Nezačala náhodou Eva36 s tou přestavou domu? Říkala, že by to mělo být teď někdy a taky psala o zkouškách, tak toho má asi dost hodně.
Jinak, Evi36, chybíš nám tady.

aeva1 napsal(a):

Ido, můj muž se nikdy netvářil, že chce vztah ukončit. O to víc mě to bolelo a bolí, vlastně nevím, co je lepší, lhát nebo mluvit tu jejich blbou krutou pravdu.

Tak o tom jsem přemýšlela od silvestra / kdy se přiznal mě, jejímu manželovi a našim známím na chalupě, protože už nemohl dál.../
A pak pět měsíců lhal. Asi jsem už psala, ale v březnu byl pryč 3 dny, prý vše definitivně skončilo...., za dva měsíce to samé.
Ale teď už mi aspoň byl schopen říct, že odejít nechce , ale ji má rád / :skurt:nezlobte se , musím to napsat znova, a jestli bych to nemohla tolerovat, dokud si asi neudělá v hlavě jasno ?/.U mě jsem asi potřebovala 5 měsíců na to, abych si to především ujasnila já, a záleží jen na tobě,
co je pro tebe v téhle chvíli asi snesitelnější. Co bys chtěla ty? 

Aevo1, ty jsi naprosto skvělá ženská a já tvých výšin asi nikdy nedosáhnu. Pokud by se neodstěhoval k rodičům, tak já bych mu to asi dala
" sežrat" - žádné teplé večeře, praní , žehlení atd. /  A psycholog by tě nevyhodil, já mu volala i v noci první dva měsíce, kdy jsem nebyla schopna
ze sebe vyloudit souvislou větu bez pláče nebo "napůl hysterického záchvatu" .A piš dál, já mám taky někdy pocit, že všem musím lézt tady
na nervy, protože píšu stále dokola to samé a nepodstatné. Ale dala jsi mi nový námět k přemýšlení o mě samé.

Zítra jedu s dětma na oslavu dvou 40 narozenin, bude tam 50lidí, manžel se rozhodl , že tam půjde také / slušně jsem řekla, klidně, ale jdi sám za sebe/ , přijede taky manžel milenky a možná i milenka! / U nás je to ke všemu známá z chalupy, kde se budem stále potkávat/
A my se od silvestra neviděly! Mám za sebou franc.manikůru, nové triko / hrůza drahé /, a zvládnu vše s klidem a nadhledem . Doufám!
Tak mi držte palce a já se pak ozvu, jak jsem situaci ustála.

PS: Já někdy nevím, co vlastně k jednotlivým poznámkám napsat, je to jako přes " kopírák "
      Ale bude nám stále líp, bude nás víc a nebudeme se bát vlka nic

Ahojte dievčata.Verte,že nikomu nejdete na nervy,pretože je nas veľa,ktore vas len čitame a vaše prispevky nam veeeeelmi pomahaju.Ja som šťastna,že som vas našla a pomohli ste mi veľa pochopiť.My takuto stranku nemame,ale mame viac ženskych stranok,na ktorych sa občas objavi diskusia o nevere.Všetkym zufalym ženam vždy odporučim vaš babinet.Tiež som to prežila,myslim že ešte vnutorne dosť intenzivne preživam,ale vždy ked mi je blbo,otvorim si vas a hned som v normale.Veľa šťastia:rock: a pevnych nervov vam všetkym...

Aevo,
Ty by jsi potřebovala pořádně zatřepat!! Ne kvůli tomu prádlu (ostatně Já to tušila, že budeš nakonec žehlit), ale kvůli tomu, že máš pocit, že tady lezeš na nervy. Běž k šípku.  Tyhle stránky jsou právě od toho. Nevím jak Ty, ale Já vždy čekám na "místní" rady a porady, jak hladový pes na kost. Vím, že zpravidla si to nakonec udělám po svém, ale vaše názory a pocity mne tady opravdu moc ovlivňují. Často si říkám, jestli bych byla schopna brát věci tak jak jsou, kdybych nepřišla tady a nenašla vás všechny. Psycholog je fajn věc, ale nejde s ním rozebírat své pocity hned, když potřebuji a babinet mi tohleto umožňuje. Taky jsem si mnohokrát říkala, že už budu jen číst, ale nakonec se vždycky někam "vecpu". A taky se tady dokážu daleko více otevřít než když s někým mluvím přímo. Tady se za své city a pocity "nestydím".
Ještě k tomu žehlení. Ty za to vlastně nemůžeš, že jsi taková dobrá duše. I když tvrdíš, že to máš srovnané, tak mám pocit, že přeci jen ještě kousíček Ti chybí a není to o tom žehlení. Co dcera?

