Oznámení

29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu

6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog

#1 23. 5. 2006 9:25

gymnazistka
♥♥-----
Registrovaný: 23. 5. 2006
Příspěvky: 99

nezvládám výchovu nevlastního syna

Dobrý den, potřebuji poradit. Před půlrokem jsem se podruhé provdala. Mám ve své péči třináctiletou dceru (vychází s manželem dobře). On má sedmiletého syna, který žije s matkou a u otce (tedy teď už u nás všech) bývá jednou za 14 dní o víkendu.
Manželova bývalá žena syna proti otci poštvává, navádí ho. Kluk tátovi nadává (blbečku, idiote, debile - slyší to doma od matky), vůbec ho neposlouchá, dělá naschvály. Nejí (ví, že tím otce hodně potrápí). Otec dělá dle mého zásadní chybu: synovi se vnucuje, vnucuje mu jídlo, přemlouvá ho. Výhružky, že nic jiného kluk k jídlu nedostane, nedodrží, hned za 15 minut za ním přispěchá s jiným jídlem. Jsem z toho zoufalá. Kluk se chová arogantně, jako kdyby mu to tady patřilo, nepozdraví, nepoděkuje, neosloví, jsem pro něj "tátova manželka". Je divoký, ale ne hyperaktivní. Otec jeho nemožné chování omlouvá, nikdy ho nepotrestá. Klukovi nenadáváme, matka ho rozcapuje a vidí se v něm (zůstala bez partnera, žije jen pro kluka), a proto mě překvapuje, že kluk minule napsal na papír sám od sebe, když byl u nás: Jsem nesnesitelnej hajzl.
Co si o tom myslíte? Jak se k němu chovat? Nechci se s manželem kvůli klukovi hádat, ale panuje tu docela napjatá atmosféra a nervozita. Mám taky strach, jak ho zvládnem za pět, za deset let, až bude v pubertě. Už teď si prosazuje svou a když není po jeho, tak je zle.
Poradíte, jak na to?

Není tady

 

#2 23. 5. 2006 9:38

sillwan
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 7705

Re: nezvládám výchovu nevlastního syna

gymnazistka napsal(a):

Dobrý den, potřebuji poradit. Před půlrokem jsem se podruhé provdala. Mám ve své péči třináctiletou dceru (vychází s manželem dobře). On má sedmiletého syna, který žije s matkou a u otce (tedy teď už u nás všech) bývá jednou za 14 dní o víkendu.
Manželova bývalá žena syna proti otci poštvává, navádí ho. Kluk tátovi nadává (blbečku, idiote, debile - slyší to doma od matky), vůbec ho neposlouchá, dělá naschvály. Nejí (ví, že tím otce hodně potrápí). Otec dělá dle mého zásadní chybu: synovi se vnucuje, vnucuje mu jídlo, přemlouvá ho. Výhružky, že nic jiného kluk k jídlu nedostane, nedodrží, hned za 15 minut za ním přispěchá s jiným jídlem. Jsem z toho zoufalá. Kluk se chová arogantně, jako kdyby mu to tady patřilo, nepozdraví, nepoděkuje, neosloví, jsem pro něj "tátova manželka". Je divoký, ale ne hyperaktivní. Otec jeho nemožné chování omlouvá, nikdy ho nepotrestá. Klukovi nenadáváme, matka ho rozcapuje a vidí se v něm (zůstala bez partnera, žije jen pro kluka), a proto mě překvapuje, že kluk minule napsal na papír sám od sebe, když byl u nás: Jsem nesnesitelnej hajzl.
Co si o tom myslíte? Jak se k němu chovat? Nechci se s manželem kvůli klukovi hádat, ale panuje tu docela napjatá atmosféra a nervozita. Mám taky strach, jak ho zvládnem za pět, za deset let, až bude v pubertě. Už teď si prosazuje svou a když není po jeho, tak je zle.
Poradíte, jak na to?

Ahoj, sice ti nemuzu poradit ze sve vlastni zkusenosti, ale jen pripadem z meho blizkeho okoli, ale treba ti to pomuze. Moje nejlepsi kamaradce to v manzelstvi nevyslo a tak doslo k rozvodu, ktery se kvuli diteti tahne jiz 4 roky. Nevypada to na brzky konec, bohuzel. Dite (7 lety, vysoce inteligentni kluk) je v predbezne peci matky, nic mene musi kazdy druhy vikend k otci. Taky se od nej vracel jako uplne jinej clovek, drzy, bil svoji mamu i babicku a vzdy to trvalo tak tri dny nez se srovnal. Ted moje kamaradka zije s pritelem, ke kteremu malej vzhlizi, zacal brat ty vikendy u sveho otce jako nutnost, ktera trva par hodin. U sve mamy ma bohaty program, coz u sveho otce postrada, ten cas venuje jen tomu, aby ho postvaval proti matce a to dite to jiz pochopilo. Myslim si, ze by ste toho vaseho kluka meli zaujmout vic nez jeho mama, nachystat mu na vikend vzdy nejake prekvapeni, treba i maly vylet a tak, aby se k vam tesil, protoze to jak se chova, podle mne neni proto, ze by sveho otce rad nemel, ale proto ze ma na nej vztek, ze odesel od nich odesel. Snad jsem to napsala dost srozumitelne. Drzim palce, aby se u vas vsechno brzo vyresilo. smile

