, prožívám něco podobného s mým tchánem. Nakopnout je ho málo. Furt má nějaké připomínky, já si pak připadám jak neschopné pětileté děcko a on se tváří vítězně.

Kolik je švagrovi a proč bydlí s vámi a ne s rodiči?

Není tady

 

#5 26. 6. 2006 18:33

Eri
♥♥♥♥♥♥-
Místo: sever
Registrovaný: 11. 1. 2006
Příspěvky: 1987

Re: Kdepak tchyně...

Tvůj švára je pěknej prudič a ohromně ho to baví a upokojuje.
Já být na Tvém místě, švagrovi nevařím, neperu, nežehlím........atd. A se stará. Jsi snad jeho služka? Nebo paní na výpomoc? Nejsi, jsi jeho švagrová. Tak se podle toho bude chovat a bude vděčně přijímat Tvou péči, nebo bude firma já a já. Sám si vaří, sám si pere..........
Můj švára jednou zkusil to samé. Když jsem na chalupě vařila buřt guláš, začal mi radit, že ženskou nikdy nenapadne, aby tam přidala třeba čerstvou bazalku.......že prostě ženský nemají na vaření buňky. A bylo to naposledy, co něco takového zkusil, od té doby máme jasno! Máme se skutečně ( opravdově) rádi, ale do vaření už mi nekecá!


http://tickers.TickerFactory.com/ezt/d/2;10704;49/st/20061031/n/Mariannka/dt/6/k/7cad/age.png
http://tickers.TickerFactory.com/ezt/d/2;10762;421/st/20020808/n/Mikes/dt/6/k/b03e/age.png

Není tady

 

#6 26. 6. 2006 18:41

wocinka
♥♥♥----
Registrovaný: 31. 5. 2006
Příspěvky: 152

Re: Kdepak tchyně...

Jj, holky, moc díky za podporu, ale... zas na straně druhý  jsem si na sebe tenhle bič upletla sama... pořád jsem si říkala, že vařit (nebo žehlit, prát...doplňte si samy) pro dva nebo pro tři je jedno, a te´d ka to mám. No ale myslím, že problém je v tom, že nemá žádnou ženskou, ač je mu již 23 let, která by ho srovnala... a já tohle přece dělat nebudu, nejsem ani jeho matka ani jeho vychovatelka abych ho vodila za ručičku, že... No ale nějak to změnit musím, protože už je to fakt nad mý síly, připadám si jako v nějaký Dynastii, jen zatím nevím v jaký roli.
No pokud jsem u nich nebydlela, tak si vozili prádlo k mamince, takže si asi umíte představit, co by bylo, kdybych začala prát atd. jen jednomu... obávám se, že to už by bylo na dvou frontách a na to fakt nemám.
Kalupinko, jo soukromí, o tom se mji ani nesní..
oskárka: Závidím údernost, ale jak se znám, tak se bude ještě chvíli ve mě všechno hromadit a pak "pan švagr" poletí i s košilema, fazole nefazole.
Paila : No s tchánem tě lituju, já se modlím, aby si Péa někoho našel a zavládl klid, ale moc slavně to nevidím, ty asi taky ne, viď? Jinak je mu 23 a proč nebydlí s maminkou... dobrá otázka, zkusím co nejdříve nadhodit.

Není tady

 

#7 26. 6. 2006 18:43

wocinka
♥♥♥----
Registrovaný: 31. 5. 2006
Příspěvky: 152

Re: Kdepak tchyně...

Eri : Nj, ale tys mohla odjet a bylo, si představ, že my tady bydlíme prakticky na jedný hromadě. Si představ, že bych se s ním nebavila a on se mnou, nedej bože ještě hůř... co manžel? :-/

Není tady

 

#8 26. 6. 2006 18:50

Frigo
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 12610

Re: Kdepak tchyně...

Wocinko, ty jsi si vzala za muže  oba dva ? lol  Nějak nechápu, proč by ses o něj měla starat ... vařit, prát, uklízet. Smysl mi nějak uniká, ale možná, že jsem špatně četla..
Koukej si udělat pořádek, dokud je čas !

