Oznámení

10.června : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

10.června : Potřebujete pomoc, nebo pomoci někomu v nouzi chcete? Dejte o sobě vědět na Pomahejtesi.cz!

24.dubna : Téměř bez práce: Domácí tymiánový chléb.

#176 26. 6. 2020 13:04

rina
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 26. 3. 2019
Příspěvky: 2401

Re: Odchod manžela po 21 letech

🌞

Upravil(a) rina (26. 6. 2020 18:27)


Čím hůře, tím lépe.

Není tady

 

#177 26. 6. 2020 13:05

rina
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 26. 3. 2019
Příspěvky: 2401

Re: Odchod manžela po 21 letech

Omlouvám se, asi když se odstraňovaly chyby, měla jsem všechno 2×.
Nechtěla jsem zahlcovat vlákno nesmysly.
Promiňte. 😥

Upravil(a) rina (26. 6. 2020 18:31)


Čím hůře, tím lépe.

Není tady

 

#178 26. 6. 2020 19:25

cibule
♥♥♥----
Registrovaný: 16. 6. 2020
Příspěvky: 130

Re: Odchod manžela po 21 letech

Moc děkuji za podporu. Ještě že vás mám...

Není tady

 

#179 26. 6. 2020 19:31

cibule
♥♥♥----
Registrovaný: 16. 6. 2020
Příspěvky: 130

Re: Odchod manžela po 21 letech

LENNNA napsal(a):

Cibulku a vídáte se někdy? Nebo se odstěhoval se vším všudy a už jsi ho neviděla a nejste v kontaktu?
My se občas vídáme, ale jen kvůli provozním věcem nebo jak to říct. Stěhoval se postupně, takže už 3x si byl pro věci. Dáme kafe, pokecáme, on se vždy ptá jestli něco nepotřebuji. Občas se zastaví u mě v práci na skok. My opravdu vycházíme moc dobře a zůstali jsme - jestli se to tak dá říct - kamarádi. Jsem ráda, že jsme to po těch letech, po tom všem a kdy se máme oba pořád rádi, jen asi jinak - zvládli tak dobře, pohodově.

Viděli jsme se pouze jednou při řešení financí a bylo to pro mě hrozné. Moc jsme toho nenamluvili, jen co se muselo, a já měla co dělat, abych vydržela nebrečet a neprosit ho, aby se vrátil.

Není tady

 

#180 26. 6. 2020 20:06

rina
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 26. 3. 2019
Příspěvky: 2401

Re: Odchod manžela po 21 letech

Jj, chápu. Já, blbka, prosila na kolenou. Proto mi dnes tolik záleží na tom aby se žádná žena takhle neponižovala a raději pospíchala k onomu pochopení, odpuštění sobě i jemu a snažila se že všech sil o zklidnění, usmíření a přání všeho nejlepšího.

Když mi to just nešlo, postupem času jsem se naučila přemýšlet takto:
Zapomenu na to zlé, co jsme si provedli, a ráda tě uvidím šťastného a spokojeného.

Nebývalo to vždy lehké. V duchu jsem se pak modlila za to, že by si snad mohl přát to samé on směrem ke mně.


Čím hůře, tím lépe.

Není tady

 

#181 26. 6. 2020 20:21

Judyna
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 13. 5. 2006
Příspěvky: 15974

Re: Odchod manžela po 21 letech

Já snad nevidím ani nic špatného na tom klečení na kolenou. já bych to teda nedokázala, ale moje dávná známá ano. Šlo jí o zachování manželství, takže zkusila opravdu všechno. Když to ale nepomohlo, tak se s tím docela rychle vyrovnala (možná i proto, že nemusela přemýšlet o tom, co mohla ještě pro záchranu udělat) a našla si jiného.


Jakmile si uvědomíš svoji pravou hodnotu, bude se okolo tebe točit celý svět.
Rozhodnutí osvobozuje.

