14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
hell-en napsal(a):
Máte nějaký recept, jak přeít večery - o samotě, s mylenkami na manela, s představami, e je právě teď tráví s jinou enou, pravděpodobně astnej a spokojenej.. ? Večery jsou straně smutný
Já jsem kupodivu měla večery nejvíc v klidu. U mě byla nejhorí brzká rána. Od tří hodin ráno jsem je řeila skoro pořád. A pak dopoledne. Potom u jsem byla větinou tak vyčerpaná, e to nemělo takovou váhu, e jsem se dokázala soustředit na jiná témata.
Ale vypozorovala jsem, e čím víc jsem si zakazovala myslet na něj, tím to bylo horí a mylenky byly jako komáři kolem mojí hlavy.
Postupně podle momentální nálady jsem se naučila reagovat na to peklo. Někdy jsem to musela jít vychodit ven (kdy bylo hodně ouvej), jindy jsem se vybrečela do únavy a jindy mi zase pomohly povídání Petra Casanovy.
Já Petra vyuívám i teď. Respektive jeho pozitivní povídání, co mě motivují k tomu hledat na vem něco pozitivního.
Protoe problémy větinou nechodí nikdy samy, tak se mi teď přidaly jetě problémy v práci i doma. Mám pocit jako kdy jsem v nějaké bouři. Je hodně zataeno, ochladilo se a silně prí. Do toho jetě čelím silnému větru, který občas tak silně zafouká, e se člověku pokouí strhnout i kapuci zaraenou hluboko do čela nebo mu podrazit nohy. Mysl v tu chvíli nefuguje moc pozitivně, ale pokouí se z toho uniknout. Hledá útočitě, klidné a suché místo a odpočinek. Jene ouha. V okolí nic takového není. Jetě chvíli musí to ve vydret, ne dojde do první vesnice. A to teď dělám já. Drím. Jdu tou buřinou, nadávám v duchu, e se na to můu vykalat, e jsem si vybrala takový ivot (nebo cestu?) a závidím vem okolo, co jsou v suchu a teple. Ale vydrím to. Protoe vím, e po kadé bouřce vysvitne sluníčko a pak ty první pocity po ní jsou k nezaplacení. Najednou začnou zase zpívat ptáci, vzduch se tak pěkně rozvoní a oteplí se. Take mi drte palce, a mi bouřka v mém ivotě brzo odejde a začne mi svítit sluníčko. A hlavně a nejsou po té buřině moc velké kody. Nejlépe ádné.
Není tady
Mám.
Milovat ho tolik, e mu to přát jako nejlepímu příteli.
Není tady
Jak se daří Hell-en? Jak to zvládá v těch nejnáročnějích dnech? A co miminko? Nepsala jsi, e tě čeká návtěva u lékaře? Doufám, e je ve v pořádku...
U mne u se situace natěstí zklidňuje. Včera na výletě jsem byla svědkem zajímavého přírodního úkazu. Na ploché střee nějakého vodárenského objektu vyrostl statný strom. Nemohla jsem pochopit, z čeho bere iviny.
Není tady
Taky jsem si na ni teď při přihlaování vzpomněla. Napsala jsem jí před časem soukromou zprávu, ale nereagovala...
Není tady
cibule napsal(a):
... Na ploché střee nějakého vodárenského objektu vyrostl statný strom. Nemohla jsem pochopit, z čeho bere iviny.
U nás vedle domu na betonu (!) taky prosperuje smrček. U má tak půl metru. Taky nevím, kde bere iviny, a pokadé, kdy jdu kolem něj, mám chu jej přesadit do zahrady, je obrovská...
Prosperuje. Je to zázrak přírody!
Není tady
Určitě má ikovné kořeny, které si berou iviny z půdy pod betonem. Podobně jako bříza na skále.
Není tady
Víazstvo ivota... alebo víazstvo ducha nad hmotou
Není tady
Není tady
Prostě příroda je mocná a silná a pokud by lidstvo zmizelo, ve by si poměrně rychle vzala zpět...