Stejně to nevydržím někomu říct, tak holky zase vám.
Už vím víc o "nepříteli". Je vdaná, má dva kluky /asi 8 a 9/. A taky má ukecané kamarádky, takže prý říká, že čeká, až se m. rozvede a pak se rozvede ona a m. si vezme. Prý říká, že si vezme podnikatele - asi je to pro ni důležité. Její rodinka už málem chystá svatbu.
M. včera přijel nečekaně už ráno a já zrovna odcházela na brusle. Tak jsme spolu nemluvili. Když jsem se za dvě hoďky vrátila, tak opět jen tak seděl a zíral do zdi. Ale byl příjemně překvapený s tím prádlem /já blbec mu i ustlala apod. - už to dělat nebudu/ a poděkoval mi. A pak na mě začal lehce vymáhat, ať se přiznám, že ho mám stejně ráda a opravdu jsem si připadala jak v mexické telenovele. Asi si myslel, že to žehlení byl vstřícný krok, ale ne, když už jsem viděla jak nosí i trička, které nesnáší.. No sranda. Ale protože už mě pěkně vytrénoval nervy, tak toto se mnou ani nehlo. Pak jsem uvařila, v poho jsme se najedli a pak jsem to nevydržela a poprosila jsem ho, jestli by se nemohl odstěhovat dřív. A taky , jestli jí to nevadí, když se budou brát a on pořád bydlí se mnou.  Můj normálně klidný m. zrudl jak krocan a začal ječet, že on se nikdy ženit už nebude a není debil a o "ni" vůbec nejde, nic nechápu .... chce zůstat doma. Ví, že ho mám prý ráda. Scéna veeeeliká. Tak jsem mu řekla , co si myslím o chlapovi, který si zavře dveře domů a ještě tahá za nos tři roky nějakou cizí babu. Bouchl dveřmi a odjel se uklidnit na kolo. Co bylo večer a tak teď nemám čás psát, ale bylo to ještě na román.
Ještě jedna věc. Zjistila jsem , že mi asi občas proběhne mobil, ale nikdy by to nepřiznal. Psal mi tam jeden nový kamarád tak mile, jak se mám apod. Myslím, že to s m. pěkně cvičí. Tak jsem jen tak zkušebně napsala někomu sms : volej na ten druhý mobil. Myslím, že si to určitě m. přečetl. A teď, místo aby byl rád, že mu nevisím na krku, tak snad žárlí. No život ho moc nebaví.

Aevi,
možná by jsi mohla některé naši televizi poslat scénář pro "sladkou telenovelu". Však co, nemusí to být jen s mexickým podtextem.
Jinak, holka naše, máš to na palici. On opravdu není v pořádku. Nebo spíš neví co chce. A nebo. líp, ví, ale neví jak to spravit a přitom zůstat "frajer".
Že to není o ní? Tak tohle jsem taky poslouchala. On s tím nemá nic společného atd. Tu jeho jistotu o Tvé velké nehynoucí oddané lásce k němu, tak tu jistotu mu závidím. Bože, to je egoista. Vidíš, vidíš, kam to vede, když vyžehlíš pár košil. Jak se říká, pro dobrotu na žebrotu.
Ale neboj, léto přežiješ a podzim je Tvůůůj.
K těm sms, mi to připadá, že on chce vše. Tebe ( doma, jistou, tolerující a nic nevyžadujícíc) a zároveň někoho, komu se může předvádět jako páv.
Asi to má "chudáček" hodně těžké.

Aevko asi budeš muset vyměnit scénáristky k Rodinnejm poutům. Ale takovej je život. Ale neboj u nás to taky bere obrátky, ale nestíhám psát, jsem do noci v práci, tak snad to stihnu kolem devátý sem vlízt a trošku to rozepsat.

Aeva1: Já ho fakt nechápu...Zato ty to děláš dobře, sice cítím ještě nějakou nostalgii nebo co, ale jsi z toho venku. Jemu asi teprve teď docvakává, co se děje....a ty ho máš ještě přesvědčovat, že ho máš ráda....fakt je to cvok...malý dítě. Inu, právě dostává od tebe šanci, aby dospěl. Měj se fajn, nemáš to lehký, ale řekla bych, že to nejhorší už je za tebou. Pa pa

Eva36 napsal(a):

Aeva1: Já ho fakt nechápu...Zato ty to děláš dobře, sice cítím ještě nějakou nostalgii nebo co, ale jsi z toho venku. Jemu asi teprve teď docvakává, co se děje....a ty ho máš ještě přesvědčovat, že ho máš ráda....fakt je to cvok...malý dítě. Inu, právě dostává od tebe šanci, aby dospěl. Měj se fajn, nemáš to lehký, ale řekla bych, že to nejhorší už je za tebou. Pa pa

Evi36, ty žiješ? To jsme rádi.

