Teru napsal(a):

Tak nevím, já si myslím, že člověk má v sobě vždy světlo i tmu, právě v té své podstatě. Jde o to poznat sám sebe nebo se snažit sebe sama "vylepšit"?
Je to asi smutné, ale já nevím, jak poznat sama sebe. Já někdy nedokážu poznat, co je mé skutečné přání a co je přání, které do mne někdo zasil, co je má skutečná emoce a co je emoce, kterou mám, protože ji takto ode mne společnost očekává...
Jak je možné poznat ve chvíli, kdy ve mně bojují dva světy, kdy chci zároveň jít doprava i doleva, co z toho chci já a co z toho je dejme tomu společenský návyk.
V jedné knize se o tom hovoří jako o ochočování...jako děti nás ochočují rodiče, učitelé, kněží.. a jsou v tom tak dobří, že v tom ochočov ání pokračujeme sami i jako dospělí. nejprve jsme tedy ochočování a pak ochočujeme SAMI SEBE. Ach jo.

Taky bych to viděla tak, že nejsme jen laskaví atd, ale že mám i všechny ty negativní vlastnosti, tu tmu, jen jde o to jí poznat a přijmout, abychom se jí nebáli.
Co se týče poznání sama sebe - tak já se snažím používat metody jako je alfa, regrese, meditace, pomáhají mi vyznat se v sobě, přijít na to proč nějak reaguji, proč si myslím, to co myslím, proč cítím, to co cítím, rozpoznat, kdy jsem něco od někoho přebrala atd.

Bláža.. napsal(a):

Pro Blážu pokračování...
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Salvatore, s lecčíms se dá souhlasit, nechci zacházet do detailů, co jsi psal mne oslovilo.

Jen nerozumím, proč není v jednotlivých náboženstvích odvěká moudrost nebo jen střípky, když uvádíš:
--------------------------
Svatými, tedy Mistry, jsou již například někteří apoštolové: Mezi nejznámější Mistry patří Mistr Moria (někdy zvaný El Moriya), který byl apoštolem Petrem. Milovaný Jan je nyní Mistr Kut Humi, který měl za posledních 2000 let mnoho inkarnací na Západě a byl dokonce profesorem na Cambridgi. Je velmi vzdělaný a byl Francisem Baconem, ale také Rogerem Baconem a dalšími postavami.
Svatý Pavel je nyní Mistrem Hilarionem, Ježíš je nyní Nanebevzatým Mistrem Ježíšem, Kristus je nyní Pánem Maitréjou, Učitelem lidstva a andělů, Marie, matka Ježíšova je nyní Mistrem Marií a je to ona, která oslovuje zejména katolickou církev skrze svá zjevení. Ovšem dost často se zjevují také ostatní Mistři, z toho Ježíš a Kristus snad nejvíce.
-----------------------------------
nakonec jmenuješ řadu jedinců, kteří příslušníky církve byli a byli nebo jsou podle Tebe, zasvěcenci? Kdy se tedy stali podle Tebe zasvěcenci?

To mně není známo.  Každý člověk prochází iniciacemi podle svého duchovního stupně a způsobu a metodách zvládání životních zkušeností. Vše probíhá skrytě, většinou v noci, iniciují se vyšší těla člověka, nikoliv fyzické. Zasvěcení se přenášejí do dalších životů a člověk se s dosaženým stupněm již rodí.

Co se týká balastu, nechci se někoho dotknout, je to názor, ale mě právě knihy jako Miluj svůj život, připadají, že se časem opakují a že se tím myšlenky stávají již balastem? Jakousi snahou o radostné ovívání?

Ano, v tom bych souhlasil. Je to podobné, jako u "náboženského balastu". Přesto je mnoho lidí, kteří to čtou...

A také si myslím, že láska, kterou jsou náboženství protknuta je pochopitelně spojena s moudrostí, protože
čistá láska, bez dalších hodnot láskou ani není a tudíž se o ní jako o lásce ani nedá hovořit.

