Niky123 napsal(a):

Já bych tomu dala čas. Asi tak byli zvyklí doma dokud byli všichni spolu. Možná je za tím podvědomý strach, aby tatínka nějak neztratila. Myslím, že je velmi pozitivní, že k tobě našla hezký vztah. To nebývá samozřejmostí.

Co mi je divné, že sedmiletou dceru je potřeba ještě uspávat. Tenhle uspávací trend je asi součástí dnes propagovaného kontaktního rodičovství....?Vidím to i u našich mladých (s menšími dětmi, ale bůh ví, dokdy jim to vydrží).

No taky mě to už napadlo, že se dcerka nějak bojí, ale ne snad toho, že by ho ztratila ( vždyť si jí bere pravidelně a kolikrát i nějaké dny navíc). A já se k ní chovám hezky.
Spíš mi přijde, že ho nechce nechat se mnou ani na chvíli. Proto je zřejmě celý den “pověšená na mě” a když má jít spát, tak se “pověsí” na něj.
V jiných rodinách s dětmi a to i nevlastními, spí normálně děti odděleně a dospělí v ložnici. Tak nechápu, proč je ona tak uzurpátorská.
Poslední dobou se i přes den ke mě občas nechová hezky, kolikrát do mě doma nebo venku strčí a diktuje co mám dělat. A jak není výjimečně po jejím, tak začne být zlá a má ošklivé řeči, které až zabolí. Několik návštěv mi dokonce říkala, že si nepřeje, abych měla s jejím tatínkem dítě nebo svatbu, přitom jsme se o tom nikdy s přítelem před ní nebavili a ani to zatím nemáme v plánu.
I tak mi ale tyto řeči dost ublížili, protože přítele miluju a tohle se mi nehezky poslouchá.
Navíc není absolutně samostatná ani na chvíli.
Je to opravdu náročné a začínají mě ty víkendy s ní vyčerpávat a ubíjet.
Někdy mám pocit, že mě má rada a pak mi jak kdyby vrazí kudlu do zad svým jednáním. A já jako nerodič s tím nemohu nic dělat, abych jí vynadala nebo tak.

Niky123 napsal(a):

Já situaci posuzuji z jiné strany, mívala jsem velké problémy s dcerou, která nesnesla, aby se mnou partner bydlel. A to jí bylo už 12-14 let! Žádné domlouvání ani vysvětlování nepomohlo. Dokonce řekla, že kdybych s ním měla dítě (což jsem nepánovala), utekla by z domova. 
Pomohlo až když se partner odstěhoval a navštěvoval nás jen o víkendu.

Tím chci říct, jak je to všechno nevyzpytatené, ta dětská duše a jakási potřeba mít maminku (tatínka) hlavně pro sebe.

Na tvém místě bych asi navštívila nějakého psychologa a vše s ním důkladně probrala a zkusila dát na jeho rady.
Kdyby to nepomohlo, tak stále zbývá podle mě docela schůdná možnost - ať se malá s tatínkem užijí o víkendu jednou za 14 dní sami a sobě v ty víkendyy dopřát čas jen pro sebe. Vždyť po zbylý čas můžete být spolu s partnerem jen vy dva.

Tak to mě mrzí, že jsi měla s dcerou takové problémy. Dítě by podle mě nemělo stát rodičům v cestě najít si k sobě fajn partnera, pokud se rozejdou. Samozřejmě to není lehké pro nikoho, ale pokud se nový partner chová dobře, tak bych se nenechala dítětem ovlivňovat. Chápu, že je to někdy obtížné a je asi potřeba pomoc odborníků.
Jak já říkám šťastný rodič, šťastné dítě

Jinak já už o tom s partnerem několikrát mluvila, že by bylo fajn zajít za psychologem, že tohle není úplně v pořádku, ale on nechce. Prý jeho dítě není blázen atd.. Vůbec mě v tom nechce pochopit.
A s tím spaním má holčička opravdu problém. Když jsme doma, tak to řešíme obývákem pro její klid, jak už jsem psala. Ale co je horší, když jsme jeli o víkendu k rodině, tak ji šel opět uspat a chtěl jít ještě po uspání za mnou a rodinou si popovídat a ona zase po asi pěti minutách přišla s obrovským křikem a pláčem, že tam spát sama nebude a že se bojí. Vzbudila i ostatní děti, co v domě spali.
Partner šel tedy raději spát rovnou s ní. A na další návštěvě u druhé rodiny, to bylo obdobné. Dostala skoro histerický záchvat jen z toho, že měl partner jít před spaním do sprchy a nechat ji chvilku samotnou v posteli než přijde.
Za mě by to už opravdu měl nějak řešit.