Není tady

 

#3 23. 5. 2006 9:41

Michaela.43
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 2075

Re: nezvládám výchovu nevlastního syna

Napsalas: "...kluk minule napsal na papír sám od sebe, když byl u nás: Jsem nesnesitelnej hajzl."
To znamená, že on si to UVĚDOMUJE, že škodí. Bohužel, bohudík, je tady chyba otce, že si to nechá líbit, že se mu vnucuje a kluk zkouší, kam  až ve vsých alotriích může dojít... Zkus s manželem promluvit, jak to vidíš, ale v klidu, spíš počítej, že se bude jeho zastávat, aby ho tzv neztratil, ale nic manželovi nevnucuj, jednak pro klid v rodině a jednak na to musí přijít sám...Jestli ho bývalka poštvává, na to za pár let příjde sám a udělá si sám názor a obrázek.Podle mne by otec mělk mít u syna určitou autoritu, a ať předchozí vztah dopadl jak dopadl, není přeci přípustné, aby 7letý kluk říkal tátovi blbečku, idiote - to už při prvním blbým kouknutí měl dostat pár přes zadek - nebála bych se, že by se odtáhl, spíš teprve pak by si začal otce vážit - na toto ale musí nějak tvůj manžel přijít sám....
dále píšeš "...Otec jeho nemožné chování omlouvánikdy ho nepotrestá..." proč ho omlouvá???ano, kluk je chudák, otec s matkou se rozvedl, ale musí se chovat korektně( ne nadávat otci či dokonce tobě, nedělat naschvály...)

Nemohu ti zde psát, že já bych mu dala pořádně přes pr..., protože  to by se otec určitě postavil za něj( přestože bys jako otce bránila), ale určitě by to pomohlo - zvláště te´d, protože později, až opravdu bude v pubertě, tak už to bude o ničem....

Není tady

 

#4 23. 5. 2006 9:51

gymnazistka
♥♥-----
Registrovaný: 23. 5. 2006
Příspěvky: 99

Re: nezvládám výchovu nevlastního syna

Na upřesněnou: matka krátce po porodu kluka sbalila a od manžela odešla. Ukázalo se, že jí šlo o to mít dítě (bylo jí už dost přes 30). Manžel se tím trápil, ale pak pochopil, že ona se k němu s dítětem už nikdy nevrátí. TEPRVE POTOM jsme se spolu seznámili. Než jsme se vzali, chodili jsme spolu 5 let, kluk mě zná od svých 2 let a i tehdy si na mě a dceru přivykal postupně. Odmala s ním každý jedná jako v rukavičkách.
Otec mu samozřejmě připravuje atraktivní program, jezdí(me) s ním na výlety, do Prahy, na Sněžku, do divadla, na kolo, na lyže, pouštět draka, k babičce, na různé dětské akce,... atd. atd. Ovšem jakmile klukovi nevyhoví, ten mu okamžitě řekne: tak já už k tobě nebudu chodit!!! To je vydírání a manipulace (odkoukáno od matky).
Fakt nevím, co s tím. Vrcholem bylo, když tátu zamknul v koupelně a nechtěl ho otevřít. Já to nevěděla, bydlíme v domě, byla jsem o patro níž. Manžel pak kluka pokáral, že je "rošťák". Mám dodávat víc? Začíná to pro mě být nesnesitelné. A když se ohradím, tak to vypadá, že nasazuju, protože takové už macechy bývají. Ještě před dvěma měsíci, kdy jsme se s manželem přestěhovali do společného domu, jsem byla s klukem kamarádka, blbli jsme spolu, za každou cenu jsme se snažili, aby mu tu bylo dobře. Výsledek? Velice rychle toho zneužil, autorita v háji. Takže jsem ochladla a on to velice rychle vycítil. Jedná za mými zády, šeptá tátovi, když chce obejít pravidla hry, která jsme nastolili. Nevdávala jsem se nijak zbrkle, o tom, že matka kluka programuje a navádí, jsem věděla, že je závistivá a nepřejícná taky, ale že bude kluka takhle poštvávat a že to bude u nás vypadat takhle, to jsem vážně netušila!
Jinak manžel na to nikdy sám nepřijde, četl knihu Porozvodové jevy, kde autor vysvětluje, že rodič, který je pomlouvaný, má dítěti vytvořit pohodu a nedělat to samé, tak se toho drží jako klíště a pochopil to tak, že má klukovi ustupovat, aby nevytvářel tlak a napětí.

