bublinka napsal(a):

Salvator napsal(a):

Anna M napsal(a):

Salve odvádíš tu dobrou prácí, ještě ti tu chybí Crabat!

Vše díky vám, kteří diskutujete a ptáte se. Mám z vás opravdovou radost. Nikdy neustávejte v hledání pravdy. Zapomeňte na své problémy a předávejte dál těm, kteří o to stojí. Když to začnete dělat, přijdete na to, že není na zemi nic jiného, co by mělo větší cenu a co by vás více bavilo. Pak vám pošlou do cesty lidi, kterí jsou připravenými žáky abyste jim ukazovali světlo duše.

Připojuji se k poděkování všem, Tobě Salve obzvlášť. Včera jsem o tom zrovna přemýšlela, proč na toto fórum píšeš a obsáhle a trpělivě odpovídáš na dotazy, které se vlastně pořád dokola opakují. Určitě ne proto, že by jsi neměl nic jiného na práci   

Takže jsem došla k tomu, že ten, kdo dosáhl určitého poznání, cítí, že by si ho neměl nechávat pro sebe, ale nabídnout ho těm, kdo projeví zájem. Věřím, že nikdo z lidí ještě nedosáhl konečného poznání (pokud něco takového vůbec existuje), takže každý, ať už je jakkoli daleko, je zároveň taky ještě pořád žákem a učí se od těch, co jsou před ním. A jak by potom sám mohl očekávat, že jemu bude někdo něco trpělivě vysvětlovat, když on sám by nebyl ochoten udělat to samé?

Je to jako na karate, na které jsem začala chodit. Mám nejnižší pásek a učím se od těch, co mají vyšší a je jedno jestli jim je patnáct nebo padesát. Až trochu pokročím a něco se naučím, tak budu považovat za svoji povinnost předávat to, co jsem naučila zase těm, co budou začínat a budou mít zájem se učit.

Nejdřív jsem na tohle forum nechtěla nic psát, připadalo mi to totiž, že bych tu byla jako prvňáček mezi vysokoškoláky, ale pak mi došlo, že je to úplně jedno. Prostě jsem na takové úrovni jaké jsem a z toho musím vycházet. A jsem ráda, že se mi tu místo výsměchu dostalo  odpovědí. Takže děkuji.

Bublinko,
já s úctou smekám před tebou. Ze tvých slov je vidět, že jsi pochopila. I v této chvíli jsi dosáhla jistého zasvěcení - vhledu do fungování světa. Vyjádřilas to přesně, jak to cítím. Kdyby všichni dělali to stejné, zakrátko bychom se dočkali ráje na zemi. Nezbývá, než postavit proti zdi ingorance a arogance trpělivost. vůli a lásku.
Ovšem láska není to, když se člověk neurčitě usmívá a z každým chce být zadobře, nechce vstupovat do konfliktů, protože se jich bojí. Láska je také umět říct člověku svůj pohled i přesto, že bude odmítnut. Také to zanechá viditelnou stopu a jednoho dne si na to dotyčný vzpomene a pomůže mu to. Mnohokrát se mi to v životě potvrdilo.
A pokud jde o to, kdo je "prvňáček" a kdo "vysokoškolák", vše je relativní. Myslím, že každý jsme a můžeme být v něčem opravdu dobrý. A v tom ostatním se nechme poučit od těch, kteří umí. Učme se od těch, kteří zvládli život a jeho úskalí před námi. Chtějme se stát žáky Mistrů a služebníky světa. Protože Oni tu cestu prošli před námi a opravdu není takového utrpení a bolesti, kterou by nebyli prožili. Proto nám dokonale rozumí a nikdy nesoudí, jenom vybízejí k další usilovné práci.
Máloco jiného má opravdový smysl, na to si každý časem přijde sám.

bublinka napsal(a):

Salve, děkuji. 
Asi vím, jak to s tou láskou myslíš. Někdy může být projevem lásky i to, že je člověk na sebe nebo na ostatní tvrdý. A to někdy vyžaduje velkou odvahu.

