14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Rouss: Co si to s ním zkusit jetě vyjasnit? Píe, e neví, co si o jeho chování má myslet. Třeba by ti to nějak ozřejmil...i kdy, kdy jsi mu u mockrát řekla, co cítí a změna pořád ádná, tak asi bude lepí, kdy to "vzdá" a najde si někoho, s kým si bude rozumět. (Třeba i tvůj partner bude nakonec astnějí s někým jiným. Prostě je moný, e se k sobě nehodíte. Já taky časem pochopila, e já a můj manel - to nemůe klapat. Není to tím, e já jsem patná nebo on je patný...jen jsme kadý jiný a dohromady to nefunguje. Taky jsem se rozvedla.)
Není tady
Ja zastavam nazor, ze ziarlivost je korenim vztahu. taka ta malicka stipka je pre mna nutnostou. Zit s pocitom, ze mi partner slepo doveruje a ani ho v zivote nenapadne, ze by ma mohol zaujimat aj niekto druhy, no neviem, asi by som to nechapala a urcite by mi to nerobilo dobre....
Neviem si predstavit, ze by mi partner zakazoval ist niekam, kam ist chcem, ale take malicke podpichnutie z jeho strany, typu: A nie ze tam budes vyvadzat... mi robi dobre... A naopak rovnako, ani ja nezakazujem, ale jedno mi to tiez nie je. Pravdupovediac, taka lahostajnost partnera by ma skor provokovala k nejakym "nekalym cinom" . .-)
Není tady
Ahoj,děkuju Vám vem za odpovědi a pomoc,moc moc jsem přemýlela.Nejdříve jsem si řekla,e s ním jetě promluvím,ale jen mlčí a neví co mi má říct,on asi vůbec nechápe oč mi jde.e já jsem ta co dává,ale nic nedostává(ve vztahu),neumí se mnou komunikovat,dodnes(jsme s polu 10 let)nevím co se mu na mě a naem vztahu líbí a co by rád změnil(ptala jsem se,ale opět nic).Tak jsem dola k rozhodnutí rozvodu,(mám ho delí dobu připravený)jen si myslím,e je jednoduí odcházet od někoho k někomu,vím stoprocentně,e kdybych někoho měla,nebyla bych s manelem u dávno.pa vem
Není tady
Rouss: Takhle má zase jasno, e odchází proto, e opravdu to s tímhle muem nejde. Sice ten rozchod trvá třeba dýl, ale člověk pak nelituje. Zato kdy u někoho mám a rozhodnu se odejít a nakonec mě třeba ten někdo taky odkopne, tak můu pak přemítat, jestli ten manel přeci jen nebyl dobrý a jestli to nebyla chyba...Ví, já taky odcházela celkem dlouho od manela. Taky nekomunikoval, ptala jsem se a on nic. Pořád nic (vrchol komunikace byl, kdy mi řekl, e chce abych byla astná. Co pro to hodlá udělat, to neřekl. Nic, prostě nic. A to věděl, co já bych ráda. Neřekl mý tvý. Prostě nic. Mrtvý brouk. Chápu, jak ti asi je.).....Odela jsem a taky jsem nikoho neměla. Ale neohlíím se zpátky s pocitem, e jsem udělala chybu, e jsem to s ním jetě měla zkusit. Ne, ne, vůbec ne. A jsem astná, byla jsem i po rozchodu, i sama ( teď u sama nejsem). Udělej to, co cítí, to je nejlepí, aby člověk byl fakt rád na světě. Hodně těstí
Není tady
Ahoj Evi,děkuju a asi tvůj bývalý byl to samé jako můj,nejsou zlí,jen hloupí a nedá se s nimi ít.pa
Není tady
Chlapi to mají stejně na světě těký
Není tady
Kalik: Tak to jo. A u nás v rodině vůbec, protoe co já vím, tak od dob mojí prapramáti panuje u nás matriarchát (a moná to bylo i dřív)
Není tady
Rouss napsal(a):
Ahoj Evi,děkuju a asi tvůj bývalý byl to samé jako můj,nejsou zlí,jen hloupí a nedá se s nimi ít.pa
Ano, hloupí v tom smyslu, e neumějí vyjadřovat svoje pocity, neumějí komunikovat....a jetě horí je, e se o to ani nepokouejí.....to je pak těký.