Náboženství pouze mluví o lásce, ale lásku nezná. Je rozdíl ve vnímání lásky mezi Ježíšem a křesťanstvím, apod.

Co je podle Tebe hodnotné duchovno?

Hledání a naplňování záměru duše jako osobnost, a záměru Božího, jako Duše. Říká se tomu Sebe-realizace, realizace Duše v člověku v inkarnaci.

Bláža.. napsal(a):

Tak mi z toho vyplývá, že jsme všichni zároveň žáci i učitelé učitelů a žáci žáků.

Tak nějak...

Salvator napsal(a):

bublinka napsal(a):

Ahoj Salve,
přelouskala jsem, co jsi tu psal o Odvěké moudrosti. Neumím se zas až tak moc dobře vyjadřovat a nedosahuju žádné vysoké intelektuální úrovně, ale napíšu vlastními slovy jak to na mě zapůsobilo. 

Píšeš, že v náboženství jsou jen střípky a že nejvíce vědí zasvěcenci, kteří se ale jen tak s někým nevybavují.

Tak jsem to neřekl, tak to říkáš ty.
No, já jsem to tak pochopila...

Takže mi to připadá, že obyčejný průměrný hledající člověk nemá moc šancí dopídit se nějakého poznání. Každý, kdo hledá, tak se dříve nebo později dostane i k náboženství a tam podle tebe najde ponejvíce jen balast. Má tedy obyčejný člověk nějakou šanci najít Odvěkou mooudrost?

Má a velkou. To však tehdy, když je neustále pozorný k tomu, co mu život předkládá a neustále hledá smysl života. Existuje přísloví: "Když je žák připraven, učitel se najde." Bohužel, ani zde, na tomto fóru není mnoho připravených lidí, připravených pro učinění příslušných obětí.
Není to cesta pro masy, spíše pouze pro jedince. pro ostatní zbývá spíše to náboženství...

Takže být pořád bdělý a připravený? Žít vědomě, učit se ze všeho? Chápu to tak dobře?
Považuju se taky za příslušníka masy, ale náboženství mě neuspokojuje.

Kde by tedy podle tebe měl hledat a kam by se měl obrátit? 
Hlavně prosím nepiš, že sám do sebe…     

Existuje také literatura. Již byla zde zmiňována několikrát. Zaregistrovalas to?

Knížky jsem zaregistrovala,něco i četla, ale stejně se v tom tak motám...

Ba ba...
a vis, co mi pomaha? Vedomi, ze nemusim byt hned ted okamzite a strelhbite nejpozdeji zejtra a radeji uz vcera dokonala ))
Nic nemusim 
Ale muzu
Kdyz muzu
A kdyz chci
A kdyz uz chci, tak proste musim

No jo, Bublinko, kdyby to byly jenom ta  práce, to by bylo v poho, jenže jak na to koukám, tak je to o pitvání pocitů. Což jsem já vždycky odsuzovala.
Jak Crab píše  ....pak posuzovat, donekonečna posuzovat své jednání i ostatních... Já na to duchovno asi nemám.

Potřebuju tvořit, pracovat, jet jak drak, cítit vítr ve vlasech a v ničem se neutápět. Prostě aby to mělo šťávu. Přemýšlet, to jo, číst, to taky. Ale nimrat se v tom, to asi bude safra můj problém.

Přitom mě ta teorie karmy a reinkarnace už docela dost zajímá. Jsem asi nějaká duše na nižší úrovni.
Asi proto Salv mnohokrát neodpovídá na mé dotazy, zlomil nade mnou hůl.

Já jsem teď tak zmatená...
Potřebuju něco s tím dělat.

K tomu egu.
Dá se aspoň trochu objektivně posoudit kdy je ego už moc velké?
Nebo je to jenom o vnitřním pocitu, tedy subjektivní?
..............