Není tady

 

#5 23. 5. 2006 9:58

helena
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 12. 1. 2006
Příspěvky: 31213

Re: nezvládám výchovu nevlastního syna

Tatínek má výčitky, že od kluka odešel, takže mu povolí naprosto všechno a navrch se mu vnucuje. Tím v něk jenom podporuje jeho chování, protože po vině nenásleduje trest, což je pro výchovu nutné. On musí vědět, že jsou nějaké mantinely, po jejichž překročení přijdou sankce. Jenže s tím si musí otec poradit sám.
Kluk jasně ví, že se chová nepřijatelně - možná je to taky jeho reakce na otcův odchod (Já ti ukážu!), ale ono mu to vychází, za tatínkovy "pomoci".
Asi bych si na tvém místě promluvila jednak s manželem (pokud se kluk bude chovat stejně, tak ať ho vezme třeba do kina, ale ne domů), protože ty nejsi povinna snášet "hajzlíka", jednak bych možná zkusila popovídat s malým, přiměřeně k věku, ve smyslu že ho má táta pořád rád, ty taky, ale že to, co dělá, vám ubližuje.
Jestli ovšem tvůj manžel bude v téhle "výchově" pokračovat, docela chápu tvé obavy ze synkovy puberty.


http://img1.wapster.pl/logosrv.aspx?id=2134840
Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo.
chtěl bych jak ponorka lehnout až na dno a přestat vysílat volací znak...

Není tady

 

#6 23. 5. 2006 10:07

gymnazistka
♥♥-----
Registrovaný: 23. 5. 2006
Příspěvky: 99

Re: nezvládám výchovu nevlastního syna

Znovu opakuji, táta od kluka neodešel, matka, když se po porodu zotavila, tak šla. Vzali  se, když byl kluk na cestě. A pak rychle konec. Myslím, že manžel dnes už (v duchu) dokáže připustit, že jí šlo o to sehnat akorát dárce... Ale ne tátu. Ona je velice fixovaná na matku, takže má dítě a maminku. Právě s ní mého  manžela pořád pomlouvá. Kluk pochytal spoustu výrazů od nich dvou. Měl by už ale vědět, že když si nemůže otevřít papulu na učitelku nebo na tety, což jsou kamarádky jeho mámy, tak by se měl chovat slušně i tady. Jenže on si tu dělá co chce a ještě z toho má švandu. Nejvíc mě na tom šokuje, jak rychle se to mění k horšímu!

Není tady

 

#7 23. 5. 2006 10:07

Eva36
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 11. 1. 2006
Příspěvky: 4794

Re: nezvládám výchovu nevlastního syna

gymnazistka: Tak bych řekla, že to je věc na psychologickou poradnu. Chlapce matka s babičkou celých pět let štvou proti tátovi, to nemohlo přinést nic dobrého. Otec je slabý, nedokáže nastavit dítěti hranice. Měl by na sobě pracovat a zbavit se pohnutek k takovému hloupému chování, protože dítěti tím jen ubližuje a jeho hodnota se v očích dítěte pouze snižuje. I to, jak na sobě pracovat, je otázka na psychologa, kam muži velmi "rádi" chodí. (Nejsou blázni, že?) Na druhou stranu ty hranice můžeš nastolovat i ty, jistě že to půjde lépe, když partner bude stát při tobě a nedá se vydírat synovými řečmi. Proč bys měla snášet takové rozmazlené dítě? Pokud by tohle můj partner nepochopil, obávám se, že bych zvažovala další život s ním...promiň.

Upravil(a) Eva36 (23. 5. 2006 10:13)

Není tady

 

#8 23. 5. 2006 10:21

gymnazistka
♥♥-----
Registrovaný: 23. 5. 2006
Příspěvky: 99

Re: nezvládám výchovu nevlastního syna

Děkuju všem za odpovědi. Já se na tohle téma samozřejmě s manželem bavila xkrát, ale on mi odpoví: a co mám dělat, když se s ním vidím tak málo?? Podle mého to není argument, někteří dospělí prostě autoritu získají během chvilky a já když vidím, jak manžel kluka obskakuje (přihřívá mu kakao, aby bylo tak akorát, zahřívá mu bačkory, aby mu nebyla zima na nohy, měří mu v pokoji vlhkost vzduchu, peče mu makové buchty, koupí mu, co kluk chce...), tak o tom pochybuju čím dál víc, že by pomohlo delší působení. Kluk u nás v létě bude tři týdny. Už teď z toho mám trauma.
No, manžel se nikdy s klukem na osobní téma nebaví, což podle mého dělá chybu. Překvapilo mě, když se kluk před dvěma měsíci zeptal, jestli je můj manžel otcem i mé dcery (není, ale žasla jsem, jak v tom kluk plave, že vlastně o svém tátovi neví nic, ani to, jakou dělá práci, prostě nic). Manžel s ním NECHCE zapřádat hovory na téma minulost (proč nežije s jeho matkou, proč ho má jen jednou za 14 dní - kluk ví, kdy je s tátou, ale proč je to zrovna takhle, to mu táta neřekl a čert ví, co mu nabulíkovala máma) - vyhýbá se tomu, myslí si totiž, že když něco na tohle téma řekne, tak to bude v rozporu s tím, co mu řekla máma, a tím pádem se bojí, že by kluka uvedl v zmatek a dopustil se "programování" - to je, že rodič dítě navádí a programuje proti druhému rodiči.
Je mi jasné, že v létě se tu z toho všichni osypeme.
Já neříkám, že jsem skvělá matka, ale s dcerou vycházím velice dobře, nikdy jsem jí nic nezamlčovala, nic jsem jí netajila ani okolo rozvodu, takže si myslím, že je docela v pohodě, netrpí nejistotou, že by se musela to či ono domýšlet. Prostě odmala ví, na čem je, a taky má mantinely, víc, co ano a co už ne. Sice je taky občas otravná, protože puberta se hlásí, ale v zásadních věcech nemáme mezi sebou žádný spor. Aspoň že s ní zatím nejsou problémy!

