|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Dlouho jsem váhala a dodávala si odvahy napsat svoje trápení, ale chci se posunout a konečně být šťastná, proto jsem překonala strach. Obracím se na vás, protože moc ráda čtu Vaše příspěvky. Velmi dobře jim rozumím a 100% ně souhlasím. Dokonce některé myšlenky si i ukládám. Sama jsem přečetla již spoustu knížek, které korespondují s Vašimi příspěvky. Ale problém není v tom to pochopit, ale jak to realizovat v životě. Můj život je v myšlenkách duchovní, ale realita je dost prázdná a asi bohužel povrchní. Tím, jak toužím po lásce se pak chovám povrchně :-(( Mám pocit, že vše chápu teoreticky, ale můj život je nadále stejný a já s tím neumím pohnout. Jasně s pomocí psychologa. Docházím k psycholožce..., je úžasná.... velmi mi pomáhá, ale vždy když se chceme podívat do dětství a začít rozpřádat to klubko od začátku, tak já si bohužel z dětství moc nepamatuji. Měla jsem vcelku normální dětství. Rodiče mě milovali a milují, jen mi to asi nedokázali dostatečně dát..., prostě jsem to pravděpodobě necítila, jen slyšela. Nevím, jestli mi teď rozumíte.... Vím, že mě milují, ale tu lásku jsem nikdy nedostávala fyzicky. Takže mi v hlavě utkvěla slova, ale moje citová nádrž je prázdná. Prosím, pomůžete mi?? Díky za vše. Isis.
Ahoj,
napadlo mne, ze rodice proste neznaji tvuj "jazyk lasky"... Kazdy z nas mluvi jinym: nekdo potrebuje doteky, pohlazeni, nekdo krasna slovicka, jiny trebas i drobne darecky, dalsi ciny, tj pripraveny vylet, navstevu kina ap.... Zkus se zamyslet, jaky je vlastne tvuj jazyk lasky? Co je treba udelat, abys mela pocit, ze jsi milovana. A nauc se to sdelovat i ostatnim, aby si nemysleli, ze ti staci to, co jim...
Ja osobne si myslim, ze mit se rada znamena odhalit sve dobre, ale i spatne vlastnosti, prijmout se ve sve celistvosti, nic neschovavat pred druhymi, ale ani sama pred sebou. Pak muzes dobre stranky rozvijet a na tech spatnych pracovat, abys je pouzila k dobru sobe i ostatnim. Ono neni nekdy od veci byt i sobecka, neprijemna, agresivni.... stejne jako otevrena a mila. Proste se neboj byt sama sebou 
Není tady
Ahoj Isis,
Pan to napsala moc hezky - její myšlenka "jazyka lásky" je zajímavá.
Za mě:
mám v poslední době trošku smutno na duši, protože začínám mít pocit, že to, co se v nás uložilo v brzkém dětství, můžeme sice pochopit, ale změnit? Nevím. Já - stejně jako ty - chápu své potíže a dokonce i vím, co bych na svém vnímání světa a chování k ostatním měla změnit. Jinými slovy: teorii mám zvládnutou.
Jenže když změním své chování, už to nebudu já. Tobě vaši neuměli dát najevo lásku tvým "jazykem", abys jí od nich doopravdy cítila - to je problém tvůj. Moje paralela tvého problému zní: doma jsem to měla velmi neradostné a musela jsem se naučit bojovat (hlavně s tátou). Nejprve to bylo z donucení (abych doma přežila), jenže pak jsem se v tom tak zdokonalila, že mě ten bojovný postoj ke světu začal "bavit". Prostě jsem se to dobře naučila. Takže z toho, co byla dřív nutnost, se stala moje přirozenost. Vystudovala jsem vejšku na samý jedničky a v práci jsem vždycky celkem excelovala.
Teď to vypadá v mém životě tak, že jsem velmi úspěšná v práci, nemám vůbec problém s prosazením svých názorů (někdy až dost tvrdě), jsem velmi asertivní a praktická. Zkrátka si ve všem poradím. Jenže ouha jsou moje vztahy s muži. Já jsem prostě vyrostla na bojišti a tak je ze mě voják. Neustále jaksi jednám z pozice síly a to je velmi neženské. Každého mužského "lehce zmáknu" a pak mě přestane bavit. A on si vedle mě přestane připadat jako muž.