Pan, ...když už chci, tak prostě musím... jo, to je ten drajv

Crabat napsal(a):

Ó, to je nesmírně obtížné, zkrotit své ego. A většinou na to jeden život nestačí. Nejprve asi musíme pochopit, co se v nás odehrává. Bez pochopení není růstu. Platí to v intelektuální oblasti a v duchovní jakbysmet. Alespoň zavětřit správný směr. A pak posuzovat, donekonečna posuzovat své jednání i ostatních. Nespokojit se závěry, jak na první pohled vypadají. Samozřejmě pročíst si literaturu, jež s tím souvisí, zároveň však chápat, literatura nás nespasí. Čteme jen kvůli inspiraci a motivaci, avšak problémy, jež vznikají uvnitř nás, si musíme vyřešit sami.

Naučit se rozpoznávat vnitřní smysl věcí. A definovat si stavy, jimiž procházím. Proč se mi určitá věc líbí a jinou zavrhuji. Je vůbec nějaké opodstatnění, abych něco vyvyšoval a jiné odmítal?.. A jak se poctivě budu snažit rozkódovat tyto pocity, začnu se o sobě dozvídat klíčové věci. Některé jsou společné, lidské.., jiné zase jen moje.

Je správné, abych je vůbec měl?.. Anebo je to jen můj omyl v myšlení?., který tam společnost zasela při mém narození. Kdy slepý vede slepého odnepaměti.

Tak takhle nějak lze otevřít ony dveře, jež vedou k poznání.

Vždy je důležité si však uvědomit: Když se nám něco nechce udělat anebo nehodláme přijmout jiný způsob myšlení, nemusíme, ovšem definujme si proč. A buďme opravdu sami k sobě upřímní. Jenom tak se můžeme postupem času osvobodit.

Moc, tu chyběly Tvoje moudra......

Ale, od něčeho jsme se již osvobodili. Možná, to bude jinému připadat jako růst. Tréninkem jsme již pochopili
rozdíl mezi psanou a mezi osobní diskusí a již nám nevadí některé tvrdší reakce, které jsou jen na netu.. Už to tak vážně nebereme, jsme otrlejší. Již jsme si zvykli, ale nevím, jestli se to dá nazvat poznáním, o kterém je řeč.

bublinka napsal(a):

Knížky jsem zaregistrovala,něco i četla, ale stejně se v tom tak motám...

Přečti si Alici Baileyovou (nakladatelství Trigon) a Benjamina Creme (nakladatelství Ekoland klub). Po dvě knihy od obou autorů vyšly i česky. Ostatní autoři (nebo ostatní knihy těchto dvou autorů) zatím bohužel jenom v angličtině, nebo ruštině.
Doporučuji k tomu dílo Heleny Rerichové a H.P. Blavatské.

To je zhruba všechno, co o odvěké moudrosti vyšlo na Západě. Když si to přečteš, pak pochopíš, o čem mluvím.

Pro Backyho 3. pokračování:


K cloveku: chces zalozit diskusiu o tom, ako bol stvoreny clovek? V tomto som plaval, z bioly budem lietat.  Ale iba preto, lebo na danu temu by som asi nebol dobrym diskusnym partnerom.

Pokud se bavíme o kreacionismu, pak biolu můžeš klidně vynechat. Stejně Darwin má díry v tom svém učení, které nelze přeskočit, takže klidně uspěješ se znalostmi bible.

K reinkarnacnym skusenostiam: asi sa nezhodneme na termine "dokonalost". Ja verim, ze ak je niekto dokonaly, uz nepotrebuje skusenosti. Samozrejme zoberiem, ze "Život člověka není dost dlouhý, aby získal veškeré dostupné zkušenosti z pozemského prostoru", toho som prikladom, kedze nikdy v zivote napriklad nebudem skusat bungee-jumping ( ani neviem jak sa to pise  ). Je to vsak potrebne? Navyse, nevidim potrebu byt dokonalym. Citim iba potrebu byt stastnym.