Upravil(a) Frigo (26. 6. 2006 18:50)


Motto ženy :  :-)  :-)
Všichni si myslí, že největším snem každé ženy je mít dokonalého muže...
Zbláznili jste se..?!     Největším snem ženy je žrát a nepřibrat!  :-)

Není tady

 

#9 26. 6. 2006 18:56

wocinka
♥♥♥----
Registrovaný: 31. 5. 2006
Příspěvky: 152

Re: Kdepak tchyně...

Frigo : No někdy mám pocit, že jsem si je skutečně vzala oba dva, ale (a to naštěstí!) jen jeden z nich se mnou sdílí ložnici... ono je to těžký nějak určit hranice, když jak říkám žijeme všichni tak nějak nahromádce - ráno spolu snídaji v  "našem" obýváku, jezději spolu do práce, večeřeji spolu (někdy spolu se mnou), dokonce má tady dole i svoje hadry, púoužívá stejnou koupelnu... jsme takoví divná komunita, ale jedinej komu to vadí jsem očividně já

Není tady

 

#10 26. 6. 2006 19:00

Frigo
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 12610

Re: Kdepak tchyně...

Chápu, je to jeho bratr.. A právě proto bys měla hned od začátku chtít nějaká pravidla, nebo se může stát, že vám za chvíli poleze i do ložnice.
Uvař sobě a manželovi a pak vykliď kuchyň, a se může brácha postarat o sebe. 
Možná by bylo nejlepší honem rychle mu najít babu, aby vypadl. Rozjeď akci "prodaný ženich" lol
Vůbec se nedivím, že ti to vadí. Nemít žádné soukromí, tak se asi picnu. Nemohla bych bydlet ani s rodičema. dumbom


Motto ženy :  :-)  :-)
Všichni si myslí, že největším snem každé ženy je mít dokonalého muže...
Zbláznili jste se..?!     Největším snem ženy je žrát a nepřibrat!  :-)

Není tady

 

#11 26. 6. 2006 19:07

wocinka
♥♥♥----
Registrovaný: 31. 5. 2006
Příspěvky: 152

Re: Kdepak tchyně...

Mijja, no jo, nevařit by bylo fajn, ale jsem asi divná, mě se to normálně příčí nechat svýho chlapa hladovět :-))) Navíc studuju VŠ , takže času mraky, jsem ráda, že mám doma co dělat...
Frigo: No to je nápad, oženit ho...ale kde najít babu pro někoho, kdo dnem nocí sedí u Pc a když od něj odleze, tak... :-/

Není tady

 

#12 26. 6. 2006 19:17

choysia
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 28. 3. 2006
Příspěvky: 5989

Re: Kdepak tchyně...

Ahoj wocinko, tohle je maličko jiný, ale třeba to pomůže. Co se týče vaření, do toho mi kecal můj bývalý tchán, byla jsem u něj 2 měsíce o prázdninách. Stál mi vyloženě za zadkem a pořád mi radil. Asi týden jsem to přežívala, ale těžce.
Pak mi došla trpělivost a tak jsem to obrátila. Chodila jsem se ho ptát na zahradu, do sklepa, když něco dělal, všude, kde byl mě měl za pr...í (pardon)  a já se ho pořád chodila ptát,jak se vaří to, co se přidává o tohohle, jestli mi může najít šitíčko, kde najdu sirky. Jednou jsem za ním šla i do hospody na mariáš, jak dlouho se vaří brambory. Chlapi v hospodě se málem umlátili smíchy, ale jemu to konečně došlo.
Do kuchyně pak chodil jen jíst a to jsem ho ještě musečla 3 x volat. Nevím, proč měl k tý místnosti takovej odpor. storstark

Není tady

 

#13 26. 6. 2006 19:30

janica
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 29. 5. 2006
Příspěvky: 2380

Re: Kdepak tchyně...