Není tady

 

#182 26. 6. 2020 20:26

Judyna
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 13. 5. 2006
Příspěvky: 15974

Re: Odchod manžela po 21 letech

cibule napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Cibulku a vídáte se někdy? Nebo se odstěhoval se vším všudy a už jsi ho neviděla a nejste v kontaktu?
My se občas vídáme, ale jen kvůli provozním věcem nebo jak to říct. Stěhoval se postupně, takže už 3x si byl pro věci. Dáme kafe, pokecáme, on se vždy ptá jestli něco nepotřebuji. Občas se zastaví u mě v práci na skok. My opravdu vycházíme moc dobře a zůstali jsme - jestli se to tak dá říct - kamarádi. Jsem ráda, že jsme to po těch letech, po tom všem a kdy se máme oba pořád rádi, jen asi jinak - zvládli tak dobře, pohodově.

Viděli jsme se pouze jednou při řešení financí a bylo to pro mě hrozné. Moc jsme toho nenamluvili, jen co se muselo, a já měla co dělat, abych vydržela nebrečet a neprosit ho, aby se vrátil.

Leno, ten váš vztah byl asi jiný než ten cibulin. Asi jste se opravdu OBA posunuli někam spíš ke kamarádství už před nějakou dobou. Jinak bys to asi tak dobře a po tak krátké době nezvládala? Vždyť máš taky po rozchodu jen tak asi měsíc.
Taky jsi taková "samostatná jednotka". Já třeba taky, ale mě trvalo hodně dlouho, než jsem k tomu došla (nebo si to připustila?)


Jakmile si uvědomíš svoji pravou hodnotu, bude se okolo tebe točit celý svět.
Rozhodnutí osvobozuje.

Není tady

 

#183 26. 6. 2020 20:51

rina
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 26. 3. 2019
Příspěvky: 2401

Re: Odchod manžela po 21 letech

Samostatná jednotka 😋 - hezký výraz!
Já jsem taky samostatná jednotka, ale dlouhá samota mě ničí, ač ji mám tuze ráda.

Já bych chtěla žít v jeskyni, kam by nikdo nesměl, ale vylézt z ní, když sama budu chtít, mezi fůru veselých přátelských lidí...gloria


Čím hůře, tím lépe.

Není tady

 

#184 27. 6. 2020 9:13

LENNNA
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 24. 1. 2008
Příspěvky: 3036

Re: Odchod manžela po 21 letech

cibule napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Cibulku a vídáte se někdy? Nebo se odstěhoval se vším všudy a už jsi ho neviděla a nejste v kontaktu?
My se občas vídáme, ale jen kvůli provozním věcem nebo jak to říct. Stěhoval se postupně, takže už 3x si byl pro věci. Dáme kafe, pokecáme, on se vždy ptá jestli něco nepotřebuji. Občas se zastaví u mě v práci na skok. My opravdu vycházíme moc dobře a zůstali jsme - jestli se to tak dá říct - kamarádi. Jsem ráda, že jsme to po těch letech, po tom všem a kdy se máme oba pořád rádi, jen asi jinak - zvládli tak dobře, pohodově.

Viděli jsme se pouze jednou při řešení financí a bylo to pro mě hrozné. Moc jsme toho nenamluvili, jen co se muselo, a já měla co dělat, abych vydržela nebrečet a neprosit ho, aby se vrátil.

A jéje sad, tak za takového stavu je lepší se nevidět. Třeba jen prozatím, třeba napořád... Držím pěsti, ať se to stále zlepšuje a zlepšuje!


"Před 150 lety by vás považovali za blázny, pokud byste se zasazovali za konec otroctví. Před 100 lety by se vám smáli za návrh, že by ženy měly mít volební právo. Před 25 lety by vás nazvali perverzním za obhajobu práv gayů. Dnes se nám smějí, když chceme, aby skončilo otroctví zvířat. Jednoho dne se smát nebudou."
- Gary Smith

Není tady

 

#185 27. 6. 2020 9:21

LENNNA
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 24. 1. 2008
Příspěvky: 3036

Re: Odchod manžela po 21 letech

Judyna napsal(a):

cibule napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Cibulku a vídáte se někdy? Nebo se odstěhoval se vším všudy a už jsi ho neviděla a nejste v kontaktu?
My se občas vídáme, ale jen kvůli provozním věcem nebo jak to říct. Stěhoval se postupně, takže už 3x si byl pro věci. Dáme kafe, pokecáme, on se vždy ptá jestli něco nepotřebuji. Občas se zastaví u mě v práci na skok. My opravdu vycházíme moc dobře a zůstali jsme - jestli se to tak dá říct - kamarádi. Jsem ráda, že jsme to po těch letech, po tom všem a kdy se máme oba pořád rádi, jen asi jinak - zvládli tak dobře, pohodově.

