Ad psi v paneláku - nemyslím si, že je to trápení zvířat, samozřejmě za předpokladu, že s ním majitel chodí na pořádně procházky, pes má dostatek pohybu a zábavy. Jestli se pak vylítaný vrátí k domku nebo do paneláku, to už je jedno. Průšvih ovšem je, když si takhle někdo pořídí do bytu psa a přitom je 10 hodin denně v práci a když přijde domů, vezme psíka akorát tak na rychlé vyvenčení kolem bloku.

Osobně mám za to, že magoři se vyskytují na obou stranách. Příklad - moje maminka má vlčáka, je to sedmiletý pes, který poslouchá na slovo navíc má dysplazii a totálně obroušené zuby ( práce debila ex majitele ) a je rád, že je rád, venku chodí bez vodítka, ale nikoho si absolutně nevšíám, jenom si tak čuchá kolem. A pak potkáte hysterickou maminku, která začne vyšilovat cosi o bojovýh psech, přitom se náš pes na jejího parchantka ani nepodíval, natož aby mu chtěl ublížit.

Na druhou stranu se nám stalo, že jsme šli s naším psem polní cestou kousek od vsi, on byl na vodítku, v klidu si čuchal a nikoho si nevšímal a najednou kde se vzal tu se vzal přiběhl vlčák a bez jakékoli výstrahy nebo provokace se na našeho psa vrhl, v zápalu boje stihl ještě kousnout do nohy manžela. Když po dobře 5 minutách dorazila panička, absolutně nevěděla co by, ve finále ten její čokl kousl ještě jí. Šílená scéna. Dušovala se sice, že už ho bude vodit vždycky na vodítku, nicméně už jsme jí zase viděli, naštěstí zdálky, jak ho má na volno. Nicméně obávám se, že příště manžel našeho psa z vodítka pustí a to asi ten vlčák neskončí dobře.

Já si taky nemyslím, že když je pes v paneláku, tak je to trápení zvířat (tedy pokud je to menší plemeno). Ale pokud je pes uštěkaný, tak je to trápení okolních partají. Vlastní zkušenost se sousedovic jezvčíkem.

Hm...tak je to jasnější. Když zvíře trpí na uši, je pochopitelné, že se ožene, když ho chlapec pohladil přes uši (asi). Tady si myslím, že na vině byl majitel a rodiče, že se nedohodli, aby psa někde bezpečně uvázal nebo že se nesešli jinde a bez psa. Další chyba všech byla, že chlapci dostatečně nevysvětlili, aby se k psovi raději nepřibližoval, nehladil ho a že ho nekontrolovali (přeci jen - dvouleté dítě je dvouleté dítě a jen vysvětlit nestačí).

Upravil(a) Eva36 (26. 6. 2006 13:51)

Ad ten článek - rodiče toho kluka by zasloužili po čuni. Těžko obviňovat dvouleté dítě nebo toho psa, ale když jim majitel řekl, aby na toho psa nesahali, tak si měli toho zmetka ohlídat. Sakra.

helena napsal(a):

Eva36 napsal(a):

helena napsal(a):

..........U nás teď chodí po večerech jeden mládenec venčit ridgebacka. Nic proti němu (tomu psovi ), je to ani ne roční ňouma a hrál by si, jenže můj pes už je pán v letech a nemá rád vyrušování. Takže na něj logicky výstražně zavrčí "neotravuj". Jenže ten malej kůň to nechápe a páníček, místo aby ho odvolal, ho ještě posílá "jdi se podívat na pejska" . Ve finále držím jednou rukou na vodítku vzpínajícího se psa, druhou odháním "štěňátko" a majitel z toho má potěšení, jak je jeho psík hravý. Ještě jsem ho neposlala tam, kam mě napadá, ale dlouho to trvat nebude...

Ahoj, Helčo. Tak takhle otravovalo štěňátko našeho leonbergra. Ten jsa odložen celkem tiše vrčel a ohrnoval pysky, aby ukázal zuby...jenže štěně se nedalo a doráželo dál.....panička si ho moc nevšímala a najednou cvak! A bylo...zlomená sanice, vyražený zub....celkem za pět tisíc operace....(Je fakt, že tehdy moje máti uznala, že mohla zasáhnout a říct majitelce štěněte, ať si ho odvolá...jenže ten pes do tý doby nikoho nekousl...a majitelka štěněte taky uznala, že si měla pejska líp hlídat....shoda okolností a náhod tomu chtěla, že to dopadlo takhle. O náklady na veterináře se ženský spravedlivě podělily.)

Evi, takhle by se to mělo řešit. Aspoň že jsou baby rozumný ´a dohodnou se. U nás v okolí taky existuje pár hafíků, který jsou mí kámoši, ale jen pokud jdu sama. To by se nechali udrbat. Ale jak mám naše´ho chlupáče, tak se s jejich páníčky zdravíme "přes ulici". Po těch letech už víme, koho který pejsek miluje (většinou čubinky ), koho snáší a koho by nejraději . Dokážu i pochopit, že se zvědavý štěně přijde seznamovat - pokud je úplný prcek, tak ho 99 % psů toleruje. Jenže šedesátikilové otravné "štěňátko" už našeho dědka vytáčí. Jenže někomu to nevysvětlíš.

