Počula som(sama som mala len krátku ksúsenosť), že dobrmani sú tvrdohlaví. Moja budúca(potenciálna?) švagriná, ktorá je psíčkarka a má 6 psov, o. i. aj starších z útulku, si veľmi pochvaľuje howavarta. Ale ja osobne nemám priame skúsenosti.

Eri: jihorusák je povahově super pes a jeden z nejlepších hlídačů mezi pejsany. Koukni sem:
http://www.celysvet.cz/jihorusky-ovcak.php

Selima napsal(a):

Počula som(sama som mala len krátku ksúsenosť), že dobrmani sú tvrdohlaví. Moja budúca(potenciálna?) švagriná, ktorá je psíčkarka a má 6 psov, o. i. aj starších z útulku, si veľmi pochvaľuje howavarta. Ale ja osobne nemám priame skúsenosti.

Ahojky. S tou tvrdohlavostí nevím, já bych u naší madam spíš řekla, že je někdy líná, než tvrdohlavá....... ale my máme dobrmanku kříženou s labradorem. V útulku jsme si brali štěně labradora a vyrostl nám z toho dobrman jak vyšitej, jen má blány, dvojí víčka a strašně ráda se potápí. Nicméně odborníkům v útulku gratuluji
Ono se říká, že velmi tvrdohlaví jsou kokři. Náš Beníček, nedávno nám umřel, chudinka, ten byl zas kříženec kokra a neznám psa, kterého by bavil víc výcvik. My už pak nevěděli, co ho učit. Ten kromě obvyklých povelů válel sudy, plazil se, zhasínal, styděl se, dělal mrtvého, štěkal na povel, na povel zpíval.............

papa napsal(a):

Eri: jihorusák je povahově super pes a jeden z nejlepších hlídačů mezi pejsany. Koukni sem:
http://www.celysvet.cz/jihorusky-ovcak.php

Děkuju moc, je to vážně krásnej pes. A docela tele - bez urážky. Není ale ta srst náročná na údržbu?
Jinak se mi opravdu moc líbí. Vizuelně tohodle psa znám, ale netušila jsem, jak se jmenuje.  Teď ze sebe udělám vola, ale pro nás to byl vždycky maxipes Fík ..............
Předpokládám, že tihle psi jsou i dost mazliví, ne?

Eri: no bratia snád za psi nemůžou.
Je moc mazliví voči rodine a tomu, koho zná. Jinak v nepřítomnosti a na cizí je fakt hlídač, chovatelé říkají dokonce prý nejlepší. Srst vypadá hrozivě, ale je bezproblémová. Hlídat se moc nemusí učit, má to v genech. Jinak jsem rád, že mám spřízněnou duši, pokud je o poplatky za psa, mluviš mi z duše.

No my dobrmana doma máme a že by jeho hlavní vlastností byla tvrdohlavost, se mi nezdá. Spíš bych řekla, že jsou dost labilní, snadno se rodzráždí, ale zase na druhou stranu jsou chytrý a celkem snadno se učí. A je taky třeba počítat s tím, že mají sklony k dominanci, musí se jim dát najevo, kdo je doma pánem, aka, že to nejsou oni. Taky hodně náruživě vítají :-).

Co se strachu s velkých psů týká - tcháník se bál, nebo dejme tomu měl nedůvěru, všech velkých psů obecně a dobrmanů zvláště, ale dneska má Míšu ze všech nejradši. Je to tím, že jsme ho k nim vozili už jako malé štěnátko a toho se přece bát nebude :-)). Dneska má sice "štěnátko" 40 kilo, ale už to není "ten zlý dobrman" ale "náš Míša".

Jo a takový pes, který by měl víc rozumu než oni a cvičil se sám není :-)))).

Tiina napsal(a):

Jo a jasně nejtvrdohlavější psíci ze všech jsou jezevčíci :-)) to je známá věc.

Naopak - můj táta vždycky říkal, že jezevčík je ten nejposlušnější pes. Tomu prý řekneš "Tak půjdeš nebo nepůjdeš!" no a on buťo jde anebo nejde.

Moje jezevčice taky udělá okamžitě všechny povely..... i sama od sebe.... ale když mám v ruce ňaminku :-) Když nemám tak jen dva..... ke mně a čekej. Jinak dělá,že neslyší, popřípadně si lehne a usne:-)

mě tímhle stylem "poslouchá " můj maltézák

Heleno jo, přesně :-))). Byl to pěknej hajzlík, ale stejně jsme ho měli všichni rádi, i když různě zlobil, ničil věci a tak.  Ale taky s ním byla sranda, když někdo nechal otevřenou skříň, vlezl tam a usnul, člověk pak mohl chodit po celém bytě, volat a hledat zlotřilého čokla a psíček si chrupal ve skříni. A nebo když jsme se někam chystali a na zemi třeba ležel otevřený kufr s věcma, tak si tam vlezl a nehnul se, abysme ho náhodou nezapomněli doma. Eventuálně když byl někdo v koupelně, vlezl si do koše na špinavé prádlo a hlídal, následkem čehož jsme měli doma posledních pár let už fakt nechutně jetej koš na prádlo, ale nemohl se vyměnit, protože Filipek v něm přece spinká :-)

Eri napsal(a):

Selima napsal(a):

Počula som(sama som mala len krátku ksúsenosť), že dobrmani sú tvrdohlaví. Moja budúca(potenciálna?) švagriná, ktorá je psíčkarka a má 6 psov, o. i. aj starších z útulku, si veľmi pochvaľuje howavarta. Ale ja osobne nemám priame skúsenosti.