Není tady
Ahojte,
chvíli jsem se neozvala. Nějak se v tom plácám. Někdy mám vztek, cítím úzkost, vinu, árlivost, závislost na manelovi (ani nevím, jak ho mám teď nazývat, rozvod bude a někdy přítí rok), závidím mu a je mi straně smutno. Pak jsou chvíle, kdy si uvědomím, jaké to poslední dobou bylo a říkám si, jestli vlastně bylo za co bojovat, jestli bych tak chtěla ít celý ivot. Pročítám si různé články, děkuji za typ na Petra Casanovu. A tak se to točí pořád dokola.
Někde jsem četla, e pro odmilování je nutný rozum a zdravý úsudek. Aby byly vytlačeny city. e si mám sepsat výhody a nevýhody potencionálního setrvání ve vztahu (co není můj případ, já jsem nebyla ta, kdo se rozhodl). Ale i tak jsem to hodila na papír. A dost mi to pomohlo. Zatím, psala jsem to předevčírem. Čtu si ten papír pokadé, co na mě "leze" smutek.
Já nevím, jak jste to měly vy, zatím jsem nenala odvahu pročíst celou tuto diskuzi. Ale snaím se přejít na mód "u to není moje věc" a tím myslím jeho tělo, jeho city, starost o jeho těstí a blaho. Ale je to těké. Je těké přestat bojovat a smířit se s výsledkem. I tím, e jsme cca 1x týdně v kontaktu. Jsou to cca 3 roky, co jsme se nastěhovali do domku, který jsme si sami postavili, a jak to tak bývá, tak je tu jetě spousta práce. Tak manel jezdí pracovat, chce, abych tu zůstala s malou bydlet a dodělat to tu byla moje (i banky) podmínka. Take u mě není moné to známé "sejde z očí, sejde z mysli". A já ani nechci, ne tak kvůli sobě - to je mi jasné, e o to to bude pro mě vechno těí, ale kvůli maličké, aby neskončil kontakt s nastávajícím otcem a snad pak i tátou. Asi by se těko navazoval. A to nejdůleitějí, čeho bych chtěla dosáhnout je, aby byl tátou naí dceři a mým (snad někdy moná) zase přítelem. Snad se mi podaří zbavit se těch libidózních mylenek (jak to nazvala moje psycholoka) a vidět časem manela jako tátu dcery, udrovatele domu a nic víc.
Bohuel se mi teď při jeho poslední návtěvě stala taková věc. Tady to napsat snad můu. Manel si vytahoval z batohu notebook a já tam zahlídla něco zvlátního. Neměla jsem, ale nedalo mi to a la se k batohu podívat, kdy on u tam nebyl. No málem mi to vypálilo zrak. V batohu sexuální pomůcky, které nepatřily nám.. Dostalo mě to na celý den na kolena, dokonce jsem i zvracela z mylenek, jak je pouívá s tou druhou...Nelo to z hlavy vytěsnit. Uklidnilo mě a to realistické sepsání výhod a nevýhod naeho vztahu.
Trochu jsem se zmátořila a začala to tu konečně uklízet. Nemůu toho kvůli rizikovému těhotenství dělat moc, ale i tak u se tu cítím líp. Odstranila jsem vechny společné fotky a svatební rekvizity. Začala jsem malé plést deku a taky plánovat pokojíček. Vyetření zatím jsou v pořádku a maličká pěkně roste a pěkně kope. Na dalí speciální vyetření mě veze manel zítra. Nemůu říct, e by o mě neměl zájem, ale má ho takový striktně přátelský, s odstupem. Je prostě mnohem dál, ne jsem já. Snad budu silná dosáhnout tého a bude to nějak fungovat. Snad budu moct někdy někomu jetě věřit, snad mě to nezlomí, nezahořknu na mue a na ivot, snad to zvládnu. Můj motor je maličká, chci aby měla pěkný ivot a snad jednou v kompletní rodině..