Takže jsem ti asi moc neporadila. Na psychoterapii se dozvíš co je špatně a co máš dělat - ale jsme toho vůbec schopné? Přepsat ten prazákladní vzorec, který je prorostlý každou buňkou našeho těla? Já začínám být skeptik. A tak se i já Pandorry ptám, co dělat?
Upravil(a) avalonka (12. 5. 2006 12:47)
Není tady
Av, a jak tě vnímají ostatní? Jako asertivní nebo jeko tyrana? 
Není tady
Kalik a jeho hlasky 
ale zaplietame sa do diskusie, kam nemame... kalik odchoooood... 
a ja s tebou....
prepacte kocky... 
Není tady
To je přesně napsané, Avalonko --" prazákladní vzorec " ...a jak ho aspoň upravit, pokud úplně předělat nejde ?
Taky bych potřebovala vědět, jak na to.
Rozumem to člověk ví, z čeho pramení ty "prazáklady", ale když pak přijde konkrétní situace, tak zas "naskočí" ta reakce podle starých vzorců.... i když jsem si stokrát říkala, že to příště budu dělat jinak.
tak se připojuju k dotazu , napište, kdo jste zvládli tu "výměnu starých vzorců chování za nové"
Není tady
No, mne sa to napriklad stale nedari.....
Navonok povedzme viem svoje spravanie ovladat ale nie som pritom stastna.... S kazdym pokusom zmeny narasta vo mne vacsie a vacsie napatie, namiesto ulavy.... Blbe.
Není tady
Tak ja ked som sa snazila istym sposobom zmenit, tak aj tak som nakoniec skoncila tam kde vzdy.... lebo som vsetko v sebe dusila, lebo som straaasne tuzila vytvorit rodinnu pohodu a klud... no a potom nastal ten oooobrovsky vybuch pocitov z uuuuplnej malickosti a dotycny nechapal... nechape dodnes...
ale to sa asi netyka temy "ako sa mat rada"... hmmm, tak nevadi.... ale tiez je to asi nejaky ten "vzorec spravania"... co vy na to Pan a Av?
Není tady
Vidis Sunny, ja sa snazim zmenit vo vztahu k priatelovi,lenze mi to velmi nejde. Nemozem si pomoct, roztrpcenie vo mne jednoducho kazdym dnom narasta, citim permanentny tlak, aj ked nedam napriklad navonok najavo nic. Nedokazem sa zmierit s tym, ze mi lasku neprejavuje takym sposobom, aky potrebujem a na aky som zvyknuta. Stale to mam tak 50:50, bud si zvyknem, alebo pred rozchodom aj tak neuteciem.
Alebo, ze by sa to este zmenilo z jeho strany? Mozno, ale velmi nedufam....
Není tady
sunny2 napsal(a):
Tak ja ked som sa snazila istym sposobom zmenit, tak aj tak som nakoniec skoncila tam kde vzdy.... lebo som vsetko v sebe dusila, lebo som straaasne tuzila vytvorit rodinnu pohodu a klud... no a potom nastal ten oooobrovsky vybuch pocitov z uuuuplnej malickosti a dotycny nechapal... nechape dodnes...
ale to sa asi netyka temy "ako sa mat rada"... hmmm, tak nevadi.... ale tiez je to asi nejaky ten "vzorec spravania"... co vy na to Pan a Av?
myslím, že se to tématu týká, a hodně. Přece cesta k tomu, mít se ráda, - vede přes změnu svého chování, třeba jak to popisuješ ty.
Je nás víc, co potřebujem vědět, JAK to "překopat" v sobě... aby "rostlo" to, co má.