Ahojky. S tou tvrdohlavostí nevím, já bych u naší madam spíš řekla, že je někdy líná, než tvrdohlavá....... ale my máme dobrmanku kříženou s labradorem. V útulku jsme si brali štěně labradora a vyrostl nám z toho dobrman jak vyšitej, jen má blány, dvojí víčka a strašně ráda se potápí. Nicméně odborníkům v útulku gratuluji
Ono se říká, že velmi tvrdohlaví jsou kokři. Náš Beníček, nedávno nám umřel, chudinka, ten byl zas kříženec kokra a neznám psa, kterého by bavil víc výcvik. My už pak nevěděli, co ho učit. Ten kromě obvyklých povelů válel sudy, plazil se, zhasínal, styděl se, dělal mrtvého, štěkal na povel, na povel zpíval.............

Ja som si vzala z útulku kokricu, ale neviem, či nie je štrajchnutá trochu setrom alebo špringršpanielom. Ona je zasa úplná flegmatička, taký filozofický Spinoza, ja som ju pôvodne mala za mentálne zaostalú, ale ona len hrá na všetkých také že "Čo odo mňa chcete, ja vám aj tak neorzumiem, ja si žijem vo svojom vnútornom svete, ja som milá a pekná, ale hlúpučká(Keby nebola čierna s bielymi prskancami, poviem že blondína), ale keď  ide o to vydyndať si trochu žrádla, tak je úplný Mr. Bean. Ona bola v útulku len krátko, ale ani predtým sa jej asi nikto poriadne nevenoval, lebo nevedela ani základné povely. Naučila som ju horko-kňažko sadnúť, ľahnúť a fuj, a viac veľmi ani neskúšam, lebo keď sme začali, mala 6 rokov, a to už toho veľa nenarobíš... Našťastie je taká nejaká zdržanlivá od prírody, tak to ide. A predtým som sa chvíľu starala o dobrmanku, čo ju jej "páníček" vyšmaril po prvom vrhu, vlastne daroval v krčme za pivo - bola hrozne milá, ale na smrť nenávidela mačky a malých psov, a prechádzky s ňou boli ako opičia dráha, ani do posilovne som nemusela Ale aj ona mala podľa mňa smolu na majiteľov.

Tiina napsal(a):

Maminka vždycky toužila po proutěném košíku na prádlo s víkem, ale jak by něm psíček spinkal, že jo. Nicméně, Filípka už nemáme, maminka má ten koš, ale říkám si, že by za to, aby byl ten psí hajzlík zase s námi, by dala všechny prádelní koše světa.

Jo co se těch lékařských zákroků týká, máme doma zázrak. Prášky baští s nadšením, probíhá to ve stylu Míšo sedni, lehni, podej pac..hodný pejsek, tady máš za odměnu prášek. Všechny ostatní nepopulární procedury jako je tahání klíšťat, čištění uší, aplikace různých mastiček, obvazů ( když třeba vysklil okno, nebo si neznámo kde rozřízl packu ) snáší naprosto statečně. Nikdo nám to nevěří, hlavně ty prášky ne.

Tak já ti věřím . Prášky sice nejsou za odměnu, ty servírujeme jako sendvič = piškotek, máslo, prášek, piškotek (spolkne bez výhrad), ale všechny ostatní léčebné zákroky snáší náš pejsan zrovna tak. Občas sice jeví snahu odejít, když zjistí, že se něco podbného chystá, ale jak už ho držím, sedne ani se nehne. Trpí nám i takové ošklivosti jako čištění bolavých oušek, převazování rozříznuté packy (tam mu pro změnu zhnisala osina) - jenom nesmíme zapomenout na patřičnou "sladkou odměnu". Ale on se spokojí s čímkoli, když je to jedlé

Jeňýk napsal(a):

Opravdu pořád nevíte na co jsou poplatky ze psů? Já osobně bych je ztrojnásobil...... viz
http://aktualne.centrum.cz/osobnost-sef … ro1164_0_2

Jo, chlapče, a já bych nejmíň 5x zdražila alkohol. Ujišťuju tě, že žádnej pes neudělá to, co dokáže "ten bezvadnej kámoš Pepa", když se vrací pod vlivem. :(Od posra... a poblitých chodeb až po krvavé louže, když si takový jeden "pepa" rozflákal hlavu , už jsem uklízela úplně všechno, leč psi mi po barácích stopy nezanechávají...