Není tady
hell-en napsal(a):
Ahojte,
chvíli jsem se neozvala. Nějak se v tom plácám. Někdy mám vztek, cítím úzkost, vinu, árlivost, závislost na manelovi (ani nevím, jak ho mám teď nazývat, rozvod bude a někdy přítí rok), závidím mu a je mi straně smutno. Pak jsou chvíle, kdy si uvědomím, jaké to poslední dobou bylo a říkám si, jestli vlastně bylo za co bojovat, jestli bych tak chtěla ít celý ivot. Pročítám si různé články, děkuji za typ na Petra Casanovu. A tak se to točí pořád dokola.
Někde jsem četla, e pro odmilování je nutný rozum a zdravý úsudek. Aby byly vytlačeny city. e si mám sepsat výhody a nevýhody potencionálního setrvání ve vztahu (co není můj případ, já jsem nebyla ta, kdo se rozhodl). Ale i tak jsem to hodila na papír. A dost mi to pomohlo. Zatím, psala jsem to předevčírem. Čtu si ten papír pokadé, co na mě "leze" smutek.
Ty pocity teď jsou bohuel hodně silné, ale postupně budou slábnout. Opravdu. Je dobře, e sis to napsala. Alespoň co já můu říct za sebe. Napsala jsem si vechno patné, co mi vadilo a s čím bylo těí se smířit a kdy jsem to nedávno nečekaně objevila, tak jsem se nestačila divit. A taky mám jetě teď vude po bytě nalepené motivační lístečky. Kudy jdu, tudy na mě jukají.
hell-en napsal(a):
Já nevím, jak jste to měly vy, zatím jsem nenala odvahu pročíst celou tuto diskuzi. Ale snaím se přejít na mód "u to není moje věc" a tím myslím jeho tělo, jeho city, starost o jeho těstí a blaho. Ale je to těké. Je těké přestat bojovat a smířit se s výsledkem. I tím, e jsme cca 1x týdně v kontaktu. Jsou to cca 3 roky, co jsme se nastěhovali do domku, který jsme si sami postavili, a jak to tak bývá, tak je tu jetě spousta práce. Tak manel jezdí pracovat, chce, abych tu zůstala s malou bydlet a dodělat to tu byla moje (i banky) podmínka. Take u mě není moné to známé "sejde z očí, sejde z mysli".
Ano, to chápu, ale časem si to zařídí podle svého, postupně, a bude ve svém. A to je dobrý začátek. I kdy ze začátku to vypadá spí jako nevýhoda.
hell-en napsal(a):
Trochu jsem se zmátořila a začala to tu konečně uklízet. Nemůu toho kvůli rizikovému těhotenství dělat moc, ale i tak u se tu cítím líp. Odstranila jsem vechny společné fotky a svatební rekvizity. Začala jsem malé plést deku a taky plánovat pokojíček. Vyetření zatím jsou v pořádku a maličká pěkně roste a pěkně kope. Na dalí speciální vyetření mě veze manel zítra. Nemůu říct, e by o mě neměl zájem, ale má ho takový striktně přátelský, s odstupem. Je prostě mnohem dál, ne jsem já. Snad budu silná dosáhnout tého a bude to nějak fungovat. Snad budu moct někdy někomu jetě věřit, snad mě to nezlomí, nezahořknu na mue a na ivot, snad to zvládnu. Můj motor je maličká, chci aby měla pěkný ivot a snad jednou v kompletní rodině..
Dobře dělá. A bude silná. Tomu věř. U teď jsi mnohem silnějí, ne jsi byla před touhle zkueností. A postupně na sebe začne být i pyná. Jak jsi to zvládla a tuhle jeho zradu ustála.
Není tady
Hell, to vypsání pozitiv a negativ mně svého času také moc pomohlo. A ty mylenky na manela Tě myslím dost přejdou, a se malá narodí, protoe starost o ni zabere vechen čas a vyplní Ti mysl. V tomhle ti ten malý prcek ohromě pomůe.
