|
5.října : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 5.října : Bleskový koláč jako od babičky. Jednoduchý recept, který se nedá pokazit! 10.července : Potřebujete pomoc, nebo pomoci někomu v nouzi chcete? Dejte o sobě vědět na Pomahejtesi.cz! |
|
|
Blossom opět s vámi napsal(a):
Provázet člověka na poslední cestě jako dar (aspoň doposud) nevnímám. Je to pro mě přirozená povinnost, spojená s láskou, ale občas i obtížná, s negativními pocity, bohužel. :-(
Blossom, já to také jako dar nevidím. Vidím to jako velmi bolavou a velmi smutnou část života. Něco podobného už jsem zažila a byla to velmi náročná doba. Hlavně bolavá a smutná. Děláte to skvěle a jak nejlépe umíte! 
Postarat se samy se sestrou s pomocí pečovatelky - pro mě osobně toto je ideální možnost. Buďte tu pro tatínka, buďte mu na blízku jak je to možné, ten čas letí, ale zároveń si nenechte rozkazovat ve všem (natož mít výčitky, pokud neposloucháte) a snažte se žít i vlastní život s vlastní rodinou
Není tady
ano, taky to tak vnímám ......reaguji na názor, že pečovat o cizí nebo rodinné osoby je velký rozdíl
vím, že něco takového po svých dětech nebudu žádat, ani by to nebylo možné.......
a do nějakého zařízení rozhodně nepůjdu.................mám to v sobě vyřešené
Upravil(a) vera (27. 9. 2020 11:07)
Není tady
LENNNA napsal(a):
Blossom opět s vámi napsal(a):
Provázet člověka na poslední cestě jako dar (aspoň doposud) nevnímám. Je to pro mě přirozená povinnost, spojená s láskou, ale občas i obtížná, s negativními pocity, bohužel. :-(
Blossom, já to také jako dar nevidím. Vidím to jako velmi bolavou a velmi smutnou část života. Něco podobného už jsem zažila a byla to velmi náročná doba. Hlavně bolavá a smutná. Děláte to skvěle a jak nejlépe umíte!
Ano. Hezké Leno.
Není tady
Není tady
vera napsal(a):
ano, taky to tak vnímám ......reaguji na názor, že pečovat o cizí nebo rodinné osoby je velký rozdíl
vím, že něco takového po svých dětech nebudu žádat, ani by to nebylo možné.......
a do nějakého zařízení rozhodně nepůjdu.................mám to v sobě vyřešené
Z Tvého psaní vero mrazí.....vychází mi z toho, co píšeš, jediné řešení, to nejčernější. Ovšem jak to udělat, aby člověk někomu dalšímu (kdo Tě pak najde) neublížil?
Každý máme nějakou představu, jak prožít konec života... Já si představuju, že až budu nemohoucí, sama požádám děti, ať mě dají do nějakého dobrého hospicu, LDN apod. a ať mě navštěvují. Ať prodají můj dům a dají mě do nějakého luxusnějšího zařízení, s vlastním pokojem apod.
Jo, představy a plány jsou, ale jak to dopadne je ve hvězdách....
Není tady
Blossom opět s vámi napsal(a):
vera napsal(a):
ano, taky to tak vnímám ......reaguji na názor, že pečovat o cizí nebo rodinné osoby je velký rozdíl
vím, že něco takového po svých dětech nebudu žádat, ani by to nebylo možné.......
a do nějakého zařízení rozhodně nepůjdu.................mám to v sobě vyřešenéZ Tvého psaní vero mrazí.....vychází mi z toho, co píšeš, jediné řešení, to nejčernější. Ovšem jak to udělat, aby člověk někomu dalšímu (kdo Tě pak najde) neublížil?
Každý máme nějakou představu, jak prožít konec života... Já si představuju, že až budu nemohoucí, sama požádám děti, ať mě dají do nějakého dobrého hospicu, LDN apod. a ať mě navštěvují. Ať prodají můj dům a dají mě do nějakého luxusnějšího zařízení, s vlastním pokojem apod.
