LENNNA napsal(a):

Cibulko, no nějak přežívám   Autoškola strašný, fakt trpím. Ono nestačí, že mám šílené nervy před každou hodinou (i teorií! ) a musím brát hodně prášků, abych tam vůbec došla. Ale abych těch nervů neměla málo, tak si to ještě zpestřuji dalšíma nervama - já jsem takovej osel, že nevím, zda jsem neprošvihla v pátek jízdy a od toho pátku mám tak šílené nervy, že mi vynadá před celou třídou a co bude.... Prášků beru takové kvanta, že si ještě něco způsobím. Já si to fakt "užívám". Strašně moc bych si přála, abych to zvládla a byl už alespoň říjen a bylo to za mnou
Do toho moje Elinka - zrovna když nemám jak jet k veterináři, tak před pár dny si hnula obratlem v zádech. Dostala injekci a když to přešlo, tak teď zase už týden kulhá na přední nohu a občas zakňučí. Do toho vidím jak je smutná, jen leží, žádná zábava, je strašně hyperaktivní a teď nemá žádné vybouření a vidím, že není spokojená. Je mi jí líto. Maličko přemýšlím o 2 psu, ale když jsem sama, tak to není jednoduché rohodnutí. Jí by to hrozně prospělo, ale mít dva psy je o moc větší závazek než jeden pes. O dost více peněz. Co když se se mnou něco stane.... nevím co dělat.

Tyjo, ty teda jedeš S tím druhým pejskem buď hodně opatrná. Tam je nejdůležitější, aby si ti dva sedli. Protože když to neklapne, máš další starost jistou.. Jinak dva psy vřele doporučuju!! Jen dávat pozor na to, co máš doma a taky co si tam chystáš dovést
Leni, nic ve zlém, ale jestli máš stres, že jsi v pátek něco prošvihla a chceš se trápit do další hodiny, nebylo by lepší tam jednoduše zavolat a omluvit se, popř. se zeptat? Pak nebude mít nikdo potřebu to řešit na hodině přede všemi a ty se zbavíš stresu. Navíc výhoda telefonu je, že se dá kdykoli típnout. Ale myslím, že na tebe nikdo ječet kvůli prošvihlým jízdám nebude. To se děje dnes a denně. Nebudeš ani první ani poslední.
Nemáš si komu říct o pomoc, kdo by ti s řešením alespoň nějakých stresů pomohl? Kdyby bylo na mě, ti to v autoškole klidně vyjednám

Palomita napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Cibulko, no nějak přežívám   Autoškola strašný, fakt trpím. Ono nestačí, že mám šílené nervy před každou hodinou (i teorií! ) a musím brát hodně prášků, abych tam vůbec došla. Ale abych těch nervů neměla málo, tak si to ještě zpestřuji dalšíma nervama - já jsem takovej osel, že nevím, zda jsem neprošvihla v pátek jízdy a od toho pátku mám tak šílené nervy, že mi vynadá před celou třídou a co bude.... Prášků beru takové kvanta, že si ještě něco způsobím. Já si to fakt "užívám". Strašně moc bych si přála, abych to zvládla a byl už alespoň říjen a bylo to za mnou
Do toho moje Elinka - zrovna když nemám jak jet k veterináři, tak před pár dny si hnula obratlem v zádech. Dostala injekci a když to přešlo, tak teď zase už týden kulhá na přední nohu a občas zakňučí. Do toho vidím jak je smutná, jen leží, žádná zábava, je strašně hyperaktivní a teď nemá žádné vybouření a vidím, že není spokojená. Je mi jí líto. Maličko přemýšlím o 2 psu, ale když jsem sama, tak to není jednoduché rohodnutí. Jí by to hrozně prospělo, ale mít dva psy je o moc větší závazek než jeden pes. O dost více peněz. Co když se se mnou něco stane.... nevím co dělat.

