21. října : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 21. října : Straidelné čokoládové muffiny pro odváné děti. Zabaví i zasytí! 21. října : Jak vyuít skořápky z vlaských ořechů? Odvar z nich dodá chybějící jód a pomůe i s kalem |
|
|
Kdysi jsem svůj příběh vyprávěla jedné zcela cizí starí eně. Jednoho dne mi řekla, dítě uháčkuji vám záclonu. Nevěnovala jsem tomu pozornost. Za půl roku mi řekla, dítě háčkuji vám tu záclonu. Byla na mě milá ale nečekala jsem od ní nic. Po roce a půl mi znovu řekla, ta záclona u bude. Nepřikládala jsem tomu ádný význam. Jednoho dne mi přiel velký balík s neznámým odesílatelem, se záclonou o rozměru 6m x 2m, běloučkou, nakrobenou, překrásnou.
Byl přiloen list. Milé dítě, u tu asi nebudu, a Vám záclonu doručí, vzpoměňte si na mě vdy, kdy bude padat sníh. Kadý, kdo jí uviděl, byl ohromen, e se taková nádhera dá vytvořit ručně. Vzpomenu si často na tu osůbku, které jsem zřejmě nevěnovala tolik pozornosti v jejím osamnění, kolik si zaslouila.
Mám v sobě peče padajícího sněhu. Cítím v sobě více pečetí. Kadá si zaslouí své uznání a mou pomoc, pokud o to stojí.
Upravil(a) Ca (16. 6. 2006 14:15)
Není tady
Kouzelný příběh, Čha. Ano, takhle své vědomí nasměrování mimo sebe otiskujeme do ivotů ostatních lidí. Cítila to, v předvečer nachylujících se dnů, a rozhodla, e to bude Ty. Na Tobě se zastavilo její hledání mysli a soustředěné do jediného bodu směnění sama sebe (jak velice hezky říká Exupery v Citadele), vetkala své poselství, naději, peče lásky do dárku pro Tebe. A tak Ti odkryla jiný svět, s jinými hodnotami, který kdy zavře oči, se kolem Tebe náhle probouzí. Aby ten původní, tak hluboce proitý, byl magicky uchopen, vlnícími se konturami horkého vzduchu prohnut a strháván v liniích za sebou v náporech větru (kdy útočí ve dnech khamsin), a nakonec navdy svát...
Skrze pečetě prostupuje do jiných světů. Protoe - nemuselo být takhle. Lidé jdou unavení po cestách, je se jim zdají schůdné, a ani netuí, jak úasné odbočky přitom míjí! Ani se neohlédnou a vůbec nepomyslí, e právě tam můe být v odpoledních paprscích odkrytý průzračný most. Nebo svět je předevím tajemství! Nepoznaného, skrytého významu, je se odhalí jen tomu, kdo jetě hledá.
Ale abychom Pečeti určili její pravou podobu i předznamenání, je nutné ji zakomponovat do hlubích souvislostí, aby se v naem nitru směrem k nim rozevírala. Proto je nutné podotknout: Jako nejvyí, naprosto nesmazatelnou peče vnímám právě ji, Přírodu, nebo ona je tím nejbytostnějím otiskem v nás.
Dotkne se stromu a on v tobě oije. Zapustí kořeny do múládhára čakry, kolem páteře pak vztyčí kmen. Rozhodí větve do energetických pletení, aby v tvém srdci i mysli hnízdili ptáci. Rozezpívají se vdy na jaře a tak nás naplňují radostí, tlukot jejich křídel vnímáme, jak vzlétají vzhůru s poselstvím inspirace přímo do ádňa čakry, naeho centra vnímání.
Vdy vechno je zastřeno roukou tajemství i nae vlastní existence. Proč se tedy nevznést s nimi, nechat se unáet prouděním větru pečeti létání nekonečným prostorem uvnitř, je právě nastává?..
Není tady
krásné
Není tady