Milý Jeňýku,jak já Ti rpzumím:Bydlím ve velkém městě a mám tříletou dceru,se kterou,když chodíme do parku,tak je n hledím kolem dokola,kdy vyběhne nějaký pes velikosti krávy!Taky jsem už párkrát sprdla majitele,aby sipsa přivázaly a dívali se na mě jak na blba,že přece jejich miláček je zvyklý na děti -a´t jdou všichni takoví majitelé do pr....!Navíc pracuji jakosestra,takže jsem viděla opravdu hodně lidí pokousaných od psů a nejhorší to je u dětí.Většina majitelů si vůbec neuvědomuje zodpovědnost za zvíře,které vlastní.A další věc,která mě doslova vytáčí až k zuřivosti jsou psí výkaly.Dceru nemůžu pustit ani proběhnout po trávě,jak je pos....!!Psi za to nemůžou,že mají tak blbé majitelé - a odnášejí to naprosto nevinní lidé!!!!

Ivana*M napsal(a):

Jenyku, tve jmeno je mi silne povedome z nejake jine diskuze, napsal jsi nahodou na stranky prazskeho magistratu ?

Na stránky magistrátu jsem ještě nepsal ale není to špatný nápad, trochu tam vyprudit. Pokud mi tam můj jmenovec nedělá ostudu a bojuje proti bezohledným bezmozkům kteří nechávají pobíhat svá psiska volně po sídlišti, tak ho ode mě pozdravuj.

k tomu článku s tim labradorem: já si myslím, že na vině jsou spíš rodiče dítěte než majitel psa, vždyť rodiče upozornil, ž má pes problémy s ušima, rodiče mohli požádat, aby psa někde uvázal nebo zavřel,...

dovolím si reagovat na poznámku jeňýka o parodiích na psy a o debatě přežití ratlíka v přírodě. To je, Jeňýku, mimo mísu,ne?:-) tyhle plemena byly šlechtěny pro gauče a polštáře, nemůžou za to, ale v přírodě by sotva přežili, pochybuju, že plemeno, který nevzniklo na základě samotný přírody by v ní přežilo. Máme doma takovou parodii, pinče, nenosí oblečky a jiný pitominky, protože to nemám ráda, je to pes ne panenka. A o pampelišku se rozhodně nepřerazí, a myslím, že pravidlo čím větší tím víc pes tu neplatí:-) Jinak k tématu, je to o lidech a o přístupu ke zvířeti. Na jednu stranu je mi líto, že v dnešním světě je třeba psi poutat, dávat košíky, ale asi to už jinak nejde, zvlášť ve velkejch městech. našeho šmudlu si prckové pletou se šťěňátkem a hned k němu strkaj ruce, což on bere jako povel ke hře a chce chňapnout, naštěstí bydlíme na malým městě a na procházky jen do přírody, takže košíkëm ho mořit nemusíme, už dva nám rozkousal. Myslím, že ne každého psa lze vycvičit k naprosté poslušnosti, záleží na rase a na jiných okolnostech, poviností každýho majitele ovšem je hlídat si psa a zabezpečit, aby nepláchnul, nebo měl košík, pokud je mezi lidma. Taky je třeba ohlídat dítě, aby si ze psa, zvlášť cizího nedělalo hračku. Pes v bytě versus barák, můžu srovnat, byt má nevýhodu, že se pes nedá jen tak vypustit, prostě se s ním musí jít hned. Teď máme zahradu, když chce malej čůrat, pustím ho ven na zahradu, ale na procházku jdu, až když mám čas, teda jako pravidelně, ale nezáleží to na čůrání, navíc v létě se pes vyvaluje venku a je na vzduchu, což byt moc neumožňuje.

hm, ale s tím začli předci už hodně hodně dávno, takže ty nynější jsou jen produkt doby minulé, lidi se taky křížej a šlechtěj, míchaj se rasy, genetický vady a tak, jsme hračkou sami sobě:-) sama děti nemám, takže z tohodle pohledu to soudit nemůžu, mám jen psa a toho se snažím hlídat, taky mám zkušenosti s majitelama telat, který si poříděj domů 90kg ozdobu, jedn takovej miláček si chtěl s naší miniaturou hrát a nic moc, když na mě skákalo telisko, páníček se smál, jak je pes hravej. A taky mě udivovalo, kolik psů je schopnejch utýct, když se nám hárala čuba, kolem desítky psů hlídkovalo kolem baráku pravidelně v onen čas, taky asi nemaj majitele, kerý by si všimli, že jim mazlík zmizel.Je to o lidech...