Tyjo, ty teda jedeš S tím druhým pejskem buď hodně opatrná. Tam je nejdůležitější, aby si ti dva sedli. Protože když to neklapne, máš další starost jistou.. Jinak dva psy vřele doporučuju!! Jen dávat pozor na to, co máš doma a taky co si tam chystáš dovést
Leni, nic ve zlém, ale jestli máš stres, že jsi v pátek něco prošvihla a chceš se trápit do další hodiny, nebylo by lepší tam jednoduše zavolat a omluvit se, popř. se zeptat? Pak nebude mít nikdo potřebu to řešit na hodině přede všemi a ty se zbavíš stresu. Navíc výhoda telefonu je, že se dá kdykoli típnout. Ale myslím, že na tebe nikdo ječet kvůli prošvihlým jízdám nebude. To se děje dnes a denně. Nebudeš ani první ani poslední.
Nemáš si komu říct o pomoc, kdo by ti s řešením alespoň nějakých stresů pomohl? Kdyby bylo na mě, ti to v autoškole klidně vyjednám

Palomito, jj dva psi jsou mnohem šťastnější než jeden sám. Však jsem to viděla předtím a teď vidím zase opak - když je sama. Je mi jí opravdu moc líto, je to čím dál více vidět, jak je smutná a hlavně prostě nevybouřená, znuděná. Budu o tom maličko přemýšlet, ale fakt zlehka, nechci se unáhlit a hlavně vše postupně. Teď toho mám naloženo dost, až (snad!!!!) zvládnu toto, tak budu nějak pokračovat dál a řešit další. Máš zkušenosti na co případně dávat pozor? Lépe 2 fenky nebo psa a fenku? Na 99% bych vzala zachráněnou fenku (psa) z množírny zase. Ale to je opravdu zatím jen v myšlenkách. Když jsem na vše sama teď, tak to není lehké rozhodnutí.
Palomito, no to by bylo nejlepší, ale máme přísný zákaz mu volat kromě 2 hodin ve čtvrtek, kdy je ve třídě. Na to je pes a je takový od rány, tak si to fakt nikdo nedovolí. Já fakt vůbec netuším, zda jsem ty jízdy prošvihla nebo se trápím zbytečně. Já si pamatuji z hodiny, že sedl k diáři a říká, teď nemám moc volno, mám zkoušky a začal rozdávat hodiny na středu, pak čtvrtek, pak pátek.... a lidi se postupně hlásili. Hodinu máme ve čtvrtek. Já se přihlásila na pátek odpoledne. Odcházela jsem s tím, že prostě příští týden v pátek, že rozdával hodiny  na příští týden až. Jenže doma se mi to rozleželo, že co když pátek myslel tento. A tak jsem se znejistěla, že od té doby je mi úplně špatně. No a já jsem takový hrozný slušňák, vždy všude chodím včas, jsem první, raději já 15 minut čekám a přijít pozdě či nedejbože nepřijít vůbec - to se rovná úplně katastrofě nejvyššího formátu   Takže fakt mám od soboty žaludek úplně na vodě a úplně je mi strachy špatně. Já jsem prostě takový osel, že mi není rovno!

Kočce rozumíš a dovolí ti, abys ju milovala, když jí dáš naprostou volnost.

LENNNA napsal(a):

rina napsal(a):

Já kvůli psovi mám doma kočku. Jedí spolu, spí spolu, venčit chodíme spolu, kočka navolno... No a když se chci dlouho válet, společně dvojhlas mě vyhánějí z pelechu...

Já se přiznám, že jsem pejskař srdcem i duší. Kočky jsme nikdy neměli, nic mi neříkají, neznám je, nerozumím jim...

Jsem na tom úplně stejně.

LENNNA napsal(a):