Každopádně děkuju za radu, už jsem to taky v zoufalství partnerovi řekla, že s nimi nebudu trávit víkendy, když je to takové.
Jen mě to celé mrzí, že to nemůže být v pohodě, že jiné děti jsou lepší.

Přesně tak, tohle vše by měl řešit její tatínek. Já mu mohu jen poradit, ale zbytek je na něm. S holčičkou o ničem nemluvím, vše pak řešíme s partnerem, když odjede. Ale on je docela laxní bohužel v tomhle.

Skoro to vypadá, že je holčička pěkně rozmazlená (pominu-li to, co psala Niky, i to je možné) a tatínek by jí měl dát určité mantinely, nebo se to s ní potáhne. Souhlasím se Selimou.

Judyna napsal(a):

Skoro to vypadá, že je holčička pěkně rozmazlená (pominu-li to, co psala Niky, i to je možné) a tatínek by jí měl dát určité mantinely, nebo se to s ní potáhne. Souhlasím se Selimou.

No z mého okolí, kdo holčinu viděl, tak mi říkali, že jim přijde rozmazlená, takže i to je možné. A s tím spaním to asi i trochu zavinili rodiče, protože dřív můj partner se svou bývalou spali společně s dcerkou na jedné posteli než se rozhodli k rozchodu. Ona se totiž dožadovala spaní s nimi a dělala nejdřív scény a oni povolili pro svůj klid a možná je to i pak mimo jiné rozdělilo si myslím, protože neměli žádné soukromí díky tomu dítěti. Toť můj názor.
A přítel si díky tomu zvykl spát na kraji postele, protože se za dob toho společného spaní snažil vyhýbat kopancům a roztahování dítěte v posteli. Byla jsem překvapená, když jsem s ním ze začátku uléhala do postele a on se vždy obrátil zády na opačném konci postele
A když jsem se ho zeptala, proč se ode mě takhle odtahuje, tak prý kvůli malé, že byl zvyklý ji uhýbat, no děs.
Tak jsem mu řekla, že já přece nejsem jeho malá, ať si zvyká mít partnerku v posteli jako dospělý muž. Skoro mi ho bylo i líto, kam je to děcko dostalo.
Někdy je opravdu až zarážející, kam se ti dospělí nechají zatlačit dítětem.
Ale je pravdou, že tohle je hlavně jejich chyba, těch rodičů, oni tohle mohou změnit.

Judyna napsal(a):

Někdy je opravdu až zarážející, kam se ti dospělí nechají zatlačit dítětem.
Ale je pravdou, že tohle je hlavně jejich chyba, těch rodičů, oni tohle mohou změnit.
Ano.
Podle toho, co píšeš o spaní, tak malá zjistila, že u maminky to už nejde, tak uzurpuje tatína, který se asi ještě nechá.

Přesně tak a tatínek se nechá. Aby byla jeho dceruška spokojená a partnerka to přece musí pochopit:rolleyes:

Palomita napsal(a):

Zajímalo by mě, jestli tu někdy někdo z vás byl sedmileté dítě, které se dostalo do situace, které vůbec nerozumí a neví si s ní rady.. Protože té malé je mi opravdu líto. Volá si o pomoc všemi možnými způsoby a nic. Proč s ní Akinko nemluvíš?!?!? Evidentně jí rodiče nic nevysvětlují a ona tápe. Jediné, na co její rodiče slyší je povyk, tak jej dělá. Jinak si tu pozornost neudrží. Je tak strašně moc náročné, pro tebe jako dospělou se jednou za dva týdny na dvě noci přeorientovat na potřeby dítěte? Jít spát s nimi dřív, povídat si v posteli.. jednoduše ji zklidnit svou přítomností.. Nebo ať usíná u vás a tatínek si ji pak přenese do postele.. Možná je rozmazlená, ale určitě v této pozici není šťastná. Začněte komunikovat s malou.. ona vám řekne, proč se tak chová a co ji trápí. Může žárlit, může mít strach, může mít jiné potíže a nebo nároky.. Všechny odpovědi máš u ní.. jen se zeptat. Ne když pláče a vynucuje si pozornost.. ale když je pohoda a jste třeba na procházce.. tam to dítě vybrebentí i to co neví. A že nechce, abyste se brali a měli další dítě? No jistě, protože má strach, co s ní bude dál. Necítí lásku, protože nejsou nastaveny hranice. Jestli jí otec řekne, že tam s ní zůstane ležet i až usne a on potom odejde, tak jí lže. Když se s ní domluví předem na pravidlech (otevřené dveře, rozsvícené světlo, atp.).. a bude je i sám dodržovat, bude se to postupně zlepšovat. Přeji hodně štěstí a hodně sil

