....před rokem se mi oběsil bratr...trpěl schyzofrenií ..opustila ho jeho žena a odvedla mu syna kterého moc miloval....I toto je jedna stránka této nemoci na kterou je třeba dát pozor...
...tito lidé opravdu potřebují moc a moc lásky,stále si vyčítám jestli jsem udělala vše co jsem mohla,abych mu pomohla..
...a naneštěstí můj malý syn je jako by mu z oka vypadl...
                 hodně síly a lásky:hjarta:

Asi budu za zlou, napiš nám za 5 let, jaký to byl život. Co mne zůstalo - dluhy po něm, totálně pocuchané zdraví a nervy, i dítěte....Dodnes nepochopený stav toho, co se stalo....Než se to stalo, plánovali jsme svatbu, druhé dítě. Sliby zůstaly, jeho vyhrůžky proti nám.  Taky prý své dítě miluje, ovšem nikdo nechápe jak, když ji neplatí výživné a ani nemá snahu ji vidět, volat, navštívit....totálně se o ní nezajímá.
Do práce chodit nechtěl,já ho živila, a to měl VŠ, uměl 5 jazyků....a bylo mu 40 tou dobou, co se narodilo dítě. Ale podvody dělat uměl, dluhy taky.
Může mne někdo říct, kdo má tedy být živitel rodiny a ještě se klepat hrůzou, kdy ho ten druhý zabije, protože mu zrovna něco leží v hlavě (z nemoci) a už to přenáší i na své dítě? už jsem nespala ani z práškama ze strachu, co nám udělá. A já musela utéct ze svého bytu....
Ovšem, kdo to nezdá a věří v nápravu (třeba jako u alkoholika), tak ať to skusí sám. Já nechápala tu přemenu a co se děje. Nic jsem nevěděla, jeho rodina tutlala, že b y tam u nich něco mohlo být. Prý to má po matce.....jako jediný z rodiny. Jak bych bývala vděčna, kdyby mne někdo dal radu. Nemusela jsem se trápit výčitkami a nejistotou.
NELITUJI rozchodu, ovšem bála jsem se ještě dlouhá léta poté. Dítě má z toho dodnes nějaké pozůstatky, naštěstí blednou.
Je to milion maličkosti na jedny nervy.Denně, 1000x. Kazdou minutu i vteřinu.
Ovšem kdyby si to potvůrka nevyzkoušela, byly bychom na vině my, co kdyby to nebyla pravda, co píšem. Přeju ti, at to zvládneš. Já jsem velice těžce poučená a málem jsem se z toho zbláznila sama. Skus nespat pár dnů, resp.nocí v kuse, pár-5-10.... možná minuty spánku a uvidíš, v jakém budeš stavu. Každé zabzučení mouchy tě vzbudí-strach. Budeš pak uvažovat o velice krajném řešení a abys třeba neublížila někomu (tomu, co to bude neustále vyvolávat-tvé stavy), tak to budeš chtít- tu situaci,  skoncovat raději se sebou. Jenom a´t je už konečně klid.
Jsou to ale změny nálad vtěřinové. Ted smích-hned poté agrese.Jak u malých dětí. O to horší...
Já píšu furt o neléčené formě.

to Evelin:
Je mi to líto, ale opravdu už pár let máma poctivě bere léky a zdá se být v pohodě... to o čem mluvíš znám z přítelova vyprávění. Taky byl před otázkou zda zabije sebe nebo ji... Ale zvládl  to a je to lepší. Myslím, že je moc ráda, že tam budu. Nemá moc s kým popvídat. I když se její svět smrskl na kočku, počasí, rodinná pouta a jídlo, tak pořád je soudná, nebo mi tak aspoň připadá. Má svůj úlet a to je, že si zapisuje kdo komu dluží a za co... denně u toho stráví několik hodin. Ze zvědavosti jsem nakoukla a myslím, že to není nic nebezpečného... Skoro jsem se přistihla, jak se v duchu směju.... Každopádně to vyzkouším a vzhledem k tomu, že jsem "trvanlivá", za těch pět let se pokusím dát vědět... Otázkou je, zda si mě budete pamatovat. :-) Ale jsou i varianty o kterých jsme s přítelem mluvili.... v případě, že se máma zhorší a nebo život s ní nebude pro nás reálný, stále jsou ty alternativy jako se odstěhovat a nebo jí platit speciální péči. Je to sice poněkud drahej špás, ale já doufám, že dva mladí a pozitivně motivovaní lidi na to vydělají:-)... Děkuji ale za názor a Tobě přeji, aby jsi na vše zapomněla, aby Tě to co se stalo posunulo a aby jsi odpustila....

