Vytvořit pro dítě místo, kde může malovat, číst nebo si jen tak v klidu sednout a přemýšlet, nemusí být složité. Někdy k tomu stačí jedna dobře zvolená věc. U nás to byla židle.

Když místo nemá svůj účel
Moje dcera odjakživa ráda tvoří. Miluje kreslení, vybarvování a čtení obrázkových knížek. Jenže když to dělala u jídelního stolu, vždycky u toho vydržela jen chvilku. Chápal jsem to – byl to stůl, kde jíme, ne kde se soustředíme. Každé otevření pouzdra se míjelo s: "Pozor, ať se to nepřevrhne" nebo "Za chvíli prostíráme."

Prostor, kde se střídají talíře a domácí úkoly, prostě nedává klid.

Nové místo, nový přístup
Jednoho dne jsme se rozhodli pořídit malý psací stůl a rostoucí židli. Takovou, která se dá přizpůsobit její výšce, aby nohy měla pohodlně na podložce a záda rovně. Zjistili jsme, že tím nevytváříme jen nový kus nábytku v pokoji, ale vlastně úplně jinou atmosféru.

Díky židli, která je jí „tak akorát“, se naučila sama si sednout, přesunout si světlo a začít tvořit. Někdy kreslí, někdy si čte, jindy píše domácí úkoly. Není to nucené – má svůj klid a prostor.

Víc než jen nábytek
Zjistil jsem, že když má dítě místo, které vnímá jako své, začne ho využívat. Ne proto, že musí, ale protože chce. A když k tomu přidáte pohodlné a zdravé sezení, získáte víc než jen kout pro malování. Vznikne rituál. Něco, co dítěti pomáhá se soustředit a ponořit se do toho, co právě dělá.

A co my rodiče? Jen pozorujeme. A s tichou radostí sledujeme, jak něco tak jednoduchého – jako správná židle a kousek místa – dokáže dítě vést k větší samostatnosti i tvořivosti.