Viděli jsme se pouze jednou při řešení financí a bylo to pro mě hrozné. Moc jsme toho nenamluvili, jen co se muselo, a já měla co dělat, abych vydržela nebrečet a neprosit ho, aby se vrátil.

Leno, ten váš vztah byl asi jiný než ten cibulin. Asi jste se opravdu OBA posunuli někam spíš ke kamarádství už před nějakou dobou. Jinak bys to asi tak dobře a po tak krátké době nezvládala? Vždyť máš taky po rozchodu jen tak asi měsíc.
Taky jsi taková "samostatná jednotka". Já třeba taky, ale mě trvalo hodně dlouho, než jsem k tomu došla (nebo si to připustila?)

Judyno, je to možné... ikdyž v tom bude asi více věcí na mé straně. Pro mě to byla má první a jediná největší láska. Já byla na něm myslím úplně závislá. Je jasné, že po 22 letech už to není žádný plamen vášně, ale pomalu to sklouzává z velké části do přátelství, ale byl moje všechno. Nikdy bych si život bez něj neuměla představit a mám obavu, že budu stejná jako - pamatuješ na Ivanu, co sem chodila? Milovala svého muže a už nikdy nedokázala najít jiného. Vždy jsem se v jejím psaní moc viděla, také jsem taková stálá, byl na světě jen ten jeden jediny.... Takže já ho opravdu milovala, měla ráda.
Já to snáším tak moc dobře tak, že já nemám čas ani prostor v hlavě to vůbec řešit. Já nyní prožívám doslova peklo při dojíždění do práce - už jsem tu o tom psala, myslím, že ty pamatuješ. Nevím, jak moc jsem to rozebírala, ale to je tak obrovské peklo, tak obrovské trápení a trauma, že rozchod proti tomu je procházka růžovou zahradou. Prostě mi hlavu zaplňuje jen to dojíždění. Já vím, že pro ty, kteří nic podobného nezažili, tak to bude asi znít děsně blbě, ale ono se to vysvětlit nedá, to se musí zažít... takže já myslím, že tohle je hlavní důvod u mě. Je možné, že až přestanu dojíždět (kéž bych udělala ten řidičák, proto řidičák byl první věc, kterou jsem udělala - přihláška) - tak až mi skončí toto mé osobní peklo, že pak možná přijdou i jiné myšlenky, možná se to vrátí, terpve přijde, nevím....


"Před 150 lety by vás považovali za blázny, pokud byste se zasazovali za konec otroctví. Před 100 lety by se vám smáli za návrh, že by ženy měly mít volební právo. Před 25 lety by vás nazvali perverzním za obhajobu práv gayů. Dnes se nám smějí, když chceme, aby skončilo otroctví zvířat. Jednoho dne se smát nebudou."
- Gary Smith

Není tady

 

#186 27. 6. 2020 14:27

Judyna
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 13. 5. 2006
Příspěvky: 15974

Re: Odchod manžela po 21 letech

Jo, pamatuju si to a vím, jak obrovský to může být problém. Já bych autobusem těch 35 km prostě dojíždět nemohla. Nedala bych to - bývá mi hodně špatně. Já mám jediné štěstí, že mohu jezdit vlakem. Takže to naprosto chápu a vím, ejk tento problém lehce přebíjí ty ostatní.
Ten řidičák je určitě dobré řešení.
To já bych se už teď autem jezdit bála.


Jakmile si uvědomíš svoji pravou hodnotu, bude se okolo tebe točit celý svět.
Rozhodnutí osvobozuje.

Není tady

 

#187 27. 6. 2020 19:35

cibule
♥♥♥----
Registrovaný: 16. 6. 2020
Příspěvky: 130

Re: Odchod manžela po 21 letech

LENNNA napsal(a):

Judyna napsal(a):

cibule napsal(a):


Viděli jsme se pouze jednou při řešení financí a bylo to pro mě hrozné. Moc jsme toho nenamluvili, jen co se muselo, a já měla co dělat, abych vydržela nebrečet a neprosit ho, aby se vrátil.

