29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
No, nedá mi nenapísať - z toho, čo píšeš, cítim skôr sebalásku a nenávisť ako lásku... alebo potom chápeme každá pod láskou ničo iné.
Není tady
Selima napsal(a):
No, nedá mi nenapísať - z toho, čo píšeš, cítim skôr sebalásku a nenávisť ako lásku... alebo potom chápeme každá pod láskou ničo iné.
Ciť si, co chceš, a piš si, co chceš, když "ti nedá".
... ničo iné mi je fukajzna, drahá Sel...
Není tady
rina napsal(a):
Mno? Tak tímhle si nejsem až tak jistá.
Já už jsem asi nikdy potom nedokázala milovat tak čistě, nezištně, bez kalkulování (omlouvám se všem svým následujícím manželům
). S láskou jsem ho propustila a přála mu štěstí s jinou (i když jsem se musela "prokousat" přes obrovskou bolavou žárlivost), ale nikdy potom jsem už necítila "ty motýlky v břiše", spíš jsem si je chtěla rozumem vnutit. Občas jsem si myslela, že se mi to aj povedlo, no ale moc jistá jsem si nebyla.
Co cítím dnes, po skoro půlstoletí?
Chtěla bych, že nic. Jenže to tak není.
No, není to půlstoletí, o deset let méně. Děcka jsou dospělý, nejstarší dcera nechce o svém bratranci, ani otci nic vědět, i když se oba dají lehce dohledat.
A já?
No, nebylo to nikdy jinak. Pořád jsem babiznu, co mi manžela odvedla, nenáviděla, a s přibývajícími lety jsem se jen těšila, jak stárne, a je z ní ubohá kulhající stařenka.
Dnes je mu 61, jako mně, a jí 72.
Neubráním se škodolibému úsměvu. Promiňte, ulevilo se mi![]()
No vidíš to! Jeho jsi dávno s láskou propustila a sebe pořád trápíš! Co takhle trochu něhy, přátelství a ohleduplnosti k sobě.
Není tady
Na to je už pozdě...
Není tady
Ok, budu sdílnější...
Žádnej z těch následujících mě po srdéčku nepohladil víc...
Že to někdo dokáže, už prostě nevěřím
Není tady
cibule napsal(a):
Nedokážu posoudit, jestli jsem z toho venku. Na to je ještě brzy a je to moje první zkušenost. Ale snažím se teď být hlavně v souladu sama se sebou.
Na tom životním rozcestí, na kterém jsem se ocitla, jsem měla možnost jít dál minimálně dvěma cestami. Buď budu pořád plakat a litovat sebe i toho, že manžel je fuč nebo to vezmu jako výzvu, se kterou se poperu, jak nejlépe budu umět a půjdu dál. Vybrala jsem si tu druhou. Kvůli sobě i jemu.
Otázku, jestli jsem ho dostatečně nemilovala, když pro jeho odchod už nepláču si nepokládám. Kde je stanovená ta správná doba truchlení pro odchod druhého? Když člověk propláče tři měsíce, skoro nespí a zhubne z čísla oblečení 42 na 38 a pak si řekne A dost!, nezničím si zdraví pro člověka, který se rozhodl žít jinde, je to podle nějakého měřítka málo? Možná ano, ale pro mne je to dost.
Asi z toho nejsem nejspíš venku, ale teď to neřeším. Mám myšlenky zaměstnané pozitivně. Dělá mi to dobře. Právě teď, co to píšu, sedím v autobusu a jedu na další výlet s pár báječnými lidmi, se kterými je mi dobře. Cestou se zase nasměju, udělám pár fotek, které pak rozešlu ostatním a zpříjemním si víkend nejen sobě.
Přeji všem krásný víkend.
Cibulko, rozumím ti a fandím ti. A když se na tvé cestě objeví nějaký šutr či kámen, klidně ho překroč a kráčej dál.
Oblázek můžeš hodit do vody a udělat si pár žabiček pro radost.
Není tady
cibule napsal(a):
Kde je stanovená ta správná doba truchlení pro odchod druhého?
Patlat se v něčem, co nelze změnit je marnost. Cibule, máš mé sympatie. Tahat v sobě pocit ublíženosti/křivdy jak bolavou nohu mi nepřijde zrovna ten nejlepší způsob jak naložit se svým životem. Proto ti rozumím a držím pěsti!!!! Jdeš na to skvěle
Není tady
rina napsal(a):
Na to je už pozdě...
Nojo, ale to se pak budeš trápit svým poškozeným citovým životem třeba i v těch dvaasedmdesáti. Škodolibý úsměv je chabá záplata....
Není tady
Barča napsal(a):
...Škodolibý úsměv je chabá záplata....
To není záplata.
Není tady