Já cestuju pravidelně od narození dcery 300 km na Moravu a o podobných problémech nevím. Akorát někdy to chce pevné nervy a být připraven an vše. Cesta nám s přestávkami trvá asi čtyři hodiny, musím sledovat jestli se mi Eva nepřehřívá, jestli v autě není průvan. Musím mít pro ni zábavu, panenku, knihy hračky. A často ji nutit pít.  Pak je to v poho. Cestování vlakem se mi líbilo, do koše naštěstí nelezla a zbytek jsem brala jako průzkum mimunitního systému. Nikdy jsme po cestě nebyli nemocní. Ale je docela možné, že tvoje dítě je jiné. Třeba taky cítí, že se ti tam nechce, že je to pro tebe obtíž a tak ti tou nemocí pomáhá.

Děkuji za příspěvky. Já se právě léčím z angíny, kterou jsem chytla od děťátka. Angínu jsem neměla 10 let. Docela mě skolila. Navíc přítel je pryč a já jsem na vše, kromě víkendu, sama. Určitě za to může psychika z cestování a z nemoci dítěte, teď už tomu věřím. Moje dítě vydrží v autě 3 hodiny docela v pohodě, ale cesta na Moravu nám trvá bez přestávek 5 hodin a s přestávkami 6. Budeme jezdit v noci autem, to bude malý spát a určitě nebudu jezdit často. Možná za to může u mě i psychika, že se tam celý den kontroluju, protože se cítím jakoby pod dozorem tchánů a jím věci (nezdravé), které doma nikdy nevařím a nejím.

Pavlo, tak to jsi přesně trefila, snažím se neurazit a tak jsem se snažila jíst, co mi dali. Akorát protestuju, když jde o jídlo pro dítě, ale všechno neuhlídám. Příště to zkusím jinak.

Simono - nějde jsem četla, že dítě je psychicky závislé na své matce. Když má matka z nečeho strach nebo obavy, dítě je intuitivně přijímá, aniž by vědělo proč. Takže to může být tím, že z toho máš hlavně trauma Ty a dítě to přejímá. Je to jen návrh - třeba pomůže.
Takže zkuste tam jet příště natěšení a rádi.

Tento týdnen jsem cestovala s dítětem autem sama 7 hod. za přítelem a jeho rodinou, zpět jsme jeli společně i s jeho sestrou a jejím přítelem a ukázali jim, kde bydlíme a přírodu u nás.
Z cesty jsme nikdo neonemocněli :-), přesto se cítím cestou poněkud vyčerpaná. Ono je to dokonce 380km daleko. Každý den jsme jezdili na výlety, které se nám moc líbili...
Musím moc pochválit svého klučinu, že vydržel sedět v sedačce bez jediného protestu a půlku cesty prospal. Měli jsme jen 2 pauzy.
Hned druhý den, co jsem přijela na Moravu, přítel začal plánovat, kdy přijedeme příště. Já ještě plná "dojmů" z dlouhé cesty jsem odmítla jet tam znovu někdy na podzim, myslím, že postačí jet tam až kolem Vánoc. Přítel nechce, aby pro děťátko byla jeho maminka cizí člověk, to chápu. Já jsem řekla, že přeci může přijet, ale on řekl, že neví, jestli přijede. To mě trochu mrzí. Cítím se tlačená do toho, abych tam jezdila častěji a mám takový pocit, že navštěvování by mělo být vzájemné a ne jen jednostranné.

Pavlo, to je mi líto. U vlastních rodičů to zamrzí ještě víc. U tchýně to tak nějak beru a až bude dítě větší, může jezdit občas s taťkou i beze mne. Nakonec ještě budu ráda, že si odpočinu. Jinak si taky myslím, že pro dítě by bylo dobré, aby viděl prarodiče častěji, zvlášť když mluví doma nářečím po našimu (polsky). Sama občas nerozumím o čem je řeč, tak bych byla nerada, abych musela jednou dítěti překládat.

Upravil(a) Simona Janoušková (18. 7. 2006 10:10)

Asi jsem se radovala předčasně, že jsme z cesty neonemocněli. Dnes jsme byli u doktorky, malý má 3. den teploty 38-39, téměř nejí a pití mu nutím, za dnešek se mi do něj podařilo dostat pouze 3dl hruškové šťávy (tu má nejradši) a trochu kojení, ale mlíko už skoro nemám. Jestli se to do zítřka večera nezlepší, tak mám začít dávat antibiotika. Krk má zarudlý, ale zatím to prý vypadá spíš na virózu. Snad se to zlepší.
Cestování ma Moravu se vyhnu až do Vánoc, snad do té doby bude malý silnější a přežijeme cestu ve zdraví.

Pavlo, myslím, že toho na malého bylo moc za poslední dny, cestování zpět, pak s příbuznými tady hned druhý den na výlet do Prachovských skal, venku vedro a doma (v kamenném domě) máme jen 21-24 stupňů (u babi bylo vedro)...a taky jsme se koupali v Jizeře. V autě jsme průvan neměli a klimatizace funguje jen tak trochu, stejně bylo v autě dost teplo. Tohle vypadá, že si to asi nepřivezl z Moravy, ale že jsme zanedbali odpočinek po cestě a že máme doma zimu. Teď malý hodně spí, teplota se zmírňila, tak se snad bez antibiotik obejde.

Dnes malý teplotu nemá, objevila se mu kopřivka po celém tělíčku. Antibiotika jsme naštěstí nemuseli dávat. Teď mě akorát trápí, jak ho vykrmím, nemá chuť k jídlu a je hubený. Zítra zavolám doktorce a budu moudřejší.
Jinak se mi zdá, že mám najednou dítě citlivé jako skleníkovou květinku.
V září jedeme letecky na dovolenou do Bulharska, doufám, že nebude nemocný a moře pomůže na zlepšení imunity a exému.

Pavlo, Multisanostol vyzkoušíme.
Volala jsem doktorce a řekla, že je to šestá nemoc. Přečetla jsem si o šesté nemoci na netu a sedí to úplně: nejdřív horečka, zvětšené uzliny, pak náhle horečka ustoupí a dítě má vyrážku (červené fleky), ta do 2 dní zmizí a pak je dítě zdravé. Prý jsme dnes druhý, kdo kvůli tomu volali. Tak si to asi nepřivezl z Moravy, ale chytil to u nás. Přenáší se z dítěte na dítě a můžou to chytit děti do 2 let. Doktorka říkala, že teď bude trochu protivný, to zatím není, je takový unavený, sám dobrovolně leží v posteli a pozoruje co dělám.