Je straně důleité, es nezahořkla a e chce, aby malé zůstal tatínek. I pro mě to bylo důleité a povedlo se to, i dky vztah s BM sem měla velice patný ( já odela, kdy bylo synovi necelý rok a on mi dělal hodně zle). Mů syn byl odmala zvyklý na danou situaci - e ije se mnou, ale s tatínkem je v pravidelném kontaktu a byl celé dětství naprosto v pohodě. Natěstí jsme ani já ani BM nic neřeili přes syna. Ví, myslím si, e děti, od kterých odejde rodič později, to nesou daleko hůř ne dítě, které je u od mala zvyklé na to, jak sjem to měla já a jak to bude mít ty. Neutrpí ztrátu.
A v tvém konkrétním případě buď ráda, e se manel stará o ten baráček, snad bude mít zájem i o malou. Je to opravdu důleíté a udělej pro to vechno. Já se musela hodně zapřít, mít dobrou vůli a fakt se to vyplatilo.
Není tady
Judyna napsal(a):
Hell, to vypsání pozitiv a negativ mně svého času také moc pomohlo. A ty mylenky na manela Tě myslím dost přejdou, a se malá narodí, protoe starost o ni zabere vechen čas a vyplní Ti mysl. V tomhle ti ten malý prcek ohromě pomůe.
Je straně důleité, es nezahořkla a e chce, aby malé zůstal tatínek. I pro mě to bylo důleité a povedlo se to, i dky vztah s BM sem měla velice patný ( já odela, kdy bylo synovi necelý rok a on mi dělal hodně zle). Mů syn byl odmala zvyklý na danou situaci - e ije se mnou, ale s tatínkem je v pravidelném kontaktu a byl celé dětství naprosto v pohodě. Natěstí jsme ani já ani BM nic neřeili přes syna. Ví, myslím si, e děti, od kterých odejde rodič později, to nesou daleko hůř ne dítě, které je u od mala zvyklé na to, jak sjem to měla já a jak to bude mít ty. Neutrpí ztrátu.
A v tvém konkrétním případě buď ráda, e se manel stará o ten baráček, snad bude mít zájem i o malou. Je to opravdu důleíté a udělej pro to vechno. Já se musela hodně zapřít, mít dobrou vůli a fakt se to vyplatilo.
Judynko, moc děkuji za tvoje slova. Přesně to jsem potřebovala. Důkaz, e to jde. e je moné i po rozvodu mít "rodinný" ivot a e dítě můe být astné i bez tatínka, který by byl denně doma. Ví, já v okolí nikoho takového nemám - alespoň, co vím. S manelem máme vcelku dobrý vztah, on se stará a já se snaím mu to pořád nepředhazovat a nebo mu ve opakovaně vyčítat. Je to s velkým sebezapřením, pt mi moc ublíil, ale kdybychom spálili mosty a byli na sebe zlí, tak nám asi ani jednomu nebude líp. Spí je to mezi námi smutné, to je asi pocit, který cítíme oba - já i manel. Ale on u je dál, já pořád brečím...
Včera jsem byla na speciálním vyetření, na které mě manel vezl přes půl republiky, a původně si mě chtěli v nemocnici nechat, e se jim něco nelíbilo na placentě. Nakonec jiná paní doktorka specialistka řekla, e je to dobré a pustili mě domů. Ale kdy jsem manelovi psala, e mě tam moná nechají (co byl pro mě neočekávaný ok), tak mi na to napsal jen "oj"... V tu chvíli mi opět dolo, e by mě v tom zase nechal plácat, e by mě zase emočně nepodpořil - jako po smrti naí první dcery. Prostě dalí důkaz, e bych s ním nadále stejně nebyla astná celý ivot.. Je mi to moc líto, protoe ho stále miluju. Ale jeden člověk vztah nedělá, e? Snad někdy budu mít kompletní rodinu - mé ivotní přání.