Není tady

 

#9 23. 5. 2006 10:24

gymnazistka
♥♥-----
Registrovaný: 23. 5. 2006
Příspěvky: 99

Re: nezvládám výchovu nevlastního syna

Evo36, v pohodě, máš pravdu, tahle myšlenka se mi začíná honit hlavou. Nejhorší je, že jsme si vzali hypotéku na barák a já vydělám málo peněz. Ano, jinak to ani nemohlo dopadnout. Manžel je hodně velký dobrák, fakt slušný a hodný člověk, ale začíná mi to na něm vadit, protože tohle se stejně jednou otočí proti němu! Kluk ho bude jednou vydírat, už teď ho vydírá a vyhrožuje mu. Samozřejmě, radila jsem manželovi, ať se jde sám pozeptat do poradny, ale řekl mi, že ví, jak to funguje, že tady ve městě dobrý psycholog není, do Prahy nemá čas jezdit atd. atd. a že četl knihu Porozvodové jevy a tam to všechno je bla bla bla. Evidentní nechuť řešit problém! Je pro mě těžké si přiznat, že mám muže slabocha. Obávám se, že si ho přestávám vážit. Podobně jako kluk. Mám z toho velké výčitky svědomí.

Není tady

 

#10 23. 5. 2006 10:39

Eva36
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 11. 1. 2006
Příspěvky: 4794

Re: nezvládám výchovu nevlastního syna

gymnazistka: Tak ať si přečte ještě knihu Krizové situace v rodině očima dítěte. Programování dítěte se dopouštět nemá, to je pravda, jenže on svým laxním přístupem právě tohle programování povoluje a usnadňuje matce kluka. To je tedy vůl, s prominutím. Ty to děláš s dcerou dobře. Děti by měly znát pravdu úměrně svému věku. Komunikovat by tedy s chlapcem rozhodně měl a měl by mu vysvětlit svoje stanoviska (pokud možno co nejobjektivněji), není to žádné programování (jak dělá matka dítěte). Pokud synovi nebude vysvětlovat, nebude s ním komunikovat, chlapec nabyde dojmu, že otec je v podstatě figurka, nelze se o něj opřít, stejně se od něj nic nedozví....ptal se tebe, jestli je jeho otec i otcem tvé dcery, směřoval otázku na tebe, že? Pochopila jsem to správně? .... Je jasné, že vlastní otec pro něj není autorita, není směrodatný. Tím svým pštrosím přístupem si mnohé zkazí a nejen se synem, ale i s tebou. Zkusila bych mu to ještě vysvětlit a ten argument, že ve městě není dobrý psycholog, bych tedy nebrala. Možná že dobrý není a možná že Praha je daleko, ale pokud  chci zachovat svou rodinu, svoje vztahy, tak proto musím něco dělat a ne jen lkát, že nemám čas jezdit do Prahy. Tak ať si ten čas nedělá, ale nemůže pak čekat, že jako světice s ním zůstaneš...Ne kvůli jeho synovi, ale kvůli tomu, že on sám se nechová jako muž, ale jako kluk. To, že si žena přestane partnera vážit, to velmi dobře znám. (Jsem rozvedená.) Výčitky svědomí z toho mít nemusíš, jak by sis měla vážit někoho, kdo se sám shazuje?

Není tady

 

#11 23. 5. 2006 10:51

Smíšek
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 29. 3. 2006
Příspěvky: 1759

Re: nezvládám výchovu nevlastního syna

Gymnazistko plně tě chápu a moc dobře vím co prožíváš. Já prožívám něco podobného. Přítel má dvě děti, které chodí na "návštěvu" myslím si dost často (dvakrát do týdne + co druhý víkend). Pro mě to znamená, navařit, uklidit, nachystat... Navíc přesto že už mají 15 a 13 jsou nesamostatné, kde si sednou tam je najdeš za hodinu i za dvě. Pořád se jim musí plánovat nějaký program - "zdechloba" to je hrozná nemoc... Nádobí po obědě mýt - co to je, poděkovat za něco - co chceš??? A tak pořád dokola. Jsem ta nejhorší pod sluncem (jsou naočkovaní od mamy) někdy jsem opravdu na vývrat... to pak vyrážím někam (kolo, procházka) sama. Oni jsou tři a já jsem někdo navíc. Přítel mě chápe, bohužel má děcká rád a je rád za každou chvíli s nima, ale proč musím trpět já...
Musím to zkrátka vydržet ještě pár let, pak odejdou do světa a možná - snad (věřím že) to bude lepší.
Jen mám strach si pořídit mimi... co bude... jak to vezmou...

