On se doma určitě vylepší, uvidíš. A je dobře, že mu to v nemocnici pomohlo.
Tak hodně sil a pevné nervy.

držím päste...

Upravil(a) Selima (4. 10. 2020 18:24)

Váš tatínek už asi úplně normálně neuvažuje. Jinak by pochopil to, co mu říkáte.
Není to vůbec hezké, co teď napíšu, ale asi bych se s ním nedohadovala s tím, že to tak prostě bude a hotovo. Protože si musíte vyřídit i svoje věci. Možná bych mu i pohrozila.
Ach jo. Musí to být opravdu těžké. Ještěže jste na to dvě.

Upravil(a) Judyna (5. 10. 2020 18:52)

Máš pravdu, že táta už normálně neuvažuje. Asi jde už o demenci, vnímá pouze svoje přání a potřeby. (Dřív takový nebyl.) Situaci budu řešit s jeho psychiatrem, nějaké zklidňující léky by mohly pomoct.

Ovšem když bude vyhazovat pečovatelku jako dnes, tak fakt nevím...ona se snažila jak mohla, my taky.... V tomhle máme smůlu, že bydlíme s tátou v jednom rodinném domě, a jeho dispozice nedovolují ty byty od sebe absolutně oddělit, takže on si pro nás dojde, jako dnes, a i když už jsem to zkoušela i po zlém, že mi sem nesmí pro mě chodit, vůbec to nebral v potaz. :-(
.

Tak pak napiš, jak to u psychiatra dopadlo.
A co zkusit jednou odlehčovací službu? Víš - jako za trest. Źe jestli vás nebude poslouchat, bude tam. Zní to hrozně, ale on to asi normálně fakt nepochopí.
Tatínek jedné bývalé sousedky měl u postele hůl a normálně ji přetáhnul, když se mu něco nelíbílo. A to bylo často. Chudák. Byla na oba rodiče sama a ještě k tomu byla onkolog, pacient. Však taky už nežije.

Těžko říct. Mám obavy, že asi nepomůže nic.

Blossom opět s vámi napsal(a):

Máš pravdu, že táta už normálně neuvažuje. Asi jde už o demenci, vnímá pouze svoje přání a potřeby. (Dřív takový nebyl.) Situaci budu řešit s jeho psychiatrem, nějaké zklidňující léky by mohly pomoct.

Ovšem když bude vyhazovat pečovatelku jako dnes, tak fakt nevím...ona se snažila jak mohla, my taky.... V tomhle máme smůlu, že bydlíme s tátou v jednom rodinném domě, a jeho dispozice nedovolují ty byty od sebe absolutně oddělit, takže on si pro nás dojde, jako dnes, a i když už jsem to zkoušela i po zlém, že mi sem nesmí pro mě chodit, vůbec to nebral v potaz. :-(
.

A čo takto nezamknúť jeho, ale seba? Proste sa zavrieť, keď tam je ošetrovateľka, a pápá lálá...

Irma napsal(a):

Blossom, musí to být ohromná bezmoc. Přemýšlela jsem o situaci s tatínkem a napadlo mě - máte zajištěno bezpečí ohledně kuchyňských spotřebičů a tak? Jestli nemůže něco zapnout nebo nechat puštěné (plyn, elektřinu, vodu). Co malé koberečky po bytě? Často se o ně zakopává. Držím vám všem palce v té nelehké situaci!

Irmo, o to je postarané tím, že u táty někdo 24 hodin denně je (v noci spíme se ségrou střídavě v sousední místnosti od něj na gauči). Koberečky jsme před časem odklidili.

Vero, on bohužel s žádnou ústavní léčbou (hospic, LDN, odlehčovací služba) nebude souhlasit, už z nemocnice nám chtěl "utéct domů" přes reverz, tak tak jsme ho přesvědčili zůstat... Je zatím svéprávný, takže nikde nemůže být přes svou nevůli....
Sami teď netušíme, co udělat, jak to zařídit. S pečovatelkou jsme se dohdli, že dnes nepřijde a zítra to zkusíme znovu. Dnes mimo jiné mají tátovi přivézt polohovací postel, tak tady bude i tak rušno...