Ne že bych měla podobný zážitky - takhle daleko jsem to dojít nenechala,ale...
Můj přítel má staršího bratra, který sice bydlí sám, ale na víkendy a volna jezdí domů. Je sám, veškeré pokusy někoho mu najít už ztroskotaly, když se o tom bavíme, vypadá to, že asi ani nikoho nepotřebuje, prostě si vystačí. No a od začátku kdykoli jsme kamkoli jeli - k nám na chatu, na dovolenou atd... jezdil on s námi - takže taky pěkná "trojka"
Po jedné "zvláště vydařené dovolené", kdy už jsem myslela, že se z té jeho neustále přítomnosti snad zblázním ( a to podotýkám: není to typ, který by furt do všeho mluvil) jsem přítelovi řekla: scéna:
já: Už toho mám vážně dost! Chci být s tebou a ne s vámi dvěma, kdo to má vydržet?
přítel: To nemyslíš vážně! Snad jednou do roka tu dovolenou s ním přežiješ ne? - smích
já: Takže mi chceš říct, že spolu konečně jednou za rok jedeme na dovolenou a já to mám přežívat? To si dělᚠlegraci!!!
No abych to zbytečně nedramatizovala godlike
Prostě od té doby jsme více jen spolu, samozřejmě že tak z poloviny, ale i to je úspěch a když někam jedeme, přítel se vždy nesměle tiše ptá, zda by mohl jeho bratr jet také s námi supermario
Tak jsem ti neporadila.... dumbom

Není tady

 

#14 26. 6. 2006 19:38

PavlaH
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: MB
Registrovaný: 9. 4. 2006
Příspěvky: 5296

Re: Kdepak tchyně...

Wocinko, jak si tak čtu tvoje povídání je to všechno o stanovení hranic a důslednosti. Obojí budeš potřebovat, až se tinarodí prcek. Když nechceš vyvolávat konflikty, zkus k tomu všemu přistupovat asertivně. Dělám to blbě? Do dělej to. Nechceš košili? NIc jiného není. Nechutná ti jídlo? Beze slova mu vzít talíř a odejít. Maximálně bych se jednou zeptala, chceš to udělat sám? POkud by měl zase remcy, bez řeči mu to strčit do ruky a opustit prostor. Je dospělý a svéprávný, snad mu to dojde.


Život je nejkrásnější odpověď na všechny otázky.

Není tady

 

#15 26. 6. 2006 20:14

wocinka
♥♥♥----
Registrovaný: 31. 5. 2006
Příspěvky: 152

Re: Kdepak tchyně...

Holky moc moc díky za rady, pokusím se jich držet, ale lehký to asi nebude, navíc jsem teď plačtivější než mimino, někdy mě to naštve a někdy bych nejradši utekla k mamince jako malá :-/  Zase jsme měli menší konflikt, takže pro dnešek už nic psát nebudu, protože by to nebylo nic jinýho než "fňuk fňuk", radši si vlezu do vany a pak to zkusím zaspat, teď nejsem ve stavu něco řešit,m protože by to nedopadlo dobře... ale moc moc vám děkuju, všem...

Není tady

 

#16 26. 6. 2006 20:33

Irenka21
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 11. 1. 2006
Příspěvky: 2655

Re: Kdepak tchyně...

wocinka napsal(a):

