Diskuse - Babinet.cz / Moje matka je totální cholerik

Mara Jade · 26. 5. 2006 17:51

Moje matka je totální cholerik, neustále na mě jenom ječí, jak všechno dělám špatně atd.atd. rozumně se s ní mluvit nedá,to mi spíš jednu vrazí. podle mě je se svojí agresí zralá na psychologa, ale možná jsem zaujatá. dneska mě naštvala, protože nemohla najít svůj fén na vlasy (její, protože já ho nepoužívám nikdy, zničila bych si vlasy..) a mě i sestře kvůli tomu prohrabala pokoj, i když jsme jí říkaly, že my ho nepoužíváme. to už na mě bylo moc a poslala jsem jí do háje. mě nevadí, že mi nevěří, její důvěra je mi po podobných zážitcích ukradená, ale vadí mi, že se mi takhle neustále hrabe v soukromých věcech. taky mi vadí, že mi otvírá šuplíky, když něco hledá atd... neustále se mě vyptává na moje vztahy, po kterejch potom šlape. taky mi neustále nadává, že jsem tlustá, jenže já mám 165 cm, vážím něco málo přes padesát kilo a jsem od přírody droboučká. dneska už mi ruply nervy, ječela jsem na ní, ať mě nechá napokoji, ať se mi nehrabe ve věcech a poslala jí do háje a odmítám s ní mluvit. jenomže jako dlouhodobý řešení to prostě fungovat nemůže, co mám dělat? rozumně se s ní mluvit nedá a otec mě nebere vážně. butter vždycky jsem měla pocit, že bych potřebovala psychologa, ale poslední dobou mi dochází, že na psychu patří spíš matka... butter butter butter

misha88 · 26. 5. 2006 17:55

.

Upravil(a) misha88 (2. 2. 2011 21:47)

mashanka · 26. 5. 2006 19:27

S tím nic neuděláš. Moje matka je stejná. S věkem se trochu uklidnila, hlavně, když jsme se s bráchou osamostatnili a nebylo kolem ní tolik "viníků", ale v podstatě je to pořád ona. Je popudlivá, cokoli člověk řekne, není pravda, protože Vonáskové od vedle říká něco jiného.....
Nejvíc mě štve, že na cizí lidi působí jako miloučká paní.
Je mi 39 let a dodnes si koušu nehty - z ní

Irenka21 · 27. 5. 2006 7:16

Moje matka pracovala roky v řídící funkci a je to znát, do telefonu jsme nejlepší kámošky, dobře mi poradí a tak, ale když přijede do naší rodiny na pár dní, jsou z toho hádky, chtěla by nám uspořádat věci i život podle jejího a my nechceme.
Já jako matka mám na děti málo času a když jsem doma bývám k smrti unavená, když mi dojdou argumenty a vysvětlování nepomáhá, ječím také. Sama vím, že to není řešení, ale někdy rupnou nervy každému.
Vypiš si hlavní příčiny, proč tvoje matka řve a zamysli se , jestli opravdu nejde něco z toho změnit, určutě to s Tebou myslí dobře, potom si sepiš, která témata ječení byla podle Tebe neoprávněná. Sedni si s ní, až bude mít lepší náladu, řekni, že už se nechceš v rodině hádat, že akceptuješ něco z toho, co se jí nelíbí a změníš to a že něco se zase nelíbí Tobě a to si nepřeješ, aby dobudoucna kritizovala. Je to Tvoje matka, ne nepřítel, jistě se o Tebe starala, když si byla malá a stálo ji to dost úsilí a odříkání vlastních zájmů a pohodlí, tak buď trochu diplomat, ony maminky někdy fakt mívají dost starostí a pocuchané nervy, ale ty starosti jim vznikají právě tím, že nedaly své děti pryč, ale vychovávají je.

Door · 9. 2. 2007 21:51

To mám doma...ale to ty víš, MJ... Tvojí ségře se naprosto není co divit, že zdrhla - a tobě můžu jenom doporučit to samé. Maturu zvládneš, i když ti doma pořád omílají, jak jsi blbá (taky bych chtěla být tak blbá big_smile ), mno a potom prostě uteč - však už máš ke komu...

Třeba já jsem schopná uznat, že dělám spoustu věcí, co bych neměla, a tudíž si to pak prostě musím slíznout - ale za určitou hranici by ten křik z druhý strany taky neměl přelízt... A největší problém bych taky viděla v tom, že na venek je moje mamka hrozně moc hodná a milá... hmm Těžko pak člověk někomu vysvětluje, že dostal hafo facek jen proto, že přelil kytku... hmm

Pandorraa · 9. 2. 2007 22:04

Uteč, však už mas ke komu......