Blossom, omlouvám se, ale přijde mi, že jste na něj moc hodní. Je na vás zlý a vydírá vás, protože může. Hranice v této komplikované situaci musíte nastavit vy. Nikdo jiný to za vás neudělá. Řekl vám, proč se tak chová? Resp. ptal se ho někdo? Možná je zoufalý a ztěžovat vám život je nyní jeho jedinou náplní. Pomozte mu změnit tu náplň. Co má za povinnosti za celý den? Čím je pro vás užitečný? Nebo čím může být? Je to těžká situace pro všechny. On vám evidentně nepomůže, tak zkuste pomoc vy jemu, aby se změnil, je-li to ještě v jeho možnostech (myslím mentálních). Jestli je mobilní a dokáže udržet myšlenku, nenechte ho zahálet, pak vymýšlí a prudí. Možná by mohl pomoci i časový harmonogram jednotlivých činností a péče o něj..  Vytvořit ho spolu s ním a kdyby trval na péči 24/7 jasně mu sdělit, že ani on vám nestál za zadkem 24/7 když jste byly se sestrou malé a jeho péči jste potřebovaly.. Kdyby nerespektoval nastavený režim, v době, kdy je u vás ošetřovatelka jednoduše odcházet z domu, aby vás nesehnal a uvědomil si, že ten harmonogram je potřeba dodržovat. Je to pak ale nezbytné i z vaší strany a když tam bude napsáno 18:00-20:00 čas jen pro tebe táto, tak mu ho dopřát se vším všudy.. Tak či onak přeji hodně sil do budoucna a pevné nervy.

Blossom opět s vámi napsal(a):

Irma napsal(a):

Blossom, musí to být ohromná bezmoc. Přemýšlela jsem o situaci s tatínkem a napadlo mě - máte zajištěno bezpečí ohledně kuchyňských spotřebičů a tak? Jestli nemůže něco zapnout nebo nechat puštěné (plyn, elektřinu, vodu). Co malé koberečky po bytě? Často se o ně zakopává. Držím vám všem palce v té nelehké situaci!

Irmo, o to je postarané tím, že u táty někdo 24 hodin denně je (v noci spíme se ségrou střídavě v sousední místnosti od něj na gauči). Koberečky jsme před časem odklidili.

Vero, on bohužel s žádnou ústavní léčbou (hospic, LDN, odlehčovací služba) nebude souhlasit, už z nemocnice nám chtěl "utéct domů" přes reverz, tak tak jsme ho přesvědčili zůstat... Je zatím svéprávný, takže nikde nemůže být přes svou nevůli....
Sami teď netušíme, co udělat, jak to zařídit. S pečovatelkou jsme se dohdli, že dnes nepřijde a zítra to zkusíme znovu. Dnes mimo jiné mají tátovi přivézt polohovací postel, tak tady bude i tak rušno...

Blossom, nenechte si od něj tak moc rozkazovat a takto hodně přizpůsobovat váš vlastní život (viz. spaní u něj). Já jsem určitě pro postarání se, ale vše má své meze. Jste moc hodní a moc si necháte líbit. On není ten, kdo má v této situaci diktovat podmínky. Moc držím pěsti, vím, že to je moc náročné

Tak psychiatr mu předepsal zklidňující léky, jen to prý nějaký týden potrvá, než začnou zabírat. Tak v tomto nacházím naději na zlepšení....

Blossom opět s vámi napsal(a):

On se mění- někdy je to skoro bezmocný klepající se stařeček, co prospí celý den (např. dnes) kdy i to pití mu musím do postele podávat a postavit se bez mé pomoci skoro nemůže, jindy je aktivní a něco ho stále nutí chodit po místnosti.

Jednoduše člověk neví, co ho čeká zítra.. to jsou situace na prd.. co třeba zkusit mu dávat nějaké dlouhodobé cíle, které může zvládat, když se cítí a má energii.. Loupání ořechů, krájení jablek na křížaly, natírání židle, poliček.. promazání klik v baráku, údržba zahradního náčiní, skládání dříví (polínek), sbírání jablek.. to je úplně jedno, ať si to může dělat svým tempem a podle svých možností. Jestli je schopen nahánět vás po baráku, určitě zvládne např. dojít na zahradu a uložit pár polínek a zase jít zpátky.. Domluvit se, hele tati, potřebovaly bychom tvou pomoc a tobě vždycky šlo tohle.. Ten program co má teď je že "jen čeká" co bude, ale v ničem není tím hybným motorem. Jediné nad čím má kontrolu je vaše buzerace a v té je evidentně neúnavný. Ale už jsi tu napsala, že dostane uklidňující léky, tak se snad zklidní i situace jako taková.

Pozor s tím krájením křížal - psala jsi, že špatně vidí.