27. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 27. února : Jednoduchá kefírová buchta na plech. Rychlý recept zcela bez vajec! 21. února : Jak vyuít skořápky z vlaských ořechů? Odvar z nich dodá chybějící jód a pomůe i s kalem |
|
|
Stránky: 1 2
Niky123 napsal(a):
Ono já mám s některými aspekty jejich výchovy problém - třeba s tím, e se dětí ptají na jejich "rozhodnutí" - třeba dvouleáka na to, jestli chce ostříhat - řekl ne, tak vypadá jako vodníček - větinou s neupravenými vlásky, padajícími do očí....
![]()
Taky se jich odmala ptají, co si chtějí vzít na sebe...co bývá někdy problém, kdy se nechtějí obléct podle studeného počasí venku...
Vychovávají jinak, ne nae generace, nepouívají fyzické tresty vůbec, jen se domlouvá a vysvětluje (co občas je absolutně neúčinné) a kdykoli dítě brečí, tak je konejí (při sebemením klopýtnutí třeba), a děti denně uspávají v objetí. Budou je vzdělávat doma.
V mnohém určitě mají lepí postoj (např. více trpělivosti s dětmi), ale někdy vnitřně trpím.... Děti ale určitě mají hromadu lásky a pozornosti a pozitivních podnětů, jsou ikovnějí a znalejí ne běné děti jejich věku. Tak snad to dělají dobře...
Kadý normální rodič vychovává dle svého nejlepího vědomí a svědomí. Tvoje dcera není výjimkou Jsem si jistá, e jsou v tomto vichni u nich doma spokojeni a to je to nejdůleitějí.
Upravil(a) Palomita (3. 4. 2023 14:09)
Není tady
Niky, netrap se. Stejně s tím nic neudělá. Ale já osobně bych s tímhle přístupem také měla problém. Protoe hranice a pevný řád děti uklidńují a dávají pocit jistoty. Ostatně - i dospělým.
Já jsem synovi také odmala nechávala některé věci rozhodnout - ale byly to věci nedůleité, např. barva trička nebo jakou kníku si přečteme, samozřejmě s vyím věkem těch jeho rozhodnutí bylo víc, ale nikdy ne takové, které by ho nějak ohroovalo na zdraví (např. nevhodné oblečení do zimy či vyhýbání se některým druhů
ům potravy. Známe i případy velice zanedbaných dětí co do výivy, kdy rodiče nechávají děti jíst jen to, co jim chutná, např. jen sladké).
Já jsem třeba fyzické tresty také nepouívala a kdy slyím mluvit svou snachu, která jetě nemá děti, ale její pohled na výchovu je hodně "tradiční", tak to teda taky nevím...
Není tady
Judyna napsal(a):
hranice a pevný řád děti uklidńují a dávají pocit jistoty. .
Pod to se můu podepsat. Jen si někteří rodiče pletou řád a hranice s absolutní posluností. Vdycky mě fascinují matky, které neustále své děti úkolují nebo po nich něco chtějí. Zatím jsem vypozorovala jediné - děti pak své matky totálně ignorují. A co absolutně nechápu, to je plané vyhroování. Proč to rodiče dělají?
Své děti se snaím pokud mono neúkolovat. Kdy, tak je sluně poádám o laskavost. Mají své povinnosti a ty si plní bez toho, ani bych je neustále kontrolovala, nebo vyadovala plnění úkolů. Kdy mají na starosti úklid kuchyně a je tam nepořádek, řeknu jen, e za 20 min jdu vařit a ony se seberou a jdou to okamitě uklidit. Kdyby ta kuchyň nebyla uklizená a ony si nesplnily svou povinnost, přidám jetě dalí tři povinnosti, aby to přítě stihly a nezapomněly. Ví to, je to ná běný postup a v tomto se na mě můou spolehnout. Nebazíruju na tom, jestli si do koly vezmou to či ono, nebo jestli se ostříhají nebo ne, ani kdy provedou úklid kuchyně. Nejsou to pro mě podstatné věci a pro ně je třeba důleité, aby si o tom mohly rozhodovat. Taky jsem se jim snaila určovat, co kdo bude uklízet, normálně mi řekly, e si to chtějí rozhodit mezi sebou samy (bylo jim kolem sedmi), aby jim to vyhovovalo víc. No a co, proč by nemohly?
Například ná mládeník je děsný lenoch a solitér. Nehne prstem navíc ani kdyby já nevím co. Jednu dobu si sám pral, vařil, uklízel, ehlil (asi tři dny ). Nebyl to trest, byla to příprava na jeho samostatný ivot, který se snail zavést dřív, ne na to má ze zákona právo. Dodnes mi za tu zkuenost děkuje
Bylo úasné sledovat, jak začínal se slzičkama v očích, zhroucen pod náporem té práce. Kdy si vyehlil ko svého prádla, byl na sebe tak hrdý! A jetě mi neopomněl připomenout, e to mohl udělat jen díky tomu, e měl průvih a e to bylo moc dobře
Pro mě to byla hrozná řehole, protoe jsem mu musela vechno vysvětlit, být poblí a podporovat ho. Chtěla jsem, aby v tom uspěl. Povedlo se
Pravda, mohla jsem mu vynadat. Bylo by to pro mě jednoduí a hlavně rychlejí. Jene za pár dní by se situace opakovala znovu a to pro mě není ádoucí. Nepotřebuju, aby mě děti poslouchaly, jen chci, aby uměly uvaovat v souvislostech a aby se nám společně ilo dobře. Zatím to vychází a snad jetě chvíli bude
Omlouvám se za příspěvek mimo téma, ale hranice a jistoty jsou pro mě opravdu důleité. Čím pevněji (čitelněji) jsou nastavené hranice, tím benevolentnějí můe rodič být a tím svobodněji se pak dítě cítí.
Není tady
Ano. A nejen e se dítě pak cítí svobodnějí, ale řekla bych e i sebevědomějí, protoe zocelenějí
Není tady
Stránky: 1 2