Držím ti pěsti a drž se, hlavu vzhůru...


http://lb3m.lilypie.com/nU1tp1.png http://lb1m.lilypie.com/RLSSp1.png

Není tady

 

#12 23. 5. 2006 10:52

gymnazistka
♥♥-----
Registrovaný: 23. 5. 2006
Příspěvky: 99

Re: nezvládám výchovu nevlastního syna

No, Evo36, on se ptal mé dcery, jestli je můj muž i její otec. Já u toho nebyla, vraceli se z lyží. Dcera přišla domů, oči navrch hlavy, protože netušila, že sedmiletý kluk může takhle tápat v základních věcech! Říkala jsem to manželovi už mockrát, ještě jsme ani nebyli manželé, jenže on dal před debatě s klukem přednost zábavě, aby mu dopřál zážitky. Jako by je u matky neměl! Jednou jeli na Sněžku, je to docela daleko, hodinu čekali na lanovku, nahoře pokoukali pět minut a zase mazali domů. Nesmějí se zpozdit ani o minutu, jinak je zle. Manžel poslouchá bejvalku. Když mu ona řekne, že má jít s klukem tam a tam (kurs plavání, lyžování), tak on v době, kdy má mít kluka pro sebe, raději jde tam, kam ona zavelí ze strachu, že by ho příště nedostal. Ona mu docela dělala problémy, jednu dobu mu ho nechtěla dávat. Pak jí soud pohrozil pokutou a najednou to šlo! Takže s hrůzou zjišťuju, že můj muž svému synovi škodí a ještě podkopává náš vztah... Když jsme se brali, tak jsme dokonce doufali, že kluk uvidí, jak funguje rodina, že to je táta, máma  a 2 děti, a ono to ve skutečnosti vypadá tak, že já se někam v baráku zdekuju, holka jde radši pryč, protože jí to taky vytáčí... Takže "šťastná rodina" se prostě nekoná a konat nebude. Já se objednám do poradny sama, vypadá to, že to jenom já (plus dcera a manželova matka) vnímám jako problém. Manželova matka (babička kluka) se s ním tedy nemazala, řekla mu, co si o něm myslí, ale po klukovi to sklouzlo jak po kachním peří. Matka ho šíleně rozmazluje, takže on si odmala myslí, že je nejlepší. Je zvyklý být středem pozornosti.

Není tady

 

#13 23. 5. 2006 10:54

gymnazistka
♥♥-----
Registrovaný: 23. 5. 2006
Příspěvky: 99

Re: nezvládám výchovu nevlastního syna

Smíšku, já chtěla druhé dítě, ale upustila jsem od toho. Navíc se už na to necítím kvůli věku. Když vidím, jak je manžel poddajný, tak toho snad ani nelituju. Tobě přeju pohodu, abys to nějak zvládla, a hlavně si udržuj tu svoji víru, mně chybí... Od budoucnosti si nic moc neslibuju.

Není tady

 

#14 23. 5. 2006 13:11

pavli
♥♥♥♥♥--
Místo: Valmez
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 713

Re: nezvládám výchovu nevlastního syna

myslím, že není problém v chlapci, ale v tvém  muži. proto bych kluka do toho netahala, ale snažila se dohodnout s manželem. pokud on změní své chování, jeho syn se bez problémů přizpůsobí. snaž se svému muži vysvětlit, že rozmazlováním a podlézáním ho ysn nebude mít radši, je to v něčem úplně jiném.
ale takové ty základní informace o tom, čí je tvá dcera a tak, mu klidně můžeš dát ty, myslím, že na tom není nic tajného, třebas si prohlížejte fotky a povídejte si při tom...


http://tickers.TickerFactory.com/ezt/d/2;10726;104/st/20070315/n/Karin/dt/-6/k/8568/age.png

Není tady

 

#15 23. 5. 2006 13:22

gymnazistka
♥♥-----
Registrovaný: 23. 5. 2006
Příspěvky: 99

Re: nezvládám výchovu nevlastního syna

Mně teprve teď dochází, jaký je to průšvih. Manžel, když se ho někdo na kluka ptá, tak řekne: no jo, je to takovej rarach, neposeda, ten se ale umí vyřádit!.... - on neumí nazvat věci pravými jmény. Takhle o něm mluvil vždycky. Když jsem se ho ptala, co dělali (to když jsme ještě každý žil sám), tak mi řekl, že se kluk u něj vyblbnul a vyřádil. Teď chápu, co tou zábavou myslel. Jízda autem, to je o život. Kluk hází po tátovi kazety, sedí vzadu. Táta ho napomene, aby to nedělal, a on samozřejmě neposlechne. Nechci domýšlet, co by se stalo, kdyby tátu trefil do hlavy.
Manžel to prostě bere tak, že kluci zlobí a ten jeho kluk že je "zdravej". No a já se klukovi bojím něco říct, protože když pak bude manželova bejvalka dělat problémy, kdyby kluk doma žaloval, tak ho manželovi nedá a budeme se hádat stejně.
Manžel má jedinou stinnou stránku: nezvládl svého syna. Jinak je to milionový chlap (kdyby nebyl takový dobrák, tak ani neřeším tenhle problém).