Není tady
Eva36 napsal(a):
Rouss napsal(a):
Ahoj Evi,děkuju a asi tvůj bývalý byl to samé jako můj,nejsou zlí,jen hloupí a nedá se s nimi ít.pa
Ano, hloupí v tom smyslu, e neumějí vyjadřovat svoje pocity, neumějí komunikovat....a jetě horí je, e se o to ani nepokouejí.....to je pak těký.
A proč by se pokoueli, kdy stejně (téměř) vechno co chtějí dostanou i bez toho, protoe jim to dáme:(
Není tady
Helena...jak to myslí? Co ty ve dá svému manelovi, ani by se pokouel? Já nic, to si pi. Nejsem slepice, jsem enská a hrdost jsem jetě neztratila. !!!
Není tady
Já mám často pocit, e iji s blbcem ......... :-(
Není tady
Judinka napsal(a):
Chomáčku, ty filozofe....taky jsem nad tím před lety dumala. Můj manel byl tak tolerantní a to hraničilo s nezájmem, či jeho nezájem byl takový, e hleděno pozitivně by se to dalo nazvat tolerancí. Já se tím ale trápila a záviděla jsem skoro vem, protoe mi větina chlapů připadala aspoň o fous romantičtějí, pozornějí, mající zájem. Holt svůj k svému. Teď u spolu nejsme, on ije pravděpodobně sám, já ne..on si občas postěuje, e "mu nemá kdo uvařit", protoe tato sluba ad. "praní, úklid" jsou asi jediná oblast, kdy zpozoruje absenci ...City...jsem u něj moc nepozorovala...Pokud je měl uvnitř - tak hóóóóódně hluboko. Jetě slova moudrých: "Existuje něco horího ne samota, být samoten ve dvou."
Přesně to samé jsem proila "přes kopírku". Ze začátku jsem si jásala, jak ,mám úasně tolerantního manela, ale po letech jsem zjistila, e je to lhostejnost a nezájem. Můj manel byl citově "prázdná nádoba". Nikdy na mně neárlil . Měla jsem úplnou svobodu, mohla jsem chodit kamkoliv a přijít kdykoliv.....Nikdy mně nic nevytknul. Nakonec to skončilo samotou ve dvou a potvrzuji, e je to nejhorí varianta ve vztahu. Nepoznala jsem nic horího........
(Jsem u 3 roky bez něj a je mi dobře.....)
Není tady
Eva36 napsal(a):
Ano, hloupí v tom smyslu, e neumějí vyjadřovat svoje pocity, neumějí komunikovat....a jetě horí je, e se o to ani nepokouejí.....to je pak těký.
Jestli ono to nebude třeba tím, e jsou to chlapi. Mají to v hlavně nějak jinak nastavený.
Není tady
Svas: Souhlas. Jinak nastavený to máme my, enský, a jinak oni, chlapi. Jde o to se dohodnout. Ale kdy na pokusy o dohodu a o jasně vyjádřený přání ten chlap reaguje tak, e řekne, e jen chce, abych já byla astná...to je sice hezký, ale o ničem. Já chci třeba slyet - fajn, take k tomu, e nechce abych chodil domů jako do sokola ti řeknu, e si vyhrazuju třikrát do týdne chodit, kdy uznám za vhodný, a zbylý čtyři dny budu chodit domů v est....k tomu, e neplním sliby říkám, e od teď co slíbím, to splním, a kdy to nepůjde, tak to včas oznámím a kdy se to nepovede, tak si nebudu vymýlet trapný výmluvy a prostě přiznám, e jsem hňup a víc ne o slíbené vyzvednutí dítěte od babičky v osm večer mi jde o to, abych byl v bytě milenky a dodělal jí tam podlahu....Takhle třeba nějak. Nebo a ten chlap klidně řekne - zlato, nesouhlasím s tebou ani v jednom, ani jedno nehodlám akceptovat, nemá to smysl, rozejdem se. Proč ne? Ale a hlavně proboha mluví! Nemusí dokonce ani hned, stačí říct, e si bere time-out na rozmylenou, týden, čtrnáct dní, měsíc, půl roku, co já vím...ale a hlavně mluví a pak taky koná. Mue dělá splněné slovo.....Já kdy si vzpomenu, jak ten můj brečel, skučel, huhlal mi dvě noci na rameni...a nedělal nic, i kdy věděl, co bych ráda, kdy jsem chtěla slyet jeho názor - na to, co si myslím já, na to, co chce on....tak nedělal nic....brečel, huhlal, objímal mě....a taky chodil stále pozdě v noci domů, odjíděl na celé noci (prý za prací, ha ha), nedával peníze na domácnost (celá léta málo a poslední rok vůbec nic), o dítě se nezajímal.....a jsem se odstěhovala. Pěkné je, e začal mít zájem o střídavou péči...kdyby to ale nekazil fakt, e ji začal projevovat a po dvou měsících po mém odchodu, kdy jsem se začala zajímat o to, jaké si představuje dávat výivné na dítě. Celé ty dva měsíce kluka (12 let) viděl třikrát na jednu hodinu (byli v cukrárně, pokud vím)......a najednou střídavá péče.....
