14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Selima napsal(a):
Uisujem a, e v depresii človek uvauje inak, resp. ani nie je schopný normálne uvaova. V tom čiernom mraku, čo na ňom leí, ostatných ani nevníma... Je to tristné, ale je to tak. Je ale fakt, e nevieme, či mali vetci tí rodičia regulérnu depresiu...
Obávám se, e a byli nebo nebyli v depresi, výsledek je stejný. Ví, e větina sebevrad je demonstrativních a člověk do poslední chvíle čeká záchranu? Někdy to jednodue nevyjde. Konkrétně ten "otec". el si inteligent pustit auto do garáe a řekl to doma vem, vč. eny. Čekal, e ho někdo přijde "zachránit" a jak čekal, tak si zapálil. Kdyby tam ly ty děti, nebo i ena, tak je vezme sebou. "Matka" s krysím jedem věděla velmi dobře, kdy se má dítě vracet. Jene to se někde zdrelo a tak přilo domů později. Tyhle kalkuly jsou mnohem častějí, ne skutečné deprese. Jako děcko jsem byla hospitalizovaná v nemocnici. Leela tam se mnou starí dívka, mohlo jí být 15 let? Pokusila se o sebevradu, řekla mi jedno sladké tajemství "Musí to hlavně někomu říct, aby tě stihli zachránit".. Moná i tím je ovlivněn můj pohled na sebevrahy
Není tady
cibule napsal(a):
Tak jsem včera měla takový náročnějí den na psychiku. Sice mě to zaskočilo, jak smutno mi zase bylo, ale zazanamenala jsem vývoj dobrým směrem. Nebylo to u skoro vidět navenek. Jedna kolegyně dokonce říkala, e mám pěknou rýmu a jestli by to nechtělo raději vyleet...
Ale proč to píu. Dneska ráno mě napadlo, e vlastně i tyhle stavy jsou pro vyrovnání se s tím vím i pro budoucnost důleité. Jednak si tyhle bolesti budu pamatovat a snad se poučím, abych si do ivota nepustila znovu stejného nebo podobného člověka. A pak díky tomu poznávám svoje pocity a více sama sebe a pomůe mi to najít se.
Není to sice nic příjemného, ale dá se to vydret. (Tohle si budu muset zase přečíst, a mi bude ouvej...)
A dneska budu balit. Zítra ráno jedeme s kamarádkou na pár dní na Moravu.
cibule, to je krásný. Ne to, es měla náročnějí den, ale e u tě okolí vnímá zase v pohodě a ani ho nenapadne, e bys mohla mít "svůj splínový den".
Pobyt na Moravě přeju odpočinkový a pohodový
Není tady
Palomita napsal(a):
cibule napsal(a):
Tak jsem včera měla takový náročnějí den na psychiku. Sice mě to zaskočilo, jak smutno mi zase bylo, ale zazanamenala jsem vývoj dobrým směrem. Nebylo to u skoro vidět navenek. Jedna kolegyně dokonce říkala, e mám pěknou rýmu a jestli by to nechtělo raději vyleet...
Ale proč to píu. Dneska ráno mě napadlo, e vlastně i tyhle stavy jsou pro vyrovnání se s tím vím i pro budoucnost důleité. Jednak si tyhle bolesti budu pamatovat a snad se poučím, abych si do ivota nepustila znovu stejného nebo podobného člověka. A pak díky tomu poznávám svoje pocity a více sama sebe a pomůe mi to najít se.
Není to sice nic příjemného, ale dá se to vydret. (Tohle si budu muset zase přečíst, a mi bude ouvej...)
A dneska budu balit. Zítra ráno jedeme s kamarádkou na pár dní na Moravu.cibule, to je krásný. Ne to, es měla náročnějí den, ale e u tě okolí vnímá zase v pohodě a ani ho nenapadne, e bys mohla mít "svůj splínový den".
Pobyt na Moravě přeju odpočinkový a pohodový
Moc děkuji.
Někdy je to chvílemi jetě boj sama se sebou nepitvat se, nevzpomínat, vidět vechno pozitivně a neutápět se v lítosti, zvlá kdy je člověk nevyspalý, ale oproti jiným si vlastně nemám na co stěovat. Oproti nim se mám blaeně. Třeba jak jsi psala o těch chudácích dětem. Nebo kdy zemře dítě nebo někdo blízký, na kom člověku záleí, a má s ním dobrý vztah. Asi by se dalo jmenovat dále.
Upravil(a) cibule (18. 8. 2020 12:10)
Není tady
cibule napsal(a):
Tak jsem včera měla takový náročnějí den na psychiku. Sice mě to zaskočilo, jak smutno mi zase bylo, ale zazanamenala jsem vývoj dobrým směrem. Nebylo to u skoro vidět navenek. Jedna kolegyně dokonce říkala, e mám pěknou rýmu a jestli by to nechtělo raději vyleet...