Jo, představy a plány jsou, ale jak to dopadne je ve hvězdách....
myšlenku, že bych někam šla.....i do luxusního hospicu, nejsem schopna přijmout...........nejde mi to
Není tady
Mám několikanásobnou zkušenost úmrtí v nejbližší rodině ve středním produktivním věku.....nikdo z nich nechtěl byť do sebeluxusnějšího hospicu, každý chtěl dožít doma ve svém prostředí a měl za to, že to zvládne......bohužel se nikdo "nepomátl" (to akorát babička v 90) , takže dožívali při plném vědomí a zdravém rozumu. Akorát v jednom případě to už nešlo, protože bylo potřeba stálé lékařské péče kvůli zajištění životních funkcí. A dodnes si to v sobě vyčítam, protože ten člověk tím hrozně trpěl......přestal komunikovat, jen pláč....... Poslední případ u nás před rokem......chtěl zůstat doma a až to přijde, umřít v nemocnici....a tak to taky bylo. Nejhorší bylo se všemi těmi lidmi sdílet jejich myšlenky, stavy bolesti, které bohužel ani v dnešní době nejdou stoprocentně řešit (jakési nesmyslné limity na opiáty)........člověk je neměl čím utěšit, mohl pouze sdílet. Bylo nás ta tu péči víc a tak nějak jsme se podle možností prostřídávali.
Taky bych jednou chtěla dožít doma.......nesnáším cizí prostředí, nedostatek soukromí, péči cizích osob.....v nemocnici trpím jak pes.
Ovšem kdoví co bude, jaké budou v rodině možnosti......člověk míní, osud mění.
Není tady
rina napsal(a):
Poslední roky svého aktivního života jsem se starala o staré nemocné lidi.
Začalo to péčí o moji mámu, kdy jsem měla možnost pochopit, jak se věci mají.
Pokračovala jsem jako pečovatelka.
Provázet člověka na jeho poslední cestě je obrovský dar, který neumí každý přijmout.
Od doby kdy jsem to pochopila, jsem pořád stejně říkala: Pečujte o ně, kolik zvládnete. Pokud už nemůžete, objednejte si odbornou pomoc. To jsou geriatrické služby zdravotnictví. Většinou je pokryje důchod a VZP. Když ne, prostě zaplaťte, co můžete.
Když dáte zoufalí stařečka do ústavu, zabijete ho!
Čest výjimkám! - Soleil
Viki, tos napsala moc hezky.....z vlastní zkušenosti vím, že si člověk může vytvořit i k cizím lidem velmi osobní vztah, byť z podstaty profesionální. A že to pak může být velmi vyčerpávající.......záleží samozřejmě na osobním nastavení člověka, každý jsme jiný.....
Není tady
vera napsal(a):
ano, taky to tak vnímám ......reaguji na názor, že pečovat o cizí nebo rodinné osoby je velký rozdíl
vím, že něco takového po svých dětech nebudu žádat, ani by to nebylo možné.......
a do nějakého zařízení rozhodně nepůjdu.................mám to v sobě vyřešené
Věro, hodně mě to překvapilo, zarazilo, lekla jsem se... Připomnělo mi to někoho, kdo už sem bohužel nechodí..., ale kdo, moc doufám, žije.
A nejde mi to k tobě!
Mně by, myslím, nevadilo přemístit se v pozdějším věku do jiného prostředí s trochou té péče. Ale přála bych si, aby nás na pokoji nebylo moc. Nejlepší by bylo tak dvě a abychom si rozuměly. Při studiích jsem bydlela na koleji a při cestování jsem celkem všude byla spokojená. Tak snad bych to zvládla i před cestou poslední. 
Upravil(a) vrabčák (28. 9. 2020 13:02)
Není tady
Také mi to někoho připomnělo, někoho, kdo tu jednou psal něco podobného. A také moc doufám, že žije.
Kdybys to tu četla ...... prosím ozvi se!
Není tady
Věro, hodně mě to překvapilo, zarazilo, lekla jsem se... Připomnělo mi to někoho, kdo už sem bohužel nechodí..., ale kdo, moc doufám, žije.
Ano. Moje reakce na Veřino psaní byla úplně stejná.