Upravil(a) Eva36 (10. 5. 2006 13:42)
Není tady
Evi, já tohle vechno znám. Jsem podruhé vdaná. Můj první mu večer před rozvodem klečel a prosil mě, a to stáhnu a nerozvádíme se (důvodem, spí tou poslední kapkou byla jeho nevěra). Jsem straně ráda, e jsem vydrela a rozvedla se. Nikdy jsem toho nelitovala. O kluka jevil zájem velmi nepravidelný - půl roku ho neviděl, pak chvilku ano a pak mu zase nechyběl. Můj druhý mu (jsem vdaná 20 let) je silný introvert, můu říct, e jsem asi jediný člověk, se kterým si povídá, ale musela jsem ho to naučit. Dodnes má problém dávat najevo emoce. To ale větina chlapů.
Není tady
Svas: Tak i tvůj byl takový "huhla"? To je k nevíře, co po světě chodí srabů a jak málo je chlapů. ... S těmi emocemi - ano, i můj nynějí partner dává emoce obtíně najevo. Víceméně z něj jeho pocity musím vytáhnout a hodně se namáhám, aby to vypadalo jako přirozený hovor...toté mám se synem. Jsem kvůli němu u napůl psycholog člověk aby pořád hledal, jak se do něj vcítit, jak zjistit, co mu je, jak se cítí...Ale je fakt, e můj partner (dospělý to člověk) chápe, e má být v některých věcech jasnějí a lépe formulovat a snaí se, tak e by mi svítalo na lepí časy? (Učím ho, asi tak jako ty tvého manela. Tak snad to nezvořu
Není tady
Ví, můj mu má s vyjádřením svých pocitů problém, ale já u si v něm dnes po dvaceti letech dobře čtu. Někdy ujedu a snaím se ho donutit, aby mi řekl, co cítí, větinou bez výsledku. Ale u to neproívám, protoe u ho znám. A to, e mě má rád, mi říct umí, tak co. Osvědčilo se mi mu absolutně na rovinu říkat, co cítím a jak to cítím já. Ony enský někdy naznačují, ale chlapi na ty jemné nuance moc nejsou a nechápou. Takhle polopatě, to je jiná.
Není tady
Jo, taky volím raději způsob polopatě. Ale můj přítel je ze staré koly, tak mu chvíli trvalo, ne pochopil, e to myslím váně, e kdy říkám "Stačí mi koupit si bagetu u pumpy", tak mi stačí bageta od pumpy a nenaznačuju tím, e bych la do restaurace....kolikrát jsme si to hlasitě vyříkali, ale nakonec se daří. On mě bere polopatě a já se snaím v něm číst....tak uvidím. Naznačování věcí nesnáím, to je příerný.
Není tady
Evo36,
zaujala jsi mě větou : " Ale hlavně a proboha mluví !"
Můj manel byl navenek pro mé okolí velmi hodný manel. Vude mě pustil, v ničem mě neomezoval, kdy jsem řekla - bude to bílé - bylo to bílé a kdy jsem řekla : bude to černé - bylo to černé.......ádný odpor, ádný názor.......ale jak jsem psala, byl "prázdná citová nádoba" a jeho tolerance byla jen zdánlivá a ve skutečnosti to byla lhostejnost, bezcitnost a nezájem....