Ale proč to píu. Dneska ráno mě napadlo, e vlastně i tyhle stavy jsou pro vyrovnání se s tím vím i pro budoucnost důleité. Jednak si tyhle bolesti budu pamatovat a snad se poučím, abych si do ivota nepustila znovu stejného nebo podobného člověka. A pak díky tomu poznávám svoje pocity a více sama sebe a pomůe mi to najít se.
Není to sice nic příjemného, ale dá se to vydret. (Tohle si budu muset zase přečíst, a mi bude ouvej...)
A dneska budu balit. Zítra ráno jedeme s kamarádkou na pár dní na Moravu.
Není tady
Palomita napsal(a):
Selima napsal(a):
Uisujem a, e v depresii človek uvauje inak, resp. ani nie je schopný normálne uvaova. V tom čiernom mraku, čo na ňom leí, ostatných ani nevníma... Je to tristné, ale je to tak. Je ale fakt, e nevieme, či mali vetci tí rodičia regulérnu depresiu...
Obávám se, e a byli nebo nebyli v depresi, výsledek je stejný. Ví, e větina sebevrad je demonstrativních a člověk do poslední chvíle čeká záchranu? Někdy to jednodue nevyjde. Konkrétně ten "otec". el si inteligent pustit auto do garáe a řekl to doma vem, vč. eny. Čekal, e ho někdo přijde "zachránit" a jak čekal, tak si zapálil. Kdyby tam ly ty děti, nebo i ena, tak je vezme sebou. "Matka" s krysím jedem věděla velmi dobře, kdy se má dítě vracet. Jene to se někde zdrelo a tak přilo domů později. Tyhle kalkuly jsou mnohem častějí, ne skutečné deprese. Jako děcko jsem byla hospitalizovaná v nemocnici. Leela tam se mnou starí dívka, mohlo jí být 15 let? Pokusila se o sebevradu, řekla mi jedno sladké tajemství "Musí to hlavně někomu říct, aby tě stihli zachránit".. Moná i tím je ovlivněn můj pohled na sebevrahy
Moja kamarátka absolvovala na konci základky tie takúto "demontratívnu samovradu" - a ja som o nej vedela a ja som bola tá, ktorá to oznámila.... najprv mi vynadala a potom poďakovala. Lene ona to doma proste nemala bohvieaké a toto bolo jej zúfalé volanie o pomoc (svojím spôsobom to sú asi vetky tie "demontrácie"). Dospelí žudia sú u ale snáď niekde inde ako puberáci a ktovie, o čo pri tých samovradách naozaj lo. To nikto nevieme (a vo finále mono ani oni). Čo nič nemení na tom, e pre deti to bol a je záhul...
Není tady
Jetě e jsi to oznámila.
Není tady
vrabčák napsal(a):
Jetě e jsi to oznámila.
To teda jo. Jsi dobrá. Větina děcek by tzv. "drela basu " ani by si uvědomila, o co vůbec jde.
Není tady
Tak u to budou skoro tři měsíce, co dolo v mém ivotě k obratu o 180 stupňů a já teď ráda píu, e moje pocity se zlepují kadým dnem. A u mám i chvílemi pocit, e ve má smysl. Ano, ztratila jsem jednoho člověka, ale kupodivu místo po něm vyplnilo pár lidí, o které u bych nerada přila. A těch nových záitků a zkueností, co díky tomu člověk proije.
V posledních pár dnech se učím přijímat svoje negativní pocity. Zjistila jsem, e kdy přijdou a příjmu je beze strachu, e to bude zase nepříjemné, tak rychleji odejdou. Chce to jen chvilku v klidu, abych na to měla čas a to ne vdy jde.
Není tady
A jak to ve zvládá Lenna? A jak se daří vem ostatním? Doufám, e máte snad pohodové dny.
Není tady
cibule napsal(a):
Tak u to budou skoro tři měsíce, co dolo v mém ivotě k obratu o 180 stupňů a já teď ráda píu, e moje pocity se zlepují kadým dnem. A u mám i chvílemi pocit, e ve má smysl. Ano, ztratila jsem jednoho člověka, ale kupodivu místo po něm vyplnilo pár lidí, o které u bych nerada přila. A těch nových záitků a zkueností, co díky tomu člověk proije.
V posledních pár dnech se učím přijímat svoje negativní pocity. Zjistila jsem, e kdy přijdou a příjmu je beze strachu, e to bude zase nepříjemné, tak rychleji odejdou. Chce to jen chvilku v klidu, abych na to měla čas a to ne vdy jde.