Aevi
a nezačíná být manžel trochu "nervní" z toho, že najednou není pánem situace, a je vlastně na druhé koleji?Určitě si myslel, že ho budeš přesvědčovat a prosit a te´d kouká, že tomu tak není...

Víš, tím mám ny mysli, že když chlapům visíme na krku a ´tu´tuńuńu, tak si toho neváží a teprve, když se stáhneme, tak zase začínají mnohdy dolízat oni( ale to už obvykle bývá pozdě...

Zdravím ve spolek všechny baby! Jsem tu poprvé a potřebuji rady-od vás všech, jistě zkušených:-)
Už toho všeho mám po krk a leč se snažím, jak můžu, furt se v tom topím!
Mám poměrně slušné postavení v určitém zařízení, bohužel jsem si "padla" do oka s mužem o 8 let starším, ve stejném postavení...Podotýkám, že ženatým /jsem svobodná, mám přítele - mladšího, fajnového, ještě studujícího/-pár společných nocí v práci /kde je riziko přenosu inform. asi 200%/-cca 2 měsíce. Oba dva jsme si zkraje ujasnili, že od sebe nic nečekáme, že si můžeme dát pouze občasné večery v práci, nic víc. Jenže pak asi něco manželka tušila, on se připos... a začal to trochu chladit - veškerá naše komunikace /jedině přes mail/ začala trochu chladnout a mně to dost vadilo, nechtěla jsem ze sebe dělat blbku, která jen čeká, až bude zase vše OK, takže jsem to ukončila -on souhlas,že nezvádá to,že ubližuje své dceři, manželce... Následující 2 měsíce jsme spolu nebyli schopni téměř normáolně komunikovat, nechápala jsem,tvářila jsem se,že je vše OK /jasně že nebylo,ale nechtěla jsem to na sobě nechat znát/. Trápila jsem se,nepsala apd.Pak mail, náhodně, zkrátím, že řešení sice nemá,ale že by se mnou chtěl trávit večery jak dříve a bla bla bla. Šla jsem do toho s tím,že snad má jasno o tom,jak se vnitřně vypořádat s nevěrou a že nám jde snad oboum o to, abychom jednou za čas strávili pěkný večer a neublížili při tom nikomu.
Večery to byly 2, poté začal být nějaký divný/komunikace s ním je silně specifická, těžko něco přiznává,že ho trápí/-komunikace trochu vázla-pak mě jeho kolega přistihl, že dotyčnému píšu a hned se ho na to ptal, což pro pana X byla asi dost rána /opět naděláno v gatích:o/. No a nakonec jsem mu napsala, skončíme to? stehně nemáme vizi toho,že se uvidíme a ikdyž máme spol. noc v práci v týdnu,tak se stejně neuvidíme, na to odpověď-neuvidíme?bude to tak jistě lepší! A v ten den noční mail dnes se neuvidíme - bude to tak lepší,naštvanej jsem,ale ne na tebe, tak to neřeš.Asi ti ani moc psát nemůžu, protože infor. se šíří rychlostí blesku a vysvětlovat to doma nic moc, pak přišla jeho manželka na kontrolu,to mi ještě jak hodný-oznámil /ať mu raději už ten den nepíšu/-fakt mu kontroluje vše,celkem síla.Já mrtvý brouk, nic jsem nepsala,nedávno jsme se potkali a pozdravila jsem ho, normálně a pak mail, že už se ani skoro nepozdravíme? to je škody! Vím, můžu za to já. Omlouvám se.
Dnes jsme šměli společnou cestu na oběd a já řekla,že s ním na oběd nepůjdu, že by z toho měl zase průser a tak jsem šla sama, on si sedl ke kolegovi.
Tak to vidíte, je to mazec. Tak se vás prosím ptám - co s tím? Ukončil to nebo neukončil /připadám vám asi jako blb, že se na to ptám vás a ne jeho-jenže není to vůbec jednoduchý/-potom co chce a co mám dělat já?
Prosím poraďte! Díky.

Karetko, souhlasím s Pavli. On vážně nechce ohrozit své manželství, je to poznat z jeho chování, občas ho přemůže touha,chuť.... ale nikdy to nebude naplno a jak napsala Pavli ublížíš jiným a podle mne i sobě, protože ty si zasloužíš jinou lásku

Karetka,nie je to nahodou moj muž?Ja viem,že nie,ale chova sa podobne...a ja som už trištvrte roka z neho na nervy.Ešteže som našla vas a viem,že v tom niesom sama...