Není tady
Já vím, e Ti ublíil a e je to moc těké. Ale on jako partner u je ze Tvého ivota pryč. Ale jako otec budoucího dítěte by měl fungovat. Pro malou to bude moc důleité. Kdy to zvládne a bude na něj po čase koukat jen jako na otce a podaří se vám takto spolupracovat, tak to bude pro malou to nejlepí. A ty osobně si ivot zařídí prostě podle svého.
Neboj, to dá. Má dobrou vůli, uvědomuje si to, take na tom bude pracovat. Z jeho strany to vypadá ZATÍM dobře v tomto směru.
(A nemysli si, BM můe mít výčitky, jen to na sobě nedává znát).
Upravil(a) Judyna (20. 10. 2020 19:57)
Není tady
LENNNA napsal(a):
hell-en napsal(a):
Ahoj cibulko, děkuju. Je mi moc líto, co se ti stalo. Já jsem taky cía, zranilo mě to úplně do nejniternějího místa mého těla. Momentálně si připadám porouchaná, zničená, zadupaná, neenská, zrazená,... asi ty pocity zná, bohuel Jediné, co mě drí je moje malá holčička v bříku. Zítra jdu do poradny, tak ji zase uvidím na ultrazvuku, u se těím bez ní nevím, co bych dělala, jestli bych se znovu dokázala postavit na nohy. Věř, e po smrti dcery jsem se vyválela v blátě, byla jsem na dně a na znovu postavení se na nohy jsem vyuila vechny síly. Časem jsem jich pár zase sebrala, ale nemám jich moc. Bohuel. A bohuel rodina, ač mi pomáhá, tak mi těch sil dodává poskrovnu, potřebovala bych je právě od manela jene ten je teď v náručí jiné. Nemůu jí přijít na jméno (a je pravda, e nevím, jak se jmenuje, jen vím, e je o rok starí ne já, bezdětná). Co je to za enu, která vleze do postele s enatým muem, který čeká dítě se svou manelkou a jetě po 14 dnech od jeho odchodu...? Musím se sebrat a nějak se mobilizovat. Doma je vude nepořádek, který nesnáím. Nemám náladu si ani uvařit, ani jíst mi moc nejde, ale snaím se kvůli malé. Věčně leím v posteli, snaím se myslet na něco jiného, ale nejde mi to. Mám teď rizikové těhotenství, take ani toho moc nemůu - mám dokonce zakázanou i těhotenskou jógu. Pořád ho miluju. Jak se odmilovat? Jak zařídit, aby mi bylo jedno, co dělá a s kým je.. ?
hell-en, také zdravím a teda uffff, ivot se s tebou nemazlil Teď hlavně mysli na svou holčičku, není nic důleitějího a stresem jí kodí. Musí se zklidnit co to jen jde, dobře jíst a snait se být alespoň trochu v pohodě
Zaujalo mě to tučné a jen dám zase jiný pohled: cizí enu, která s tebou nemá nic společného, nezná tě, nemá k tobě ádný vztah, je to úplně cizí člověk - tak tu obviňuje a nemůe jí přijít na jméno. A nejbliího člověka, který ti tohle udělal (obzvlá v těhotenství, co je prasárna nejvyího kalibru!), který tě měl chránit, kterému jsi věřila, který tě na rozdíl od té eny zradil atd... - tak toho miluje dál a chce ho zpět.
Hell,ted te docitam a je strasne smutne co se te stalo.Prosim,drz se kvuli male,ta vnima tve pocity i kdyz je jeste v brise,A zadny chlap,opravdu zadny nestoji za ten stres.Soustred se jen na svou holcicku.....Lennna to pise velmi vystizne,neobvinuj tu zenu,ale obvinuj sveho muze jak prasacky se k tobe zachoval,co vsechno jste si prozili,nez jste dosli k vytouzenemu diteti a on zbabele utekl.Neboj,bozi mlyny spolehlive funguji.U meho byvaleho muze,ktery opustil dve male deti fungujou fakt festovne.Nekdy je me ho fakt lito,ale vzpomenu si na to spatne co nam udelal a spolehlive funguje zahnat tu litost.Moc prosim drz se,kvuli te vytouzene holcicce.