Leno, ten váš vztah byl asi jiný než ten cibulin. Asi jste se opravdu OBA posunuli někam spíš ke kamarádství už před nějakou dobou. Jinak bys to asi tak dobře a po tak krátké době nezvládala? Vždyť máš taky po rozchodu jen tak asi měsíc.
Taky jsi taková "samostatná jednotka". Já třeba taky, ale mě trvalo hodně dlouho, než jsem k tomu došla (nebo si to připustila?)

Judyno, je to možné... ikdyž v tom bude asi více věcí na mé straně. Pro mě to byla má první a jediná největší láska. Já byla na něm myslím úplně závislá. Je jasné, že po 22 letech už to není žádný plamen vášně, ale pomalu to sklouzává z velké části do přátelství, ale byl moje všechno. Nikdy bych si život bez něj neuměla představit a mám obavu, že budu stejná jako - pamatuješ na Ivanu, co sem chodila? Milovala svého muže a už nikdy nedokázala najít jiného. Vždy jsem se v jejím psaní moc viděla, také jsem taková stálá, byl na světě jen ten jeden jediny.... Takže já ho opravdu milovala, měla ráda.
Já to snáším tak moc dobře tak, že já nemám čas ani prostor v hlavě to vůbec řešit. Já nyní prožívám doslova peklo při dojíždění do práce - už jsem tu o tom psala, myslím, že ty pamatuješ. Nevím, jak moc jsem to rozebírala, ale to je tak obrovské peklo, tak obrovské trápení a trauma, že rozchod proti tomu je procházka růžovou zahradou. Prostě mi hlavu zaplňuje jen to dojíždění. Já vím, že pro ty, kteří nic podobného nezažili, tak to bude asi znít děsně blbě, ale ono se to vysvětlit nedá, to se musí zažít... takže já myslím, že tohle je hlavní důvod u mě. Je možné, že až přestanu dojíždět (kéž bych udělala ten řidičák, proto řidičák byl první věc, kterou jsem udělala - přihláška) - tak až mi skončí toto mé osobní peklo, že pak možná přijdou i jiné myšlenky, možná se to vrátí, terpve přijde, nevím....

Tak to je přesně u mě to samé.....

Není tady

 

#188 27. 6. 2020 19:39

cibule
♥♥♥----
Registrovaný: 16. 6. 2020
Příspěvky: 130

Re: Odchod manžela po 21 letech

Lenni, držím od hjarta pěsti,ať se s tím popereš a zvládneš to tvoje peklo co nejsnáze to půjde, a taky ať už ti žádné další peklo nepřijde. Ať aspoň toto ti pomůže, že to překonáš a už se k tomu nebudeš muset nijak vracet.

Není tady

 

#189 28. 6. 2020 11:43

rina
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 26. 3. 2019
Příspěvky: 2401

Re: Odchod manžela po 21 letech

Judyna napsal(a):

To já bych se už teď autem jezdit bála.

Já udělala řidičák před 40ti lety, a nejezdila jsem nikdy, ze strachu, až do jeho zrušení. Obdivuju své mobilní dcery, jezdit s nima se nebojím, ale když vím, že jedou na nějakou náročnou cestu, mám o ně panický strach.
Takže klobouk dolů 👍 🍀, a každému kdo do toho jde, taky držím palce.


Čím hůře, tím lépe.

Není tady

 

#190 28. 6. 2020 12:12

LENNNA
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 24. 1. 2008
Příspěvky: 3036

Re: Odchod manžela po 21 letech

Judyna napsal(a):

Jo, pamatuju si to a vím, jak obrovský to může být problém. Já bych autobusem těch 35 km prostě dojíždět nemohla. Nedala bych to - bývá mi hodně špatně. Já mám jediné štěstí, že mohu jezdit vlakem. Takže to naprosto chápu a vím, ejk tento problém lehce přebíjí ty ostatní.
Ten řidičák je určitě dobré řešení.
To já bych se už teď autem jezdit bála.

Já se řídit auto bojím hrozně moc, proto jsem si celý život řidičák neudělala. Ještě teď si to neumím představit. Ale nic není horšího než to, co teď prožívám s dojížděním, tak to musím prostě zkusit. Nemám na výběr.