Při tom doma občas i vařil, chodil nakupovat a kdy ho potkávaly v obchodě sousedky, tak mi jen záviděly, jak mám hodného mue. Nikdo nechápal, proč jsem se s tímto "hodným" muem rozvedla. Můj argument byl : On neije ! Proboha, a je ivý, a mluví, a protestuje, a křičí !!!! Nikdo nechápal, moje argumenty : Kdyby můj manel přiel domů a tam byla jiná "Andula", tak si toho ani nevimne ! Hlavně, e má talíř plný. Kdybych měla vlasy odbarvené nazeleno, také si toho nevimne......Kdyby bylo uprostřed obýváku "naděláno", tak to překročí a jde si číst noviny.........
Po rozchodu jsem poznala druhý extrém - chorobného árlivce. Můu říct, e tato varianta po mém manelství byla pro mně mnohem přitalivějí a lepí. árlivec se po 4 letech "uklidnil" , teď sice árlí, ale v rámci normálu a a nyní jsem velmi spokojená. Přítel hlavně MLUVÍ. Základ dobrého vztahu je v komunikaci a ta kdy vázne, vázne vechno............
Jsem také pro komunikaci " po lopatě" - tou se vyřeí maximum.
Není tady
Verča: No přesně - a mluví, křičí, řve,...cokoli...a proboha něco dělá, nějak se projevuje. Ví, já svého BM na začátku manelství podvedla (nic zajímavého a nic neobvyklého - byla jsem mladá, neastná, on mě v podstatě izoloval na mateřský od kamarádek a od rodičů a mě pak svedl jeden, co mě chápal...)....a můj BM na to přiel, já milence hned nechala, BM mi naoko odpustil...no a kdy dolo ke krizi po asi jedenácti letech vztahu a já se ptala, co je to za enu, s ní ho viděli líbat se v restauraci, e mi to není příjemné, tak na mě vybalil, jestli vím, jak jemu bylo tehdy - před těmi deseti lety, kdy mu známí říkali, e já randím v parku.....a já si tehdy myslela, e nic nevěděl, netuil (nechtěla jsem ho ranit)...a on se trápil a ral se zevnitř. Navenek ovem pohodička....kdyby tenkrát něco řekl, mohl to ze sebe dostat, mohla jsem pochopit, e to nikdy neodpustí, nezvládne se s tím vyrovnat, nemuseli jsme ít oba ve li, jak dobré máme manelství i přes nevěru...ale on MLČEL.....Souhlasím, e kdy jeden z partnerů neumí komunikovat a nechce se tomu naučit, tak to je začátek konce.
Není tady
Evo36,
to není moný ! Čtu to s otevřenou pusou, jako bych to psala já sama ! Také jsem se nechala svést jiným muem (po 7 letech) a manela jsem podvedla. Nechala jsem se nachytat na pěkná slovíčka, která jsem tolik touila slyet od svého manela. On mě také "na oko" odpustil , ale ve skutečnosti mě NIKDY neodpustil ! Kdyby MLUVIL, křičel a třeba mě dal pár facek, a i kdyby mě opustil tenkrát místo toho, aby to jen v sobě dusil a následovně mě taky.....vyhrotilo se to v psychický teror - ticho -nesnesitelné studené ovzduí. Tak jsme ili asi 15 let ne jsme se rozvedli. koda toho promarněného času.
Jsem ráda za toto téma a Vae příspěvky. Trápily mě výčitky, ale po tom, co jsi napsala Ty jsem mnohem klidnějí a výčitky mě opoutějí.......
To ani nemluvím o tom, e bezcitné a lhostejné ovzduí ve vztahu bez lásky se podepsalo na naem synovi, který mě dnes vyčítá, e neměl rodinu jako ostatní kluci ......
Není tady
Vsak to o com pisete predsa nie su chlapi, nie????