Ráda bych znala názor na situaci, která možná mnohým z vás bude připadat úsměvná, ale já už jsem opravdu na pokraji sil... Ale abych začala od začátku : Jsem 2 měxœíce vdaná a bydlím s manželem v malém domku. Kromě nás tu bydlí ještě 2 psi, což je vedlejší, a manželův bratr, což je "jádro pudla". Je mi 22, manželovi 27 a našemu "spolubydlícímu" 23. K dokreslení situace ještě dodávám, že jsem v 6. měsíci těhotenství.
Zezačátku jsem se snažila se svým švagrem vycházet. Nejen že denně vařím, oběma peru a žehlím..., ale vůbec jsem měla pocit a snažila se aby nᚠvztah byl opravdu rodinný, abychom se všichni cítili dobře a v pravém smyslu "doma". Na tomto místě podotýkám, že kdo by čekal pikantnosti mileneckého trojúhelníku, je vedle jako ona příslovečná jedle. Stala se věc opačná - v pravém slova smyslu nemůžu svého předrahého švagříčka ani cítit.
Jsou to všechno maličkosti, kvůli kterým tento stav nastal, ale jistě znáte pořekadlo o tom, jak stokráte nic osla umořilo... Ale abyste si udělali představu (a pobavili se, protože zatím se nad mým vyprávěním bavil každý, komu jsem si postěžovala:|), uvedu příklad. Jsem v kuchyni (což je moje království v pravém slova smyslu) a vařím nedělní oběd. A tu přijde švagr, který má pokoj v horním patře, postaví se tak aby mi jak se říká "koukal pod ruce" a pronáší poznámky typu :"tohle se přece do játrových knedlíčků nedává", "proč dělᚠten nálev na salát v jiné míse"...atd., občas vše okoření narážkou na maminku a to už vidím rudě. Když mu do práce vyžehlím košili, je to špatně, protože si chce vzít tričko, když peču pizzu, rozčiluje se, že jsou v ní fazole, keteré přece nejí...
Pokud skutečně vylítnu, tak se tomu směje jako podařenému vtipu, když mu řeknu aby zklapnul, odsekne, že nemůže nic říct - v každém případě se situace opakuje při nejbližší příležitosti.
Teď se všichni ptáte copak na to manžel... Ten se k celé situaci staví tím způsobem, že buďto svému bratříčkovi domnluví, což mi tento neopomene vmést, anebo mi řekne, že si ho nemám všímat, což se pro mě, přiznávám, stává metou nedosažitelnou. Vše je navíc komplikováno tím, že nemám přímo pocit, že by můj švagr proti mě něco měl, jen je, s odpuštěním, nevyzrálý zabedněnec, který se při tom všem tváří, kdoví jak mě nemá rád.
A proto se ptám, jak žít (a přežít) v takové domácnosti? Nikdy jsem nebyla přítelem vleklých sporů či přikrmované nenávisti, ale teď už opravdu nevím jak dál. Už se nemůžu ani tvářit jako že je vlastně všechno legrace k popukání, protože už z hlasu nebo smíchu manželova bratra se mi dělá mdlo... Mám pocit, že pokud se svěřím manželovi, stavím ho vlastně mezi nás, a to nechci, ale sama si rady nevím... nemáte někdo podobné zkušenosti proosím?

Já bych mutedy ani nevařila ani neprala, vzala sis jenom jednoho, tak ze sebe nedělej služku, která musí snášet blbé fórky.


Naděje je vždy, ale ve stresu ji někdy nevidíme.

Není tady

 

#17 26. 6. 2006 21:17

Frigo
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 12610

Re: Kdepak tchyně...

choysia napsal(a):

Ahoj wocinko, tohle je maličko jiný, ale třeba to pomůže. Co se týče vaření, do toho mi kecal můj bývalý tchán, byla jsem u něj 2 měsíce o prázdninách. Stál mi vyloženě za zadkem a pořád mi radil. Asi týden jsem to přežívala, ale těžce.
Pak mi došla trpělivost a tak jsem to obrátila. Chodila jsem se ho ptát na zahradu, do sklepa, když něco dělal, všude, kde byl mě měl za pr...í (pardon)  a já se ho pořád chodila ptát,jak se vaří to, co se přidává o tohohle, jestli mi může najít šitíčko, kde najdu sirky. Jednou jsem za ním šla i do hospody na mariáš, jak dlouho se vaří brambory. Chlapi v hospodě se málem umlátili smíchy, ale jemu to konečně došlo.
Do kuchyně pak chodil jen jíst a to jsem ho ještě musečla 3 x volat. Nevím, proč měl k tý místnosti takovej odpor. storstark

to je fakt špička lol lol lol .. a pak, že neumíš vyprávět vtipy


Motto ženy :  :-)  :-)
Všichni si myslí, že největším snem každé ženy je mít dokonalého muže...
Zbláznili jste se..?!     Největším snem ženy je žrát a nepřibrat!  :-)

Není tady

 

#18 26. 6. 2006 22:34

Paila
♥♥♥♥---
Registrovaný: 26. 4. 2006
Příspěvky: 412

Re: Kdepak tchyně...

choysia napsal(a):