Faf, nemá smysl čekat, až se druhý změní, jako první. Nezmění. . taky jsem na to čekala zbytečně
Upravil(a) gemi (12. 5. 2006 13:33)
Není tady
noo Faf, poviem ti to tak ako som to citila ja...
nerobilo mi problem prisposobit sa partnerovi do tej miery, do ktorej som to zvladala a spoznavala este samu seba... problem by mi to nerobilo ani nadalej AAAALE.... spravanie sa menilo LEN z mojej strany... a to ma stvalo. a to bol dovod preco som potom vybuchla pri malickosti. lebo som mala pocit, ze davam len ja. a s tym som sa nechcela zmierit. nedokazala som v sebe prekonat jeho vetu "ale ked ja taky nie som..." ani JA som nebola uuuplne taka, ale aspon som sa snazila... asi sa tomu vravi kompromis... a to je o tom, ze tam musia byt dvaja...
neviem presne ako je to u vas... ale ja som debilne VAHY potrebujem harmoniu a rovnovahu. to co davam to chcem aj dostavat. a nechcem vsetko, chcem, aby si aj ten druhy zachoval kus svojho JA... neviem ci je toto egoisticke alebo nie... no ved uvidim reakcie...
Není tady
ano, kompromis
Není tady
tak kalik, este teda napis predstavu TVOJHO kompromisu....
Není tady
No sunny - tak u mě to bolo také isté. Tedy, myslím si to.
Upravil(a) Feuria (12. 5. 2006 13:35)
Není tady
- meniť samu seba ?! zmeniť seba, je taká istá hlúposť ako meniť druhých 
, nezmysel,
- keď hľadáš v čom je v tvojom živote problém, najdeš príčinu, pochopíš, dávaš do praxe a aj tak to v tebe zostáva -potom si pochopil
nesprávne, preto to nejde
/ ja kým som na toto prišla, to radšej ani nejdem hovoriť /
Není tady
KALIK napsal(a):
ano, kompromis
Kaličku, ty už jsi zase někde jinde....
Není tady
sunny, kompromis jke kompromis a jak si ho popsala, tak by to mělo být. Každý stejnou měrou.
Není tady
gemi, nee, jsem stále tady
Není tady
Kaliku - máš pěkné moto
Není tady
gemi napsal(a):
sunny2 napsal(a):
Tak ja ked som sa snazila istym sposobom zmenit, tak aj tak som nakoniec skoncila tam kde vzdy.... lebo som vsetko v sebe dusila, lebo som straaasne tuzila vytvorit rodinnu pohodu a klud... no a potom nastal ten oooobrovsky vybuch pocitov z uuuuplnej malickosti a dotycny nechapal... nechape dodnes...
ale to sa asi netyka temy "ako sa mat rada"... hmmm, tak nevadi.... ale tiez je to asi nejaky ten "vzorec spravania"... co vy na to Pan a Av?myslím, že se to tématu týká, a hodně. Přece cesta k tomu, mít se ráda, - vede přes změnu svého chování, třeba jak to popisuješ ty.
Je nás víc, co potřebujem vědět, JAK to "překopat" v sobě... aby "rostlo" to, co má.
Faf, nemá smysl čekat, až se druhý změní, jako první. Nezmění. . taky jsem na to čekala zbytečně
No, ja praveze tu jeho zmenu uvazdam ako uz asi najmenej pravdepodobnu moznost....
Není tady
Ja som nechcela menit seba, ani svojho partnera... a to nechcem ani teraz...
chcela som len zmenit pristup k sebe, ale tiez, aby ten pristup zmenil aj on...
ja viem, ze vsetko by som si musela vydiskutovat s nim, ale kazdy jeden rozhovor by asi skoncil hadkou...
ale kaslem na to.. teda aspon pre tuto chvilu....
Není tady
Fe, vlastní výroba
Není tady
sunny, co to znamená změnit přístup k sobě? 
Není tady
sunny2 napsal(a):
noo Faf, poviem ti to tak ako som to citila ja...
nerobilo mi problem prisposobit sa partnerovi do tej miery, do ktorej som to zvladala a spoznavala este samu seba... problem by mi to nerobilo ani nadalej AAAALE.... spravanie sa menilo LEN z mojej strany... a to ma stvalo. a to bol dovod preco som potom vybuchla pri malickosti. lebo som mala pocit, ze davam len ja. a s tym som sa nechcela zmierit. nedokazala som v sebe prekonat jeho vetu "ale ked ja taky nie som..." ani JA som nebola uuuplne taka, ale aspon som sa snazila... asi sa tomu vravi kompromis... a to je o tom, ze tam musia byt dvaja...
neviem presne ako je to u vas... ale ja som debilne VAHY potrebujem harmoniu a rovnovahu. to co davam to chcem aj dostavat. a nechcem vsetko, chcem, aby si aj ten druhy zachoval kus svojho JA... neviem ci je toto egoisticke alebo nie... no ved uvidim reakcie...