Cibulko, my máme 3 měsíce dnes. Kdybys to nezmínila, tak mě to nenapadlo, vůbec to neřeím, nemyslím na to, nevzpomenu si. A na velké výjimky, viz. jak jsem je potkala nebo ojedinělá zatoulaná mylenka, kteřá něco připomene. Jinak vůbec, díky bohu za to! S tím vím dalím je to horí, snaím se s tím nějak prát a furt něco hledám a zkouím. Teď ve čtvrtek jsem byla pyná, e jsem byla "silná".... ne asi spíe lépe sedí, e jsem překonala sama sebe. To máme teorie v autokole a já si celý den říkala, e nepůjdu, e se nic nestane, takový ten hlas v hlavě a celý den mi to naeptával, moje horí já mě přemlouvalo. Skoro u jsem byla rozhodnutá, ale pak jsem la! No a od té doby iju u ve strachu z jízd, teď jsem je neměla 14 dní. Straně se to táhne, úplně maximálně je 1 jízda 1x týdně, ale spíe déle. Nejen e se protahuje celá ta doba autokoly, ale to za těch 14 dní zase skoro zapomenu to řízení No, ikdy v mém případě tam není nic moc co zapomenout
Není tady
cibule napsal(a):
Tak u to budou skoro tři měsíce, co dolo v mém ivotě k obratu o 180 stupňů
Nejvyí čas obrat doplnit na celých 360° a pokračovat stejným směrem jako před tím, jen holt za kapku jiných okolností
Není tady
LENNNA napsal(a):
cibule napsal(a):
Tak u to budou skoro tři měsíce, co dolo v mém ivotě k obratu o 180 stupňů a já teď ráda píu, e moje pocity se zlepují kadým dnem. A u mám i chvílemi pocit, e ve má smysl. Ano, ztratila jsem jednoho člověka, ale kupodivu místo po něm vyplnilo pár lidí, o které u bych nerada přila. A těch nových záitků a zkueností, co díky tomu člověk proije.
V posledních pár dnech se učím přijímat svoje negativní pocity. Zjistila jsem, e kdy přijdou a příjmu je beze strachu, e to bude zase nepříjemné, tak rychleji odejdou. Chce to jen chvilku v klidu, abych na to měla čas a to ne vdy jde.Cibulko, my máme 3 měsíce dnes. Kdybys to nezmínila, tak mě to nenapadlo, vůbec to neřeím, nemyslím na to, nevzpomenu si. A na velké výjimky, viz. jak jsem je potkala nebo ojedinělá zatoulaná mylenka, kteřá něco připomene. Jinak vůbec, díky bohu za to! S tím vím dalím je to horí, snaím se s tím nějak prát a furt něco hledám a zkouím. Teď ve čtvrtek jsem byla pyná, e jsem byla "silná".... ne asi spíe lépe sedí, e jsem překonala sama sebe. To máme teorie v autokole a já si celý den říkala, e nepůjdu, e se nic nestane, takový ten hlas v hlavě a celý den mi to naeptával, moje horí já mě přemlouvalo. Skoro u jsem byla rozhodnutá, ale pak jsem la! No a od té doby iju u ve strachu z jízd, teď jsem je neměla 14 dní. Straně se to táhne, úplně maximálně je 1 jízda 1x týdně, ale spíe déle. Nejen e se protahuje celá ta doba autokoly, ale to za těch 14 dní zase skoro zapomenu to řízení :( No, ikdy v mém případě tam není nic moc co zapomenout :D
Panečku,no vidí jak jsi ikovná! Před tebou smekám, jak jsi se překonala, ale vyučování tvojí autokoly nějak nerozumím... Nedokáu si představit, e bych 14 dní nejezdila a pak měla navázat na předchozí hodinu. Je to tak normální? Má s tím někdo zkuenost?
Není tady
normální chlap napsal(a):
cibule napsal(a):
Tak u to budou skoro tři měsíce, co dolo v mém ivotě k obratu o 180 stupňů
Nejvyí čas obrat doplnit na celých 360° a pokračovat stejným směrem jako před tím, jen holt za kapku jiných okolností
No hlavně aby to nebyl obrat do původního výchozího místa....
Není tady
Leno, to je fakt divný s těma jízdama.
Není tady
Judyna napsal(a):
Leno, to je fakt divný s těma jízdama.
Je nás moc a je sám. Je to naprd, uznávám. Jednak se to natahuje, co nejsem ráda, u se modlím, a to je za mnou. A i ta frekvence z hlediska učení asi není úplně ok. Ale mám zaplaceno, u 2 měsíce tam chodím, to u nějak doklepu. Navíc těko říct, jak je to jinde, prý je vude plno... nevím.