Není tady
Judyna napsal(a):
Já vím, e Ti ublíil a e je to moc těké. Ale on jako partner u je ze Tvého ivota pryč. Ale jako otec budoucího dítěte by měl fungovat. Pro malou to bude moc důleité. Kdy to zvládne a bude na něj po čase koukat jen jako na otce a podaří se vám takto spolupracovat, tak to bude pro malou to nejlepí. A ty osobně si ivot zařídí prostě podle svého.
Neboj, to dá. Má dobrou vůli, uvědomuje si to, take na tom bude pracovat. Z jeho strany to vypadá ZATÍM dobře v tomto směru.
(A nemysli si, BM můe mít výčitky, jen to na sobě nedává znát).
Já nějak nedokáu strávit, e jako partner je z mého ivota pryč ač vím, e s tím nic nemůu dělat... Snad se mi podaří na něj někdy koukat jen jako na tátu mých dětí, a u zesnulé první dcery, tak i druhé dcery, a se narodí.
Myslím, e se hodně ukáe, a se malá narodí. Do té doby je pro něj taková vzdálená, nereálná, nebo jak to napsat, ale asi chápe. Snaím se o tom s ním mluvit, ač mu to nechci nadhazovat pořád, aby nebyl natvaný. Ale teď je pro mě nejdůleitějí, aby "tátovství" přijal a malou měl rád a měl s ní pěkný vztah.
Není tady
hell-en napsal(a):
Judyna napsal(a):
Já vím, e Ti ublíil a e je to moc těké. Ale on jako partner u je ze Tvého ivota pryč. Ale jako otec budoucího dítěte by měl fungovat. Pro malou to bude moc důleité. Kdy to zvládne a bude na něj po čase koukat jen jako na otce a podaří se vám takto spolupracovat, tak to bude pro malou to nejlepí. A ty osobně si ivot zařídí prostě podle svého.
Neboj, to dá. Má dobrou vůli, uvědomuje si to, take na tom bude pracovat. Z jeho strany to vypadá ZATÍM dobře v tomto směru.
(A nemysli si, BM můe mít výčitky, jen to na sobě nedává znát).Já nějak nedokáu strávit, e jako partner je z mého ivota pryč ač vím, e s tím nic nemůu dělat... Snad se mi podaří na něj někdy koukat jen jako na tátu mých dětí, a u zesnulé první dcery, tak i druhé dcery, a se narodí.
Myslím, e se hodně ukáe, a se malá narodí. Do té doby je pro něj taková vzdálená, nereálná, nebo jak to napsat, ale asi chápe. Snaím se o tom s ním mluvit, ač mu to nechci nadhazovat pořád, aby nebyl natvaný. Ale teď je pro mě nejdůleitějí, aby "tátovství" přijal a malou měl rád a měl s ní pěkný vztah.
hell,hlavne se neupinej k tomu,ze ,ze tvuj manzel bude fungovat jako otec.Doporucuju precist si knuhu od Petra Casanova -ctyri prany stesti.Tam jsem nalezla spoustu odpovedi na otazky co jsem potrebovala vedet ve svem zivote.
Není tady
hell-en napsal(a):
Judyna napsal(a):
Já vím, e Ti ublíil a e je to moc těké. Ale on jako partner u je ze Tvého ivota pryč. Ale jako otec budoucího dítěte by měl fungovat. Pro malou to bude moc důleité. Kdy to zvládne a bude na něj po čase koukat jen jako na otce a podaří se vám takto spolupracovat, tak to bude pro malou to nejlepí. A ty osobně si ivot zařídí prostě podle svého.
Neboj, to dá. Má dobrou vůli, uvědomuje si to, take na tom bude pracovat. Z jeho strany to vypadá ZATÍM dobře v tomto směru.
(A nemysli si, BM můe mít výčitky, jen to na sobě nedává znát).Já nějak nedokáu strávit, e jako partner je z mého ivota pryč ač vím, e s tím nic nemůu dělat... Snad se mi podaří na něj někdy koukat jen jako na tátu mých dětí, a u zesnulé první dcery, tak i druhé dcery, a se narodí.