Ahoj, já si nemyslím, že by se holčička neměla dobře a že si vše vynucuje povykem a je chudák. Vždyť ten víkend je vždy jen o ní, my si s ní hrajeme, jezdíme s ní na výlety, do zoo, co chce, to dostane. Děláme jí opravdu krásné víkendy. Její tatínek ji miluje, já se k ní chovám hezky. Kolikrát ji pohladím. A když jí tatínek řekne, že pak bude spát s ní, tak to vždy splní. Nikdy se nestalo, že by jí lhal. To, že po uspání, šel ještě koukat se mnou na televizi, přece snad může, ne? On neměl v plánu s ní v noci nebýt, ale nechtěl s ní byt zalezlý v posteli už od osmi hodin. On jí nesliboval, že se od ní nevzdálí z postele ani na wc nebo na film. Jen to, že bude spát s ní a ne se mnou a tak to bylo.

Upravil(a) Akinka (25. 6. 2023 11:49)

To máš pravdu, taky vždy říkám, že komunikace je nejdůležitější. I jsem kolikrát říkala partnerovi, ať si s holčičkou promluví, třeba když byli spolu dvakrát o vikendu sami beze mě. Řekla jsem mu, ať se jí zeptá, co jí případně trápí a tak. Nebo ohledně toho spaní atd.
Pak jsem přijela po vikendu a ptala se ho, co teda a on, že se zapomněl zeptat a bavit se s ní na to téma.
Jediný co, tak se jí akorát párkrát za tu dobu, co jsem s nim, zeptal, jestli jí nevadí, že je se mnou a ona, že nevadí.
Přijde mi, že proste on nechce nic řešit, holt chlap no.
Jenže tohle je opravdu důležité, aby to probrala především se svým rodičem a ne se mnou.
Já jí už párkrát něco vysvětlovala, ale ode mě to moc nebere.

Palomito, přesně!

Akinka napsal(a):

Těžko může nový partner s dítětem řešit špatné chování a špatné návyky, to by měli dělat rodiče. Nikdo jiný.

Nerozumím. To dítě nedělá nic špatného. Má své návyky z domova, stejně jako my ostatní. Z objektivního hlediska: ona má 27 dní v měsíci nějaký režim, stejně jako ty. Pak se potkáte na 4 dny a vadí vám, že večer to není po vašem. Tak kdo je tady ten špatně vychovaný a rozmazlený? Řekla bych, že nikdo. A že se chováme nevhodně, to nám opravdu nemusí říkat jen rodiče.
Máš dvě možnosti.. buď se k tomu aktivně postavíš a vytvoříš si s malou vaše vlastní pravidla a nebo budeš jen pasivně přihlížet, jak ji tvůj přítel "špatně" vychovává.

Akinka napsal(a):

To máš pravdu, taky vždy říkám, že komunikace je nejdůležitější. I jsem kolikrát říkala partnerovi, ať si s holčičkou promluví, třeba když byli spolu dvakrát o vikendu sami beze mě. Řekla jsem mu, ať se jí zeptá, co jí případně trápí a tak. Nebo ohledně toho spaní atd.
Pak jsem přijela po vikendu a ptala se ho, co teda a on, že se zapomněl zeptat a bavit se s ní na to téma.
Jediný co, tak se jí akorát párkrát za tu dobu, co jsem s nim, zeptal, jestli jí nevadí, že je se mnou a ona, že nevadí.
Přijde mi, že proste on nechce nic řešit, holt chlap no.
Jenže tohle je opravdu důležité, aby to probrala především se svým rodičem a ne se mnou.
Já jí už párkrát něco vysvětlovala, ale ode mě to moc nebere.

Ano, myslím, že chlapi majú väčšinovo zablokovanú komunikáciu o citoch, vzťahoch... Je to pre nich niečo ako návšteva zubára (alebo u mňa gynekológa, brrr ).

Judyna napsal(a):

Jj. Navíc pokud by sis chtěla nastavit svoje pravidla (byť oběcně vzato by to bylo žádoucí) a partner by tě nepodpořil , popřípadě by dělal mrtvého brouka, lehce se dostaneš do pozice zlé macechy, která po holčičce něco chce, zatímco tatínek ne.

Ano a proto je důležité, abychom se s partnerem na všem shodli.
Což je někdy problém.