Není tady
Jeden člověk v autokole mi přijde jako "o ui". Jak řeí svou práce neschopnost nebo pod?
Není tady
Samo o sobě to není problém, znám teď pár lidí kteří chodili do one-man autokoly a nemohly si ji vynachválit. Ono je to spí tom nebrat si příli moc závazků aby neměl ádnou rezervu. Nemoc se dá v nejhorím řeit přehráním klientů ke konkurenci.
Není tady
Jízdy jednou za 14 dní mně také příjdou málo.
Není tady
normální chlap napsal(a):
Samo o sobě to není problém, znám teď pár lidí kteří chodili do one-man autokoly a nemohly si ji vynachválit. Ono je to spí tom nebrat si příli moc závazků aby neměl ádnou rezervu. Nemoc se dá v nejhorím řeit přehráním klientů ke konkurenci.
Známá si teď dělá řidičák na motorku. Instruktor má dovolenou, tak mají 14 dnů pauzu i áci. Jak to tak pozoruju, tak zlatý časy, kdy byly jízdy i několikrát týdně..
Není tady
Taky jsem to tak měla.
Není tady
cibule napsal(a):
Tak u to budou skoro tři měsíce, co dolo v mém ivotě k obratu o 180 stupňů a já teď ráda píu, e moje pocity se zlepují kadým dnem. A u mám i chvílemi pocit, e ve má smysl. Ano, ztratila jsem jednoho člověka, ale kupodivu místo po něm vyplnilo pár lidí, o které u bych nerada přila. A těch nových záitků a zkueností, co díky tomu člověk proije.
V posledních pár dnech se učím přijímat svoje negativní pocity. Zjistila jsem, e kdy přijdou a příjmu je beze strachu, e to bude zase nepříjemné, tak rychleji odejdou. Chce to jen chvilku v klidu, abych na to měla čas a to ne vdy jde.
cibule, a udruje správný kurz a ádné vychýlení, které přijde, ti nezabrání se k němu zase hezky rychle vrátit gratuluju
Není tady
Palomita napsal(a):
normální chlap napsal(a):
Samo o sobě to není problém, znám teď pár lidí kteří chodili do one-man autokoly a nemohly si ji vynachválit. Ono je to spí tom nebrat si příli moc závazků aby neměl ádnou rezervu. Nemoc se dá v nejhorím řeit přehráním klientů ke konkurenci.
Známá si teď dělá řidičák na motorku. Instruktor má dovolenou, tak mají 14 dnů pauzu i áci. Jak to tak pozoruju, tak zlatý časy, kdy byly jízdy i několikrát týdně..
Taky jsem to tak měla.
Není tady
Palomita napsal(a):
cibule napsal(a):
Tak u to budou skoro tři měsíce, co dolo v mém ivotě k obratu o 180 stupňů a já teď ráda píu, e moje pocity se zlepují kadým dnem. A u mám i chvílemi pocit, e ve má smysl. Ano, ztratila jsem jednoho člověka, ale kupodivu místo po něm vyplnilo pár lidí, o které u bych nerada přila. A těch nových záitků a zkueností, co díky tomu člověk proije.
V posledních pár dnech se učím přijímat svoje negativní pocity. Zjistila jsem, e kdy přijdou a příjmu je beze strachu, e to bude zase nepříjemné, tak rychleji odejdou. Chce to jen chvilku v klidu, abych na to měla čas a to ne vdy jde.cibule, a udruje správný kurz a ádné vychýlení, které přijde, ti nezabrání se k němu zase hezky rychle vrátit gratuluju
Moooc děkuji. Mám radost.
Není tady
Tak vám musím napsat, e začínám mít opravdu pocit, e ta samota (aspoň na nějaký čas) není vůbec k zahození.
Uklizeno je za kratí čas a déle vydrí pořádek, dělám si, jak chci, co chci a kdy chci, mám čas na druhé a nelítám pořád vystresovaná, co zase nestihnu.
Mám čas pracovat na sobě, take před spaním poslouchám různé pořady na internetu, co mě zajímají nebo si čtu a u druhou noc jsem spala a do rána bez přeruení. Díky tomu se mi vrátila energie a je mi hned veseleji. Včera jsem poslouchala zase zajímavý pořad od PC o tom, jak si nastavit hranice (nechci dělat reklamu), a zaujala mě tam mimo jiného jedna úvaha. Povídalo se tam o tom, jak jsme byli v dětství učeni k tomu, e musíme být stále ti hodní a nemáme říkat ne. V dospělosti se pak naopak znovu učíme vymezit a naučit se říkat ne je mnohdy obtíné.
Upravil(a) cibule (24. 8. 2020 6:55)
Není tady
Pre mňa je to iná - nie lepia, nie horia, ale rovnocenná - forma existencie.
Není tady