LENNNA napsal(a):

Uff, tak to máme fakt jinak. Když někdo mlátí dítě, muž ženu, někdo týrá psa apod. - tak to jako osobní spor v tu chvíli absolutně neberu, je mi nějaký jejich spor jedno, protože mlátit nebo týrat nikdo nikoho nemá, ať je spor jaký chce. Prvotní je pomoci. Až v druhé řadě lze potom přemýšlet proč, zavolat policii apod.
Ale je fakt, že do sporu cigánu se třeba také nepletu

A cigáni jsou taky lidi Je i spousta bílých, kteří žijí obdobným způsobem, kdy je fyzický útok projevem velké a skutečné lásky. Jakkoli to zní absurdně, je to tak. Proto mě nijak nepřekvapuje, ta rozdílná reakce obětí v obdobných situacích. Čistě hypoteticky.. kdybychom se s mým mužem prali, je to jen a jen naše věc a zasáhnout do toho někdo třetí (cizí), tak se se zlou potáže, protože mlátit mi toho mýho nikdo nebude, jasný? Nemůžeš zachránit někoho, kdo zachráněn být nechce. Natolik už jsem si uvědomila, že nemohu brát tato rozhodnutí za ostatní na sebe.
Dám příklad, máš pejska, který je po operaci, nemocný a na veřejnosti se najednou stane, že na tebe zaútočí a začne tě napadat a zběsile přitom vrčí. Ty víš, že je nemocný a má záchvat, snažíš se ho nějak zpacifikovat. Najednou přiběhne muž, zkope ho do kuličky a šlápne mu na krk. Zachránil tě, i když víš, že ti nebezpečí nehrozilo, poděkuješ mu?

Houf peroucích se lidí.
Mají nože, kameny, klacky.
Vtrhnu mezi ně, seřadím je a postupně se jich zeptám: Chceš pomoct, nebo si je pozabíjíš sám? 🤡

Upravil(a) rina (14. 9. 2021 8:36)

LENNNA napsal(a):

Palomita napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Takže půjdeš kolem parku, tam banda dětí surově kope do jednoho dítěte. Takže jdeš dál?

Co já vím, proč do něj kopou? Proč nevolá o pomoc? Mohl chvíli předtím ublížit nějaké dívce, nebo mučit psa.. Mám se ho zastávat? Nic k tomu nevím. Maximálně je požádám, aby zklidnili hormon, nebo zavolám policii. Viděla jsem z okna tramvaje, když stála na červenou... Muž smýkal ženou na chodníku, šel kolem jiný muž a snažil se fyzicky zpacifikovat útočníka . Žena se posbírala z chodníku a šla na pomoc svému milému, fyzicky a především slovně proti nevyžádané záchraně.
Nemám absolutně sebemenší problém pomoci člověku v nesnázi, pokud o ni výslovně požádá (je toho samozřejmě schopen). Jiná situace, žena chtěla na zastávce nastoupit do autobusu a muž jí v tom bránil. Serval z ní oblečení a nikdo jsme nevěděli, co a jak. Nakonec žena celá zoufalá zaštkala "prosím vás pomozte mi" a hned měla dost chlapů v řadě, kteří se zvedli a šli jí na pomoc. A v tom je ten rozdíl.
Jediné, kdy "pomáhám" bez vyžádání, to jsou kapsáři a zlodějíčci. Resp. upozorním případné oběti, aby si hlídali své věci. Ale do osobních sporů se opravdu nemíchám.

Uff, tak to máme fakt jinak. Když někdo mlátí dítě, muž ženu, někdo týrá psa apod. - tak to jako osobní spor v tu chvíli absolutně neberu, je mi nějaký jejich spor jedno, protože mlátit nebo týrat nikdo nikoho nemá, ať je spor jaký chce. Prvotní je pomoci. Až v druhé řadě lze potom přemýšlet proč, zavolat policii apod.
Ale je fakt, že do sporu cigánu se třeba také nepletu

Prečo? Lebo sú menej ako psi?
Inak, ja to mám tak, že sa snažím pomôcť tým "slabším", ale to je práve ten háčik, že niekedy to je fakt ošemetné, kto je obeť a kto vinník, prípadne kto je slabší a kto silnejší. U študentov mám hlášku, ktorej sa držím: "Môžete sa zabiť, sami seba alebo seba navzájom, ale prosím urobte to, keď pri tom nie som"...

Upravil(a) Selima (14. 9. 2021 10:35)

Selima napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Selima napsal(a):

Mne napríklad raz odviazali jazvečíčku pred obchodom (bola dlhá šóra pri pokladni ) a už ju odvádzali preč, vraj ako "opustené týrané zviera", keď našťastie začala štekať, suseda si ju všimla, dohovárala onomu "dobrodincovi" a ja som zatiaľ vybehla von a vlastným telom bránila psinu : Onen dobrodinec mi vynadal ako svini do hrantu a urobil zo mňa kruťasku týrajúcu nebohé (obézne a až veľmi rozmaznané) zviera.

Nedivím se mu   Já bych nikdy, nikdy, nikdy svého psa nikde neuvázala! Ta představa, že mi ho tam pokouše jiný pes nebo mi ho ukradnou... no ufff!   Nechápu to, ale každý jsme jiný.
Jinak ten odvádějící to samozřejmě nemusel tak hrotit, mohl se psem počkat až si ho někdo vyzvedne a ne ho hned odvádět pryč.

To máš dobré, že nie si nútená chodiť nakupovať so psami - inak, dvaja sú zasa niečo iné ako jeden - ale ja som bola nútená (a ona zvyknutá). Vzhľadom na to, že bola pekná a dvakrát sa mi ju pokúsili ukradnúť, tak sa mu proste možno len páčila a ľútosť bola len dobrá zámienka, ktovie..

Selimo, pro mě by přivázat psa u obchodu neexistovalo. Přes to nejede vlak.

LENNNA napsal(a):

Ano, cigáni jsou také lidé, ale jinak je to samostatný druh, kterému není radno pomáhat Kdo je blíže zná (bydlí s nimi), tak mi asi dá za pravdu
Nojo, ale že někdo zachránit nechce, to je jeho rozhodnutí. Že já chci (musím) pomoct, je zase mé rozhodnutí. Že ho nezachráním, když to nebude chtít... to nezachráním, za rohem se můžou začít mlátit znovu, pokud budou chtít. Ale prvotní věc - pomoct slabšímu, potřebnému - to je prostě základ (nebo jak to napsat... ?). Pokud bude někdo na ulici týrat dítě, zvíře, ženu apod. - je mi naprosto jedno, jestli chce pomoct a jaké má důvody. To je možné řešit až potom. Ale na prvním místě je pomoc.
Se psem je to příklad hodně přitažený na vlasy, těžko mi někdo zkope psa a já na to budu koukat.

Lenže tma ide o to, že ty vlastne pôjdeš proti tomu POMÁHAUCEMU , presvedčenému, že ty si úbohá obeť a tvoj pes nejaký baskervil, ktorý si ťa chce dať na olovrant... Ako príklad nevyžiadanej, ba kontraproduktívnej pomoci sa mi to páči, ale Tebe asi menej