"Před 150 lety by vás považovali za blázny, pokud byste se zasazovali za konec otroctví. Před 100 lety by se vám smáli za návrh, že by ženy měly mít volební právo. Před 25 lety by vás nazvali perverzním za obhajobu práv gayů. Dnes se nám smějí, když chceme, aby skončilo otroctví zvířat. Jednoho dne se smát nebudou."
- Gary Smith

Není tady

 

#191 28. 6. 2020 15:57

Judyna
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 13. 5. 2006
Příspěvky: 15974

Re: Odchod manžela po 21 letech

Není nad to, když má člověk práci v místě bydliště.


Jakmile si uvědomíš svoji pravou hodnotu, bude se okolo tebe točit celý svět.
Rozhodnutí osvobozuje.

Není tady

 

#192 28. 6. 2020 16:58

normální chlap
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 12. 5. 2019
Příspěvky: 824

Re: Odchod manžela po 21 letech

LENNNA napsal(a):

Judyna napsal(a):

Jo, pamatuju si to a vím, jak obrovský to může být problém. Já bych autobusem těch 35 km prostě dojíždět nemohla. Nedala bych to - bývá mi hodně špatně. Já mám jediné štěstí, že mohu jezdit vlakem. Takže to naprosto chápu a vím, ejk tento problém lehce přebíjí ty ostatní.
Ten řidičák je určitě dobré řešení.
To já bych se už teď autem jezdit bála.

Já se řídit auto bojím hrozně moc, proto jsem si celý život řidičák neudělala. Ještě teď si to neumím představit. Ale nic není horšího než to, co teď prožívám s dojížděním, tak to musím prostě zkusit. Nemám na výběr.

Vždyť na tom nic není, nemáš se čeho bát. Prostě šlápneš na pedál a ono to jede. Kroutit volantem se taky naučíš, není to složitější než na kole. Vlastně je to jednodušší, když zastavíš, auto se ti na rozdíl od kola nepřevrhne :-)

Není tady

 

#193 28. 6. 2020 17:24

rina
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 26. 3. 2019
Příspěvky: 2401

Re: Odchod manžela po 21 letech

To já si taky myslela, a jako dnes se vidím na první jízdě, jak jedu 60tkou... Taky jsem celou autoškolu dala levou zadní, ale první má opravdová jízda byla zároveň mou poslední, když jsem měla na frekventované křižovatce bez semaforů zahnout doleva. Manžel na mně hučel cosi nepochopitelného, já vystoupila, a už nikdy nenastoupila jinak, než spolujezdec. Tak!


Čím hůře, tím lépe.

Není tady

 

#194 28. 6. 2020 18:54

normální chlap
♥♥♥♥♥--
Registrovaný: 12. 5. 2019
Příspěvky: 824

Re: Odchod manžela po 21 letech

Nj, říká se, že by člověk měl prvních pár set kilometrů najezdit sám. Chyby bude dělat stejné, ale aspoň ho nebude nikdo znervózňovat smile

Není tady

 

#195 28. 6. 2020 18:57

cibule
♥♥♥----
Registrovaný: 16. 6. 2020
Příspěvky: 130

Re: Odchod manžela po 21 letech

Já jezdím jen proto, že musím. Nijak mě to netěší a vzhledem k tomu, že vše kolem auta dělali v naší rodině vždycky mužští, tak jsem se naučila jen maximálně umýt auto, tedy hlavně vnitřek. Když tam na mě někdy něco svítí, tak většinou moc netuším, co to je. Jen vím, že když na displeji svítí něco v oranžové barvě, tak je to ještě jakžtakž v pořádku, i když se s tím musí něco dělat, a červená barva je průšvih.

Jinak se stav mojí mysli moc nelepší. Musím vydržet.
Ale něco dobrého se přeci jen děje. Když jsem žila s manželem, tak jsem se naprosto dobrovolně bez jeho nátlaku odřízla od mojí rodiny. Chtěla jsem být jen s ním a pro něj... Divné, že? A oni se zachovali skvěle a teď mě drží nad vodou. Včera jsem jela s tátou až skoro na druhý konec republiky, kde máme předky. Byli jsme ve vesnici, odkud pocházel můj skvělý děda (už bohužel nežije) a na hřbitově, kde leží praděda s prababičkou (prý to byli moc hodní lidé). Byl to docela silný zážitek a já byla vděčná, že se můžu po dlouhé době podívat na místo, kde mám kořeny. Nebo aspoň jejich část. Na hřbitově jsme zapálili několik svíček a při tom jsem v duchu děkovala za vše.