Odvahu? Ani ne...spis musis predem pocitat s tim, ze tak, jak te zprvu budou lide proklinat, mohou te pozdeji zas oslavovat. Nekdy je tezsi unest to druhe nez to prvni....

Ahoj Salve,
no to by se mne tedy primo osobne dotklo, kdybys rekl, ze jsi byl po vikendu svezi jak rybka zlata! Vzdyt to byl poradny maraton, to by i mne porazilo A ze ten muj "sentinel" ma paru, to vis.... A porave proto! Ne kvuli lidem, ale kvuli mne samotne, ne kvuli ovacim ci zatracovani...ale kvuli dopadum na mne samotnou mi to stale neni jedno... Ale ja vim, ze ty mi rozumis Jde prave o tu odolnost, kterou je asi treba stale budovat, aby clovek neztratil ten spravny smer.
Pozdravuj doma a jeste jednou dik hlavne za deti 

Jo a pri pomysleni, ze prave ty hrajes astma, to se teda bavim

Marfet napsal(a):

Salvatore, mohl by jsi prosím vypsat životní zákony které znáš a něco o nich? Mám na mysli "zákon rezonace, ...."

Samozřejmě mě zajímají názory Vás všech .

Marfete ty sám víš....
Vše vychazí z zákonu mikrokosmu a marokosmu. jsou tu čtyři zákony a to: zákon analogie, zákon polarity, zákon úrovně bytí a zákon jednoty.

Pandorraa napsal(a):

bublinka napsal(a):

Salve, děkuji. 
Asi vím, jak to s tou láskou myslíš. Někdy může být projevem lásky i to, že je člověk na sebe nebo na ostatní tvrdý. A to někdy vyžaduje velkou odvahu.

Odvahu? Ani ne...spis musis predem pocitat s tim, ze tak, jak te zprvu budou lide proklinat, mohou te pozdeji zas oslavovat. Nekdy je tezsi unest to druhe nez to prvni....

Pan, to je asi spíš o Tobě
U mě to je ještě pořád o té odvaze. Já jsem totiž pořád velký ZBABĚLEC, co má strach říkat lidem i sobě nepříjemné věci. A co víc.... dokonce má strach říkat i ty příjemné.
No prostě mě čeká ještě dlouhá cesta...

Marfet napsal(a):

bublinka napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Odvahu? Ani ne...spis musis predem pocitat s tim, ze tak, jak te zprvu budou lide proklinat, mohou te pozdeji zas oslavovat. Nekdy je tezsi unest to druhe nez to prvni....

Pan, to je asi spíš o Tobě
U mě to je ještě pořád o té odvaze. Já jsem totiž pořád velký ZBABĚLEC, co má strach říkat lidem i sobě nepříjemné věci. A co víc.... dokonce má strach říkat i ty příjemné.
No prostě mě čeká ještě dlouhá cesta...

Bublinko,
dříve jsem neměla strach říct komukoliv pravdu a občas se mi to nevplatilo . Hlavně v zaměstnání. Pořád jsem člověk, který s jinými mluví narovinu, ale už nejsem tak ukvapená a dávám si víc pozor na to co říkám, protože jak se říká "každý pravdu neunese". Ale je pravda - každému se nezavděčíš a každý je na jiném stupni vývoje.

Marfet, každý se asi máme naučit něco jiného. Někdo se má třeba naučit, aby nebyl tolik ukvapený a občas i uměl mlčet, někdo zase, aby se uměl projevit a nemlčel.
Ale pozor!  Není to o tom, říkat „pravdu“ v tom smyslu, že se postavíš do pozice chytráka a cpeš druhým, co by měli nebo neměli dělat.
Je to o tom, otevřeně a upřímně vyjádřit svoje svoje pocity a myšlenky, beze strachu, co tomu kdo řekne.
A to je zrovna asi můj domácí úkol.