Já znám pána na mateřské. Jeho žena chodí do práce, jeho tchýně se stará o dítě a on staví dům

Jasně, takzvané feministky si za to vlastně můžou samy. Když se řekne feministka, tak si představím jednu dávnou televizní diskuzi, kdy tam jedna feministka obhajovala ženská práva, ale dělala to dost agresivně a nesmlouvavě, prostě asi jak by to vypadat nemělo. Nějak mi to utkvělo v paměti.

poblinka napsal(a):

jej i já toužím po kytkách apo tom,aby mi chlap pomohl do kabátu,uvařil večeři ,když přijdu utahaná a sem tam s něčím pomohl.Ale nějak si nejsem jistá jestli to čeští chlapi ještě umí?Můj ex manžel to teda neuměl.Můj současný přítel není čech a chová se ke mně strašně hezky.připadám si s ním jak princezna.není pro něj problém umýt nádobí,uvařit ,dát prádlo do pračky.Myslím ,že ženská potřebuje péči.A chlapovi to možná dá pocit ,že je chlap když ženská o sebe nechá pečovat.Tkže   Juraj neboj se  ... my o to stojíme.

Přesně tak. Ženám naše úcta nejen patří, ale je to naše povinnost. Pokud někdo tvrdí opak je to blázen a nezaslouží si žádnou ženu a ani její lásku. Jsem asi možná velkej romantik, ale je to tak. Žena neni náš otrok a  ani sluha. S domácími pracemi nemám problém, vaření mě baví  a když rodině můj výtvor chutná tak je to báječnej pocit (jen vyžehlit košili je pro mne nadlidskej problém ) a i nejen pro to si manželky velmi vážím. Dnešní svět je pro většinu žen velmi tvrdej a ponižující viz. získání zaměstnání, mzdy za práci, chování ze strany některých taky gentlemanů, násilí apod. A to nemluvím o tak důležité události jako je porod. To by nikdo z mužů nepodstoupil a se svojí partnerkou nevyměnil, ať si říká cokoliv. Sám jsem byl u obou porodů manželky, a v situaci kdy jde opravdu o život, si člověk teprve uvědoní ja ji má rád , siláctví je to tam a že všechny problémy jsou vlastně zanedbatelné. Tak že, úcta? Málo! Jsme vašimi dlužníky na celý život.

lvice napsal(a):

Dobré ráno všem, toto téma mě docela zaujalo. Osobně si myslím, že žena má právo být uctívána, je přece dárkyní života. Ale bohužel samy ženy si způsobily svým a to říkám oprávněným bojem za rovnoprávnost, ale nějak to s tím feminismem přehnaly a tak rytířství postupně vymírá. Žena přebírá mužskou roli, a pak se všichni divíme, že naši miláčkové zpohodlněli a "zapomněli" na galantnost.
Uvedu malý příklad. Dnes jsem byla pozvána na oběd jedincem, kterého ještě ani neznám. A styl pozvání? Řekni kdy a kde a já to zaplatím (cituji....). Úžasně romantická první schůzka, měla jsem chuť ho poslat k šípku...... Nakonec se mu vybraná restaurace nelíbila a posílal mi nějaké připomínky. Když jsem mu odepsala, ať vybere něco jiného, že se nechám ráda pozvat, najednou bylo ticho...... Tak tenhle dotyčný mě uvidí zdá se opravdu jen na tom obědě, ten si nenechám ujít .
A muži na mateřské? Pokud prohozené role oběma stranám vyhovují, tak proč ne.

No tak to je pěkné pozvání a o romantiku máš postaráno. Ten jedinec = magor (a asi už myslí na jediné, že mu sama spadneš do náruče). Jsem teda zvědav jak si ho vychutnáš (to bude asi lepší i než  ten oběd). Tak se drž.