Vidíš, jak zkresleně vnímáš realitu: říkáš, že "kdo je dokonalý, nepotřebuje zkušenosti". To je z mého pohledu polopravda. Ano, nepotřebuje zkušenosti, ovšem ty, kterými již prošel a které zvládl, dokonale se naučil v nich chodit. Potřebuje další zkušenosti, o kterých ještě neví a které nezná. Jinak by se vývoj zastavil a to není možné. I Bůh potřebuje zkušenosti, které získává skrze nás, své děti. Vývoj nikdy nekončí, nikdy se neuzavírá a vždy má nějaké další možnosti, kam jít.

K nebu a dusi: katolici vedia, co je to dusa PODLA NICH.  Neviem, ako Monroe moze potvrdzovat miesto, ktore katolicka viera oznacuje ako neexistujuce.  A preco nebo odmietas ako stav duse?

Tak tedy, co je duše podle katolíků? V bibli jsem žádnou definici duše nenašel.
Peklo, že církev označuje jako že neexistuje? Anebo nebe? To snad nemyslíš vážně...

Neodmítám, ale není to nebe. Říká se tomu "kristovo vědomí", nebo "oslávené bytí", a mnoha jinými způsoby. Je to něco jiného, nikoliv nebe. Jak bych pak nazval ono nebe, kam se diskarnáti dostávají po smrti?

K egu: a co je podla teba zle? Ak teda zle nie je ego?

Zlé je to, když ego nesleduje záměr duše a jde si svou cestou a sleduje vlastní, úzce osobní cíle. O "zlobě ega" není v omylu pouze církev, nýbrž také esoterikové a některé východní nauky. Ovšem není tomu tak, že by ego bylo doopravdy zlé. Tím se stává pouze za určitých podmínek, tedy, když postrádá respekt k vyššímu záměru. Ovšem umrtvování ega v žádném případě není ta správná cesta.

K obeti: Tak pretoze tomu nerozumies, vyhlasujes to za nezmysel? Zaujimave... Vdaka za prehlad ceskej mafianskej sceny, ibaze tu hovorime o Bohu, pri ktorom sa prelinaju 2 vlastnosti - spravodlivost a laska. Clovek musel byt potrestany, to chcela spravodlivost, ako ty hovoris. A co by mohla laska urobit viac nez stat sa clovekom a byt potrestanym?

Tak zde se omlouvám, ale na toto téma nechci diskutovat. Považuji celou tu ideologii za nesmyslnou i z logického hlediska a své stanovisko jsem již řekl. Pokud se ti zdá, že nerozumím, OK, je to tvůj názor. Ovšem v tomto se přikláním k řešení božské spravedlivosti a lásky jiným způsobem, než církev. Oproti církvi k méně manipulativnímu a přirozenému řešení. Ať si plénum vybere mezi těmito dvěma názory samo...

7.: Neveris v existenciu absolutnej pravdy?

Věřím, ovšem ne v té formě, v jaké ji snad vnímá církev. Absolutní pravdu nelze uzamknout do jakékoliv myšlenky či dogmatu. Je to živá, aktuální pravda, rezonující s živým bytím. Člověk dokáže chápat pouze část této pravdy, čímž tato pochopená část se stává pravdou relativní.
V konečném důsledku pak je možno říct, že člověk, jedinec, v současném stavu vývoje není schopen pochopit absolutní pravdu, stejně tak, jako není schopen pochopit Boha. Možná později, když se dovyvine.

7b.: Takze katolicizmus v minulom zivote vedie k materializmu v tomto? Nemali by sme to skumat skor na zaklade nauky?

To je hrubé zjednodušení. Neříkám, že tomu tak vždy musí být, ale často to tak je, alespoň podle našich zjištění. Někdy však ne, a hodně křesťanů z minulosti se v tomto životě stávají esoteriky a křesťanství revidují z pohledu okultních nauk. Obvykle pak objeví souvislosti, které propojují křesťanství s jinými filosofickými systémy.

7c.: Ak ale nebude existovat neomylna osoba, nastane chaos, co Boh pravdepodobne nechce, ci nie?

