Moje mamka má Ťapinu.Je to venkovní ořech.Do baráku ho nepouští je na zahradě  a v zimě spí ve sklepě.Po zahradě se probíhá pouze,když je tam mamka a ona za ní chodi.Většinu času stráví pospáváním před dveřmi.Vyhlíží mamku.My mámě jezevčíka a bydlíme v paneláku.Venčíme ho ráno,než jdeme do práce půl hodiny,potom syn,když přijde ze školy,taky půl hodiny a my s manželem s ním chodíme ven večer na hodinu a potom v 21 hodin před spaním,jen na chvilku.Dopoledne,než někdo přijde ,tak prospí.Pak nás postupně doma vítá.Chvíli je u syna,chvíli se mnou,pak s manželem.Vodíme ho venku pouze s vodítkem a nemám ráda lidi,kteří nechávají psy pobíhat volně po ulici a taky nesnáším,když po nich neuklízí.Ale píšu to proto,že kdybych si mohla v příštím životě vybrat jestli bejt čoklík panelákovej,nebo venkovní,tak rozhodně panelákovej.

Helča2 napsal(a):

Bydlím na sídlišti a asi tak 1 z 1000 uklízí po svém pejskovi. Malá 8. letá sousedka má maltézáčka a osobně jí vídám, že uklízí po svém pejskovi. Bohužel to je jediná dobrá skušenost. Když jsem šla jednou večer s kamarádkou ve 21 hod ze cvičení a přihnal se ke mě vlčák a skákal na mě, řekla jsem majitelce ať  dá psovi vodítko a dostalo se mi krásné odpovědi : ,, tobě dám ty krávo vodítko ,,. Já jen opařeně koukala.

tak to jsi klidek, ja bych ji hned jednu placla


Malá 8. letá sousedka má maltézáčka a osobně jí vídám, že uklízí po svém pejskovi. - ja byla zase svedkem toho, jak slepy pan s bilou holi smatral labradorovi kolem zadnich pacek, aby po nom uklidil. O par metru dal malem do jineho slap

Musím souhlasit s Jeńýkem. můj syn byl jako malý velice živé dítě, ale na cizího psa nikdy nešáhl. Snad proto, že s jedním psem skoro vyrůstal a vychovávali jsme ho k tomu, jak se k psům chovat. Myslím, že děti, které klidně šáhnou na cizího psa jsou prostě nevychované a rodiče málo ostražití.
A Johano, opravdu je Váš jezevčík v klidu, když je sám doma? Totiž jezevčík našich sousedů když je sám doma tak pláče a vyje a štěká opravdu celou dobu, než někdo příjde. Je to hrůza. Zajedno to hrozně ruší a za druhé je mi ho moc líto.

Helča2: tak to by si bába za rámeček nedala, co bych jí asi řekla...některý lidi jsou fakt cvoci...ach jo...(máme psy tři - velkýho leonbergra, malou kníračku a malinkou jorkšírku. Všichni chodí na volno bez vodítka a všichni si ostatních lidí nebo zvířat nevšímají. Jsou k tomu zkrátka vedeni, leon se dokonce sám řadí k noze, když před námi vidí jiné lidi, jinak přicházejí na zavolání všichni. A já holt musím mít oči všude, abych případnou kočku, která je zvlášť pro kníračku výzvou k honičce, viděla dřív než psi. Neublížila by jí, ale pořádně si zalítat a pohrát si....jó, to jó to by ráda. Jenže zatím jsem ty kočky vždycky viděla dřív nebo jsem byla schopná fenu úspěšně odvolat, jakmile se rozběhla. O skákání na lidi a obtěžování si vůbec myslím svý, jenže některý majitelé psů jsou vážně hovada.

Upravil(a) Eva36 (10. 7. 2006 15:49)

Jeňýk: Jo, ručím. Svoje psy totiž nechávám jít na volno maximálně tak pět metrů od lidí. Jakmile jsme blíž, jdou k noze. Je jasný, že kdyby dítě spadlo zrovna v okamžiku, kdy jdeme se psy u nohy kolem něj, tak nikdo neví, co by se mohlo stát. Ale taky je fakt, že když vedu smečku a vidím malý nemotorný dítě na tříkolce nebo něčem podobným, tak většinou přecházím na druhý chodník. Neleknem se pak nikdo, ani dítě, ani psi. A je vyřešíno. (Tuhle mi málem vyrazil dech jeden pán, co ještě se svým asi šestiletým synem jeli na kole po stezce pro cyklisty a pěší, kde jsem zrovna vedla psy. Já jim ustoupila, aby mohli bezpečně projet, jako to dělám normálně, a pán povídá "Děkuju vám, jste moc hodná..."....tak to se dneska moc nevidí....jeho syn má štěstí, že má takovýho tátu....)

