Starší syn snášel přechod na druhý stupeň docela těžce. Taky chodil do sloučené třídy a na druhý stupeň je ještě roztrhli mezi tři třídy, takže to bylo dost těžké a dodnes se s tou třídou nijak nesblížil - je v devítce. Tvrdí, že se těší až bude konečně pryč. Mladšího jsem dala z naší školy hned po první třídě. Učí se dobře, ale těžko jsem já snášela společné třídy. Pravda je, že do třídy kam přecházel, měl za spolužáka našeho souseda, takže to docela šlo. Ale bylo to pro něj i tak dost těžké.
První tři měsíce to bylo dost krušné než se skamarádil, než si zvykl, že jich je ve třídě 30 a ne 10 jako bylo u nás. Ale vysvětlila jsem mu, že s tou třídou půjde až do devítky, nebude se stěhovat na jinou školu jako ten starší a už si nebude muset zvykat na další nové spolužáky. Navíc mu tím začalo dojíždění autobusem do města. Ale zvládli jsme to, děti jsou dost přizpůsobivé.

Věc se má tak, že v naší škole jsou prapodivné výukové metody, například téměř nejsou zápisy z vlastivědy a přírodovědy, taky často zjistím že si měli "něco dělat" protože p. uč. se věnovala druhé třídě - té starší, v celé třídě jich je asi 15, takže nechápu proč na ně aspoň nenahlídnou CO dělají, po hodině kdy dostane zadání, nepochopí a celou dobu píše špatně dostane pětku, o znalostech jazyku se ani nevyjadřuju a za 9 hrubek má stále ještě dvojku, takže přinutit ho učit se je bezpředmětné, taky už mu bylo ve škole řečeno ať je v klidu že ho přetěžujeme, že dvojka je taky dobrá známka, a když chci po učitelceč aby přitvrdila, takmi řekne že je to s ním složité, když je tak milý................
Znalosti skoro žádné, jen co se naučíme doma, na co přijdu že neumí a tak, mimochodem v pátek se neučí vůbec, protože není dost učitelek, prostě se mi to nelíbí.
Do té školy do které by měl nastoupit od září zbytek třídy přestoupí o rok později, syn je teď ve 4, třídě, po páté tř. už tam jdou všechny děti - na vyšší stupeň - a domluvila jsem, že přejdou do téže třídy kde bude i syn, nebo budou  rozděleni a on si může vybrat s kým a kam  bude chtít chodit.
Lákám ho taky na to že tam mám kamarádku, kdyby něco a že tam chodil tatínek a taky že tam teď přejde polovina jejich sloučeného ročníku.

Většinou děti mají potíže s přechodem už z principu, al e ze zkušeností rodičů starších dětí vím, že mají šílené mezery ve znalostech a už loni jsem se rozhodovala, jestli ho přeložit, pak mi to bylo líto a už v říjnu sjem věděla že to byla chyba. Mohl to trošku dohnat , tento rok hodně "ztratil" , takže když teď přejde do páté třídy, což je ještě základní stupeň, tak by to nemuselo být tak moc hrozné, mohl by dohnat mezery a plynuleji přejít  do vyššího stupně.

Májajája: zdá se mi, že píšeš o naší škole. Chytni synátora a pryč s ním. On to zvládne. U nás se neučilo ve středu a základy angličtiny chybí tomu staršímu dodnes. Mladší šel pryč po první třídě, jak jsem už psala, a stejně paní učitelka ve druhé třídě odhalila nedostatky v prvouce. ¨Měl samé jedničky, ale radši budu mít dvojku, trojku a něco v hlavě než pěkné vysvědčení a hlavu dutou.

Tak jsem na nervy, mluvila jsem s ředitelem školy do které hcci dítě dát a asi jim hygiena změnila vyjímku na počet dětí ve třídě, jestli mi tu zůstane, tak si asi najmu nějakou domácí učitelku a nebo...já nevím, ale budu doufat že jim někdo propadne, aby ten náš se mohl něco naučit................. to jsem ale škodolibka, co,,,,,,,,,,,,,,,,,
jsem spíš zoufalá