Není tady

 

#16 23. 5. 2006 13:42

Eva36
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 11. 1. 2006
Příspěvky: 4794

Re: nezvládám výchovu nevlastního syna

gymnazistka: Ach jo...tak já hodit kazetu v autě po máti nebo tátovi, tak jdu pěšky. Totéž moje dítě....Tvůj manžel má vážně problém a měl by ho začít řešit co nejdřív, než tě naprdne a než odejdeš. Neříkám, že to bude zítra nebo za rok. Třeba to přijde za pět let, třeba ještě dýl. Ale když už teď cítíš, že si ho přestáváš vážit....to je podle mě zlý. Aspoň u mě to tak je, že si potřebuju partnera vážit. Jakmile ho vidím jako malé dítě, tak to je konec....S tou poradnou máš pravdu. Já bych tam na tvém místě taky zašla. Moje psycholožka jednou, bohužel trefně, poznamenala, že do poradny většinou chodí ti, kteří to nepotřebují a ti, kteří by to potřebovali, ti se tam nedostanou (třeba nemají čas, jako ten tvůj, nebo nemají peníze, jako ten můj, tedy můj bývalý, nebo mají jinou výmluvu). Myslím, že ve skutečnosti se tihle lidé něčeho bojí, bojí se otevřít svou duši, mají strach, že se svým problémem nedokážou poprat, tak to ani nezkusí....Zkus psychologa, uvidíš. Doporučí ti nejspíš zvážit dobré a špatné stránky tvého muže a rozhodnout se co dál...To víš, co někomu vadí, je pro druhého prkotina. Ale tohle slabošství, nebo jak to nazvat, bych já osobně nemohla snášet. Dobráctví jen může zakrývat slabost, nerozhodnost....záleží na tobě, jak moc ti to vadí.

Není tady

 

#17 23. 5. 2006 13:59

Ájinka
♥♥♥----
Registrovaný: 7. 4. 2006
Příspěvky: 145

Re: nezvládám výchovu nevlastního syna

Gymnazistka:
Nevěřila jsem, co čtu. Sňatek před porodem, odchod k matce po porodu, místo muže má BM matku a kamarádky.Dítě zná nová partnerka také od dvou let,  všechno jako by bylo napsané přes kopírák. Jen s tím rozdílem, že se nový pár nevzal. Jinak bych si myslela že píšeš o stejném páru.  Také v tomto případě je otec jen dárcem a postupem doby peněženkou - viz. diskuze společně posuzované osoby a chytrá BM.
Dříve byl chlapec úžasný, ale teď, kdy začal brát rozum, radikálně se změnil. Vše jak píšeš ty, vydírá otce svými rozmary a navíc lže - vymýšlí si závažné situace, pro novou partnerku přímo nebezpečné,  a pak je vypráví tak přesvědčivě, že mu každý věří. Když jednou vyprávěl nevlastní babičce  jednu ze svých smyšlenek a používal "dospělácké" výrazy", tak se ho zeptala, jestli ví, co to znamená.  Nevěděl, ani nevěděl, proč takové věci říká. Začal strašně brečet a už z něho nikdo nedostal ani slovo. Je tedy jasné, odkud vítr fouká. Také  začíná slídit co kde mají nového i v osobních věcech partnerky.
Proto nová partnerka s chlapcem  není ani vteřinku o samotě, nekompromisně trvá na přítomnosti otce. S jídlem je totéž, co píšeš ty -  když je chlapec u nich, vaří otec. Když otec kolem něho příliš skáče, odejde nová partnerka do jiného pokoje,nebo si dělá "svoje" věci, nebo jde k rodičům, nebo jde s vlastním synem někam ven a neřeší to. Rozumí tomu, že ho má otec rád a bojí se, aby ho neztratil. Jenomže, když je dítě matkou a babičkou cíleně a dlouhodobě programováno v neprospěch otce, nepomůže otci nic a může být ještě hůř.   
Když podnikají výlety atd. pokud se k ní jeho syn chová normálně, ona je také v pohodě, když ale chlapec začne prudit, tak si ho nevšímá - jako by tam nebyl. Nic jiného  ani nemůže dělat.
Já vím že jsem ti moc nepohla, snad jen vědomí, že v tom nejsi sama, tě posílí. Vydrž.

