Výborně!

Nejdřív mi to dala ochutnat dcera ještě na gymnáziu, kde se to nějak učili zpracovat. Teď to mám běžně u rodiny, kde se starám o děti. Chuť je lahodná, jako křehounké pražené sójové oříšky, ale je fakt, že ten vzhled moc zkoumat nemusím.

Larvy, teď.
Dcera před těmi cca 20ti lety přinesla něco, co fakt vypadalo jako oranžoví vysušení broučci, říkala že to pod dohledem ucitelky někde sbírali..., dlouho mě přemlouvala, ať se teda nekoukám. Stálo to zato.
Dnes se moc taky nekoukám, ale jim je s chutí.
Jsou tady v šuplíku pod dřezem, v mikrotenovem pytlíku (netuším, jestli se to dá na českém trhu sehnat), a jak jsou suché, a drcnu do toho, vypadají jako živé.
Příchuť jsem neidentifikovala. Myslím že je to jejich původní chuť, bez dalších ingrediencí.
Nevím, jak se to upravuje, a radši to nechci vědět, ptz. je to fakt lahůdka 😋

Víš co to stálo mě ochutnat od milované dcery? Říkala, jak to pracně vyrobili a tak... Dodnes to váhání "cítím"...
Myslím že není nutné, aby to vypadalo jako cukrlátko. Rybu taky klidně sníme z čerstvého plátku stejně jako roztomilou nugetku v podobě žraločka. Je to jen o "zvyku", o způsobu, jak a kdy jsme se s tím potkali...

Mám z dětství hluboko pod kůží Ferdu Mravence i lumpa Brouka Pytlíka, podle mne byl Ondřej Sekora mistr.
A tak nějak bych brouky a broučky nemohla jíst.

Jako vůbec to v tom nejde cítit, je to taková jemná chuť :-) Klidně si to koupím znova, ale ne jen tak ale  k nějaké příležitosti :-)

Reklamy si laskavě posílej do některé ze svých schránek!!!

Petře!!!  

Petr100 napsal(a):

Nejlepší místní hmyz je rina.

Nejsem jedlá, samý tuk, karcinom a fujky. Ty jsi na tom určitě lépe: Mladé maso, žádoucí, k nakousnutí, ani nemusíš být obalen čokoládkou 🥰