To snad nemyslíš vážně...? Co to je za myšlenkovou konstrukci? I kdyby tomu tak bylo, neomylná osoba nevznikne tím, že "někdo" (rozuměj: církev) se rozhodne, že jednoho svého kardinála prohlásí za neomylného???
Backy, Backy, tvůj způsob obhajování církve se mi zdá přitažený za vlasy. Proč raději nepřiznáš, že dogma o neomylnosti papeže je omylná? Čeho se bojíš? Církve, anebo sama sebe? Anebo toho, že jakmile přiznáš, že jedna blbost je doopravdy blbost, pak se najednou zjistí, že těch "blbostí" je více?
A propos, co Bůh chce, a co nechce, to nechme laskavě na něj samotného. Nám, lidem, o tom nepřísluší spekulovat, navíc, vždy dospějeme k mylným závěrům.


K apropu: Aby som to najjednoduchsie uzavrel, parafrazou z ... nespomeniem si ... kazdy, kto sa snazi konat dobro a ide za nim, ide podvedome za Bohom a ma nadej na vecny zivot. ( a si v keli - nechcel si, ale aj tak budes mat  )

Jak vznešené...: "Konat dobro"... Církev již dva tisíce let "koná podobné dobro". Výsledkem je tristní obraz zdevastované ekologie a samotného lidství. Velmi draze zaplacený "věčný život"... Já být Bohem, tak se mi z toho chce zvracet. Ještě štěstí, že Bůh má zřejmě silnější žaludek, jinak by některé své pastýře a ovce semlel dohromady a nadělal z nich konzervy pro psy. A tím nemyslím jenom křesťanské pastýře a ovce...
A propos - o věčném životě jsme se již bavili. Tvrdil jsem, že ho máme všichni. Člověk, jako dítě Boží, již má věčný život, což konec konců potvrzuje i apoštol Pavel v některém svém psaní.

9.: Spekulacie, domnienky, nepriame dokazy. Ale koniec koncov, i Cirkev ma nepriatelov, ktori by jej radi toho vela prisili. Ale ti by vselico radi prisili kazdemu - slobodomurari. Ako vies, ze to ONI netahaju za figurky? Su nanestastie vysoko i v Cirkvi - nastastie nie najvyssie, ale...

Aj jaj jaj... to je přesně ono: zloděj volá: "Chyťte zloděje!" Když je tomu tak, jak říkáš, tak sama církev by měla přijmout rozhodnutí o svém rozpuštění - a třebas o založení nové organizace, oproštěné od těchto, "církvi nepřejícných živlů".

Ne, Backy, tomu nenasvědčuje nic podstatného. To raději uvěřím o konspiraci ze strany jezuitů - to se jim docela podobá. Zednáři takový vliv zas nemají a neorientují se přednostně na církev, nýbrž na politiku a ekonomiku. Tam jsou větší možnosti ovlivňovat chod světa.

10.: Vies, co som vzdy odsudzoval? Matrikovych krestanov. Ti nech si pre mna za mna dogmy odsudzuju, ibaze tym ide iba o seba, nechapem, preco by sa na nich malo hladiet.

A co třebas... kvůli "křesťanské lásce k bližnímu"? Odsuzovat svého bližního není křesťanské, že ano... Přemýšlíš stejně nebezpečně, jako středověký inkvizitor. Namísto toho, abys vyslechl a přemýšlel nad jiným názorem, jsi ochoten "odřezat větev" s rádoby "matrikovými křesťany", abys zachoval pochybnou "čistotu učení". Jde mi z tebe mráz po zádech. Děláš pouze to, cos dělal v jiných životech: dusíš život pro udržení ideálu a nevidíš, že je to mrtvě narozené dítě.
Lidé jako ty v minulosti upalovali jiné lidi pod záměnkou spasení jejich duše. Vzal jsi jim možnost, aby se sami potkali s odpovědností za sebe sama a své jednání a omlouvals to svou ideologií


13.: Platy knazov, co viem, su financovane nielen zo statu, ale aj z Cirkvi. Ale koniec koncov, je zvlastne, kolko sa hovori, ze platit Cirkev by mali len katolici a pri tom u nas sa ku kat. viere prihlasili 3 stvrtiny obyvatelov. Paradox, co?  Ale to sa nesmejem tebe...