Není tady

 

#18 23. 5. 2006 14:03

gymnazistka
♥♥-----
Registrovaný: 23. 5. 2006
Příspěvky: 99

Re: nezvládám výchovu nevlastního syna

Evo, myslím, že manžel synovi hodně škodí, měl by mu jako muž být vzorem, ale tohle?? Jsem přesvědčená o tom, že mi v poradně řeknou, aby přišel manžel, ovšem to asi je předem ztracené. Vlastně je divné, že se o to starám já, že jo? Moje dítě to není, mohla bych to přetrpět, mávnout nad tím rukou, protože i mě manžel nosí na rukou: ovšem já mu oplácím jinak než nadávkami. Nechápu, co k synovi cítí, ale když mu kluk řekne: tlusťochu  a bouchne ho do břicha (manžel je štíhlý, je to projev agrese) a manželovi to nevadí, maximálně kluka chlácholivě napomene, tak se mi fakt otvírá kudla v kapse!! Přitom na cizí manžel dokáže být strohý, přísný, nenechá si nic (nebo ne všechno) líbit, ale tohle, to je vážně nad mý chápání! A teď plavu v tom, jestli jsem blbá manželka a špatná macecha nebo co s tím vlastně mám a můžu dělat. Přiznám se, že k víkendům už mám odpor, k vaření jakbysmet. Stojím dvě hodiny v kuchyni a kluk pak řekne: fůůůůůůůůůj, kdo to vařil, něco tak hnusnýho sem eště nejed! A tatínek ho krmí lžící... Jo, v sedmi a půl letech. Je to tak.
Pokud on fakt nevidí, že je něco v nepořádku, tak já mu asi ty klapky z očí nesundám. Nejlepší by bylo někam vypadnout, ale to to tady kluk totálně zdevastuje a hlavně: útěk nic neřeší a nebudu se někde flákat po městě celý den jen proto, že chlap nezvládne malýho kluka!

Není tady

 

#19 23. 5. 2006 14:13

helena
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 12. 1. 2006
Příspěvky: 31213

Re: nezvládám výchovu nevlastního syna

No, možná, že by nebylo od věci nechat tatínka s klukem třeba týden o prázdninách samotné. Ale ne doma, někde mezi lidmi, aby viděl, že synovo chování je neúnosné. Nemohla bys jim třeba pod nějakou záminkou zdrhnout z té dovolené?


http://img1.wapster.pl/logosrv.aspx?id=2134840
Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo.
chtěl bych jak ponorka lehnout až na dno a přestat vysílat volací znak...

Není tady

 

#20 23. 5. 2006 14:45

gymnazistka
♥♥-----
Registrovaný: 23. 5. 2006
Příspěvky: 99

Re: nezvládám výchovu nevlastního syna

Všem velký dík! Už to ve mně vážně vřelo a už ztrácím nadhled, proto jsem potřebovala někoho nestranného. Heleno, o té dovolené jsem uvažovala, aby jeli v létě sami, myslím, že by to pro manžela byla dobrá lekce, jenže se bojím zůstat v baráku sama a nemám nikoho, kdo by tu byl se mnou. Dceru jsem na tu dobu, kdy tu bude kluk, přihlásila na tábor, vybraly jsme schválně tento termín a myslím, že manžel to ví, nebo aspoň tuší, ale nic mi nevyčítá. Jenže já se bojím toho, že manžel realitu prostě zkresluje tak, aby ho nebolela: přijedou a řekne mi, že to bylo super, že se "kluk vyřádil". Když už manželova matka byla z kluka hotová a snažila se ho usměrnit a sama použila pár peprných slov i před manželem, tak to je co říct. De facto se stará ženská zastávala svého syna. Vážně ostuda, když o tom tak přemýšlím. Vím, že muže vykresluju jako bačkoru a slabocha, ale on má slabost akorát pro kluka, jinak je to zdatnej chlap. Jen si nesprávně myslí, že jeho dítě je to "nej" a že je jeho povinností připravit mu krásné dětství. Krásné rovná se: dělej si co chceš, já tě miluju, takže ti všechno odpustím. Jsem zvědavá, co z kluka, když nemá mantinely, jednou bude...
Jinak to, že nejsem v týhle situaci sama, hodně pomáhá. Už si nepřipadám jako tak velkej mimozemšťan :-)

Není tady

 

#21 23. 5. 2006 16:14

Eva36
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 11. 1. 2006
Příspěvky: 4794

Re: nezvládám výchovu nevlastního syna

gymnazistka: Já bych ho hnala s tím fůůůj kdo to vařil....tedy - já bych hnala oba. Nejprve nejspíš chlapce, toho "něžněji" a pak otce, toho důrazněji. Kdo to kdy viděl, aby se musel sedmiletý kluk krmit? ... V baráku se neboj zůstat sama. Proč? Zkus toho psychologa, uvidíš, co ti poradí. Já tady sázím na odborníky, protože a) mají na to školy, b) mají nadhled a za c) mají zkušenosti s jinými klienty. Chce to někoho, komu člověk důvěřuje, cítí, že pro něj není jen další "čárka" pro pojišťovnu, případně tučná výplata cash přímo na dřevo. Tvůj muž by si měl zjistit, proč se nechá dítětem takhle vydírat. Já bych to tipovala na nějaký nepříliš šťastný vztah s jeho vlastním otcem, odmítání ze strany otce či matky....něco hluboko zakořeněného.......