Zipi, původně feminismus měl velký smysl - boj zo rovnoprávnost žen, za právo volit, za právo pracovat a dostávat za to stejnou odměnu jako muži, studovat atd. Toho jsme dosáhly. Nemyslím si, že feminismus tkví v tom, že si uvědomuji, že si umím sama otevřít dveře, ale v tom, jak dáváš muži najevo, že nepotřebuješ, aby Ti ty dveře otevíral, protože ty si je v pohodě otevřeš sama. Tak se muži přizpůsobili. Proč by ti je měli otevírat, když ví, že ty si je otevřeš sama a nemáš zájem, aby Ti je otevírali oni? Ale s tou poslední větou s Tebou naprosto souhlasím. Žena a muž jsou protipóly a společně tvoří ideální jednotu. Není nutné se honit za ideou být jako oni, my nejsme jako oni a nikdy nebudeme. Jsme ženy a oni muži, jen vzájemně tvoříme jednotu. Bohužel z žen se staly muži a z mnoha mužů ženy. Tak co se divíme.......

lvice napsal(a):

Zipi, původně feminismus měl velký smysl - boj zo rovnoprávnost žen, za právo volit, za právo pracovat a dostávat za to stejnou odměnu jako muži, studovat atd. Toho jsme dosáhly. Nemyslím si, že feminismus tkví v tom, že si uvědomuji, že si umím sama otevřít dveře, ale v tom, jak dáváš muži najevo, že nepotřebuješ, aby Ti ty dveře otevíral, protože ty si je v pohodě otevřeš sama. Tak se muži přizpůsobili. Proč by ti je měli otevírat, když ví, že ty si je otevřeš sama a nemáš zájem, aby Ti je otevírali oni? Ale s tou poslední větou s Tebou naprosto souhlasím. Žena a muž jsou protipóly a společně tvoří ideální jednotu. Není nutné se honit za ideou být jako oni, my nejsme jako oni a nikdy nebudeme. Jsme ženy a oni muži, jen vzájemně tvoříme jednotu. Bohužel z žen se staly muži a z mnoha mužů ženy. Tak co se divíme.......

ano samozrejme souhlasim puvodni smysl...
ale precti si sama co pises: jak dame muzum najevo.... zase premyslime o muzich jako o nasich detech, coz je signifikatne problem dneska: zaroven si je tak vychovavame (domyslime za ne...), a zaroven se pak divime ze na to neprijdou samy. spravna uvaha podle me vede takto: vim zena si umi otevrit dvere, ale ja ji chci prokazat uctu a podrzim je, a pokud se na to zatvari blbe, tak je nesebevedoma, potrebuje si dokazovat cokoliv . Stejne tak by melo platit vse naopak, jako napr. vim ze muj drahousek si klidne uvari sam, ale rada mu uvarim

bohuzel dnesni muzi uprednostni spise postoj: dyk to zvladne sama, tak proc bych ji mel pomoci nebo hure: ona me na nic uz nepotrebuje...

lvice napsal(a):

Macháčku,

tak zážitek skvělý. Po pěti minutách tvrdnutí před restaurací mi přišla SMS: Už jsi tam já jsem zacpanej tam a tam. Sebrala jsem se a šla se najíst do závodní jídelny....... Tento muž je vzor buranství...... I takoví jsou muži.... Naštěstí ne všichni . Nemyslím, že jsem o něco přišla, že jsem ho neviděla .

Hm, klasika. Něco už napovídalo, že to takhle dopadne. Takové je asi opravdu lepší nevidět resp. se s ním nesetkat, možná že by jsi byla ještě více zklamaná, když by promluvil něco při tom obědě. Držím Ti, aby se ti takovéto typy vyhýbali na sto honů.

Ivetata: tak to taky nechápu....já zase nedávno "křenila" na cvičáku s mým dítkem a se psem...dvě holčiny (12 a 16 let) se tam bavily a ta starší vyprávěla, jak je děsná sranda na někoho zavolat jménem a když se otočí, tak říct "nečum" (no už tohle mi vtipný nepřišlo)...no a pak dodala, že "no já na todle mýmu klukovi vždycky naletím a von vždycky Nečum..."....tak to jsem nevydržela, otočila se a řekla "Tak ten by šel, chlapec. A už bych ho nechtěla, takhle mluvit."...holka, chuděra, koukala a netušila, tkerá bije...

No nevím jestli se ti mladí kluci nebojí těch mladých soběstačných slečen aby se jim nezačaly posmívat když začnou být galantní  a pak v dospělosti abys je hledal  v kupce sena prostě galantní muži nerostou a myslím že si za to můžeme samy svou emancipovaností i když ruku na srdce někdy fakt nechtěnou.
Nevidím nic rovnoprávného na tom že všechny chodíme do práce stejně jako muži ale jen oni chodí unavení z práce a nám začíná další směna

Já myslím, že je jich malinko víc

[No a kde tgakového najdeš?