Palomito, jj dva psi jsou mnohem šťastnější než jeden sám. Však jsem to viděla předtím a teď vidím zase opak - když je sama. Je mi jí opravdu moc líto, je to čím dál více vidět, jak je smutná a hlavně prostě nevybouřená, znuděná. Budu o tom maličko přemýšlet, ale fakt zlehka, nechci se unáhlit a hlavně vše postupně. Teď toho mám naloženo dost, až (snad!!!!) zvládnu toto, tak budu nějak pokračovat dál a řešit další. Máš zkušenosti na co případně dávat pozor? Lépe 2 fenky nebo psa a fenku? Na 99% bych vzala zachráněnou fenku (psa) z množírny zase. Ale to je opravdu zatím jen v myšlenkách. Když jsem na vše sama teď, tak to není lehké rozhodnutí.
Palomito, no to by bylo nejlepší, ale máme přísný zákaz mu volat kromě 2 hodin ve čtvrtek, kdy je ve třídě. Na to je pes a je takový od rány, tak si to fakt nikdo nedovolí. Já fakt vůbec netuším, zda jsem ty jízdy prošvihla nebo se trápím zbytečně. Já si pamatuji z hodiny, že sedl k diáři a říká, teď nemám moc volno, mám zkoušky a začal rozdávat hodiny na středu, pak čtvrtek, pak pátek.... a lidi se postupně hlásili. Hodinu máme ve čtvrtek. Já se přihlásila na pátek odpoledne. Odcházela jsem s tím, že prostě příští týden v pátek, že rozdával hodiny  na příští týden až. Jenže doma se mi to rozleželo, že co když pátek myslel tento. A tak jsem se znejistěla, že od té doby je mi úplně špatně. No a já jsem takový hrozný slušňák, vždy všude chodím včas, jsem první, raději já 15 minut čekám a přijít pozdě či nedejbože nepřijít vůbec - to se rovná úplně katastrofě nejvyššího formátu   Takže fakt mám od soboty žaludek úplně na vodě a úplně je mi strachy špatně. Já jsem prostě takový osel, že mi není rovno!

Leni, tak mu jednoduše napiš sms nebo e-mail Jestli má neustále jízdy, je jasné, že nechce, aby se mu volalo.. ale to je tam sám? Nesedí tam nikdo v kanceláři, s kým by se dalo domluvit? Ale z toho co píšeš, bych automaticky usoudila, že je to až příští (tento) pátek. Přece by nezačínal středou v příštím týdnu (když hodinu máte ve čtvrtek) a pak se zase krkolomě nevracel k pátku, který je hned druhý den po teorii?  Řeknu ti, ty víš, jak si věci ulehčit
Co se psisek týče, asi nejsem ta nejpovolanější. Navíc, my si brali vždycky psa, který už měl minimálně 8 měsíců, takže ještě štěně (ve vývoji), ale už velkej hafan se svým názorem. Jestli plánuješ vzít něco od štěněte, tak je nejdůležitější, aby ho přijala ta tvoje a štěně (do 3 měs) vůbec nemusíš řešit. To si zvykne během chvilky. A my taky jedem pouze ve fenkách. Pes nám nechybí. Těch jsme měli dost za plotem, když naše čuby háraly

cibule napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Cibulko, no nějak přežívám   Autoškola strašný, fakt trpím. Ono nestačí, že mám šílené nervy před každou hodinou (i teorií! ) a musím brát hodně prášků, abych tam vůbec došla. Ale abych těch nervů neměla málo, tak si to ještě zpestřuji dalšíma nervama - já jsem takovej osel, že nevím, zda jsem neprošvihla v pátek jízdy a od toho pátku mám tak šílené nervy, že mi vynadá před celou třídou a co bude.... Prášků beru takové kvanta, že si ještě něco způsobím. Já si to fakt "užívám". Strašně moc bych si přála, abych to zvládla a byl už alespoň říjen a bylo to za mnou
Do toho moje Elinka - zrovna když nemám jak jet k veterináři, tak před pár dny si hnula obratlem v zádech. Dostala injekci a když to přešlo, tak teď zase už týden kulhá na přední nohu a občas zakňučí. Do toho vidím jak je smutná, jen leží, žádná zábava, je strašně hyperaktivní a teď nemá žádné vybouření a vidím, že není spokojená. Je mi jí líto. Maličko přemýšlím o 2 psu, ale když jsem sama, tak to není jednoduché rohodnutí. Jí by to hrozně prospělo, ale mít dva psy je o moc větší závazek než jeden pes. O dost více peněz. Co když se se mnou něco stane.... nevím co dělat.

Myslím, že jsi bojovnice, že to dáváš i přes ten velký nápor. Moc ti fandím a určitě to dobře dopadne. Uvidíš.