Taky mám bohužel s pejskaři většinou špatné zkušenosti. Když byly naší dceři asi 2 roky, na procházce k ní najednou přiběhl puštěný dobrman bez náhubku a porazil ji (do náruče jsem ji tehdy vzít nestihla). Očividně jí nechtěl ublížit, ale samozřejmě se dost lekla. Kus za dobrmanem kráčeli jeho majitelé (pán a paní středního věku), samozřejmě všechno viděli, ale ani na psa nezavolali, natožpak aby se snad omluvili! Dělali, že se jich to absolutně netýká. Bydlíme sice ve městě, ale u lesa, kde chodí lidé zásadně s volně pobíhajícími psy, takže když jsme s našimi 2 malými dětmi na procházce, tak očichávání, skákání a olizování od psů je na denním pořádku. Vždycky mě fakt "uklidní", když přiběhne obluda obřích rozměrů bez náhubku, motá se kolem mých dětí a psí panička bodře hlaholí: "Neboj se, von tě nekousne!" To sice předpokládám, ale nemůžu si pomoct - není mi příjemné ani to, pokud po mně nebo dětech skáče cizí pes, i když nekouše. No a o psích exkrementech bych mohla vydat rovnou pojednání, to je taky síla... Jen jednou jedinkrát v životě jsem viděla člověka, který po svém psovi uklidil - tak to jsem nemohla nechat jen tak a pánovi jsem hned vyjádřila své uznání (mimochodem na to nevypadal - zevnějškem spíš připomínal bezdomovce, ale choval se moc sympaticky ) Moji rodiče mají předzahrádku u svého domu olemovanou jen živým plotem, a pejskaři běžně klidně počkají, až jejich miláček vykoná potřebu právě tam a pak jdou klidně dál. Tak doufám, že jestli někdy my budeme mít nějakýho čtyřnohýho kámoše (jako že bychom v budoucnu chtěli), máme aspoň dost odstrašujících příkladů, jak to nedělat...

Jejky napsal(a):

jasný vy tady píšete o pejskařích co si neuklízej po psech, já po soj uklízim pokud to jde nebo ho nechám vyprdět někde v trávě na odlehlejším místě od města, ale jak byste vyřešili uklízení když má pes třeba průjem? já mám teda trošku ostřejšího psa ( nosí koš a mezi lidma je na vodítku) , ale když se k vám přizene malej capart a začne psa hladit a rodiče nic nedělaj?

Já osobně mluvím o běžných situacích - to, že má pes průjem, mi nepřijde jako každodenní záležitost. Na ulicích obcházím (nebo  omylem rozšlápnu) tak z 95% výkaly v pevném stavu. (I když - při dobré vůli se i úklid po průjmu dá vyřešit, např. naše sousedka si na každou procházku se psem bere igelitový sáček a lopatku.) A pokud je pes s košíkem a ještě na vodítku, pak už je to samozřejmě odpovědnost rodičů, aby naopak dohlídli na své děti. Ale já při procházkách řeším zásadně ten opačný problém - s volně puštěnými hafany bez náhubku a s naprosto salámisticky přezíravým majitelem.

Upravil(a) maya (2. 7. 2006 23:13)

Jeňýk napsal(a):

Jejky napsal(a):

jasný vy tady píšete o pejskařích co si neuklízej po psech, já po soj uklízim pokud to jde nebo ho nechám vyprdět někde v trávě na odlehlejším místě od města, ale jak byste vyřešili uklízení když má pes třeba průjem? já mám teda trošku ostřejšího psa ( nosí koš a mezi lidma je na vodítku) , ale když se k vám přizene malej capart a začne psa hladit a rodiče nic nedělaj?

Jak řešit když má pes průjem? Nechodit s ním nikam kde by s tím mohl kohokoliv cizího obtěžovat a nebo zajistit úklid. Způsob už nechám laskavě na majitelích
No a opačnej problém když se jakési dítě přižene k mýmu psovi na vodítku? Buď bych zkusil vycvičit psa aby se dal do pořádnýho štěkotu až by se děťátko potento a příště si to rozmyslelo. Nebo bych krátce prones před rodičema pár vět o tom jak ten váš pejsek minule utrhnul jinýmu dítěti ručičku a vás nebaví šlapat v krvi. Drsné a na blby účinné.... normální rodiče totiž nikdy nedopustí aby jejich dítě doráželo na cizí psi.

Normální rodiče nedopustí, leč dítko občas neuhlídají. Zrovna o víkendu jsem byla našeho dědka venčit, procházím kolem rodinky, která si nakládala auto a kolem pobíhali dva předškoláci. Najednou ten jeden zezadu bafnul psa za ocas. Naštěstí je klidný a na děti zvyklý, ale i tak mi zatrnulo , protože tohle nemá rád. Takže povídám něco v tom smyslu "tohle se nedělá, co kdyby tě kousnul..." Kluk koukal jak puk, rodiče se přidali na mojí stranu, dítko kárali a mně se děsně omlouvali, ale stalo se . Narazit harant na jinýho hafana, možná tam ta ručička už ležela...