Ahoj wocinko, tohle je maličko jiný, ale třeba to pomůže. Co se týče vaření, do toho mi kecal můj bývalý tchán, byla jsem u něj 2 měsíce o prázdninách. Stál mi vyloženě za zadkem a pořád mi radil. Asi týden jsem to přežívala, ale těžce.
Pak mi došla trpělivost a tak jsem to obrátila. Chodila jsem se ho ptát na zahradu, do sklepa, když něco dělal, všude, kde byl mě měl za pr...í (pardon)  a já se ho pořád chodila ptát,jak se vaří to, co se přidává o tohohle, jestli mi může najít šitíčko, kde najdu sirky. Jednou jsem za ním šla i do hospody na mariáš, jak dlouho se vaří brambory. Chlapi v hospodě se málem umlátili smíchy, ale jemu to konečně došlo.
Do kuchyně pak chodil jen jíst a to jsem ho ještě musečla 3 x volat. Nevím, proč měl k tý místnosti takovej odpor. storstark

tummenupp  lol  tak to se mi opravdu líbí storstark

já mu tomu svému tchánovi dala vařečku do ruky, když je tak chytrý. Vyvalil oči a tak se teď zdá, že se trochu kuchyni vyhýbá, tedy pokud jsem v ní já, tak vyčkává až odejdu. big_smile

Není tady

 

#19 26. 6. 2006 22:48

janica
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 29. 5. 2006
Příspěvky: 2380

Re: Kdepak tchyně...

Ten příběh choysii nemá prostě chybu tummenupp tummenupp 
Úplně živě si to představuji - jak za ním chodí a na všechno se ho ptá lol
Bezkonkurenční godlike

Není tady

 

#20 26. 6. 2006 23:09

kalupinka
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 28. 4. 2006
Příspěvky: 1367

Re: Kdepak tchyně...

Choysia...píšu jedna! A posílám veselou historku z natáčení navrch:
Tchýně  nacpala děti před obědem čímsi jiným. Při obědě je pak kritizovala, že nejedí. Snacha  jí řekla, bodej by jedly, když jste jim dala pečivo! A tchyně vrtala a šourala dál, že tahle by teda dcerka její kolegyně Alenka s dětmi vyběhla, kdyby  ji takhle zlobily s jídlem. Neuznala, že to zavinila ona! Nicméně děti se v obědě jen tak  povrtaly a teď přijde to hlavní: Tchyně jim dala zmrzlinu, slíbenou, když všechno snědí! "No, to nevím, jestli by jim Alenka dala, když je tak zásadová..." Rejpla si pro změnu snacha.
Přítomný tchán a táta dětí se oba rozesmály. Za hodinu jde za snachou muž a povídá:"Ty jsi babičce něco udělala? Ona tam brečí..." A snacha nato: "Ty jsi slyšel, že bych jí něco ošklivého řekla?" Někdo prostě pořád potřebuje za ty provázky tahat, no.

Není tady

 

#21 26. 6. 2006 23:09

Eri
♥♥♥♥♥♥-
Místo: sever
Registrovaný: 11. 1. 2006
Příspěvky: 1987

Re: Kdepak tchyně...

wocinka napsal(a):

Eri : Nj, ale tys mohla odjet a bylo, si představ, že my tady bydlíme prakticky na jedný hromadě. Si představ, že bych se s ním nebavila a on se mnou, nedej bože ještě hůř... co manžel? :-/

Wocinko, upřímně.
Zas říkám, kdybych byla na Tvém místě, jako že, díky Bohu nejsem, já bych nedokázala mlčet.
Je pravdou, že já jsem povaha, že mi hned hoří koudel u zadku...............ale zkoušet na mě můj švagr něco takového, tak ho ženu smykem, nebo už jsem rozvedená. Já to pochopila tak - z toho, co jsi psala, že švagřík je naprosto spokojený s vedením domácnosti. Má všechno co potřebuje bez námahy a ještě se mu doma naskytl báječný terč do kterého se může strefovat, kdykoliv má blbou náladu, a každý mu to toleruje, naopak, možná má pocit, že to i Tvého muže baví, pozorovat, jak to s Tebou klátí a jak je vlastně hrozně vtipnej, obvzl᚝ když se mu Tě podaří vytočit do běla, to je za plusový body.
Herdek, co Tvůj muž? Krotí ho nebo nekrotí? Já jsem proti násilí, ale v tomhle případě bych se asi neudržela a prohnala švagra s pánví v ruce po zahradě. I když kdo ví, třeba by to pro něj bylo příjemný vzrůšo, to takhle neposoudím.
Nᚠ"bratr" je už celkem v pohodě, naopak, kolikrát bych ho i ráda viděla. Vždycky po jeho návštěvě umírám smíchy....on se totiž strašně rád poslouchá, takže Ti začne něco kecat, je to na šíleně dlouho, člověk si u toho vypere, vyžehlí, dojde na záchod.........on pořád za Tebou a mluví, mluví, mluví...........někdy se povede, že na mě začne mluvit v obýváku, já jdu na cigáro do kuchyně, tam už hulí manžel, já za minutku zdrhnu......tak švára v naprostém klidu dopoví historku manželovi, kterej je naprosto nadšenej, protože ani neví, o čem jeho bratříček mluví. A tomu to nevadí, je spokojenej, že ho někdo poslouchá! big_smile