A nevím, jestli bych to dokázala - jak Vera píše. Opravdu nevím. Asi ne. Samozřejmě bych chtěla dožít doma, ale ne za tu cenu, že by se o mě mladí museli starat.
Není tady
Při studiích jsem bydlela na koleji a při cestování jsem celkem všude byla spokojená.
Já právěže ne....Musela bych mít pokoj sama pro sebe. Ale i tak nevím. V nemocnici když jsem byla, tak zatím pokaždé jsem měla zvýšenou teplotu a musela jsem jim složitě vysvětlovat, že to tak mám normálně. Že je to moje reakce na pobyt samotný.
Není tady
A kam bys tedy šla, Vero?
vera napsal(a):
Blossom opět s vámi napsal(a):
vera napsal(a):
ano, taky to tak vnímám ......reaguji na názor, že pečovat o cizí nebo rodinné osoby je velký rozdíl
vím, že něco takového po svých dětech nebudu žádat, ani by to nebylo možné.......
a do nějakého zařízení rozhodně nepůjdu.................mám to v sobě vyřešenéZ Tvého psaní vero mrazí.....vychází mi z toho, co píšeš, jediné řešení, to nejčernější. Ovšem jak to udělat, aby člověk někomu dalšímu (kdo Tě pak najde) neublížil?
Každý máme nějakou představu, jak prožít konec života... Já si představuju, že až budu nemohoucí, sama požádám děti, ať mě dají do nějakého dobrého hospicu, LDN apod. a ať mě navštěvují. Ať prodají můj dům a dají mě do nějakého luxusnějšího zařízení, s vlastním pokojem apod.
Jo, představy a plány jsou, ale jak to dopadne je ve hvězdách....myšlenku, že bych někam šla.....i do luxusního hospicu, nejsem schopna přijmout...........nejde mi to
Není tady
rina napsal(a):
Selima napsal(a):
Teta mala deduška rada, ale keď jej nadával, kričal na ňu, odtláčal jej ruky, vypľúval jedlo, pitie, lieky... a zaprisahával ju, aby ho nechala zomrieť, bolo kua ťažké nemať negatívne pocity a vnímať to ako dar.
No, právě proto. Bohužel jsem napsala proto, že ne každý ho, ten dar, dokáže vnímat, a pochopit.
Ty jsi o tetě napsala, že ho měla ráda i když..., no a to je přesně ono.
Vieš čo? Podľa mňa je vnímať a pochopiť - a možno aj mať rád - jedna vec, a prakticky to previesť do života (na 100% a vždy a bez výnimky a bez slabej chvíle) druhá. Niekedy sa to prelína, niekedy nie.
Není tady
Soleil...............
na Tvoji otázku odpovědět ??????............hm.......
Není tady
mia napsal(a):
[
Viki, tos napsala moc hezky.....z vlastní zkušenosti vím, že si člověk může vytvořit i k cizím lidem velmi osobní vztah, byť z podstaty profesionální. A že to pak může být velmi vyčerpávající.......záleží samozřejmě na osobním nastavení člověka, každý jsme jiný.....
Dik, jsi asi jediná, kdo pochopil, o čem píšu.
Zřejmě kdo to sám nezažil, nemůže chápat.
Mí stařečci byli různí. Ve zkratce řečeno hodní i zlobiví. Jako malé děti. Stejně se k nim musí i přistupovat, on se člověk ve stáří fakt jaksi vrací zpátky, do dětství, i do "batolecího věku".
Já měla štěstí na víc těch hodných, mnohem víc. Zlobivých je určitě míň, a tam to má stejně původ v minulosti.
O dar je provázet na poslední cestě jde u obouch stejně, opravdu!
Ti sluníčkoví ti dají poznat tolik lidského poznání, které jsi v civilním životě nemohla nikdy předtím potkat a dostat.
Ti jaksi "zlobiví" tě naučí, když jim to dovolíš, zklidnit se, soustředit se na to nejdůležitější - schopnost jim pomoct, porozumět, ulehčit jim nelehké chvíle, vyslechnout je (ač by se mohlo zdát, že jim nerozumíme), ulevit od bolestí, pokud je mají, a v neposlední řadě postarat se o jejich hygienu, ať už to přijímají, nebo se brání...