Ale nechci se tady jevit jako nějaká světice. V myšlenkách jsem se nikam moc neposunula a pláč je můj hodně častý společník. Ale aspoň už se snažím bulet většinou (ne vždy), když jsem sama. Omluvím se, že na mě jdou chmury, a jdu se vyřvat. Dneska to zas na mě padlo. Jedna z dalších příbuzných se to dozvěděla a šokovaně řekla (jako každý, kdo se to dozví): "No, to není možné! Vždyť jsem vás ještě nedávno viděla venku, jak se vedete za ruce! Vypadali jste tak spokojeně. My jsme si říkali, že vypadáte jako když spolu nejste ani dvacet let...". A tohle teď musím poslouchat dost často.... Ani já to nechápu a nejsem schopná na to nic odpovědět. Taky jsem netušila, že je to mezi námi tak zlé, aby si manžel musel najít jinou ženu. Ano,věděla jsem, že jsem teď přetažená a občas dost protivná, ale kdo v takových situacích není?

Není tady

 

#196 28. 6. 2020 19:18

rina
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 26. 3. 2019
Příspěvky: 2401

Re: Odchod manžela po 21 letech

cibule napsal(a):

..Jedna z dalších příbuzných se to dozvěděla a šokovaně řekla (jako každý, kdo se to dozví): "No, to není možné! Vždyť jsem vás ještě nedávno viděla venku, jak se vedete za ruce! Vypadali jste tak spokojeně. My jsme si říkali, že vypadáte jako když spolu nejste ani dvacet let...". A tohle teď musím poslouchat dost často.... Ani já to nechápu a nejsem schopná na to nic odpovědět. Taky jsem netušila, že je to mezi námi tak zlé, aby si manžel musel najít jinou ženu. Ano,věděla jsem, že jsem teď přetažená a občas dost protivná, ale kdo v takových situacích není?

Asi není dobré přemýšlet nad tím, co říkaj lidi, co o vás moc nevědí...
Taky jsem vejrala, že se rozešli ve zlém, velmi zlém, sousedi, kteří působili velmi harmonicky.
Podívej se jen třeba na Monyovou.


Čím hůře, tím lépe.

Není tady

 

#197 28. 6. 2020 19:39

LENNNA
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 24. 1. 2008
Příspěvky: 3036

Re: Odchod manžela po 21 letech

Judyna napsal(a):

Není nad to, když má člověk práci v místě bydliště.

Pravda! Bohužel za celý můj pracovní život jsem to nezažila ani jednou. Dojíždím odjakživa.
Nejdéle jsem dojížděla 160 km ráno a to samé zpět. S přestupy, pokaždé 3 autobusy. Ale to bylo naštěstí ještě před mými problémy, dnes bych to nedala.


"Před 150 lety by vás považovali za blázny, pokud byste se zasazovali za konec otroctví. Před 100 lety by se vám smáli za návrh, že by ženy měly mít volební právo. Před 25 lety by vás nazvali perverzním za obhajobu práv gayů. Dnes se nám smějí, když chceme, aby skončilo otroctví zvířat. Jednoho dne se smát nebudou."
- Gary Smith

Není tady

 

#198 28. 6. 2020 19:55

LENNNA
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 24. 1. 2008
Příspěvky: 3036

Re: Odchod manžela po 21 letech

cibule napsal(a):

Já jezdím jen proto, že musím. Nijak mě to netěší a vzhledem k tomu, že vše kolem auta dělali v naší rodině vždycky mužští, tak jsem se naučila jen maximálně umýt auto, tedy hlavně vnitřek. Když tam na mě někdy něco svítí, tak většinou moc netuším, co to je. Jen vím, že když na displeji svítí něco v oranžové barvě, tak je to ještě jakžtakž v pořádku, i když se s tím musí něco dělat, a červená barva je průšvih.

