nasemami napsal(a):

Víš Leilo, pokud vylítneš pokaždé jako čertík z krabičky, když Ti někdo poradí, že je nejvyšší čas zaměstnat i sedmiletou dceru, tak toho doma moc nezměníš. Mám pocit, že to co Pepe napsala se Tě trochu dotknulo, ale nevím proč. Pomoc sedmiletého dítěte v domácnosti by měla být samozřejmost  (pokud není nemocné), je mnoho prací, které dcera může dělat sama, zalévat kytky, mýt, utírat, uklízet nádobí, zametat, utírat prach, připravovat stůl k večeři, chodit na drobné nákupy, vysávat (pokud je drobná, vysavač má kolečka), mýt vanu, umyvadlo, rovnat prádlo, žehlit rovné kusy prádla........

Nenaštvalo, ale myslím, že samostanou práci, aby u toho člověk vůbec nemusel asistovat, zatím dělat nemůže. Samozřejmě, že ji zapojuji, ale spíš je to se mnou. Ne pomoc samostatná, ale s někým.
Jinak hračky a pokojík samozřejmě uklízet musí, s nádobím pomáhá, vysávat nemůže, protože máme vysavač s dost velkým "tahem" a je to fuška i pro nás. Tak fyzicky dobře na tom zatím není. S košem chodit nemůže, máme vysoký kontejnery. Jinak nádobí na stůl chystá a takový drobnosti dělá.
Spíš se mně jednalo o toho 14 letého syna a to jste mě ujistili v tom, že je to všude stejné a ta nechuť normální.
Mějte všichni hezký víkend!!!

Mám 3 studující děti, mohu říci, že větší problémy s úklidem mají nyní, protože přechodem na střední školu, mají méně času (dojíždění, větší nároky ve škole), ale i chuti, něco doma udělat. Souhlasila bych s názorem, že alespoň společné prostory by měli udržovat v pořádku.

Milá Leilo,já mám doma 3 děti: dcera 14, syn 11 a syn 3 roky.Dcera má od narození DMO,ale i přes to,že skoro nepoužívá jednu ruku musí doma pomáhat.Začli jsme od mala formou hry-pomáhání mamince a od začátku školní docházky má svoje povinnosti např.utírání nádobí,úklid pokojíku a psacího stolu...Samozřejmě vše úměrně tomu co zvládne.Teď mám zdravotní problémy a nejsem v domácnosti moc použitelná. Dcera s bráchou zvládnou denní úklid sami a ještě jim u toho asistuje náš "vejlupek".Jsem ráda,že jsme je k tomu vedli od mala,protože bych to sama doma nezvládla(manžel chodí po 16h a to už např.nemají v obchodě ani rohlík).
Jsem prostě ráda , že mi pomáhají.A to,že k úklidu moji miláčci občas přidají navíc nějaký ten ksichtík,mě už moc nevzrušuje-puberta se pomalu hlásí,ale ona zas odezní-TEDA ASPOŇ DOUFÁM!!!

petra mostovska napsal(a):

koukám,že to není nikde růžový a dětičky jsou úplně stejný.já jsu sama se3ratolestma ve věku 9,11,13let a mám problémy aby ta nejstarší nedělala všecko sama-rozpis prací mjí stanovenej,ale dodržet ho jim dělá velký problém a já jsem ta nedůsledná matka co to po nich chce a radši zavřu dveře abych neslyšela jejich výrazy na mou adresu.ale na druhou stranu když je to popadne tak jsou schopni uklidit i to co jim nikdo neřekl,takže se taky uklidnuju že je to puberta a přejde je to.

Milá Petro,puberta u našich miláčků určitě nebude na věky, teď jde o to jestli to vydržíme my. Někdy mi připadá, že už to nevydržím ani hodinu a pak jsou moji andílci jak vyměnění a je všechno jak má být. Ale musíme přece uznat, že kdyby byly dětičky pořád hodný, milý a říkaly jen ano maminko, asi bychom si za chvilku říkaly, jestli je s nimi všechno v pořádku? Takže VYDRŽAŤ a když mají dětičky "den blbec" zavřít oči, ucpat si uši a říkat si bude líp,bude líp,bude líp...

My jsme se ségrou měli týdenní "služby", kdy jedna myla nádobí a druhá utírala, po týdnu se to otočilo. Jak já to nesnášela!
Takže svým dětem to nedělám, ale když jsem tuhle vstoupila do pokoje osmnáctileté dcery, myslela jsem, že mě trefí. Bylo mi ovšem doporučeno, ať tam tedy nechodím. Společné prostory s bráchou (25) udržují, ale samozřejmě jim člověk musí říct, co mají udělat, protože trpí zřejmě nějakým druhem slepoty. Už je to i bez těch obličejů, takže vydržet, to přejde. Na pravidelné pomoci ovšem trvám, bydlíme v bytě přece všichni, ne jen my s manželem.