Tak ať si ji platí ti, co se k ní přihlásili. Stát by měl rozdávat církvi peníze pouze na přesně určené projekty, podobně jako EU.

14.: Biblia ti nepride ako teologicky spis, pretoze zamlzuje Boha?

Ne, bible mi přijde jako spis historický.

15.: Nema vzdelanych knazov? Ved ti knazi okrem teologie studuju i filozofiu, psychologiu... To ti ako vzdelanie nepride? Co sa ucenia tyka - ludia sa uz boja Cirkvi v skolach, lebo nejakym divnym sposobom sa, vy to volate rakoska, dala do suvisu prave s mniskami  A dalej, mne pride, ze funkcie, co si povedal, zastava dost dobre - teda, v ramci moznosti: ex. cirkevne skoly, nemocnice, JP2. bol skvelym diplomatom, rovnako tak aj mnoho knazov plni funkciu diplomatom, aj ked ich snahy nezabranuju vojnam, iba skor nezhodam ( ale boli aj taki, co zabranovali vojnam - teraz je na to OSN  )

Bože nás ochraňuj před církví ve školách. Proč by se měla na veřejných školách vyučovat teologie? Nesouhlasím.

Upravil(a) Salvator (27. 5. 2006 16:58)

Crabat napsal(a):

Nu a Poletucha, Tvé defensivní úvahy se zachytily jen na slovech. Odvoď si tam jiné výrazy a uvidíš, jak celá pookřeješ. Proč bys Cestu nemohla vnímat jako tvůrčí čin?.. To já si tam dosadil obsahy pro svou mentalitu. Ty pak vycházíš z jiného bodu, tudíž i principy budou jiné. Jen se klidně rozjeď, pouze si ponechej zpětný analytický pohled, abys sama sobě v tom fofru neutekla. - Vytvoř si dráhu Cesty na míru.

Hmm....., díky Crabíku. Budu o tom přemýšlet.

Hledala jsem teď něco o Blavatské a ostatních, jak tu stále figurují, musím si ty knížky přečíst, ale mám obavy, že mi to můj drahý omlátí o hlavu. Bojí se, aby se ze mne nestal blázen. Co čtu tento typ knih, není se mnou rozumná řeč.

b]Ano, chápeš. Je vhodné naučit se meditovat a spolupracovat s duší a vyslovit přání jít cestou učednictví v praxi. Ta meditace nemusí být nic extra, stačí tichá mentální komunikace, rozhovor v mysli.
Ale pak již z toho slibu bys neměla slevit a měla by ses neustále na základě tohoto přání. Duše pak, jestli uvidí opravdový zájem, ti pošle do cesty obrazy, vjemy, ideje, inspiraci, učitele, informace, zkušenosti.
Budeš vždy vědět, co máš udělat PRÁVĚ TEĎ, a pomůže ti to v rozhodování běžného života.
Takto postupně získáš sebedůvěru a staneš se platným služebníkem a příkladem svému okolí. Pokud do toho nezamontuješ osobní ambice, duše tě povede dále a dále tě zapojí do širší služby. Zjistíš, že najednou zvládáš spoustu věcí, že tě to baví a naplňuje a že jsi šťastná a již nikdy bys něměnila za nic jiného.
[/b]

Salve, tohle zrovna vnímám pro sebe jako hodně aktuální, jen to asi neumím tak vyjádřit jako ty :-)
Takže díky moc...

Crabat napsal(a):

Ano, Poletucha, Bublinka, tohle byla konkrétní odpověď pro vás. Já sám bych to nedokázal tak přesně formulovat, protože uvažuji poněkud odlišně, tudíž se to obrazí i na výsledku řečeného. Takže, Salve, díky. Jednalo se o důležité sdělení, které tu potřebovalo zaznít.

Já jsem poctěn vaším zájmem a děkuji...