Niky123 napsal(a):

K zájmu nejde nikoho přinutit, ten buď je, nebo není.
Na tvém místě bych se jí tu a tam ozvala, opravdu jen tu a tam, aby viděla, že tys na ni nezanevřela. Třeba prožívá nějaké těžší období, a potřebovala se stáhnout do sebe. A nebo naopak - je zamilovaná.
Ale rozhodně , pokud se sama neoptá na radu, jí nemluv do jejího partnera. To si musí vyřešit sama, nebo má důvod proč s ním i přes jeho chyby být.


Měla jsem celé dětství velkou kamarádku, všude jsme byly spolu, dokonce nás považovali i za sestry, jak jsme si byly blízké. V 15ti jsme šla každá na jinou školu a tím naše kamarádství skončilo, nic jsme si neudělaly, prostě to nějak vyšumělo. Ani už nevím jak poznám, že na mě myslí nebo že mě má pořád ráda. Dnes když se potkáme, jen se pozdravíme, nanejvýš prohodíme pár společenských vět.
Chci ti jen říct, že se to se stává.

Děkuji za odpověď a radu.

Nejhorší na tom všem je to, že když se jí ozvu, připadám si, jako bych jí otravovala. Strávila jsem s ní pomalu víc času než s vlastním sourozencem. Byly jsme si neuvěřitelně blízké, až potom, co si našla aktuálního partnera, se úplně změnila. Ani vlastně nevím, jak to popsat slovy, jak blízké jsme si byly. Už jen ta myšlenka mě bolí.
Tu a tam (jednou do měsíce) ji kontaktuji a optám se, jak se má. Do vztahu ji samozřejmě povídat nebudu, ale očividně ji její aktuální partner dost změnil - k horšímu. Mám jen obavy, že ji využívá..ale jak říkáte, nic s tím nenadělám, nemůžu ji do ničeho mluvit..

Upravil(a) hankamrazek (12. 9. 2024 15:40)

Niky i Judyna to vystihly přesně. A opravdu se to v životě stává; i já mám jednu osobní zkušenost. Dodnes nevím, proč se to stalo...
Její partner na ni pravděpodobně nemá dobrý vliv. Ozvala bych se jí jen občas a krátce.

hankamrazek napsal(a):

Ahoj vsichni,

Prosila bych o radu ohledne me kamaradky. Uz od detstvi jsme si byly velmi blizke. Zname se temer 15 let. Byla moji oporou pri rozchodu, procestovaly jsme spolu kus Evropy, kdykoliv jsem neco potrebovala, byla na telefonu, Strands dalo by se rict, ze jsme byly jako sestry, ktere by za sebe daly ruce do ohne. Nikdy by se nestalo, ze by mi rekla, ze na me nema cas nebo ze se nechce videt.

V srpnu minuleho roku se poznala s jejim "aktualnim pritelem." Od te doby se jeji chovani dost zmenilo. Nejen, ze spolu uz tolik nekomunikujeme, ale ani se uz nevidame. Nedavno jsem mluvila s nasim spolecnym znamym, ze ktereho vypadlo, ze kamaradka jejiho pritele "sponzoruje." Plati mu treningy, obleceni, benzin, poplatky ohledne bydleni take hradi ona. Ma svuj byt a financne si vede dobre, za to jeji pritel podle vseho nepracuje.

Od te doby, co je s nim, prestala davat prispevky na socialni site a na moje zpravy odpovida po hodinach, obcas i po dni. Zadni smajlici, nic. Pusobi zahorkle a obcas to vypada, jako bych ji ja neco udelala. Zmenila se az od doby, co je s nim. Stal se z ni prakticky uplne jiny clovek..a dost to boli.

Prosim o radu, co byste delali v takove situaci? Ma cenu se ji ozyvat? Jediny, kdo zacina konverzaci, jsem ja. Tu a tam se ji zeptam jak se ma apod., ale jeji reakce vzdy vypada tak, ze konverzaci uz rozvazovat nechce. A tak uz ani neodpovidam. Nerada bych o ni prisla, ale na druhou stranu nechci nase pratelstvi "nutit," kdyz ocividne nema zajem mluvit ani se videt.

V této situaci je vhodné komunikovat s tvou kamarádkou o tvých pocitech a obavách, pokud jste se rozhodla, že stojí za to zachovat si přátelství. Zkus se jí otevřeně zeptat, jestli je vše v pořádku, a sdělit jí, jak moc ti její změna chování vadí a jak moc ti na ní záleží.