Me bylo 24 kdyz jsem porodila prvni mimí a druhe prijde v mych 28letech a myslim,ze jsem jeste neskoncila....

Tak mě je 30 a když se zadaří tak snad příští rok.Už u mě ty hodiny tikaj a moc se těšíííííííííííííííííím:-))

Tak Nelča vykoukla na svět v mých 25 letech.. Další mimčo bych chtěla s min. odstupem 3 roky. Chci si Nelinky pořádně užít. Jinak byla plánovaná a kdysi, když mi bylo náct jsem chtěla první mimi kolem pětadvacítky

No a mě bylo v květnu 30 a první mimi se narodí v listopadu-to mě bude 30,5 a druhé chci tak za 2-3 roky. Chtěla jsem děti dřív, protože mamka mě měla ve 32 a já už teď vím, že je škoda, že už ji je tolik. /62/ Až já budu mít děti v pubertě, kdy je s nima asi nejvíc starostí, tak se může stát s rodičema to nejhorší.  Ale zase na druhou stranu jsem si fakt užila života, chodila jsem na diskotéky co to šlo, vydělala jsem si nějaké peníze, koupila si, co jsem chtěla, byla jsem 3 x letecky u moře. Takže všechno má své pro a proti.

Ahoj pekanko já měla první dítko ve třiadvaceti a druhé mám teď v devětadvaceti a myslím,že to bylo akorát.Vdávala jsem se ve dvaadvaceti po pětiletém společném soužití.A mimochodem obě děti byly plánované a velice chtěné.

Já mám 25 a nad Miškou se jen třepu. Užívám si s ním každou minutku a nemůžu se ho nabažit. Je to můj malý andílek!!!!

Mě bude za měsíc 30 a čekáme první. Vždycky jsem říkala, že chci dítě do 30ti, tak to skoro vyšlo. Ale je to opravdu individuální, záleží jak se kdo cítí a jaké má zázemí. My letos dokončujeme domeček, tak už ho bude kam přivést. Ale je fakt, že i kdyby domeček nebyl, tak já už jsem teď začala miminko strašně chtít. Trvalo nám to půl roku a už jsem začínala být nervózní.

Tak já otěhotněla +-2 dny na moje 31.narozeniny. A od pátku ten náš malý zázrak přemlouvám ať vyjukne na svět. Zatím dělá úspěšně drahoty. Půl roku před otěhotněním jsem stejně jako Alexandra prodělala mimoděložní těhotenství. Bylo to jedno z nejošklivějších obodbí za poslední roky co pamatuju.
Biologické hodiny mi tikají asi od 25ti let co jsem začala dělat na mimča takový ty rádoby roztomilý xichtíky Ale nebyl po ruce ten správný mužský. Na toho jsem si musela počkat do svých necelých 30ti abysme pak všechno mohli vzít hopem.

Je to opravdu hrozně individuální a někdy se to mění i u člověka samotného:

Já jsem "tikala" už ve dvaceti, ale naštěstí nebylo s kým a když se pak bývalý objevil, tak naštěstí nechtěl :-)
To naštěstí říkám proto, protože jsem teprve mnohem později za prvé potkala konečně toho pravého a za druhé jsme se řádně zaopatřili a až budem mít miminko, nic už by nám chybět nemělo a když bůh dá a nic se nepodělá, budem se mu moct maximálně věnovat a užívat si to.
Navíc jsem si ještě mezi těmi 20 a 30ti užila a získala zkušenosti ve všech směrech i v práci a když se teď usadím u dítěte, nebudu mít pocit, že jsem byla o něco ochuzená.
Na druhou stranu moje nevlastní sestra měla první ve 24ti a neměnila by. Nechtěla ani cestovat, ani jet na studia ven, ani mít dobře placenou práci, vysloveně se chtěla obklopit dětmi a je velice šťastná.

Za sebe osobně si ale myslím, že kdyby bylo moje přání vyslyšeno a splněno už před těmi deseti lety, dost možná bych měla život o mnoho komplikovanější.
Mimojiné jsem taky měla možnost chvíli žít ve státech a můžu vám říct, že tam se vůbec neřeší jestli není ženská ve třiceti na dítě stará anebo jestli jí neujíždí vlak, proto mě taky moje čerstvá třicítka nijak nestresuje.
Tímto bych teda taky chtěla podpořit ty z vás, které se ještě na to úplně necítíte a váháte, jestli ještě o rok nebo dva nepočkat a přitom se bojíte, jestli se z vašich vaječníků v 27ti nestanou křížaly :-), anebo jestli náhodou není nezodpovědné šílenství vašim odrostlým dětem pořídit sourozence :-)

Mě je 22 a miminko se nám narodí v listopadu. S manželem jsme spolu 7 let a v zářé budeme mít první výročí svatby

Já měla prvního prcka ve 21.letech,ve dvaceti jsem se vdávala po třech letech chození a tak jsme už tři měsíce po svatbě zatoužili po miminku a hned se zadařilo.Původně jsme plánovali dalšího potomka tak po pěti letech,ale vlezla mi do toho škola a jiné věci a nakonec to dopadlo o pár let déle.Obě dětičky jsou chtěné a plánované,ale mám pocit že teď jako starší mamina si to všechno dokážu vychutnat lépe než u prvního pr....Možná,že se rozhoupeme i napotřetí,ale po zkušenostech už neplánuji,zkrátka uvidíme,jaké budou okolnosti...

Cizinka napsal(a):

Bibi tleskam, kdyz to tu tak procitam, pripadam si skoro stara, je mi tricet a teprve po lete bychom snad mohli zacit zkouset prvni miminko. Clovek by skoro dostal komplexy, ze nema uz od dvaceti to materstvi v krvi! Ja zase bydlim ve Spanelsku a je to tu podobne jako v te Americe, vsichni me jeste porad odrazuji, ze je jeste brzy a kam spechat (nejvic tchyne, boji se, ze ji zaprahneme :-)). Tak ja jsem si hezky procestovala pul sveta a ted uz se opravdu tesim, az skonci turisticka sezona (pracuji v turismu)  a zacneme pracovat na bejby. Jednoduse u me nastal ten cas...az ted :-))

Hola Cizinka! :-)
No a teď si představ, že by ses vrátila ze Španělska zpět do ČR, ale vlastně ne do ČR, ale ČSSR :-), třeba rok 1987 - byla bys nenormální, na čelo by si ťukali i doktoři, primapara před důchodem A Tvoje kamarádky  a spolužačky by měly 12tileté děti

Tak to máte hezky načasovaný - budete hezky odpočívat, přehazovat utržený penízky vidlema :-) a sexovat
A zůstanete tam? Manžel je vlastně španěl, že? Bych si tak tipla podle tchýně

Upravil(a) Bibi_30 (14. 6. 2006 16:20)

Jo jo Bibi manzel je Spanelak, do Cech se prozatim opravdu vracet nebudeme, ale nevylucuji to nekdy v budoucnu, treba nastridacku Cechy a Spanelsko, to by me bavilo... :-))
Samozrejme doufam, ze jsem zdrava a manzel taky a nebudeme cekat roky na miminko. Jak pises, je dulezity byt v pohode a nebrat si miminko jako jediny cil (i kdyz to tak treba je)... ale je mi jasny, ze po roce snazeni se to jen tezko zvlada. Oba ale mame v planu k vlastnim detem jeste nejake adoptovat, takze kdyz to nepujde takhle pujde to naopak :-)) prvni adopce a pak se uvidi....