Ano, rozdíl mezi péčí o svého, či "cizího" stařečka, existuje.
Ale ne v tom, jestli je to horší, nebo lepší, jednodušší, nebo náročnější.
Rozdíl je v tom, že "svého stařečka" znáš, znáš prosředí, ve kterém žije, jeho další příbuzné, jeho domácnost, (co tam máš k dispozici a pod., myslím materiálně)…, a u klientů je všecko nové, a ne vždy podle tvé vůle. Neříkám, že je to vždy špatné, nebo naopak optimální, ale prostě je to nové, neznámé.
Když o ně pečuješ oddaně, ten dar můžeš dostat. Bez ohledu na to, jestli je "cizí", nebo tvůj.
Není tady
Blossom opět s vámi napsal(a):
Také mi to někoho připomnělo, někoho, kdo tu jednou psal něco podobného. A také moc doufám, že žije.
Kdybys to tu četla ...... prosím ozvi se!
Myslíte Majkafu a bojíte se to napsat?
Proč?
Myslím, že Vera by si nešla přiotrávená sednout s kartičkou VZP do čekárny svého obvoďáka...
Tu bych tak viděla někde v horách, na nejvyšším útesu, jak o tom chvíli přemýšlí...
Není tady
Rino, předposlední příspěvek je moc pěkný. 
Evu. jsem nemyslela. Nebojím se napsat, koho jsem myslela, ale nechci. Někteří vědí.
Není tady
vrabčák napsal(a):
Rino, předposlední příspěvek je moc pěkný.
Evu. jsem nemyslela. Nebojím se napsat, koho jsem myslela, ale nechci. Někteří vědí.
K obému ano.
Není tady
Tak kdo???
Já fakt nevím?
Kdo? 
Když se nebojíte... 
Není tady
Rino, taky nemusíš vědět všechno...
Není tady
To je pravda. Když mi někdo nechce něco říct, nenutím ho. 
Není tady
Vrtalo mi to hlavou, je to ta holka, co poblbla celý BB, všichni ji litovali, sbíraly se na ni peníze, dělal se pro ni kalendář, až se provalilo, že je podvodnice, vyšetřovaná policií.
Už nevím jak se jmenovala.
Není tady
rino, tu jsem nemyslela, a tuším, ani ostatní. Asi jsme se neměly zmiňovat. Ale prosím, už to neřeš, o tom tohle vlákno není.
U nás táta zas v nemocnici. Mísí se ve mně starost a pocit dočasné svobody....mám z toho zároveň špatné svědomí, že cítím tu úlevnou svobodu...
Není tady
Dobře, kašlu na to.
Ale Very postoj je zvláštní a postřeh některých z vás taky...
Není tady
Sháníte kvalitní kancelářské židle? Vyberte si ze širokého sortimentu v internetovém obchodě Hawaj.cz
Značkové parfémy a kosmetika, 3 prodejny v ČR, skladem přes 500 000 kusů parfémů a kosmetiky. Expresní doručení do 24 hod. EUROPARFEMY.cz
Bottega Veneta Knot Eau Absolue je famózní vůně pro výjimečnou ženu! Díky intenzivní směsici nejkvalitnějších surovin vznikla tato uhrančivá a dech beroucí dámská vůně.Ve smaragdovém srdci najdete inovativní orientální dámskou vůni
Vyhraj skvělé ceny v internetových soutěžích! Desítky atraktivních výher najdeš v nejrozsáhlejším katalogu České-soutěže.cz
Moringa s vysokým množstvím vlákniny zrychlí váš metabolismus. Pořiďte si dokonalý šperk pro vaše zdraví – Moringu olejodárnou v kapslích. Objednávejte přes www.HERBandME.cz
Vileda Ultramat XL Turbo – komfortní úklid a vždy hygienicky čistá podlaha Úklidový set mopu a kbelíku pro efektivní a rychlý úklid, díky o 20% větší hlavici*, 2 druhům vláken a jednoduchému systému ždímání. *ve srovnání s produkty ze standardní řady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