Myslím, e se hodně ukáe, a se malá narodí. Do té doby je pro něj taková vzdálená, nereálná, nebo jak to napsat, ale asi chápe. Snaím se o tom s ním mluvit, ač mu to nechci nadhazovat pořád, aby nebyl natvaný. Ale teď je pro mě nejdůleitějí, aby "tátovství" přijal a malou měl rád a měl s ní pěkný vztah.
Myslím, e sa To podarí nájs naňho menej emotívny a viac objektívny pohžad, ale fakt to chce čas... Ani zlomenina ruky sa nevylieči za noc - tak prečo očakáva niečo také pri zlomenom srdci...? Ale čas je vežký liečitež.
Není tady
hell,hlavne se neupinej k tomu,ze ,ze tvuj manzel bude fungovat jako otec.Doporucuju precist si knuhu od Petra Casanova -ctyri prany stesti.Tam jsem nalezla spoustu odpovedi na otazky co jsem potrebovala vedet ve svem zivote.
Jene mně u nic jiného nezůstalo, ne malá v břie a vidina alespoň trochu normálně fungující rodiny.. pro co jiného mám ít, fungovat? To je jediné, co mě drí nad vodou, proč dýchám, proč se snaím dál v dobrém vycházet s manelem, proč se drím, abych nezahořkla, abych nespálila mosty, abych si nemusela říkat, e můj dosavadní ivot byl k ničemu, patný a zbytečný... Abych neměla pocit, e jsem totální troska, e vlastně u nejsem ena, kdy mě mu vyměnil a trvalo mu to pouze 2 týdny, nebo e jsem tak patná a zbytečná.
Není tady
Hell,ted te docitam a je strasne smutne co se te stalo.Prosim,drz se kvuli male,ta vnima tve pocity i kdyz je jeste v brise,A zadny chlap,opravdu zadny nestoji za ten stres.Soustred se jen na svou holcicku.....Lennna to pise velmi vystizne,neobvinuj tu zenu,ale obvinuj sveho muze jak prasacky se k tobe zachoval,co vsechno jste si prozili,nez jste dosli k vytouzenemu diteti a on zbabele utekl.Neboj,bozi mlyny spolehlive funguji.U meho byvaleho muze,ktery opustil dve male deti fungujou fakt festovne.Nekdy je me ho fakt lito,ale vzpomenu si na to spatne co nam udelal a spolehlive funguje zahnat tu litost.Moc prosim drz se,kvuli te vytouzene holcicce.
Věř, e se snaím. Je to to jediné, co mě momentálně drí nad vodou. Já jen doufám, e se tentokrát narodí v pořádku, protoe jestli mi nezůstane ani maličká, tak u fakt nevím... Manel nerad mluví o svých pocitech, take já vlastně ani nevím, jak to vnímá. Pomáhá mi, to zase nemůu říct. Ale jestli má nějaké výčitky, to netuím. A jestli je bude mít v budoucnu, to nikdo neví a nejsem si jistá, jestli by mi je přiznal. Boí mlýny snad melou a já tím pádem asi byla v minulém ivotě masový vrah, kdy během posledních dvou let ztrácím druhého milovaného člověka. Je mi moc smutno.
Není tady
Hell-en, upíná se k tomu, e manel nezmizí z Tvého ivota díky péči o dceru. To je pravda, vdy toti bude mít závazky k dceři a věřme (podle dosavadního vývoje), e jim dostojí. Ale neupínej se na představu spokojené rodiny - tedy s ním . Spokojenou rodinu můe vytvořit, ale s někým jiným. A se na to bude cítit, mrkni na Seznamku těstí. Začni se jen tak rozhlíet, a nebo si s někým můe začít psát. Třeba jen proto, abyste si vzájemně svěřili svá trápení. Jde mi o to, abys odklonila svoje upnutí na manela a třeba si jen přila na to, e pro jedno kvítí slunce nesvítí.