Tak tomu se směju. Neni kam a ke komu utéct..... neutečeš sama před sebou. Protože ty už teď jsi stejna jako tvoje matka..... protože ona je už dávno stejná, jako byla její matka..... Před tímhle se nedá utěct, tenhle řetěz se dá jen přerušit!
A začít je třeba tím, že si člověk musí uvědomit jedno: Kdo já vlastně jsem, že si dovoluji soudit svoji matku??? Co já vlastně vím o tom, čím si ona prošla? Jak jí vychovavali???..... To nikdy neviš, dokud nezačneš komunikovat jinak než řevem a ublíženým mlčením.
A to je hodně těžké. Žádná maturita, ale právě tohle ukáže, zda jsi ještě dítě, či zda už dospělá žena.
Všechny jsme stejné, jako byly naše matky..jen některé to stále odítáme, jiné to o sobě víme a umíme s tím zacházet smile

mashanka · 10. 2. 2007 15:23

Mara Jade napsal(a):
Moje matka je totální cholerik, neustále na mě jenom ječí, jak všechno dělám špatně atd.atd. rozumně se s ní mluvit nedá,to mi spíš jednu vrazí. podle mě je se svojí agresí zralá na psychologa, ale možná jsem zaujatá. dneska mě naštvala, protože nemohla najít svůj fén na vlasy (její, protože já ho nepoužívám nikdy, zničila bych si vlasy..) a mě i sestře kvůli tomu prohrabala pokoj, i když jsme jí říkaly, že my ho nepoužíváme. to už na mě bylo moc a poslala jsem jí do háje. mě nevadí, že mi nevěří, její důvěra je mi po podobných zážitcích ukradená, ale vadí mi, že se mi takhle neustále hrabe v soukromých věcech. taky mi vadí, že mi otvírá šuplíky, když něco hledá atd... neustále se mě vyptává na moje vztahy, po kterejch potom šlape. taky mi neustále nadává, že jsem tlustá, jenže já mám 165 cm, vážím něco málo přes padesát kilo a jsem od přírody droboučká. dneska už mi ruply nervy, ječela jsem na ní, ať mě nechá napokoji, ať se mi nehrabe ve věcech a poslala jí do háje a odmítám s ní mluvit. jenomže jako dlouhodobý řešení to prostě fungovat nemůže, co mám dělat? rozumně se s ní mluvit nedá a otec mě nebere vážně. vždycky jsem měla pocit, že bych potřebovala psychologa, ale poslední dobou mi dochází, že na psychu patří spíš matka...

Moje máma byla kdysi taky taková, ale časem se to zlepšilo - začala jsem si prostě dělat co chci, i kdyby se měla třeba postavit na hlavu a ona si časem zvykla, že prostě s takových chováním u mě nepochodí a že se mnou nehne, i kdyby se třeba uječela - že ji mám na háku. Jenže na to musí mít člověk beranní povahu a tu každý nemá.

Dnes je mi 40 a jsme v pohodě. Když se míchá do něčeho, co mi není příjemné, prostě jí řeknu, že o tom se s ní bavit nebudu. Tečka.

Nick3594 · 12. 2. 2007 15:44

Mara Jade, jsem cholerik jako vyšitý big_smile , a řeknu Ti jediné. Vše se dá změnit, když člověk chce. Ale je to běh na dlouhou trať, jednoho dne můžeš stanout v cíli a mít na krku vavřínový věnec....... Chce to jediné - začít, vydržet, nepolevit a makat na sobě. Začínala jsem tím, že jsem běhala po schodech několik pater, to jsem měla pane kondičku a vrátila jsem se hezky uklidněná lol . Teď mi stačí jen zhluboka dýchat nebo se proběhnout na záchod a zpět big_smile . Tak vzhůru do práce, protože bez práce nejsou koláče !
A určitě víš, že všechny mámy to se svými dětmi myslí dobře a ony ví "nejlépe", co by měly jejich děti dělat rock .

Dřív mě to hrozně vytáčelo, dnes dávám na "dobře míněné rady" odpověď: Mami díky, ale tvoji radu nepotřebuji, udělám si to po svém. Až budu tvoji radu potřebovat, tak si o ni řeknu. A tohle omílám stále dokola hmm . Nejdřív jsem si vyslechla kázání o nevděčné dceři roll , dnes je na druhé straně drátu ticho nebo odpověď ve stylu: No, hm..... dobře. vissla . Někdy mi taky ujedou nervy a když začnu ve stylu Ježišimaria big_smile , mamka hned bere zpátečku hmm ....... Tahle výchova už ale trvá 10 let.......... gloria sova