No jasne, podla mna absolutne nie si egoista, si strasne spravna baba. :-)
Ja mam problem so sebou, chcem nejake veci, ale vyzera to tak, ze sa neda chciet ich naraz. Tak sa teda zmierujem s myslienkou, ze si musim vybrat a potom sa uz zbytocne nenervacit kvoli tomu, co som si vybrala a teda ze tym padom som sa niecoho musela vzdat. Bohuzial sa mi ale stale nedari odohnat hlodavu myslienku, ze mozno by to predsa islo nejako mat vsetko dokopy.
A takisto mam problem, mam pocit, ze by som nejaka mala byt, vnimat veci rozumne a tak sa aj spravat, ale jednoducho mi to nejde. A ked aj, nevychadza to spravanie sa z mojho vnutra, je to len moje vlastne presviedcanie seba samej, ze tak je to spravne. Bohuzial, sa mi casto presvedcit samu seba nedari. Je to hrozne, nekonecny stres.
Ale mozno to cele takto pocitujem len preto, ze nemam naozajstne problemy, ako by tato povedal. :-)
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Ahoj,
napadlo mne, ze rodice proste neznaji tvuj "jazyk lasky"... Kazdy z nas mluvi jinym: nekdo potrebuje doteky, pohlazeni, nekdo krasna slovicka, jiny trebas i drobne darecky, dalsi ciny, tj pripraveny vylet, navstevu kina ap.... Zkus se zamyslet, jaky je vlastne tvuj jazyk lasky? Co je treba udelat, abys mela pocit, ze jsi milovana. A nauc se to sdelovat i ostatnim, aby si nemysleli, ze ti staci to, co jim...
Ja osobne si myslim, ze mit se rada znamena odhalit sve dobre, ale i spatne vlastnosti, prijmout se ve sve celistvosti, nic neschovavat pred druhymi, ale ani sama pred sebou. Pak muzes dobre stranky rozvijet a na tech spatnych pracovat, abys je pouzila k dobru sobe i ostatnim. Ono neni nekdy od veci byt i sobecka, neprijemna, agresivni.... stejne jako otevrena a mila. Proste se neboj byt sama sebou
Pan, děkuji za impuls. Tu knížku samozřejmě znám a je nádherná. Jen já na ni nějak pozapomněla. Hned dnes se do ní podívám a najdu svůj jazyk lásky. Ale co dělat s tím, že při terapii je nutné znát své dětství a já si ho moc nevybavuji. Prostě to pravděpodobně je tak, že jsem vlastně nezažívala žádné silné okamžiky, které bych si zapamatovala. Hodně mě vychovávala babička. A s rodičk spíš jen takový všední život. Vím, že mě rodiče milovali, ale mezi nimi nebyl dobrý vztah. A často se hádali. Je to složité... Příčiny proč jim to neklapalo znám, je to bohužel tak, že můj tatínek měl v době těhotenství mojí matky ( když čekala mě ) milenku:-((( ( Takže jsem nechtěné dítě!! ) :-((((( A pak to vypadalo tak, že matka měla navrch a tátu tím vlastně udupala. Zkrátka mám pocit, že on už se pak nevyvíjel jako osobnost směrem nahoru, ale pod tlakem výčitek stagnoval. A mamina byla a je generál. Dnes už se spolu žili tak, že jsou v pohodě:-)) Já žiju odděleně s manželem a synem. Z mých rodičů je dnes vzor babičky a dědečka:-)) Ale jak já se mám dostat ke vzpomínkám na dětství?? Něco si pamatuji, ale mnoho toho není.....
Upravil(a) Isis1 (7. 8. 2006 9:12)
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