http://tickers.TickerFactory.com/ezt/d/2;10704;49/st/20061031/n/Mariannka/dt/6/k/7cad/age.png
http://tickers.TickerFactory.com/ezt/d/2;10762;421/st/20020808/n/Mikes/dt/6/k/b03e/age.png

Není tady

 

#22 27. 6. 2006 8:51

choysia
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 28. 3. 2006
Příspěvky: 5989

Re: Kdepak tchyně...

Děkuji za chválu, úplně se rdím  gloria     godlikegodlike

Není tady

 

#23 27. 6. 2006 9:27

janica
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 29. 5. 2006
Příspěvky: 2380

Re: Kdepak tchyně...

choysia napsal(a):

Děkuji za chválu, úplně se rdím  gloria     godlikegodlike

Choysi když s těma bramborama a tám mariášem to vážně nemá chybu lol

Není tady

 

#24 27. 6. 2006 9:58

wocinka
♥♥♥----
Registrovaný: 31. 5. 2006
Příspěvky: 152

Re: Kdepak tchyně...

Ahoj holky, teda musím se bez mučení přiznat, že humornou stránku mariášových brambor jsem ocenila až dneska a je to fajn začít den s úsměvem  tummenupp
Máte úplnou pravdu v tom, že pokud si tohle nechám líbit, tak je to můj problém. No a teď by mělo následovat nějaký revoluční předsevzetí, který zvrátí způsob našeho soužití a mě otevře cestu k lepším zítřkům... no, s tím ještě počkám, tanec na tenkém ledě není zrovna mojí parketou...
Eri : No manžel se tím nebaví, to určitě ne, jenže řekni sama, copak po něm můžu chtít, aby mezi náma lítal jako pingpongovej míček? hmm Jak už jsem se snažila nastínit výše, když mu něco řekne, tak to předrahý švagříček opatří špičkou a nějakou "vhodnou poznámkou" mi to hodí na hlavu. Problém je spíš v tom, že začínám pociovat nutkání ponoukat manžela proti jeho bráchovi... a plna studu přiznávám, že občas se neovládnu a udělám to...  sad

Není tady

 

#25 27. 6. 2006 10:08

choysia
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 28. 3. 2006
Příspěvky: 5989

Re: Kdepak tchyně...

Ahoj wocinko, to určitě nesmíš, pošt'uchovat manžela proti jeho bráchovi. Je to dost složitý, tohle neudělat, že? Ale to zvládneš. tummenupp
Zkus to nějakou vtipnou formou, prostě vymysli něco, čím se budeš zároven' bavit. Proboha, snad je něco trkne. Vraž třeba švagrovi do ruky kastrol, nebo mu dej zástěru, až to nebude čekat. Jak psala Paila, lupni mu do ruky vařečku a rychle pláchni z kuchyně. Chce to šokovou terapii.
Hlavně  se na něj úsmívej, až se ti z toho budou trhat koutky, ono ho to pak přestane bavit. Snad. Hlavně se nerozčiluj. A ne aby tě napadlo ho ignorovat.  hjarta

Není tady

 
NÁŠ TIP:

Zápatí

Powered by PunBB 1.2.24c
© Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
Ochrana osobních údajů