S tím druhým pejskem bych na tvém místě taky váhala. My jsme měli dva, fenku a pejska a nebyli moc kamarádi. Taky jsme fenku mueli nechat vykastrovat, protože když začala hárat, tak to doma v malém bytě bylo docela náročné. A jak píšeš, je to i o financích za ně oba. Náklady se musí násobit dvěma... A péče o ně také.
Moje fenka je smutná jenom chvilkami, když vidí, jak dlouho a intenzivně brečím.

Cibulko, tak my měli také psa a fenku a měli se moc rádi. Ona ta moje miluje psy. Je opravdu hrozně hyperaktivní a úplně s jiným psem pookřeje. Sama trpí. Jde to vidět stále víc a víc. Je mi jí hrozně líto. Je to čivava a ty jsou šťastné ve smečkách, čím více, tím lépe. Alespoň tak to vidím u všech čivavářů, se kterými jsem v kontaktu.

Vydrž špatné dny, přijdou zase lepší a nakonec přijdou určitě i ty šťastné a spokojené! Drž se!

LENNNA napsal(a):

Palomito, kontakt nám opravdu zakázal velmi jasně hned první hodinu (je sám, jízdy také sám, nemá čas volat a on je opravdu takový "od rány", že si nikdo nic nedovolí). Nesmíme kontaktovat jinak než telefonicky ve čtvrtek při hodině. Musím vydržet prostě do čtvrtka, tam holt buť to bude ok nebo si to nějak "vyžeru". Mám zase ponaučení. Pro mě velmi nepříjmené.

Nene, to jsi asi špatně pochopila, že chci štěně. Jakože bych si vzala štěně z množírny? To si snad o mně nemůžeš myslet Já jsem velmi proti množírnám. Myslela jsem starší fenku - ony odrodí a když už nemůžou rodit (jsou v hrozném stavu, nemocné, zbídačené - nevím, zda jste někdy viděli?) - tak je vyhodí a když mají štěstí, tak je zachrání nějaký spolek a ten je dá do adopce. Už jsem jednu adoptovanou měla. Takže by šlo o fenku kolem 4-5 let.

Co sis to vybrala za autoškolu? Hele, tak v tom případě je tuplem zbytečný se stresovat. Zabít, tě nezabije a zbytek ať si vyřeší sám. Kdyby se mu dalo volat, tak by se celá tahle situace vůbec nemusela stát (v případě, že bys zmeškala jízdy). Takže ať se zlobí jen sám na sebe. Navíc uplyne skoro celý týden a za tu dobu ho určitě xkrát nasejřil někdo jiný
A ne, nic si o tobě nemyslím, jen znám případy, kdy se z likvidujících množíren rozdávají i štěňata.. Tak přeji šťastnou ruku při výběru

LENNNA napsal(a):

rina napsal(a):

Já kvůli psovi mám doma kočku. Jedí spolu, spí spolu, venčit chodíme spolu, kočka navolno... No a když se chci dlouho válet, společně dvojhlas mě vyhánějí z pelechu...

Já se přiznám, že jsem pejskař srdcem i duší. Kočky jsme nikdy neměli, nic mi neříkají, neznám je, nerozumím jim...

Mačky sú super - ale uznávam, že zbližovať sa s nimi tak, že si rovno jednu vezmeš domov je na (_._) . Radšej pomalé zoznamovanie.

Upravil(a) Selima (28. 7. 2020 21:35)

Palomita napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Palomito, kontakt nám opravdu zakázal velmi jasně hned první hodinu (je sám, jízdy také sám, nemá čas volat a on je opravdu takový "od rány", že si nikdo nic nedovolí). Nesmíme kontaktovat jinak než telefonicky ve čtvrtek při hodině. Musím vydržet prostě do čtvrtka, tam holt buť to bude ok nebo si to nějak "vyžeru". Mám zase ponaučení. Pro mě velmi nepříjmené.

Co sis to vybrala za autoškolu?