Víceméně lze souhlasit s většinou názorů, už i vzhledem k tomu, že sem ti abnormálové asi nepřispívají.  ALE zaráží mne jedna věc- ročně je zraněno psy několik desítek osob, a usmrceno několik osob/ neznám absolutně statistiku, ale odhadl bych to na 1- 4 osoby ročně/. V silničním provozu je zraněno několi tisíc a  zemře  více jak tisíc osob ročně/ loňský rok 1127 osob, a je to nejnižší číslo od roku 1990/.Samozřžejmě, že ideální by byl stav aby obě kolonky měly nulová čísla. Ale bohuže to život nedá. Ale počet, či míra postižení by měla vyjadřovat intenzitu řešení či zabývání se tímto problémem.A to je to co mne mrzí- regulovat či řešit dopravu- to by mohlo omezit naše pohodlí, to by mohlo omezit naše předvádění se kdo ho má většího/ ... myslím auto.../ a tak to tedy ne,vždyť mne se to netýká, já jsem supršofér, mám bezpečné auto, proč já bych se měl omezovat, proč já bych se tady měl loudat, já chvátám a vy ostatní ... . Ale jakmile se stane úraz se psem ihned media ožijí, začne zasedat parlament a problém se ŘEŠÍ. Ale stejně se zase nic nevyřeší. Ale je o čem psát, o čem diskutovat... prostě je téma.I já osobně jsem pro regulaci chovu psů, specielně bojových plemen, ale zase skutek utek. Kolikrát byla tato otázka přetřásána, ale nevyřešilo se nic. I když jsem pejskař, tak např. k bojovým plemenům mám výhrady. Každý pes byl pro něco vyšlechtěn, no a tito byli vyšlectěni pro zabíjení lidí či druhých psů. A argument, že je hodný, vycvičený atd. mne neuspokojí. Je to asi tak jako bych tvrdil, že pistoli mám na zatloukání hřebíků. Ano i pistolí jde zatlouct hřebík, ale prioritně byla zkonstruována pro jiný účel, a naprosto stejné je to i se psy. Každé plemeno bylo vyšlechtěno pro určitý úkol..... Uf to je délka, ale nedalo mi to nevyjádřit se.

Evo tobě přeju aby jsi se ve svejch pejscích nikdy nespletla, já si ale o tom 100% ovládání přesto dovolím pochybovat. Zvířecí pudy jsou totiž zvířecí pudy...... coby chlap o tom taky něco vím

Eva36 - souhlas. Znám několik "děsivých bestií", které poslechnou ne na slovo, ale na téměř nepostřehnutelný pokyn (a při setkání drze vyžadujou "drbej mě"). Ale taky máme souseda jezevčíka, který bez varování útočí na všechny psy kolem bez rozdílu. Mimoto ječí od rána do večera - nechávají ho na balkóně a před domem je krám = uvázaní hafani. Pokud potkám neznámého psa, spíš se vyhnu tomu prckovi, protože velký pes si nepotřebuje zvyšovat sebevědomí tím, že mě napadne a klidně mě obejde. Ale ti hajzlíci "dvacet deka sulcu na čtyřech špejlích" jsou naprosto nevyzpytatelní.

Eva36 napsal(a):

helena: tak lidi, co jdou nakupovat s tím, že zároveň "vyvenčí" psa, ty bych snad uvazovala před ten krám. (Jinej případ je, když si jdu koupit cigára do trafiky, což mi zabere minutu i s poděkováním.)

Eva36 - zabít, zabít, zabít... a to jsem v postatě mírumilovnej tvor . Dokážu ještě pochopit, že babka, která se sotva vleče, to vezme při jednom (ale tihle psíci většinou neštěkají), ale pár blbů, kteří dokážou nechat psa v jakémkoli počasí venku a HODINU (fakt, tuhle jsem to hlídala) nakupujou v blbý samošce, to mi hlava nebere . Mám okna přímo naproti a takhle v sobotu a v neděli v 6 ráno to ve mně budí ty nejhorší temný pudy

Pro Ivan. :Tak by mě zajímalo jakýo máš psa,protože mi příjde jak kdybys tady zaváděl kampaň proti bojovým plemenům. prč regulovat chovy? vždyť i pidbul, rotvik, dobrman,... jsou pod vedením aspoň trošku zkušenýho pána mnody hodnější než nějakej jezevčík,kokr,... To máš to samý jako kdyby se lidi rozdělili na dvě skupiny ty ,,hodný" by byli bez svalů,nepotetovaný,... a ty ,,zlý" by byli vymakaný korby, potetovaný,..
    A když má někdo vycvičenýho psa fakt na slovo, tak je maximálně 1% pravděpodobnost že mu uteče a ještě někoho sežere

no já nevím,ale jezevčík když někoho kousne,tak maximálně do nohy.... no a takovej rozzuřenej dobrman může jít po krku, obličeji.... podle průzkumů prý nejvíce pokousání je od jezevců... lehká poranění... velcí psi prý tak nekoušou,ale když jo tak jsou zranění vážná....  taky bych klidně byla proto aby majitelé bojových psů měli alespoň psychotesty.....

Tiino já pouze reagovala na to,že velcí psi jsou nebezpeční ,protože se na psa nemůžeš 100% spolehnout i když je cvičený. Třeba takovej dělbuch dokáže divy. Já osobně bych raději bych byla pokousaná jezevčíkem než zápasit s dobrmanem:-)
No a vychovávat můžeš sebelíp,ale třeba jezevčíci moc malý děti nemusí. Ta moje jezevčice je snese jen pokud jsou v klidu,jak začnou běhat a křičet tak s nima soupeří:-) Nikdy nekousla,ale pořád musím být ve střehu. Je zvláštní,že děti co jsou v rodině zbožňuje, ale cizí fakt nemusí.