Není tady
Ahoj holky,myslím,e ti nai jakoby mui,jsou vlastně stejní.Můj je velice hodný stará se o rodinu,miluje nae děti,kdy má peníze bokem utratí je za nás,uklízí,chodí nakupovat,velice atraktivní,prostě ideál kadé eny-jenome.............Nekomunikuje,dnes jsem mu řekla,e jdu na rande a on nic,jen koukal a smál se,e prý to neřeí.Jdu od něj,nedá se to vydret,jen mám strach,máme roční holčičku,tak se bojím jak to budu zvládat a hlavně zda to dotáhnu do konce.Pořád si říkám,e jsou horí chlapi,ale přitom vím,e s polu dřív nebo později stejně nebudem.
Není tady
Verča: No u nás se to zvrtlo do toho, e manel přestal dávat peníze na domácnost, vymlouval se, e peníze se musí točit v podnikání (podnikal), domů nechodil, nezajímal se...v podstatě taky ono "studené" ovzduí sem tam protkané náhlým zájmem a přívalem emocí. Střídalo se mu to jako aprílové počasí - povídá mi "Je mi jedno, co dělá, kde a s kým. Dřív bych byl smutný, mrzelo by mě to, dnes mi to je jedno." A za hodinu zase "A ty myslí, e kdybys mi byla jedno, tak tu s tebou jetě jsem?".....no prostě dokolečka dokola ten kolotoč. Jednoho dne jsem toho měla dost, předtím ale dokázal úplně ztratit svoje sebevědomí a zkouel si ho pěstovat na mě - mým poniováním...to měl ovem smůlu. Odela jsem a on mi pak vyčítal, e já rozbila rodinu, e on se rozvádět nechtěl.....on by v tom "čumákově" (studeném) zůstal snad napořád. A to já u tuila, e má zaláskováno jinde, i jsem to vlastně chápala. My dva jsme se k sobě nehodili, ale dodnes nechápu, proč byl takový srab a nedokázal říct - nemiluju tě, odcházím....proč nechával věci vyhnít a nechával rozhodnout na konec mě, donutil mě k rozvodu...někdy jsem si říkala, e to naschvál, aby on zůstal "hezký" před lidmi....ale u se nezabývám jeho chováním, je to zbytečný. Nic si nevyčítám, ani nevěru, není proč. Vinu mají vdy oba. On ji měl tím, e si mě pořád uzurpoval pro sebe (a dělal to ikovně, říkal mi "přece nepůjde k vaim, kdy nás teď vyhodili? to bych já svojí holce nikdy neudělal...je mi tě tak líto...ale já jsem s tebou...navdy...miluji tě....")....a já trčela doma, brečela a přitom věděla, e nai měli důvod nás vyhodit a mají mě rádi, ale pochybovala jsem....já byla tak moc neastná...ale tehdy, v těch 20 letech jsem to nějak neuměla definovat, nevyznala jsem se ve svých pocitech....pak přiel ten onen a já byla "jeho". Ale nebyl to padouch, jen jsem se mu líbila, přitahovala ho, on mě, dokázal podpořit můj názor, e nejsem hnusná, kdy touím po rodičích, po mámě....a bylo....
Rouss: Jo, jsou i horí chlapi. Jde jen o to, co nám, enám, vadí víc nebo míň. Někdo by v tvém případě mávl rukou, tobě to vadí nepřekonatelně. (A já se ani nedivím.) Jen klidně odejdi, kdy to chce, kdy ví, co chce a co nechce. Člověku se pak lépe dýchá, tak svobodně. Já myslela poslední půlrok v manelství, e se udusím, e mě to zabije...a ono se to táhlo léta, ten poslední půlrok, to byl u závěr, taková agónie. Teď mi je dobře, samotný, jen s dítětem a přítelem v pozadí.
Není tady
chomáček napsal(a):
Helena...jak to myslí? Co ty ve dá svému manelovi, ani by se pokouel? Já nic, to si pi. Nejsem slepice, jsem enská a hrdost jsem jetě neztratila. !!!
Chomáček - to, co chce. Ono toho teda není moc, víceméně jen ten "domácí servis", tj. plný talíř poloený vedle dneních novin, uklizeno, vypráno... Ale moná by se dalo za pokouení povaovat to, e si tyhle práce vlatně platí přispíváním na domácnost. To není o hrdosti a o slepicích, to je o tom, e kdy ho má doma, tak se postará stejně (u jsem to někde psala) jako kdy má doma třeba psa. Jednou ses rozhodla, e si ho pořídí, tak ti nic jiného nezbývá.
Není tady