Palomita má pravdu, s takovýmhle týpkem co se s ním dá jednat dvě hodiny v týdnu bych byl asi rychle hotovej Doporučuju stejný postup - sprdnout ho na doby a všechny problémy prohlásit za jeho vinu. A nenechat se zviklat, protože to všechno skutečně zavinil on svým přístupem. Není to bohužel žádná extrémní výjimka, firem co neumějí komunikovat je pořád dost.

Upravil(a) normální chlap (28. 7. 2020 23:08)

Seli máš pravdu. Musíš mít dvě mačky, na každé noze jednu. a

cibule napsal(a):

Tak u každého člověka ke změně dochází podle jeho povahy. Někomu stačí málo a dokáže se odpoutat od druhého, který o něj nestojí, rychle, jiný si to musí srovnat v hlavě a někdo, jako třeba já, potřebuje dostat další sprchu, aby se probral.

Včera si mě k sobě pozvala v práci moje vedoucí. Posadila si mě proti sobě a na rovinu se mě zeptala, jestli jsem schopná v tomto stavu dělat dál svoji práci a nebylo by už vhodné vyhledat odbornou pomoc. Přeci jen oči červené pořád od pláče jsou vidět a častý pláč zase slyšet. Taky jsem si uvědomila, že mi nějak divně buší srdce a žaludek už toho má taky dost. Bolí docela dost a je mi často na zvracení. A chvílemi se mi na poradě tak nějak divně dýchalo, že jsem musela opustit místnost. Možná to bylo z toho počasí nebo je to vše asi jen od nervů.

A tak jsem začala místo o bývalém přemýšlet o sobě. Jestli se mi tenhle způsob žití líbí. Uvědomila jsem si hned, že ne a že bohužel jsem to jen já, kdo to může změnit. Taky mi došlo, že mluvím pořád jen o něm a to mi to vše ještě zhoršuje. Takže zkouším změnit svoje myšlení a hlavně přestat o něm mluvit a psát. To vše je minulost a ta je pryč.
Já už to musím a hlavně chci změnit. A ono to půjde. Ne sice hned, ale postupně ano. Věřím si.

A v práci jsem se zatím obhájila. Myslím, že jsem pracovně docela šikovná a nejsem žádný flink, takže to snad půjde.

Držte mi palce.

Panebože cibule, odešel od tebe chlap, tečka. Nic víc, nic míň a ty zahazuješ své zdraví. Pohovor s vedoucí bych brala jako první varování, protože trpělivost ostatních nemusí být bezedná. Je fajn se utápět ve smutku, ale musíš si ho taky umět kontrolovat a ovládat. V práci se věnovat práci a neřešit capiny. Jestli už se to takhle táhne přes dva měsíce, tak máš víc štěstí jak rozumu, protože většina zaměstnavatelů by ti ještě přidala a kopla tě do zádele. Kvůli chlapovi, kterej o tebe evidentně nestojí, házíš přes palubu lidi, kteří jsou při tobě. Srovnej si priority, chytrá jsi na to dost A jestli takhle vypadáš i v práci po dvou měsících s odbornou pomocí, možná bych popřemýšlela o změně terapeuta, protože tenhle evidentně moc nezabírá.
Z tvého psaní vyplývá, že víš, co máš dělat, tak držím pěsti, ať najdeš brzy sílu a odvahu a skutečně to zrealizuješ.

LENNNA napsal(a):

Chlape, co to je za hloupou radu? Sprdnout na tři doby a byl bys rychle hotovej? Jednak to jsou jeho podmínky a nikdo mě nenutí k němu chodit. A za druhé sprdnout někoho, kdo nyní má nade mnou "navrch"? Já od něj potřebuju naučit řídit a aby mě nepotopil u zkušek, já nejsem vůbec v pozici, abych "si to s ním rozházela". Navíc já si tu nestěžuji na něj, to vůbec! Já si tu stěžuju jen na sebe - že jsem zmatkař, posera a sama sobě si to ještě víc ztěžuji, to není jeho chyba.

Divila by ses, kolikrát pomůže se ozvat i když jsi v nevýhodné pozici. On se takto chová jenom díky tomu, že mu to ostatní dovolí. Ale v tvém případě je to pouze teoretická diskuze, protože ty máš určitě jízdy až tento pátek a veškerý stres je zbytečný