Není tady
To ví, e se narodí v pořádku. Bude to dobré. neboj. A jestli bude Tvůj manel fungovat jako táta? Ty pro to svojí dobrou vůlí udělá ve, co můe. Ale to, co udělá on, steně neovvlivní. Ale u podle toho, jak se te´d stará, to vypadá opravdu nadějně. Asi má přece jen trochu smysl pro zodpovědnost. Jiní chlapi třeba pálí mosty úplně. Mně třeba dělal BM neskutečné naschvály a cíleně mi ublioval, i vydíral. Přesto to ve nakonec dopadlo dobře.
A od toho partnerství tě opravdu hodně odtrhne malá - nebude mít kam dřív skočit. Určitě tě budou pořád přicházet smutné chvilky, ale malá ti to opravdu vynahradí. Já to tak měla. Častokrát jsem plakala na postýlkolu, kdy syn spal a bylo mi hrozně smutno. Ale přes den to bylo o moc lepí a pak časem se ten smutek vytratil úplně. Ale opravdu to chce čas.
Na boí mlýny se vykali. Soustřeď se na sebe a malou.
Má někoho - nejlépe maminku - kdo by s Tebou byl v estinedělí?
Není tady
Blooss, já bych to nedělala. Ona je teď hrozně zranitelná a můe se upnout na nějakého úchyla. Já bych se dala prvně troku do kupy. Má pravdu, e by jí to mohlo pozvednout sebevědomí, ale přesto si myslím, e na tohle je čas. Ale Ty vlastně píe - a se na to Hell bude cítit...
Není tady
hell-en napsal(a):
hell,hlavne se neupinej k tomu,ze ,ze tvuj manzel bude fungovat jako otec.Doporucuju precist si knuhu od Petra Casanova -ctyri prany stesti.Tam jsem nalezla spoustu odpovedi na otazky co jsem potrebovala vedet ve svem zivote.
Jene mně u nic jiného nezůstalo, ne malá v břie a vidina alespoň trochu normálně fungující rodiny.. pro co jiného mám ít, fungovat? To je jediné, co mě drí nad vodou, proč dýchám, proč se snaím dál v dobrém vycházet s manelem, proč se drím, abych nezahořkla, abych nespálila mosty, abych si nemusela říkat, e můj dosavadní ivot byl k ničemu, patný a zbytečný... Abych neměla pocit, e jsem totální troska, e vlastně u nejsem ena, kdy mě mu vyměnil a trvalo mu to pouze 2 týdny, nebo e jsem tak patná a zbytečná.
Presne takto se obvinuji zeny,ze nestoji za nic,kdyz je chlap opustil,take jsem to tak mela,uplne srazene sebevedomi,manzel ze me udelal uplnou nulu.Hodne odpovedi me na toto vsechno dal Petr Casanova,skoda jen,ze jsem nemela sanci si ho poslechnout pred 25 lety.
Není tady
Judyna napsal(a):
Blooss, já bych to nedělala. Ona je teď hrozně zranitelná a můe se upnout na nějakého úchyla. Já bych se dala prvně troku do kupy. Má pravdu, e by jí to mohlo pozvednout sebevědomí, ale přesto si myslím, e na tohle je čas. Ale Ty vlastně píe - a se na to Hell bude cítit...
Ano, souhlasím. V tom bych byla také raději jetě nějakou dobu opatrná.... Ono to člověka láká zaplnit to prázdné místo někým dalím, aspoň co můu říct za sebe, ale myslím, e je to hodně nebezpečné. A bohuel se v tu dobu nedá nic urychlit. Kolikrát jsem si přála, abych u měla za sebou aspoň půl roku a říkala si, e to nedám, nevydrím a pomohlo mi v tom zvládnout to, kdy jsem se přestala soustředit na čas. Byla to rada jedné z Vás a zabralo to. Najednou je to u několik měsíců a uteklo to hodně rychle.
Není tady