To ostatní:- děkuji..... již zítra se stěhuji!

ctyr,listek: tu zprávu jsem dostala a dokonce dvakrát... já myslím, že to bude v pohodě... Maminka je moc v pohodě... To spíš přítel je nějakej podrážděnej... zrovna jsem dovybalovala část věcí... sice jsem dnes z toho byla trochu na nervy, ale bude to v pohodě... díky všem!

Evelin napsal(a):

Díky prapodivna potvurko, veř mi, upřimně ti držim pěsti a přeji ti, aby ti to vyšlo. Dnes už to je 8 let, co jsme "osvobozené", ale to ty zážitky budou doživotní postižení, mám pocit. Ale všude je něco, každý má svůj kříž, co už nadělám. Neboj, pamatovat budu. Ak chceš cokoliv zakopat do svého nejhlubšího nitra a už si NIKDY nevzpomenout, bohužel, ono to stejně samo najednou vyplave.

Nechci tvrdit, že vím o čem mluvíš... ale taky mám něco, o čem se dost nerada bavím a snad bych se i hádala... protože není nad osobní zkušenost.... Ale já jsem holt takový jelito, že si to musím zkusit... pak dost vydržím a nakonec beznadějně třeba uteču.... Uvidíme:-) díky za podporu.........

Janica: nebudu tvrdit, že je to procházka růžovou zahradou... Maminka vaří... a když vaří, vaří brambory.... protože přítel je údajně miluje.... A mě tvrdí, že je nenávidí... A když vaří maminka, nevařím já... takže vlastně nevařím a stravuju se všelijak... skoro spolu nemluvím a já se občas bojím pohnout... asi je to moje sugesce, ale ona mě prostě kontroluje... chodí a obhlíží.... Vůbec za to nemůže.. je to potencionální tchýně... Těším se, že si se Staníkem sednu a vypovídáme si nějaká pravidla hry.... ovšem bude nutné do nich zasvětit ještě maminku.....  držte pěsti!!!!

14 dní za tebou-tak jak to jde???     

NO nevím, ale obecně bych nechtěla bydlet ani s tchýní naprosto zdravou, natož se schizofrenní. Nešla bych do toho.

Kamarádka se stará o nemocnou sestru.Před pár lety si ji vzala z ústavu,kam ji šoupla její rodina.Nemohla se koukat na to,jak tam sestra schází.Za dobu domácí péče se sestra velmi zlepšila,dnes je dokonce schopná chodit do chráněného střediska a dílny pro postižené.Kamarádka ji vozí do Prahy k nějakému dobrému homeopatovi a tvrdí,že ten pokrok je díky němu.

PetraPe napsal(a):

Co to znamená když někdo prodělá akutní schizofrenický záchvat. Bude se to opakovat.

ahoj Petro,

tak moje zlatí - přítel, který má takto postiženou matku, říká, že ano... že se to nejen bude opakovat, ale i zhoršovat, pokud se nenajde vhodná medikace... Hlavu vzhůru..
Záleží na tom, proč ten záchvat prodělal... je řada typů schizofrenie...

Ahoj, schizofrenie dědičná je, ale přes koleno křížem. Takže v případě, že ji má matka a bude mít 2 děti, dceru a syna, bude s velkou pravděpodobností trpět schozofrenií dcera jejího syna- tedy vnučka.
měj se

Krtonožko, jak tohleto víš?

potvurka.prapodivna napsal(a):

smilla: je vysoká pravděpodobnost, že to tak bude... ovšem není to stoprocentní... to ale není nic... ve své podstatě je procento rizika nevypočitatelné.... sama nevím, jak se k tomu postavit.... Je to přece jen ohrožený lidský život

Tak to bych neřekla. Ohrožený lidský život je úplně každý.
Podívej se, kolika zdravým lidem bez jakýchokoli dispozic tohoto typu se narodí děti mongoloidní, dementní, zohavené apod..... Já bych to tedy s tou schizofrenií takhle neřešila. To bych se z toho musela zbláznit.
Kromě toho - že budu mít děti rozhodnutá jsem - a to i přes ty dispozice, které jsem tu již popisovala - takže si z toho vezmu to pozitivní - budu je určitě víc hlídat a kdyby se vyskytl nějaký sebemenší příznak, nenechám nic náhodě a čím dříve by se to podchytilo, tím samozřejmě lépe.