Není tady

 

#22 23. 5. 2006 16:47

PavlaH
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: MB
Registrovaný: 9. 4. 2006
Příspěvky: 5296

Re: nezvládám výchovu nevlastního syna

Nemám sílu to číst celé, pokud dá manžel na knihy tak mu kup Matějčka - Po dobrém nebo po zlém, ale hlavně JIrina Prekopová MAlý tyran. Myslím, že synáček je vzorový příklad. Hodně sil wink


Život je nejkrásnější odpověď na všechny otázky.

Není tady

 

#23 23. 5. 2006 17:21

gymnazistka
♥♥-----
Registrovaný: 23. 5. 2006
Příspěvky: 99

Re: nezvládám výchovu nevlastního syna

Evo36, máš hodně dobrý odhad, pokud jde o manželovo dětství. Je z rozvedené rodiny. Pravda je, že si nikdy nestěžoval. Jejich táta odešel od rodiny, když mu bylo šest let. Neměl mu to nikdy za zlé, ani náznak zloby, nenávisti, nic takového. Přitom otec si kluky (manžel má bratra) bral málokdy, tak dvakrát do roka. Myslím, že v manželovi je zakořeněný pocit "být dobrým otcem" a že těžce nese, když dítě počal, ale nemůže ho vychovávat. Cítí asi dluh, který zasel jeho otec, a jde to z generace na generaci.
Pavlo H, hledala jsem na webu něco o výchově dětí a na tuhle knihu jsem narazila taky, jsem teď marod, ale určitě se po ní podívám. Radí tam, co s dětmi? On si ji nekoupí, kniha Porozvodové jedy se pro něj stala biblí, jinou číst nebude, vždycky mi říká, ať si ji přečtu, když mu říkám, že by měl "přitvrdit" (tj. nenechat si nadávat). Já ho poslechla, dnes jsem se do ní koukla. Ale přijde mi hloupý držet se jen jedné knihy a bránit se ostatním!

Není tady

 

#24 23. 5. 2006 17:47

PavlaH
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: MB
Registrovaný: 9. 4. 2006
Příspěvky: 5296

Re: nezvládám výchovu nevlastního syna

nejen že tam radí, co s dětmi, ale popisují i příkladyjednání ětí, popisují, proč děti tak moc potřebují hranice. Když si je nechce koupit tak mu je prostě objednej na jeho jméno, a nebo mu je daruj. Matějček byl náš nejlepší dětský psycholog. Pro mě jsou bible všechny jeho kni¨hy. Zabýval se i krizovými situacemi v rodině. Zkoumal porozvodová traumata. o tom píše v knize Krizové situace v rodině očima dítěte. Rozhodně bych trvala na tom, aby si toho přečetl víc. Nemusíš kupovat. Většinu těchto knih mají i v knihovně. A pokud si je přečteš sama, určitě se poučíš i ty.


Život je nejkrásnější odpověď na všechny otázky.

Není tady

 

#25 23. 5. 2006 20:54

Radka1
♥♥-----
Registrovaný: 16. 5. 2006
Příspěvky: 60

Re: nezvládám výchovu nevlastního syna

Gymnazistko, vitej do klubu!!! Mam obdobne zkusenosti a chci ti napsat - chovani syna vubec neovlivnuje to, jestli se rozvedli z popudu otce nebo matky. Chovani syna je zapricineno chovanim jeho otce. Jestli se ti nepodari zmenit chovani otce, presne jak predpokladas v puberte to bude neunosne. Je mytusem rceni, ze az mu bude 18, problemu se zbavis. Ja jsem to taky pred svatbou nevidela tak cerne a dnes je moje manzelstvi na hrane a nevim jak dal. Taky jsem se nejdriv snazila to nejak vyresit, na manzela postupne pusobit, ale poznala jsem, ze to absolutne nema cenu. Chova se jako ten tvuj, aniz by nejakou knizku cetl. Ma vycitky ze s nim nezije, aniz by to byl on, kdo rozbil rodinu. To fakt nema cenu. Moje rada je jedina - manzel se nechce menit, nechce vychovavat hajzla? Tak at si cas se synem travi oddelene. Ja jsem k tomuto poznani dochazela leta, ty to udelej hned. Rozdelte si svuj volny cas a dohodnete se na uzivani bytu. Jed s dcerou k prarodicum ci na vylet - vypadni z bytu, dalsi vikend at vypadne otec se synem. Nestarej se, nevar, neuklizej, at se otec postara. Musis byt tvrda a neustupovat, kdyz tvuj manzel ze sveho nazoru take neustoupi. Jen at si to chovani synacka uzije sam, treba casem pochopi. Ale jakmile mu to budes rikat ty, horem, dolem, budes jen semetrika zaujata vuci jeho mazlikovi a nikdy to nepochopi. Uvedom si, ze muzes diky teto situaci ztratit i dceru, tak se vykasli na ciziho zmetka a z neho podelaneho tatinka a venuj se ji. Uzivejte si jako rodina pres tyden a jako dve oddelene pres vikend.

Není tady

 
NÁŠ TIP:
  • Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz

  • Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.

Zápatí

Powered by PunBB 1.2.24c
© Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
Ochrana osobních údajů