Jinak se stav mojí mysli moc nelepší. Musím vydržet.
Ale něco dobrého se přeci jen děje. Když jsem žila s manželem, tak jsem se naprosto dobrovolně bez jeho nátlaku odřízla od mojí rodiny. Chtěla jsem být jen s ním a pro něj... Divné, že? A oni se zachovali skvěle a teď mě drží nad vodou. Včera jsem jela s tátou až skoro na druhý konec republiky, kde máme předky. Byli jsme ve vesnici, odkud pocházel můj skvělý děda (už bohužel nežije) a na hřbitově, kde leží praděda s prababičkou (prý to byli moc hodní lidé). Byl to docela silný zážitek a já byla vděčná, že se můžu po dlouhé době podívat na místo, kde mám kořeny. Nebo aspoň jejich část. Na hřbitově jsme zapálili několik svíček a při tom jsem v duchu děkovala za vše.

Ale nechci se tady jevit jako nějaká světice. V myšlenkách jsem se nikam moc neposunula a pláč je můj hodně častý společník. Ale aspoň už se snažím bulet většinou (ne vždy), když jsem sama. Omluvím se, že na mě jdou chmury, a jdu se vyřvat. Dneska to zas na mě padlo. Jedna z dalších příbuzných se to dozvěděla a šokovaně řekla (jako každý, kdo se to dozví): "No, to není možné! Vždyť jsem vás ještě nedávno viděla venku, jak se vedete za ruce! Vypadali jste tak spokojeně. My jsme si říkali, že vypadáte jako když spolu nejste ani dvacet let...". A tohle teď musím poslouchat dost často.... Ani já to nechápu a nejsem schopná na to nic odpovědět. Taky jsem netušila, že je to mezi námi tak zlé, aby si manžel musel najít jinou ženu. Ano,věděla jsem, že jsem teď přetažená a občas dost protivná, ale kdo v takových situacích není?

Cibulko, spíše než divné, tak bych to nazvala "strašné". Takovou blbost už nikdy nedělej. Pokud ses takto od všech odřízla, dokonce i od vlastní rodiny, tak máš dost velký problém a přemýšlet, že takto fakt ne.
Pokud ses od všech tak odřízla a zaměřila se jen na manžela, tak možná se dusil a raději utekl...


"Před 150 lety by vás považovali za blázny, pokud byste se zasazovali za konec otroctví. Před 100 lety by se vám smáli za návrh, že by ženy měly mít volební právo. Před 25 lety by vás nazvali perverzním za obhajobu práv gayů. Dnes se nám smějí, když chceme, aby skončilo otroctví zvířat. Jednoho dne se smát nebudou."
- Gary Smith

Není tady

 

#199 28. 6. 2020 19:55

Palomita
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 10. 9. 2019
Příspěvky: 1190

Re: Odchod manžela po 21 letech

Pamatuju si svou úplně první jízdu po získání řidičáku. Měli jsme doma nějaké mecheche a ráno se chlapci (stále ještě ve velmi podroušeném stavu) rozhodli, že je rozvezu domů, protože manžel s nimi tenkrát držel basu. Byla jsem vystreslá jak prvnička. Vzadu mi seděli tři statní chasníci a já srdnatě vyjela.. můj stres udělal svoje a stejně tak alkohol v nich.. Měli nejapné poznámky, když jsem se snažila asi kilometr dopředu vědět, kam na křižovatce pojedu, abych se mohla "psychicky" připravit big_smile Dupla jsem na brzdu a do hrobového ticha říkám "vystupte".. byli jsme uprostřed ničeho. A chlapci, jak tam měli minimum prostoru, tak jsem jen ve zpětném zrcátku viděla, jak do sebe šťouchají rameny a říkají tomu uprostřed "ty vole, buď zticha, nebo nás vysadí".. a byl klid big_smile big_smile

Není tady

 

#200 28. 6. 2020 20:09

Palomita
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 10. 9. 2019
Příspěvky: 1190

Re: Odchod manžela po 21 letech

cibule napsal(a):

Když jsem žila s manželem, tak jsem se naprosto dobrovolně bez jeho nátlaku odřízla od mojí rodiny. Chtěla jsem být jen s ním a pro něj... Divné, že?

Mě to zase přijde naprosto normální, protože člověk vytváří novou rodinu s tím, koho si vybral. To ale neznamená, že na tu svou původní zanevře, nebo se dokonce rozhádají. Je dobré číst, že vztahy s tvou původní rodinou zůstaly nenarušené a můžeš se na ni obrátit a spolehnout. tummenupp

Není tady

 
NÁŠ TIP:

    Zápatí

    Powered by PunBB 1.2.24c
    © Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
    Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
    Ochrana osobních údajů